Štítek: Čchi-kung a zdraví

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÉ PONDĚLÍ A ČTVRTEK/PÁTEK (nejrůznější příspěvky naleznete také průběžně na facebooku časopisu)

CO VÁS ČEKÁ:

Po (20. 3.): Chan-s´-ťin (chansijin) – energie navíjení hedvábného vlákna

Čt (23. 3.): V rytmu tchaj-ťi čchüan Čchen

Pá (24. 3.): Inspirace na víkend

Příspěvky v časopise Vnitřní síla i na jeho FB stránkách jsou vám k dispozici zdarma. Pokud se vám naše práce líbí, můžete nás podpořit formou finančního daru (nově i prostřednictvím QR kódu).
Předem děkujeme! Alena Koutecká, šéfredaktorka Vnitřní síly

Více v sekci PODPOŘTE NÁS

AKTUÁLNĚ: Nepřestávám žasnout Úvodem předesílám, že nejsem buddhista a nebudu nikoho přemlouvat, aby se jím stal. – Už před dvěma a půl tisíci lety pěstoval Buddha se svými mnichy uvědomování. Tuto formu meditace dost možná převzal od dávných jógínů a může být proto ještě starší. K tomu, že je uvědomování důležité, se západní psychoterapie dopracovala až ve 20. století. Začalo to psychoanalýzou. Ta k uvědomování přidala svérázné a nepodložené teorie a ukázala se jako málo účinná a nepraktická. Uvědomování v čistější podobě využíval profesor Jon Kabat-Zinn k léčení psychosomatických onemocnění. Dosáhl výborných výsledků a tato metoda se rozšířila. Uvědomování využívá také kognitivně-behaviorální terapie. Aby mohl člověk změnit chybné myšlenkové vzorce, musí si je nejdříve uvědomit. – Buddha také naučil mnichy meditaci milující laskavosti. Opět nevíme, zda tuto techniku vymyslel nebo převzal. Buddha o ní řekl, že mnich, který ji cvičí třeba i po dobu jedno lusknutí prstem, zaslouží jídlo na celý den. Někdy říkám z legrace střízlivým přátelům, že díky tomu pěti minut této meditace zaslouží jídlo na celou dobu pobytového léčení. Meditaci milující laskavosti použila americká profesorka Barbara Fredrickson a konstatovala, že přináší výhody na psychologické vztahové rovině. Skutečnost, že zdravé emoce lze kultivovat, považuji za významný pokrok v psychoterapii. – Podobně jako mají křesťané a Židé desatero, mají buddhisté pět základních zásad, které by měl každý dodržovat. Jaká je poslední z této pětice? „Látkám zatemňujícím uvědomování se chci vyhýbat.“ Tím se myslí alkohol a drogy. Buddha hleděl velmi kriticky i na hazardní hry. Je překvapivé, že na tohle ještě někteří dodneška nepřišli. Zdroj: Internetový deník MUDr. Nešpora

Přestože moderní věda již potvrdila, že hmota je vytvářena na základě energie a vibrací (duchovní úrovní), tzv. západní medicína se stále drží paradigmat vycházejících z materialistického pojetí. Dr. Bruce Lipton dospěl k přesvědčení, že způsob fungování buněk dokazuje existenci Boha jako duchovní podstaty všeho. Porozumění epigenetice odhaluje, že nejsme oběťmi našich genů, a tedy ani dědičnosti. Svoje prostředí můžeme změnit, a tím změníme projev našich genů. Zdroj: Rozhovor s Brucem Liptonem v knize Rozhodni se být zdráv od MUDr. Jana Vojáčka, Bruce Lipton je autorem knih Biologie víry, Spontánní evoluce a Líbánkový efekt

Inspirace na víkend z knihy Tao Te Ťing od filozofa Lao-c´: 43 Účinnost všeobsáhlosti Řídké snadno proniká hustým, měkké překonává tvrdé, jemnohmotné prostupuje hrubohmotným – to je pravé poznání. Z toho vyplývá prospěšnost nejednání, poučování beze slov, působení vlastním příkladem – toť vrchol, kterého může dosáhnout pouze vědoucí… Komentář: Ve „Smaragdové desce“ Herma Trismegista (Tabula smaragdina) je uvedena moudrost moudrostí, říkající, že „jak nahoře, tak dole.“ Z toho mimo jiné vyplývá, že vše jemnější proniká vším hustším – a stejně tak to, co je jemnohmotné, proniká to, co je hrubohmotné. Nebo ještě jinak – nevtělené (jemnohmotné) proniká vtěleným (hrubohmotným). Toto poznání je sice obecně k dispozici, ale přece tvoří pro nevědoucí a pro hlupáky knihu, zapečetěnou sedmi pečetěmi. Záhrobní, nebo chceme-li duchovní svět, není „někde“ – on je tu s námi a proniká námi. Jedná se tedy o paralelní světy a paralelní životy, pouze s jiným projevem a jinou hutností hmoty. Poučovat okolí lze slovy, ale mnohem účinněji působí osobní příklad. Stejně tak klasické „wu-wei“ čili nejednání, resp. jednání nejednáním – přináší zhusta lepší výsledky, než jakých lze dosáhnout, když se člověk do vše bude hrnout… Zdroj: Tao Te Ťing – Kniha o TAO a Cestě ke Ctnosti (Převod a komentáře Josef A. Zentrich)

SLEDUJTE TAKÉ:

Vyzkoušejte si své znalosti tchaj-ťi čchűan v našem vědomostním kvízu. Naleznete ho po kliknutí ZDE: “TCHAJ-ŤI KVÍZ“

NEZÁVISLÝ ČASOPIS O TCHAJ-ŤI (TAIJI, TAICHI, TAJČI…), ČCHI-KUNGU (QIGONGU), FILOZOFII, LIDECH A ZDRAVÍ

Nikdy nezměníte svět tím, že budete bojovat proti věcem, které se vám nelíbí.
Chcete-li změnit svět, nalézejte nové cesty, protože ty staré pak zmizí samy.
Buckminster Fuller (1895–1983); americký architekt, matematik, vynálezce a spisovatel.
Název po něm získaly fullereny – sférické molekuly, složené z pěti- a šestičlenných kruhů atomů uhlíku

PŘEHLED ZVEŘEJNĚNÝCH MYŠLENEK NAJDETE V MENU V SEKCI MYŠLENKY