FB offline

Vítejte na stránce, na níž najdete některé příspěvky zveřejňované souběžně na facebookové stránce časopisu. Je určena těm, kteří nemají FB účet nebo čtenářům, kteří chtějí mít všechny články „po ruce“. Věříme, že příspěvky vás inspirují k zamyšlení a zlepšení vašeho života či cvičení!

 

Divider - slovníček

 

Skutečné sebepoznání

Jeden prvek je pro všechny duchovní cesty nezbytný: sebepoznání. Bez sebepoznání se na své duchovní pouti příliš daleko nedostaneme a neudržíme si ani úroveň, které jsme dosáhli. Jedním z největších nebezpečí práce na naší transformaci je ten moment, kdy se ego pokouší obejít hlubokou psychologickou práci tak, že přeskočí do transcedentního stavu příliš brzy. K tomu dochází, protože se ego rádo vidí jako mnohem „pokročilejší“, než ve skutečnosti je. Kolik nováčků už v prvním roce došlo k tomu, že jsou vlastně tak akorát připravení na svatost? Kolik studentů meditace si bylo jistých, že dosáhli osvícení v rekordním čase? Skutečné sebepoznání je nedocenitelnou obranou proti tomuto sebeklamu.

Zdroj: Enneagram – Don Richard Riso a Russ Hudson 

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Skutečné sebepoznání


Nemoc jako „proces“ a signál

Doc. PhDr. Miluše Kubíčková, CSc. ve svém článku Slovo jako mocná síla uvádí, že nemoc není stav těla ani nepřichází zvenčí. Tento přístup by vedl k postoji, podle kterého jsme obětí a nejsme za nemoc nijak zodpovědní. Tedy ani za možnosti jejího ovlivnění. Docentka Kubíčková doporučuje nevnímat nemoc jako „stav“, ale jako „proces“. Podstatné jméno vyvolává dojem čehosi neměnného, eventuálně něčeho, co se zčistajasna zjevilo, a také to, až se tomu bude chtít, odejde. Samo. Nějak. Asi.

Rozdíl mezi „mám chřipku“ a „prodělávám příznaky chřipky“ se zdá být malý, ale je velmi zásadní. Vnímání nemoci jako procesu provází automaticky možnost změny. Ve chvíli, kdy něco máme, tak to prostě máme. Zničehonic jsme se stali vlastníky nemoci. Jak se to stane? Nemoc se nevyhrává v loterii ani nefasuje od městského úřadu. Nemoc je informace lidského těla, která nás upozorňuje na chyby. Je to signál k tomu, abychom se zastavili, uvědomili si disharmonii v našem konání, myšlení, prožívání, žití. A pomohli uvést vše opět do rovnováhy.

Zdroj: Proč (a jak) psychosomatika funguje? Nemoc začíná v hlavě? – Jarmila Klímová, Michaela Fialová

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Nemoc jako „proces“ a signál


Cesta ke skutečnému zdraví

Branou ke skutečnému zdraví je uvědomění si, že naše zdraví máme ve svých rukou jen my sami. K tomuto poznání jsem dospěla už dávno, když jsem před lety hledala někoho, kdo by mě zbavil problémů. „Věšela jsem se na krk“ jednomu odborníkovi za druhým… až mi jednoho dne (s panickou hrůzou) svitlo, že se tohoto nelehkého úkolu budu muset zhostit sama, je to výlučně moje zodpovědnost, moje „práce“.

Zdraví navíc není stav, kterého jednou dosáhneme a zůstane natrvalo, ale jde o neustálý proces kultivace našeho těla i ducha (což velmi koreluje s praxí tchaj-ťi). Shrnout ho lze do pentagramu zdraví, kam patří: naše fyzické tělo, naše psychika, naše vitální energie, naše vztahy (se sebou i okolím) a naše spiritualita (vztahování se k něčemu vyššímu). Opravdu zdraví můžeme být jen tehdy, pokud máme v harmonii všech těchto pět aspektů. Stačí, když některý z nich potlačíme či se vychýlí z rovnováhy a tento „pohyb“ rozvibruje i zbývající stránky, protože všechno je spojené se vším. Abychom byli zdraví, nestačí např. jen fanaticky zdravě se stravovat, chodit včas spát, běhat či bydlet mimo „škodlivé zóny“… zdraví v sobě zahrnuje daleko větší přesah než jen fyzično či psycho-fyzično.

A protože zdraví je téma velice široké, vyžaduje také hodně úsilí. Jenže úsilí je něco, čemu se mnozí vyhýbají. Jen „hloupí“ a líní však vyhledávají snadné cesty, moudří a pokorní jsou trpěliví a vybírají si cesty, které je dovedou tam, kam chtějí, i když jsou na první pohled klikaté a neschůdné.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla, Proč (a jak) psychosomatika funguje? Nemoc začíná v hlavě? – Jarmila Klímová, Michaela Fialová (pentagram zdraví)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Cesta ke skutečnému zdraví…


Uvolnění a vytažení/vzpřímení…

Principy uvolnění a vytažení či vzpřímení patří v tchaj-ťi čchüan k těm zásadním (vedle spirálovitého pohybu) a je dobré si je připomínat neustále, i když se zrovna nevěnujeme cvičení, neboť v běžném životě se často nevědomky uchylujeme k opačným pólům – k napětí a zborcení těla. Kolikrát se v průběhu dne přistihneme, že sedíme různě pokřivení u počítače, televize, na židli či sedadle, kolikrát pocítíme nepříjemnou tenzi především v horní části těla – v ramenou, šíji, mezi lopatkami či v křížové a bederní oblasti, trnou nám ruce, máme ztuhlé nohy…

Zkuste si co nejčastěji najít malou chvilku na to, abyste narovnali páteř, vytáhli hlavu, přirozeně povolili/spustili celou oblast pánve – představte si, že celé vaše tělo volně visí za hlavu, vlastní vahou se protahuje, obratle se uvolňují a rozestupují od sebe… S každým výdechem vědomě uvolňujte ramena, šíji, mezilopatkové svaly, oblast pánve (kchua).

Pokud stojíte, povolte přitom lehce kolena, aby mohla střední část těla poklesnout, horní se uvolnit a spodní převzít váhu celého těla. Pokud sedíte, naučte se neopírat se, ale sedět plnou vahou na zadku a chodidlech (stehna jsou buď rovnoměrně se zemí, nebo se lehce svažují směrem ke kolenům). V této pozici lépe udržíte rovná záda. Cítíte-li stále napětí v zádech, sedněte si zády ke stěně a využijte ji jako „podpěru“, aniž byste se nějak kroutili. Případně si lehněte na zada, pokrčte nohy v kolenou a povolte všechny svaly.

A nezapomeňte neustále uvolněně a přirozeně dýchat…. a s každým výdechem uvolňovat tělo vrstvu po vrstvě, část po části… dokud vám uvolnění nepřejde do krve.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Uvolnění a vytažení/vzpřímení…


Dělejme to, co nám napovídá naše srdce

Ve škole se nás ptali, jaké profesi bychom se chtěli věnovat v budoucnosti a proč právě jí. Někteří odpověděli, že ani neví, proč si to či ono povolání vlastně vybrali. Jiní uváděli, že kvůli hromadě peněz, které si tím mohou vydělat. A další tvrdili, že jim to doporučili jejich rodiče.

