Abecední rejstřík pojmů (písmeno S–Ž)

Na této stránce naleznete rejstřík pojmů z oblasti tchaj-ťi čchüan a čchi-kungu v abecedním pořadí (písmeno S–Ž). Pokud je výrazu věnován samostatný článek (event. má-li samostatnou rubriku či štítek), je uveden pod vysvětlením. Ke druhé části se dostanete po kliknutí na rejstřík pojmů (písmeno A–P) a kompletní rejstřík pojmů naleznete na Abecední rejstřík pojmů.

Odborné výrazy zpracované podle tematických okruhů (např. přehled postojů, pozic rukou, zbraní, sestav atd.) obsahují také články rubriky Rejstřík pojmů.

 

 Česká transkripce (pinyin) / Vysvětlivka

 

S

 

san-šou (sanshou)  /  flexibilní aplikace bojových znalostí neboli volný boj, tzv. sparring

sia pchan kung (xia ban gong)  /  umění „spodní/nízké roviny“; jeho součástí je práce nohou, tj. trénink postojů a pohybů nohou (kroků); posiluje spodní část těla, zlepšuje koordinaci nohou a trénuje vnímání rovnováhy a vlastního středu

sie pu (xie bu)  /  odpočinkový postoj

Slovníček pojmů 5: základní postoje v tchaj-ťi čchüan

sin-ťia ji-lu (xinjia yilu)  /  první sestava nové školy; do podoby, ve které se cvičí dnes, ji upravil mistr 17. generace Čchen Fa-kche (Chen Fake) a jeho synové; sestava má 83 forem a je složitější než lao-ťia ji-lu

Slovníček pojmů 7: základní sestavy Čchen tchaj-ťi čchüan

s‘ ta ťin kang (si da jin gang)  /  4 Buddhovi bojovníci  – někdy také přezdívaní 4 tygři z Čchen-ťia-kou (Chenjiagou) – jsou mistři 19. generace stylu rodiny Čchen (Chen), nejvýznamnější představitelé tohoto stylu a také jakési formální hlavy klanu: Čchen Siao-wang (Chen Xiao Wang), *1945; Ču Tchien-cchaj (Zhu Tiancai), *1944; Čchen Čeng-lej (Chen Zheng Lei), *1949; a Wang Sien (Wang Xian), *1944

Štítek: Buddhovi bojovníci

sung (song)  /  uvolnění (viz také fang sung – hluboké uvolnění)

Štítek: Uvolnění (sung)

sü (xu)  /  prázdnota, prázdný

sü pu (xu bu)  /  prázdný krok

Slovníček pojmů 5: základní postoje v tchaj-ťi čchüan

 

Š

 

š‘ (shi)  /  potenciální energie; plnost

šan (shan)  /  vějíř

Zbraně v tchaj-ťi čchüan

šen (shen) /  jeden ze tří pokladů člověka; látka, která tvoří naše vědomé tělo, vibruje na velmi vysoké úrovni a je nejdále od fyzického těla

Energie, esence, vědomí… ťing, čchi, šen
Vyživování ducha šen

š‘-fu (shifu) nebo s‘-fu (sifu)  /  mistr

šinrin-joku  /  lesní terapie usilující o duševní a fyzickou pohodu člověka

šou-fa (shoufa)  /  techniky rukou; 8 technik rukou (resp. energií) odpovídá 8 trigramům a zahrnuje 4 přímé (měkké) techniky a 4 šikmé (tvrdé) techniky

Slovníček pojmů 8: základní a pokročilé dovednosti

 

T

 

ta kun (da gun)  /  dlouhá tyč

Zbraně v tchaj-ťi čchüan

tang ťin (dang jin)  /  „síla rozkroku“

tan-tchien (dantian)  /  slovo tan-tchien lze volně přeložit jako rumělkové pole nebo pole, kde vzniká lék (neboli léčivé pole), tj. zhuštěné místo, kde se něco tvoří; je tvořeno dvěma znaky: tan (dan) 丹 – označuje elixír, nebo lépe lék, a tchien (tian) 田 – znak pro obdělané pole, doslova to znamená červený nebo rumělka, metaforicky označuje božskou substanci produkovanou ve vědomí praktikujícího

