„Jsou témata, která není zapotřebí dlouze rozvíjet.
Jsou nápady, které se prolínají rubrikami i částmi našeho života.
Jsou myšlenky, které nemusí otřást světem, přesto vás inspirují.
Jsou zkušenosti druhých, které pomáhají otevřít vaše vlastní oči.“
Ať se vás následující zamyšlení nad životem či tchaj-ťi „dotknou“ v tom dobrém slova smyslu.
Vesmír/bůh/univerzální energie/vědomí/zdroj… je jako milující rodič, který se nám snaží splnit, nači si jen pomyslíme. Měli bychom si proto pečlivě hlídat všechno, co vpouštíme do své mysli. Protože to se nám do puntíku splní.
Žák chodil po světě a hledal mistra. Nacházel spoustu učitelů, ale cítil, že žádný z nich není skutečným mistrem, před kterým by se mohl poklonit a s úctou k němu vzhlížet. Plynuly roky a on se stále marně rozhlížel a pátral. Jednoho dne potkal starce a dal se s ním do řeči.
„Proč hledáš mistra?“ ptal se stařec žáka.
„Potřebuji, aby někdo vedl mé kroky, říkal mi, co je správné a v čem se mýlím,“ odpověděl žák.
„Mistr byl po celou dobu s tebou. Jen jsi ho neviděl.“
Poté mu podal zrcadlo a řekl: „Podívej se! Tohle je tvůj mistr, který tě vede po celý život.“
Promiň
Klíčem k bezbolestnému růstu je pokora, při níž nejde o nic jiného nežli o pouhé odhození pýchy a předstírání a namísto toho přijetí omylnosti jako normální lidské vlastnosti, kterou mají všichni. Nižší mysl vidí vztahy jakou soutěž. Vyšší mysl jako spolupráci. Jednoduché „promiň“ dokáže bezbolestně uhasit většinu požárů. Chceme-li procházet životem vítězně, musíme se vzdát posedlého sledování, „kdo má pravdu“ a „kdo za co může“. Laskavost je daleko mocnější než bojovnost. Je lépe uspět, než „vyhrát“.
Zdroj: Vzestup po úrovních vědomí – David R. Hawkins