Ve skutečnosti bychom však měli všichni dělat to, co nás uchvacuje a k čemu se cítíme být spontánně přitahování; jinými slovy – po čem touží naše srdce. Pokud jsme však se svým srdcem a vnitřním vedením ztratili kontakt, hledáme vedení jinde – a nakonec uděláme to, co nám doporučí ostatní nebo co říkají druzí: co máme dělat, kdy to máme udělat a jak to máme dělat. Podvědomě víme, že máme k dispozici jakési vedení, ale ztratíme-li spojení se svým srdcem a přestaneme-li slyšet své vnitřní vedení, nutně se začneme ohlížet po orientaci a vedení někde venku.

Zdroj: Nakonec všechno dobře dopadne – Christina von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Dělejme to, co nám napovídá naše srdce


Tchaj-ťi rozcvička – uvolnění ramen

Na pohybu ramena se podílí přibližně 30 svalů. V současné době jich máme spoustu z nich díky nesprávnému sezení, stání i omezenému pohybu zatuhlých. Je proto vhodné dbát na vědomé uvolňování.

Nejprve si můžete důkladně proklepat sevřenou pěstí a poté promačkat levou rukou pravé a pravou ruké levé rameno až ke krku a zpět. Oblast u krku můžeme ještě „naklepat“ dlaní s nataženými prstvy. Poté kružte ramenem tak, že při nádechu rameno v jednom směru zvednete a s výdechem uvolníte ve druhém půlkroužku (s výdechem uvolněte také celou horní část zad). Poté zopakujte také druhým ramenem, společně oběma ramena jedním směrem a pak střídavě. Důležité je vědomé prodýchávání a hlavně fáze uvolnění.

Cviky na uvolnění šíje:

  • Položte si levou ruku přes hlavu na pravé ucho, nadechněte se a s výdechem jemně táhněte hlavu k levému rameni. Pravou rukou přtom tlačte směrem k zemi, potom ruce vystřídejte.
  • Jednu ruku dejte za záda a druhou rukou se chytněte za zápěstí. Nadechněte se a s výdechem ukloňte hlavou do strany a lehce zatáhněte za ruku (obr. 2)
  • Spojte ruce na zátylku. S nádechem co nejvíce roztáhněte lokty a poté s výdechem skloňte hlavu dopředu, lokty přibližte k sobě a rukama lehce zatlačte dolů (obr. 1)

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla, Lunární kalednář Krásné paní

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Tchaj-ťi rozcvička – uvolnění ramen


Svoboda prostřednictvím introspekce neboli sebepozorování

„Nikdo není zotročen beznadějněji nežli ti, kteří mylně věří, že jsou svobodní.“

Svoboda znamená především svobodu ducha. Skutečně svobodní na duchu ovšem můžeme být až poté, co se začneme pozorovat a uvažovat o sobě samých, a jakmile si uvědomíme, že jsme božské bytosti stvořené z lásky. Dokud nejsme v souladu s tímto poznáním, s tímto vědomím, „běží“ v nás cizí programy, které nás obírají o svobodu. Tyto programy, tato naše přesvědčení, tyto mentální vzorce nás oddělují od toho, kým ve skutečnosti jsme, tudíž je důležité je buď transformovat, či „přepsat“ něčím novým, abychom ve svém vědomí udělali místo novým poznatkům.

Je zapotřebí si uvědomit, která přesvědčení a jaké programy již pro nás nejsou aktuální a neslouží našemu nejvyššímu božskému dobru. Podaří-li se nám tyto naše blokující vzorce změnit v něco prospěšného, prokážeme tím službu sobě, ale i generacím po nás. Vymazáním genetické zátěž z našich buněk a prolomíme dlouhotrvající koloběh, a tyto vzorce již nebudou v budoucnosti ovlivňovat naši rodinu. Platí to i obecně. Pracujeme-li na sobě a zvyšujeme-li své vibrace, nikdy se to neomezuje jen na nás samotné, vždy to má pozitivní vliv i na ostatní lidi.

Neznamená to, že musíme vyměnit všechna svá přesvědčení… Všechny naše zkušenosti a řady našich přesvědčení, které z nich vyplynuly, byly někdy minulosti oprávněné, smysluplné, často dokonce nezbytné. Velká část těchto vzorců je však dnes zastaralá a neprospívá nám, nýbrž blokuje náš další vývoj. Proto bychom měli nejprve rozpoznat, že vůbec takové vzorce a programy máme. Druzí nás sice mohou upozornit, že v sobě taková přesvědčení nosíme, ale změnit je můžeme pouze my sami – pozorováním sebe samých, sebereflexí a stálými kritickými úvahami.

Je potřeba se naučit pečlivě sledovat myšlenky, pocity, slova i činy; naučit se naslouchat sobě při přemýšlení. Pokud to udělá každý, bude svět s každou generací o něco lepší.

Rozpustit mentální vzorce a zbavit se jich nelze jednoduše přes noc, pokud jsme je nosili v sobě dlouho. To nějakou dobu trvá, tudíž se může stát, že v té či oné situaci nezareagujme, jak bychom chtěli. To však není zas takový problém. Měli bychom si to alespoň uvědomit, což je možné jenom tehdy, jsme-li schopni pozorovat sami sebe z určitého odstupu. I zde může velmi pomoci humor. Občas se můžeme zasmát i sami sobě, často to má velmi osvobozující účinek…. A také bychom se měli mít nadále rádi a neobviňovat se, pokud se zachováme jinak, než bychom chtěli. Bude to snazší, když si připomeneme, že všechny vzorce, které nás dnes blokují, měli v minulosti nějaký smyl a z nějakého důvodu jsme je potřebovali.

Abychom to všechno úspěšně zvládli, potřebujeme čas – zejména čas na sebe samotné. Pakliže máme totiž stále něco na práci a jsme nepřetržitě obklopeni jinými lidmi, je velice těžké, abychom klidně pozorovali sami sebe…. Omezení svobody pohybu přináší tu výhodu, že máme více času pro sebe, musíme se stáhnout více do sebe a přestáváme být rozptylování vnějšími záležitostmi. Je to dobrá doba na introspekci – okamžik, kdy si položíme všechny důležité otázky, na něž jsme nikdy neměli čas: Co vlastně chci doopravdy, Jak v mých očích vypadá dokonalý svět? Jaký mám právě teď pocit ze svého života? Tuto příležitost však rozpoznáte a využijete ji pouze tehdy, nepropadnete-li panice.

V takové situaci máme čas na třídění, čtení knih, vyhledávání informací a vytváření vlastního názoru, máme čas na partnera, naučit se lépe zacházet s lidmi a situacemi. Lidé, kteří jsou každý den vystaveni časovému tlaku, jsou odříznuti od své duše, a neslyší hlas svého srdce

Zdroj: Nakonec všechno dobře dopadne – Christina von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Svoboda prostřednictvím introspekce nebeli sebepozorování


Co je zdraví?

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady“. Podle ní se dá 95 % lidí označit jako nemocných nebo postižených (vadou, nepohodou). Velmi smutná statistika, která by měla vést k zamyšlení nad tím, co je v našem životě špatně, pokud tedy nepatříte mezi těch 5 % zdravých „šťastlivců“ 😉 .

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Co je zdraví?