Slovníček pojmů 10: body na těle důležité při cvičení tchaj-ťi
Tan-tchien
Muž, který vymyslel slovo čchi-kung
Spodní tan-tchien

Štítek: Tan-tchien

tan tao (dan dao)  /  sestava se šavlí, která obsahuje 23 forem a je jednou z nejrychlejších v Čchen tchaj-ťi čchüan

Slovníček pojmů 7: základní sestavy Čchen tchaj-ťi čchüan

tan ťien (dan jian)  / sestava s jednoručním, přímým mečem, obsahuje 49 forem; patří mezi sestavy staré školy a je nejstarší sestavou se zbraněmi vůbec

Slovníček pojmů 7: základní sestavy Čchen tchaj-ťi čchüan

tao (dao)  /  prapůvodní tvořivá síla vesmíru (prvotní chaos, z něhož povstala všechna existence); v tcbaj-ťi také šavle

Zbraně v tchaj-ťi čchüan

tao-jin (daoyin)  /  taoistická metoda vedení a směrování čchi; koncentrované vynaložení vnitřní síly (aktivace končetin a trupu pomocí vnitřní síly řízené myslí)

Taojin je staré čínské cvičení těla a mysli původně zaměřené na podporu zdraví a fyzickou a duchovní očistu. Lidé praktikující v dávných dobách askezi věřili, že s jeho pomocí mohou získat věčné mládí – čchang-šeng pu-lao (changsheng bulao). První historická zmínka o tomto cvičení pochází z taoistického textu napsaného mezi 4. a 2. stol. př. n. l. (zdroj: Evropská federace tao-jin Jang-šeng-kung) Taojin je považován za předchůdce dnešního čchi-kungu (qigongu).

Tao-jin

ta tao (da dao) nebo kuan tao (guan dao)  /  halapartna

Zbraně v tchaj-ťi čchüan

tchaj-ťi (taiji)  /  myšlenkový systém čerpající z Knihy proměn – I-ťing (Yijing), usilující o nalezení a udržení stavu optimální rovnováhy; nekonečný pohyb, střídání jin a jang (jehož symbolem je např. znak monády ), okamžik oddělení, nejzazší bod (dokonalost)

Myšlení tchaj-ťi

tchaj-ťi čchüan (taijiquan)  /  styl bojového umění založený na filozofii tchaj-ťi (opírající se o princip rovnováhy, neustálé střídání a proměnu prvků jin a jang), říká se mu také pěst nejzazšího předělu

Základní informace o tchaj-ťi čchüan (co je tchaj-ťi čchüan, základní principy, styly, hlavní mistři, vliv na zdraví…)

tchaj-ťi tchu (taijitu)  /  symbol vyjadřující principy jin a jang, jejich grafické zobrazení; nejznámější variantou je čínská monáda v podobě dvou obrazců podobajících se rybám (jedna bílá, druhá černá), které jsou uspořádané v kruhu a z nichž každá má v sobě kolečko opačné barvy

Tchaj-ťi tchu (taijitu) – symbol jin a jang
Tchaj-ťi znak pro pokročilé

tchao-lu (taolu)  /  plynulé cvičení sestav, skládajících se z tzv. forem (souvislých sekvencí pohybů)

tchuej-šou (tuishou)  /  cvičení ve dvojicích, kterému se říká také tlačící nebo lepivé ruce nebo tlačení/tlak přes ruce, protože se cvičí v kontaktu s partnerem buď jednou, nebo oběma rukama

tchu-fa (tufa)  /  stráž, která plní funkci ochrany před útokem zlých duchů a různých bytostí z našeho i jiného světa; velmi často byli tchu-fa vybíráni z řad věhlasných vojáků, významných společenských představitelů, vynikajících vědců atd.; čím vyšší byla úroveň vojáka jako mistra, tím významnější objekt chránil

tchu-na (tuna)  /  taoistické cvičení hlubokého dechu (hluboké břišní dýchání)

