Sílu a houževnatost získáme z kopřiv

Vzpřímená, nepoddajná, rozený bojovník – tak by se dala charakterizovat kopřiva. Tradičně je spojována s planetou Mars. Bývala posvátnou rostlinou bohů hromu, v našich krajích bychom ji přisoudili vládci bouří a pánu blesku – Perunovi.

Je ochránkyní rostoucí zpravidla na okrajích pozemků, která je schopná zachytit jakékoli negativní záření. Na první pohled se zdá, že roste všude, ale ve skutečnosti ji najdeme na místech, kde vyzařuje energie; často tam, kde se kříží podzemní prameny nebo na tektonických zlomech.

V souvislosti s kopřivou mi vytane na mysli příběh poustevníka, který žil dlouhou dobu vysoko v horách a živil se výhradně kopřivami. Vlasy a kůže mu prý časem zezelenaly. Mohlo za to snad zelené barvivo – chlorofyl, který kopřiva obsahuje?

Chlorofyl se dnes používá jako barvivo v potravinářském a farmaceutickém průmyslu (ve druhém z nich zřejmě proto, že má také dezinfekční účinky) a v seznamu „éček“ ho najdeme pod číslem 140.

Kopřiva je naše nejlepší léčivá rostlina na pročištění krve a krvetvorbu. Díky vysokému obsahu některých látek, zejména železa a vápníku, podporuje tvorbu červených krvinek a stimuluje činnost kostní dřeně. Po kopřivové kúře se poměrně rychle cítíme tělesně lépe, vrací se nám energie a tvořivá síla, i náš vnější vzhled se viditelně zlepší. 

Proto se na jaře doporučuje pití kopřivového čaje (z mladých výhonků) jako součást jarní očisty zbavující nás nečistot, které jsme přes zimu nashromáždily v těle, a dodávající potřebnou energii. (viz Jarní posila pro organismus) Díky svým minerálům a vitamínům, kterých máme začátkem jara nedostatek, ji naši předkové používali také jako zelenou bylinu do velikonočních nádivek. (viz Jarní nádivka s kopřivami)

Kopřiva má příznivý vliv na slinivku břišní, protože snižuje obsah cukru v krvi. Slouží také k léčbě průjmu a zánětlivých onemocnění močových cest nebo při virových a bakteriálních onemocněních. Odvarem z čerstvých kopřiv a z kořene kopřiv si můžete oplachovat řídké vlasy, brzy se zotaví a zhoustnou.

Kopřivy vystupují také v pohádkách. Košile z kopřivového vlákna jsou mocnou ochranou proti klamu a iluzím a prostředek ke zlomení kletby. Božena Němcová nechala ve své pohádce Sedmero krkavců žít sedm bratrů na pomezí světů – ve dne jako ptáci, v noci jako lidé. Vysvobodila je až jejich sestra Bohunka, která jim za mnohého protivenství utkala košile z vláken kopřiv.

Chcete vyzkoušet něco jiného než pití kopřivového čaje či přidávání lístků do nádivek? Možná vám zachutná špenát z kopřiv, je opravdu „svůj“ jako celá paní kopřiva 🙂 .

Kopřivový špenát

Potřebujeme:

košík čerstvých kopřiv (horních listů a výhonků)
sůl a další ingredience dle výběru

Postup:

Natrháme kopřivy (jejich vrchní nedřevnaté vršky, přibližně 5 cm horní části) a dobře je opláchneme ve vodě, abychom je zbavili nečistot a hmyzu (nejlepší je použít cedník, abychom se nepožahali).

Dáme do hrnce větší množství vody, osolíme ji a přivedeme k varu. Poté přidáme kopřivy a lehce povaříme. Po chvíli kopřivy scedíme a necháme okapat. Dochutíme podle toho, jak jsme zvyklí ochucovat klasický špenát. Můžeme udělat máslovou či cibulkovou jíšku, přidat česnek, vajíčko…

Podrobnější informace o léčivých účincích kopřiv najdete např. na:

Bylinky pro vsechny – kopřiva dvoudomá
Kopřiva – houževnatá a věrná ochránkyně našich příbytků