Civilizační problémy

Celá naše civilizace trpí vážnou nemocí, která může vést až ke smrti. Tato nemoc se může léčit, ale může se i zhoršit. Proto je otázka zdraví, která nyní stojí před celou naší civilizací, otázkou číslo jedna. Bohužel je pojem “zdraví” spojován především s tělem. Poslední století přemýšlíme pouze materialisticky a věříme, že nemoc je jen problémem těla. Ale nemoc ve skutečnosti tělem končí. Nemoc začíná v duši. Pokud má člověk špatný cíl, charakter či náhled na svět, nevyhnutelně to vede k fyzickým nemocem.

Přichází ke mně hodně lidí, viděl jsem tisíce, možná desítky tisíc případů, diagnostikoval a analyzoval, a všude jsem viděl to samé: pokud člověk nezmění svůj charakter, pokud se nezmění jeho náhled na svět, je jeho fyzické uzdravení dočasné. Léčení fyzického těla je jen odsouvání problému do budoucnosti. O tom jsem se přesvědčil při každé analýze nemoci.

Segej N. Lazarev

Zdroj: Klinika Endala

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Civilizační problémy


Jakou sílu má naše mysl?

Výzkumy Carol Dweck ukazují, že to, jak bude náš život vypadat, je opravdu z velké části v našich hlavách. Změníme-li myšlení z „fixního“ na „růstové“, náš život se výrazně promění. Lidé s fixním myšlením (fixed mindset) věří, že jsou karty rozdány. Že jejich intelekt a schopnosti jsou dané, neměnné. Věří například, že pokud jsou introverti, budou vždy introverti. Zkrátka nic se s tím nedá dělat. Růstově přemýšlející lidé (growth mindset) věří tomu, že jsou věci změnitelné, že to mají ve svých rukou. Aktuální výzkumy mozku ukazují, že pravdu má spíše druhá skupina. Mozek je totiž neuroplastický, tj. můžeme ho trénovat podobně jako svaly. Vlastnosti jako kreativita, síla vůle, odvaha, pečlivost či komunikativnost nejsou vrozené. Lze se je učit, můžete je posilovat, rozvíjet stejně jako se učíme jízdě na kole či plavání.

Výzkumy dalšího psychologa, Martina Seligmana dokonce dokazují, že i optimismus a pesimismus nejsou věci vrozené, ale naučitelné.

To, jak si vysvětlujeme naše selhání, takzvaný vysvětlovací styl, zásadně ovlivňuje také riziko depresí. Pokud selže pozitivně laděný člověk, řekne si, že „příště se mi bude dařit“. Pokud selže negativně laděný člověk, říká si, že „tak to bude vždy“. Přesně opačně reagují obě skupiny na úspěch. Pokud pozitivní člověk uspěje, říká si, že „tak to bude vždy“. Pokud uspěje negativní člověk, řekne si, že „příště to zase zkazí“. Změníme-li náš vysvětlovací styl ohledně selhání, výrazně snížíme riziko depresí a zvýšíme naši životní spokojenost.

Typickým rysem fixního myšlení je vzdávání se před překážkou, neschopnost přijímat zpětnou vazbu, špatný pocit z úspěchu ostatních, vyhýbání se výzvám a negativní postoj k úsilí jako takovému. Zkrátka tito lidé zpravidla žijí z toho, co si osvojili a co jim jde „samo“, mají velkou tendenci vyhýbat se novému neznámému, protože by mohlo dojít k chybě, blamáži. Můžete od nich často slyšet: „To nejde. Není to možné, nedokážu to.“ Často to vysloví rychle, aniž by se zamysleli, či se o něco přímo pokusili. Sází na jistotu. Růstové myšlení se projevuje vřelým vztahem k výzvám, vytrvalostí při čelení překážkám, pozitivním vztahem ke kritice. Růstově myslící člověk vnímá úsilí jako cestu k mistrovství a v úspěchu druhých vidí inspiraci. Tady se setkáte s hloubáním typu: „Aha, tak to mě zajímá, na to se podívám nebo se s někým poradím a uvidím, jak do toho. Tomu musím přijít na kloub.“ Takový člověk experimentuje, zkouší a opírá se o víru, že s každým pokusem něco objeví, něco se naučí a pozná. Žene ho touha po poznání více než to, co si kdo o něm bude myslet, když hned neuspěje.

Pygmalion efekt

Pokud někomu řeknete, že je “nějaký“, často to vezme jako nezměnitelný fakt (fixed). A díky takovému nastavení mysli se to opravdu stane pravdou. Mluvíme o takzvaném sebenaplňujícím proroctví.

Robert Rosenthal a Leone Jacobsonová jako první pojmenovali nejznámější efekt sebenaplňujícího se proroctví známý jako Pygmalion efekt díky svému experimentu na základní škole. Na začátku školního roku dali dětem inteligenční testy. Učitelům řekli, že nejen jen o test inteligence, ale že na základě výsledků je možné předpovědět pokrok, který mohou žáci v následujícím roce udělat. Před začátkem školního roku dostali učitelé tipy na obzvlášť šikovné děti, které ale byly úplně průměrní a normální žáci. Za rok se těmto dětem výrazně zlepšil prospěch. Jak se to stalo? Tato malá lež změnila nastavení a očekávání učitelů. Učitelé těmto „talentovaným“ žákům věnovali více pozornosti a energie. Vědomě či nevědomě se chovali k označeným žákům jinak než k ostatním – častěji je vyvolávali, více je chválili apod.

Výzkum mluví o tom, jak silně nás dokážou ovlivňovat naše myšlenky a postoje, jak mocné mohou být vyslovené soudy. To, co vnímáme, je tedy do velké míry i naším vlastním dílem. Svět, jak jej vidíme, odráží naše pocity, víru a přesvědčení. Změňte tedy své myšlení z fixního na růstové. Je v tom naděje a možnost učit se, experimentovat v každém věku. Nenechte se zastavit studem, limitujícími myšlenkami a pusťte se do toho.

Zdroj: Jakou sílu má mysl? – Mgr. Alena Jáchymová

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Jakou sílu má naše mysl


Být v pohodě… to je, oč tu běží

Snažme se být co nejvíce v pohodě. Jen tak si udržíme naději a jistotu, že nakonec všechno dobře dopadne. Pouze tak můžeme každý den vysílat pozitivní pocity do kolektivního pole vědomí. Tyto pocity neprospívají jen nám samotným, ale pomáhají zvyšovat pozitivitu i v rámci kolektivu. Čím více radosti, lásky, spokojenosti a důvěry proudí do společného pole, tím jednodušší budou pro nás následující měsíce (pozn.: psáno v září 2020).

Každý den si můžeme v duchu představovat, jak takový vyléčený svět vypadá – tak dlouhou, dokud jej sami nepocítíme. Díky našim pocitům pak tento svět začneme manifestovat. Bez vize nikdy nic nového nevzniklo. Dříve, než se věci projeví v hrubohmotném světě, musí být přítomny na jemnohmotné úrovni.

Nakonec všechno dobře dopadne, to je jisté. Vyžaduje to však pomoc každého z nás. Jakmile to poznáme, přebíráme odpovědnost neustále vysílat do informačního pole něco pozitivního. Nezapomínejme přitom na „maličkosti“ každodenního života: úsměv, přátelský pohled, laskavé slovo – to všechno je důležitější, než si možná myslíme.