ťien (jian)  /  meč

Zbraně v tchaj-ťi čchüan

ti chu (di hu)  /  „zemské dveře“; jiný název pro bod chuej-jin (huiyin), kde se setkávají všechny jinové dráhy (proto se mu také říká „setkání jin“)

ťing (jing)  / jeden ze tří pokladů člověka; esence, tj. látka která vyživuje, tvoří a rodí; nejhustší forma vibrace (tj. surová esence stvoření), nejdále od frekvence taa, která je prvotní a základem pro vše stvořené (i nestvořené)

Esence, energie, vědomí… ťing, čchi, šen

ťing-luo (jingluo)  /  souhrnný název pro síť drah těla (hlavních a spojnicových), tzv. meridiánů, kterými proudí životní energie a podél kterých se nacházejí akupunkturní body; dráhy ťing (jing) a spojnice luo (luo)

Meridiány, tan-tchieny a brány vstupu energie čchi
Vědci prokázali existenci meridiánů

ťing-šen (jingshen)  /  soustředění mysli

ťi-pen kung (jiben gong) /  základní dovednosti

tuan kun (duan gun)  /  krátká tyč

Zbraně v tchaj-ťi čchüan

tu-maj  (dumai)  /  zadní střední dráha

Malý nebeský okruh

tu-li pu (duli bu)  /  postoj zlatého kohouta

Slovníček pojmů 5: základní postoje v tchaj-ťi čchüan

 

W

 

waj-ťia čchüan (waijia quan)  /  vnější školy (čínského bojového umění)

Vnější a vnitřní styly čínského bojového umění

wej-čung (weizhong)  /  bod na dráze močového měchýře, který se nachází uprostřed ohybu pod kolenem; toto místo musí být při cvičení tchaj-ťi čchüan měkké, tj. podkolenní vazy máme lehce povolené

wen-wu (wenwu)  /  prastará vztahová dvojice, která je obdobou dialektického vztahu prvků jin a jang; část wen (doslova litera či literatura) reprezentuje to jemnější z čínské kultury, mimo jiné literaturu, umění, teoretické znalosti, duchovní činnost apod., část wu (s významem bojový) reprezentuje to dynamické (bojové umění, pohyb či praktické dovednosti); jen vyváženost obou vytváří dokonalou harmonii; tímto termínem dnes nejběžněji označujeme osobnost všestranně rozvinutou, zběhlou ve vědách a literatuře, ale i se znalostí bojového umění

wu-lin (wu-lin)  /  les bojových umění (rodina čínského bojového umění)

wu-sing (wuxing)  /  učení o 5 prvcích (elementech, živlech), kterými jsou: 木 dřevo – mu (mu), 火 oheň – chuo (huo), 土 zem – tchu (tu), 金 kov – ťin (jin), 水 voda – šuej (shui); je základem např. tradiční čínské medicíny; v tchaj-ťi čchüan jim odpovídá pět technik nohou

Slovníček pojmů 9: teorie a principy obsažené v tchaj-ťi čchüan

wu-šu (wushu)  /  společný název pro čínská bojové umění, zpravidla moderní, provozované jako sportovní disciplína s pravidly a přesně danými sestavami (znak wu znamená boj, bojový, bojovat; šu znamená umění, ale také dovednost, techniku)

wu-ťi (wuji)  /  nebytí, nevydělenost, prázdnota, nehybnost, počáteční stav vesmíru…

Štítek: Wu-ťi

wu-ťi čuang kung (wuji zhuang gong)  /  stání v postoji wu-ťi, umění hledání středu

wu-wej (wuwei)  /  doslova znamená „bez konání, zapřičinění nebo dělání“, ale prakticky to znamená, že se nevměšujeme, netlačíme a neprosazujeme své – nejdeme proti povaze věcí

Čchi-kung a wu-wej

 

Ž

 

žou (rou)  /  měkkost

Tchaj-ťi znamená měkkost

žen-maj (renmai) /  přední střední dráha

Malý nebeský okruh

 

Print Friendly