Zdroj: Nakonec všechno dobře dopadne – Christina von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Být v pohodě… to je, oč tu běží


Zakořenění, plnost a prázdnota v tchaj-ťi

V tchaj-ťi čchüan se hovoří o nutnosti ZAKOŘENĚNÍ. Jde o vytvoření silného spojení mezi tělem a zemí prostřednictvím chodidel. Má fyzickou část, která spočívá v kontaktu celého chodidla se zemí, a duševní část spočívající v soustředění. Zakořenění souvisí s poklesnutím: fyzickým „zasednutím“ do kyčlí a povolením kolen, ale také s přesunutím čchi z horní části těla dolů do tan-tchienu.

Při pohybu v tchaj-ťi neustále přesunujete váhu z jedné nohy na druhou, jako byste přelévali vodu z jedné nádoby do druhé. Pokud vaše váha spočívá celá na jedné noze, je tato noha „PLNÁ“ a odlehčená noha je „PRÁZDNÁ“.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins, Tchaj-ťi škola Vnitřní síla

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Zakořenění, plnost a prázdnota v tchaj-ťi


Teorie tchaj-ťi (tchaj-ťi princip, co jsou styly a formy)

Ve slově tchaj-ťi čchüan je zakomponován taoistický princip TCHAJ-ŤI, který můžeme chápat jako nejzazší extrém, extrémní polaritu. Polaritu reprezentují dva prvky jin a jang. Ty představují protichůdné, ale navzájem se doplňující složky čchi: jin je poddajná, jemná, ženská energie, jang je dynamická, tvrdá a maskulinní energie. Cviky tchaj-ťi se neustále přesunují od jin k jang a zpět za účelem udržení rovnováhy v těle.

Bojové umění tchaj-ťi čchüan má několik odnoží, kterým se říká STYLY. V současné době existuje pět hlavních odvětví či stylů tchaj-ťi a všechny vychází ze stejného principu. Jsou pojmenovány podle klanů, které je vytvořily. Někteří učitelé při svých lekcích vytváří kombinované styly složené z prvků různých stylů.

V tchaj-ťi čchüan se cvičí pevně dané sestavy (beze zbraně či se zbraněmi), tyto sestavy jsou tvořeny tzv. FORMAMI, které jsou sériemi cviků provázaných tak, aby tvořily jedinou plynulou sekvenci. Když to vezmeme od začátku, studujete podobně, jako když se ve škole učíte číst (od písmenek, přes slova, věty až po celé texty). V tchaj-ťi se nejprve naučíte jednotlivé pohyby, ty se poskládají do formy, které navazují jedna na druhou. A vytvoří plynulý celek, který opakujete a prohlubujete.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies a Simon Robins, Tchaj-ťi škola Vnitřní síla

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Teorie tchaj-ťi (tchaj-ťi princip, co jsou styly a formy)


Mužská a ženská energie

Éra, která končí je poznamenána příliš silnou mužskou energií. Mužská energie je orientována navenek, vytváří technický pokrok a progresi založenou na idealismu. Nadbytek mužské energie však může vyvolávat agresi, hněv a nenávist, což zase vede k válkám apod. Naproti tomu se ženská energie soustřeďuje dovnitř a orientuje se podle původního, božského zdroje. Obě energie jsou stejně důležité, ani jedna není lepší nežli ta druhá. Ideální by byla zdravá vyrovnanost; ale pokud jedna energie převezme nadvládu, ztratí se rovnováha.

MUŽSKÁ energie – ŽENSKÁ energie
Aktivní, silná energie – Neaktivní, jemná energie
Tvořící energie – Přijímající energie
Ochranná energie – Pečující energie
Vychází z Já – Vychází z My
Směřuje ven – Směřuje dovnitř
Zná omezení a rozdíly – Žije ve vědomí nerozlišující Jednoty
Bojovná energie – Energie původu a důvěry
Reprezentuje racionálno – Reprezentuje emocionálno
Reprezentuje vnitřní sílu – Reprezentuje intuici
Posiluje disciplínu a smysl pro povinnost – Nechává žít v proudu života

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Mužská a ženská energie

 

Nezávislé myšlení a spiritualita

V současné době je důležité jak nezávislé myšlení, tak spiritualita, aby se rozvinulo vědomí jednotlivce a v důsledku toho proběhla i opravdová evoluce lidstva. Řešení mnoha dnešních problémů a výzev je harmonické spojení skutečné živé spirituality s kritickým, zkoumavým myšlením. Obojí je totiž nezbytné pro rozšíření individuálního i kolektivního vědomí.
Spiritualita umožňuje do lidského vědomí integrovat multidimenzionální obraz světa a člověka, a vytvořit tak novou etiku a nové porozumění sobě samým, inspirované nejvyššími zdroji moudrosti. Tím vzniká nová forma pokory a lásky. A ta je základním předpokladem pro odpuštění sobě samým i „pachatelům“ z minulosti; čili nemyslet dále ve starých vzorcích. Spiritualita v sobě obsahuje ženské aspekty, vnitřní spojení s Božstvím, jemnou energií a prožívanou Jednotou.

Spiritualita představuje vertikální spojení, zatímco laterální myšlení zastupuje spojení horizontální. Laterální myšlení znamená prověřit kriticky převládající struktury, sebe-zmocnění, schopnost prohlédnut stávající systém pomocí nové formy vědění a svobody. Představuje mužský aspekt, aktivní energii, měnící součást. Originální „myslitelé“ bez spirituality obviňují „pachatele“ z minulosti a chtějí je přivést k odpovědnosti. Ženská a mužská energie by měly být vyvážené. Proto by se laterální myšlení a spiritualita měly propojit:

LATERÁLNÍ MYŠLENÍ – SPIRITUALITA
Naučit se kriticky myslet (sebe-zmocnění), prohlédnout vládnoucí systém – Integrace multidimenzionálního, božského světa a člověka
Kritický postoj k masmédiím a oficiálním zdrojům informací – Nové chápání sebe samých a vlastní role ve velkém Celku
Nová forma vědy a svobody – Nová podoba pokory a lásky
Výzva: Po prohlédnutí klamu se vyhnout tomu, aby hněv, obviňování a pomstychtivost nepřebraly nadvládu (role oběti) – Výzva: Nesetrvávat v iluzorních světech a pseudo-spiritialitě, která následuje vzorce panujícího systému (naivita)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Nezávislé myšlení a spiritualita

Zdroj: Christina II Vize dobra – Bernadette von Dreien


Pozitivní myšlení nestačí, naopak!

Pozitivní myšlení je dobrou volbou rozhodnutí našeho směřování v životě. Ano, prostě je dobré být člověkem, který rád podpoří pozitivní, který rád vidí svět a lidi spíš z té lepší stránky.

V poslední době se ale stalo z pozitivního naladění něco jako urputná snaha „ohýbat život pozitivním směrem“, tedy tak, jak já uznám pro sebe za vhodné či potřebné, a něco, čím si lidé začali své okolnosti až téměř vynucovat. Říká se tomu také pozitivní myšlení, ale jaksi jsme si nestačili všimnout, kolik je v tom opět naší nabubřelosti, ambicí a snahy vše řídit. Americké úsměvy s křečí v obličeji od ucha k uchu mně připadají až děsivé, neboť skrývají faleš.

Jemné ladění příjemného typu zmizelo, nahradilo ho cosi urputného. Jinými slovy vyjádřeno, vše, kde cítíme tlak, ať už jakýmkoliv směrem, nemůže být léčivé. Navíc pozitivní myšlení je stále jenom myšlení, tedy hlava a mentální svět. Mentální svět má být jen nástrojem ducha. Má nám pomoci např. bezpečně přejet křižovatku, umět vyhledat informace, přeložit text… Rozhodně nejsou myšlenky tím, co by měnilo a řídilo stoprocentně svět.

Mnohem větší silou v našich životech je cit a citový náboj, vše, co vychází z celého těla člověka, z ducha a ze srdce. Zde vznikají frekvence mnohem silnějšího vlivu.

Existují motivační knihy, které opakují stejnou mantru stále dokola: „Změňte své myšlení, změníte tím i své životy.“ Ale tak jednoduše to nefunguje.

Odmala jsem u lidí pozorovala nesoulad mezi tím, jak jednali, a tím, jak se cítili uvnitř (povrchní jednání). A právě pozitivní myšlení je jednou z možností přetvářky a vlastně nedobrým návykem, kdy lidé s velkým nasazením vytvářejí oblíbenou pozitivní image a emoce posouvají na druhou kolej nebo je dokonce přestanou vnímat. Ale emoce se neztrácejí, bublají a jednoho dne bublina praskne a její majitel má dost práce se zpracováním nasbíraného „haraburdí na duši“.

Zároveň se nám předkládá nemálo technik na posílení vůle. Pokud však vůle není podřízena vyšší intuici, kterou cítíme na srdci, je často nezdravá a sleduje jen zištné cíle. Pokud jsme jen sluhou svého racia, naše emocionální tělo se stále zmenšuje, přestáváme být v kontaktu se svou intuicí. Zjednodušeně řečeno: pozitivní myšlení nás vede k oddělenosti od sebe. Jako bychom v sobě vystavěli pomyslnou dělicí stěnu: toto je část hezká a pozitivní, to jsme my, zatímco tohle je část nehezká a nepozitivní, tu skryjeme.

Snažit se vyhnout všemu nehezkému a nepříjemnému nelze. Život je plný výzev a překonávání nepříjemných situací, a když popíráme své pocity, vytváříme pro tělo stres. Mysl je v rozporu s citem. Dovolme si své emoce a neškatulkujme je na dobré či špatné. Navíc, kdo určuje, co je dobré a co špatné? Uznání emocí, ne jejich popření, je očistné. Přijetí skutečnosti je velmi uvolňující a léčivé.

Zdroj: Nemoc dar transformace – Martina Hanáčková, Petr Hanáček

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Pozitivní myšlení nestačí, naopak!


Kdy a kde cvičit tchaj-ťi čchüan

Pro cvičení tchaj-ťi využijte jakýkoliv prostor bez překážek, který je dostatečně velký na provedení kompletní formy včetně kroků do stran, dopředu i dozadu (Pozn.: Když se studenti někdy vymlouvali, že nemají místo, mistr Zhu Tiancai odpovídal: „A to nemáte dva metry?“ 🙂 ). Často se říká, že nejlepší je cvičit tchaj-ťi venku, v klidném přírodním prostředí, kde volně proudí čchi. Mnoho lidí provozuje tchaj-ťi v parku nebo na jiných veřejných místech – v Číně zcela běžně vídáme skupiny lidí cvičících tchaj-ťi na veřejnosti. Pokud jste ale úplný začátečník, zřejmě se budete lépe cítit v soukromí, kde vás nebude nikdo sledovat. Chcete-li cvičit venku, ideální bude dvorek domu.

Při cvičení uvnitř je příjemnější – a pro dosažení uvolněné atmosféry vhodnější – když je pokoj čistý a uklizený. Ujistěte se, že je dobře vyvětraný a osvětlený, pokud možno přírodním světlem. Pomoci může i přítomnost rostlin, květin či jiných předmětů navozujících duševní pohodu. Někteří lidé cvičí rádi tchaj-ťi při tiché hudbě, nebo si pouštějí nahrávky zachycující zvuky přírody.

Co na sebe: Na cvičení tchaj-ťi nepotřebujete žádné speciální oblečení, mělo by být pouze pohodlné, teplé a umožňovat volný pohyb. Zvolte tepláky nebo legíny a volný svršek. Pokud to povrch dovolí, cvičte bosi, nebo zainvestujte do tenisek či ohebných bot s tenkou podrážkou.

Kdy cvičit: Tchaj-ťi je třeba cvičit pravidelně, nejméně čtyřikrát týdně, ideálně denně. Tradičně se tchaj-ťi cvičí ráno, protože za rozbřesku se noční energie jin mění v denní energii jang a poté znovu večer, kdy se jang opět vymění s jin. Dokážete-li tuto rutinu dodržet, je to krásný způsob, jak začít a ukončit den. Ale nejlepší čas ke cvičení tchaj-ťi je tehdy, kdy se vám to osobně hodí. Pravidelné cvičení dodržíte snáz tehdy, když s jeho dobou nebude nic kolidovat.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Kdy a kde cvičit tchaj-ťi čchüan


Protahování (stretching)

V Huai Nan Zi, sbírce filozofických pojednání, již dal sestavit princ Huai Nan na konci druhého století praví:

„Čistý duch, emoce v rovnováze a uvolnění všech kloubů jsou zásadní pro udržení své vlastní přirozenosti.“

V čínské medicíně je na klouby nahlíženo jako na oblasti kde je silná koncetrace qi a krve. Jsou to místa , kde se šlachy upínají na kosti a kde dráhy a spojnice probíhají těsně pod kůži, v úzkém prostoru mezi kostmi a pokožkou. Protože jsou klouby oblastmi, kde by měla qi a krev proudit volně, často ale právě bývají místa kde qi a krev může stagnovat a váznout.

Protahovací cvičení pomáhají uvolňovat napětí nejen ve svalech a šlachách ale také v kloubech. Protahování zároveň posiluje šlachy a vazy. Strečink také velmi příznivě přispívá k celkovému uvolnění také mentálnímu a emocionálnímu. Protahovací cvičení jsou vhodná po celý den, a velmi důležitá zejména ráno po probuzení, kdy tělo je stažené a qi nemůže dobře proudit. Protahování je také velmi vhodné po delším sezení, před cvičení tchaj-ti nebo před jinými cvičeními či sportem.

Při protahování je důležitá práce s dechem. Při protažení provádět také uvolnění, prodýchání v jednotlivých pozicích. Opravdu velmi důležité je pomalé provádění cviků a vnímání svého těla a dechu. Tak jsou cviky opravdu účinné. Nejdůležitější z protahovacích cviků jsou flexe a extenze páteře, addukce páteře a rotace páteře. Také je dobré protáhnout zadní stranu nohou, která bývá často zkrácená a napjatá.

Zdroj: Škola Tai Chi (inspirováno knihami Stretching od Boba Adersona a Císařské tajemství zdraví a dlouhověkosti Boba Flawse)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Protahování (stretching)


Připusťtm změnu a představme si, jaké to bude

Předpokládejme, že si něco skutečně přejeme a jsme ochotni se změnit. Musíme pro to samozřejmě něco udělat, změny nenastávají sami od sebe. Člověk chce zpravidla změnit něco tehdy, považuje-li nějaký cíl za lákavý, tj. cítí přitažlivost pocitu „potom“. K tomu potřebujeme představivost – jak se budeme cítit „potom“. Čím lepší pocit při této představě máme, případně čím bolestivější je „předtím“ (tedy současná situace), tím ochotnější jsme překonávat překážky. Přitom musíme vynaložit energii. Např. pokud chceme zhubnout, zkusme si představit, jak se budeme cítit lehčí a štíhlejší. Tím spíš uděláme první krok na cestě změny. Investujeme energii do úpravy jídelníčku nebo i pohybu.

Na nové cestě nás většinou čekají překážky, které mohou mít různou podobu: může to být naše lenost, pohodlnost, rozladění okolí (kterému třeba nevěnujeme tolik pozornosti), strach ze změny nebo eventuálních nebezpečí. Překážky bychom měli akceptovat a hledat jejich pozitivní stránku. Strach nás např. chrání, abychom na sebe nekladli nepřiměřené nároky a zároveň nepodceňovali nebezpečí. Radí nám, abychom si změnu pomalu, uvážlivě naplánovali a až potom začali pracovat. Pohodlnost nás chrání před přepínáním sil a plýtváním energií. S překážkami přicházejícími z našeho okolí si poradíte třeba tak, že doma vysvětlíme, proč chceme pravidelně cvičit. Např. můžeme vysvětlit rodině, že cvičením se nám podaří dosáhnout většího vnitřního klidu a bude z toho mít prospěch celá rodina.

Při překonávání překážek hraje významnou roli představivost, schopnost imaginace. Čím jasněji si dokážeme představit svůj pocit v okamžiku dosažení cíle, tím větší hnací síla na nás bude působit, abychom učinili nutné kroky, vynaložili úsilí a vypořádali se s překážkami.

Zdroj: Šaolin Tajemství vnitřní síly – Dr. Thomas Späth, Shi Yan Bao

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Připusťme změnu a představme si, jaké to bude


4 živly, 4 strážci rovnováhy

Pozvěte do svého života 4 strážce vaší životní rovnováhy – 4 živly, které vám pomohou dosáhnout spokojeného, naplněného života plného vitality. Tyto elementy jsou strážci rovnováhy, měli bychom se naučit je pozorovat a poté i aktivovat ve svém životě, neboť reprezentují čtyři naše části:

Vzduch stráží naši jasnou mysl. Voda pečuje o zdravé vztahy.
Oheň udržuje naše srdce odvážné. Země posiluje naši stabilitu.

VZDUCH (čistá hlava) představuje mentální část života – racionálno. Propojuje nás s celou planetou (všichni jej vdechujeme a vydechujeme). Kromě kyslíku obsahuje i argon, který je málo reaktivní, tedy nemění se v čase, vzduch, který dýcháme, obsahuje atomy argonu, které dýchal třeba lovec mamutů nebo dělník při stavbě Karlova mostu. „Provětrání“ přináší čerstvý vítr pro život (propouštění), pak s jasnou myslí udržujeme životní rovnováhu.

Uvědomte si vzduch kolem sebe (vítr, doteky na kůži, mraky, poletující ptáky…), otevřete okna, sledujte svůj dech, zvuk (poslech hudby, ptačího zpěvu, zpěv…), provoňte byt vůní z vonné tyčinky.

VODA (zdravé vztahy) reprezentuje emocionální část života. Vodu lidé uctívají po tisíce let. Voda dokáže spláchnout to, co nás tíží (fyzickou nečistotu i staré emoční nánosy), a tím posiluje naši intuici.

Dejte si koupel, pijte čistou vodu, procházejte se v dešti/vyválejte se ve sněhu, pozorujte řeku, omyjte menší či větší plochy, pořiďte si akvárium/fontánu, dejte na stůl mísu s vodou, na stěnu obraz vodopádu, udělejte si na zahradě jezírko. Vyhněte se lidem/věcem s negativní energií.

OHEŇ (odvážné srdce) je symbolem změny, transformace a znovuzrození. Je to životní jiskra v každém z nás. Oheň je velmi mocný živel, přináší život svým světlem a teplem, ale také ho umí zničit bleskem nebo požárem. Ale i v jeho ničivé síle se skrývá zárodek nového života. Reprezentuje duchovní část života.

Pozorujte sluneční paprsky, hru světla/stínu, východy a západy slunce, měsíc, hvězdy, světlo v našem nitru, vnímejte 24 hodin denně svůj příbytek (to, jak se mění). Udělejte změnu a postavte se strachu z ní (prostě vykročte ze své komfortní zóny), rozsviťte si svíčku, rozdělávejte oheň, nebojte se tvořit a rozvíjet svou kreativitu (při prostírání stolu, vaření, balení dárků…), často se smějte, tančete nebo se jinak hýbejte.

Buďte hlavní hrdinkou svého života. Nenechte si vnutit vedlejší roli.

ZEMĚ (životní opora) představuje fyzickou část života. Symbolizuje 3 základní opěrné body života: tělo, příbytek a planetu Zemi.

Vnímejte povrch při chůzi, tvary všeho kolem vás, své tělo, jeho části, emoce. Nalaďte se na rytmus roku (buďte aktivní, když máte, a odpočívejte, kdy je potřeba), buďte více venku (choďte bosí, dotýkejte se stromů), vizualizujte si krásná místa v přírodě, zkuste si představit, jaké by to bylo být stromem, květinou, ptákem…, vnímejte, co jíte. Vneste přírodu domů: zelenou barvu, rostliny, pořiďte si solnou lampu (je přírodním zdrojem zdraví prospěšných záporných iontů), vystavte obrázek spirály.

Zapusťte kořeny, ať už žijete kdekoli. Nečekejte na to správné místo na život a žijte tady a teď.
Minulost je pryč a budoucnost ještě nenastala. Je v pořádku spřádat plány do budoucna,
ale nesmíme přitom zapomenout na přítomnost.

Zdroj: Návrat domů – Blanka Vun Kannon
Recenzi knížky najdete po kliknutí na Návrat domů autorky Blanky Vun Kannon

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: 4 živly, 4 strážci rovnováhy


Umění disciplíny

Všichni učitele tchaj-ťi se shodují v tom, že je lepší cvičit deset minut denně než hodinu týdně. Zde je několik způsobů, jak se přimět k pravidelnému cvičení:

  • Plánujte: Máte-li svůj denní seznam věcí, které musíte udělat,přidejte na něj tchaj-ťi. Nejlépe na první místo.
  • Vytrvejte: Vytvořit si zvyk chvíli trvá. Slibte si, že budete cvičit tchaj-ťi alespoň měsíc.
  • Vytvořte si rutinu: Cvičte každý den ve stejnou dobu.
  • Neohlížejte se na náladu: I když se vám zrovna nechce cvičit, nenechte se odradit.
  • Čím dříve, tím lépe: Vstát ráno dřív a zacvičit si tchaj-ťi je skvělý způsob, jak začít den.
  • Mějte důvody: Nezapomínejte, proč tchaj-ťi cvičíte. Své důvody si mžete napsat na nalepovací papírky a umístit je na dobře viditelná místa, abyste měli před očima motivaci.
  • Spojte tchaj-ťi s jinou aktivitou: Jeden z nejlepších způsobů, jak si vytvořit nový zvyk, je spojit ho s něčím, co už děláte. Zkuste cvičit po ranní hygieně nebo po vycházce se psem.
  • Buďte hrdí: Mějte radost z každého provedeného cvičení, ať je sebekratší.
  • Mějte vše připraveno: Cvičíte-li ve vyhrazené části domova, udržujte ji v pořádku, abyste před cvičením nemuseli nic uklízet ani připravovat.
  • Mějte svou skupinu: Tchaj-ťi se běžně cvičí ve skupině, tak zkuste zjistit, zda se k vám nepřipojí přátelé. Nebo si najděte lekce. Cvičit tchaj-´ti ve skupině má mnoho výhod. Cvičení můžete pojmout jako společenskou aktivitu a setkávání s ostatními vám poskytne větší motivaci k pravidelné účasti.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Umění disciplíny


Poslání člověka a energie

Každé lidské povolání vyžaduje určitý druh energie a také svojí energií ovlivňuje okolí. Existují ovšem povolání s výrazným působením na okolní svět, která lze z tohoto titulu označit za poslání.

Učitel ovlivňuje běžně desítky či stovky žáků a studentů. Mimo výchovné a vzdělávací působení se jedná o výrazný vliv energetické povahy. Jeho energie je vnímána žáky většinou podvědomě. Vzhledem k poměrně dlouhé době vzájemného kontaktu se přitom může jednat o výrazné působení. Kvalita vyzařované energie závisí na charakterových vlastnostech, lásce k dětem, vnitřní zralosti, kompetentním a poctivém přístupu k práci i momentálním psychickém a zdravotním stavu. Z tohoto hlediska jse jedná o skutečně zodpovědnou činnost.

Ukazuje se, že nejsou rozhodující speciální pedagogické metody, ale vnitřní kvality učitele. Rudolf Steiner, zakladatel tak zvané waldorfské pedagogiky, nabádal zájemce o tento směr z řad učitelů: pracujte na sobě. Věděl, že harmonická pozitivní energie učitele indukuje podobné tendence také u jeho žáků. Po odborné stránce hraje přenos energie rovněž významnou roli. Pokud učitel svým předmětem tak zvaně žije, má hluboké znalosti i zkušenosti, přenáší odpovídající energii také na žáky. Pouze teoretický přístup prospěšný energetický impulz postrádá.

Kněz V poslání kněze nebo duchovního učitele hraje předávaná energie naprosto klíčovou roli. Duchovní či náboženské učení lze samozřejmě nabízet teoretickým způsobem, což se také často děje. Pro skutečný vývoj posluchačů to však má pramalou hodnotu. Opravdový duchovní růst předpokládá realizaci duchovních pravd a život v jejich duchu. K tomu je potřeba odpovídající energie. A právě k jejímu probouzení má být působení kněze či učitele impulzem.

Aby však takovou energií mohl disponovat, musí splňovat jisté předpoklady. Jsou to hluboké duchovní zkušenosti, morální čistota, upřímnost a ochota nezištně pomáhat. K tomu se pak pojí pomoc duchovních sfér, která je pro efektivní duchovní práci naprosto nezbytná. Pro její působení musí kněz či učitel vytvořit vhodné podmínky, především svým způsobem života a myšlení, jenž by měl vykazovat neosobní charakter.

Lékař… Jeho působení je dnes většinou redukováno na hmotnou úroveň. Skutečné léčení by však mělo zahrnovat oblast tělesnou, duševní i duchovní. To ovšem předpokládá hluboké zkušenosti i schopnosti ve všech třech úrovních. Dnešní školy něco takového pochopitelně neposkytují, a tak přichází v úvahu pouze jedinci, kteří ke svým schopnostem došli cestou individuálního vnitřního vývoje. Není jich mnoho, ale existují.

Ať již lékař působí v jakékoli úrovni, vždy by měl pacientovi předávat pozitivní energii. Předpoklady k tomu mají vnitřní charakter a jsou podobné jako u učitele a kněze. Morální vyspělost, touha pomáhat, osobní přístup a podobně. Při předávání energie pacientovi se nejedná o žádné techniky nebo cílenou snahu. Mělo by k němu docházet spontánně při vzájemné komunikaci.
Předávaná pozitivní energie má vícenásobný účinek. Jednak má sama o sobě léčivý charakter. Zároveň pomáhá přeladit psychiku pacienta pozitivním směrem, poskytuje víru a naději v uzdravení. Energie může zároveň probouzet zájem o aktivní přístup k vlastnímu zdraví i zodpovědnost za jeho kvalitu. Pozitivní energie zároveň vytváří i pocit důvěry a jistoty.

Předávání energie

Ve starověku existovala zasvěcovací místa, kde působili vyspělí jedinci, spojující všechny tři funkce v jedné osobě – učitele, kněze i lékaře. Proces zasvěcení i uzdravení byl někdy realizován formou přímého předání duchovní energie adeptovi. Metodu lze popsat jednoduše, avšak celý proces byl vnitřně složitý i náročný.
Nelze se dožadovat rychlé a snadné metody, která jednoduše urychlí vnitřní vývoj. Ke všemu je třeba nejprve vnitřně dozrát.

Zdroj: Posvátná energie – Marie Mihulová a Milan Svoboda (Medium 1/2021)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Poslání člověka a energie


Tchaj-ťi chvilky

I v našem uspěchaném životě si musíme najít prostor na zpomalení. Samotné cvičení tchaj-ťi může být jedním z nich, existují však další způsoby, jak do svého dne vnést pomalejší tempo. Zkuste vyjít z domu o pět minut dříve, abyste cestou na zastávku nebo na své pracoviště nemuseli tak pospíchat. Využijte tento čas k uvědomění sama sebe. Zde je několik způsobů, jak do své denní rutiny zahrnout chvilky s tchaj-ťi.

Zapusťte se do země: Pokud stojíte ve veřejné dopravě, pokrčte kolena a poklesněte vahou dolů. Dosáhnete tak lepší stability a díky tomu lépe udržíte rovnováhu při trhavém pohybu. Čekání ve frontě je dobrá příležitost jak pro tchaj-ťi držení těla, tak pro nácvik přenášení váhy z nohy na nohu. Tohle můžete ostatně trénovat každou volnou chvílku – třeba když čekáte, až se nastartuje počítač.

Seďte jako mistr tchaj-ťi: Když sedíte u pracovního stolu, najděte si chvilku a narovnejte páteř do dokonale vzpřímené pozice v jedné linii s hlavou a krkem. Znovu si připomeňte neviditelnou šňůru, která vás táhne vzhůru. Představte si jemný pohyb nahoru, nebo si představujte, jak se vrchol vaší hlavy dotýká oblohy. Vytvořte stabilní základnu tak, že necháte chodidla celou plochou na zemi, a myslete přitom na další styčné body – tam, kde se vaše hýždě dotýkají židle. Ověřte si, že jsou vyrovnané. Seďte blíž k přednímu konci sedátka, ab vás to nesvádělo k opírání a kolena spusťte trochu níž než boky, abyste udrželi páteř vzpřímenou. Toto je ideální pozice pro meditaci nebo dýchací cvičení – před začátkem proveďte tři hluboké nádechy do břicha.

Ověřujte a klesejte: Zvykněte si během dne pravidelně ověřovat svou polohu, ať děláte kdekoliv cokoliv. Zkontrolujte pozici těla – není divně zkrouceno, necítíte se nepohodlně? Prověřte své držení těla podle principů tchaj-ťi, proveďte hluboký nádech do tan-tchienu a vnořte se do lepší polohy.

Minimální úsilí: Většina z nás vynakládá na drobné denní úkony přemíru energie. Například svíráme volat tak pevně, až se nám napnou paže a ramena. Tchaj-ťi nás učí, že síla nemá nic společného s brutálním nátlakem. Může se to zdá paradoxní, ale skutečná síla vyžaduje jemnost a poddajnost. Zkuste zapojit do svých denních aktivit více jemnosti – když si čistíte zuby, zkuste držet kartáček co nejlehčeji, při psaní zkoumejte, do jaké míry můžete snížit tlak v prstech, aniž byste upustili pero. Tímto způsobem odhalíte zbytečné úsilí vynakládané při běžné činnosti a snížíte tlak, kterému jsou nepřetržitě vystavovány vaše klouby.

Souhra pohybu: Tchaj-ťi nás učí, že na fyzickém úkonu se podílí celé tělo, nebo by alespoň mělo. Vyberte si činnost, u které budete procvičovat práci celého těla, nejen paží nebo rukou. Dobrým příkladem je třeba žehlení – ověřte si, že jste dobře zapuštěni do země, a zkuste, zda se místo jen v ramenou můžeme pohybovat v pase. Při práci se soustřeďte na své pohyby. Můžete to také zkusit při otevírání dveří. Jakmile vaše ruka uchopí kliku, přeneste váhu na zadní nohu, a zpětný pohyb vašeho těla tak pomůže otevřít dveře, zatímco paže a ruka vynakládají jen minimální úsilí.

A dýchejte… Když se ráno probudíte, zkuste chvíli sedět na kraji postele a cvičit dýchání do tan-tchienu. Je to skvělý způsob, jak začít (nebo skončit) den. Můžete složit jednu ruku na druhou pod oblastí pupku a soustředit se na pohyby břicha při nádechu a výdechu, stejně jako při cvičení ve stoje.
Můžete také zkusit pokrčit paže, tak aby byly vaše ruce dlaněmi dovnitř ve výši tan-tchienu. Při vdechu oddalte předloktí, jako by vaše ruce byly křídla otevíraných dvojitých dveří. Při výdechu paže přibližte opět k sobě. Představujte si, že při vdechu nabíráte energii a výdechem ji vypošutíte.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Tchaj-ťi chvilky 1 a Tchaj-ťi chvilky 2


Řešení problému se nachází „o patro výš“

Ve skutečnosti jde v celém vesmíru jen o frekvence. Na každý tzv. „problém“ existuje řešení; a toto řešení vždy představuje navýšení frekvence. Řešení problému se totiž nikdy nenachází na stejné frekvenční úrovni, jakou je ta, na níž problém vznikl. Lidé si často myslí, že takto by to bylo příliš snadné. Jenže, tak to opravdu je. Je to skutečně natolik jednoduché: Vždy a všude jde pouze o frekvence – všechny problémy lze vyřešit pomocí vyšší frekvence. Lidé si myslí, že pokud je něco opravdové, musí to být složité, zdlouhavé a drahé. Ale tak tomu není.

Pravda je vždy jednoduchá.

… Každý krůček v navýšení frekvence s sebou nese změnu úhlu pohledu. Jakmile vaše vlastní frekvence převýší frekvenci problému, přestanete ho vnímat jako problém.

Zdroj: Christina II Vize dobra – Bernadette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Řešení problému se nachází „o patro výš“


Nalaďte se podle tchaj-ťi

Technika tchaj-ťi nás nabádá, abychom zaujímali postoj co nejšetrnější k našemu tělu a vždy zhluboka dýchali z břicha. Obě tyto věci, postoj a dýchání, jsou částí naší přirozenosti – takto jsme byli stvořeni. Kromě samotného cvičení taiči můžeme do svého života začlenit i tyto principy a zásady tchaj-ťi.

Ćchi procházky

Naši předkové instinktivně vycítili, že pobyt venku ozdravuje tělo i duši, a řada vědeckých studií potvrdila, že procházka v parku nebo čas strávený v zahradě uvolňuje napětí a pomáhá nám dosáhnout pocitu duševní pohody. Zkuste se procházet v přírodě, kde je čchi zvlášť silné – dvacetiminutová procházka jednou denně stačí k posílení vitality.
Během chůze cvičte hluboké břišní dýchání. Představujte si, že vám při vdechu putuje energie vzhůru po páteři a při výdechu sestupuje po přední straně páteře dolů, směrem ke stydké kosti. Pokud jste zrovna v místnosti, neškodí, budete-li mít kolem sebe alespoň připomínky přírody – podle výzkumu vás posílí pouhý pohled na její obraz.
Například lidé z kanceláří s výhledem do přírody jsou méně vystresovaní než ti, kteří tuto možnost nemají. I pouhý pohled na obrázky s přírodními výjevy může poskytnout širší životní perspektivu.

V souladu s jin

Naši předkové vstávali se sluncem a uléhali, když zapadalo, Byli v přirozeném souladu s denním cyklem jin-jang, kde se střídá práce a odpočinek. Ale s příchodem technologií jsme tento cyklus opustili – můžeme být vzhůru v jakoukoliv denní nebo noční hodinu. Musíte proto dát odpočinku stejnou prioritu jako činnosti. Ideální je zjistit si, v kolik hodin potřebujete jít spát, abyste byli dostatečně odpočatí (většina dospělých potřebuje alespoň sedm hodin nočního spánku), a pak se začnete na spaní postupně připravovat již několik hodin předem. V té době se vyvarujte namáhavějších činností a sledování monitorů, místo toho se věnujte mírnějším, odpočinkovějším aktivitám. Pokud můžete, ztlumte světla, aby se vaše tělo začalo připravovat na spánek.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Nalaďte se podle tchaj-ťi


Držení těla při taiči

Držení těla procvičujte denně za účelem zdokonalení držení těla při taiči. Cvičte bosi nebo v teniskách či speciální taiči obuvi s tenkou, ohebnou podrážkou.

Stůjte vzpřímeně s oběma chodidly na podlaze, nohy jsou na šířku boků od sebe, špičky směřují rovně. Všímejte si, kde se vaše chodidla stýkají se zemí. Několikrát přeneste váhu na přední část chodidla a zpět na patu, dokud nenajdete rovnoměrně vyváženou pozici. Přeneste několikrát váhu z vnitřní na vnější část chodidla, dokud nenajdete rovnováhu ze strany. Celé chodidlo se musí dotýkat země.

Mírně pokrčte kolena, jako byste si chtěli sednout. Dejte pozor, aby mířila rovně dopředu, stejně jako špičky nohou. Kolena nevystrkujte dál než nad špičky, aby nevzniklo moc velké napětí.

Představte si, že vám někdo na kostrč přivázal závaží, které vás táhne dolů. Tím vznikne v kostrči tah, který pomáhá prodlužovat páteř. Představte si, že i k vaší hlavě je přivázána neviditelná šňůra, za kterou visíte dolů. Bradu trochu stáhněte dozadu a dolů. Tím se prodlouží horní část páteře. Uvolněte ramena, nechte je klesnout dolů a trochu dopředu.

Ruce mírně odtáhněte od těla, aby byla podpaží volná. Paže jsou zaoblené, nevystrkujte lokty. Ruce mějte mírně uvolněné a prsty od sebe.

Jazyk opřete o pevné patro nad předními zuby (zkuste říct „áj-áj-áj-áj“, abyste našli správnou polohu). Zavřete ústa a uvolněte čelist. Dýchejte přirozeně nosem.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins 

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Držení těla při taiči


„Proti narození a smrti nemáš léku. V mezidobí zachovej radost.“
George Santayana; americký filosof, kritik a spisovatel španělského původu

Běh času a života

Obecně žijeme v přesvědčení, že v této nároční uspěchané době máme málo času. Je to ale naopak, protože velmi mnoho času promrháme a necháváme ho proplout bez využití a bez povšimnutí. Stále se teprve učíme žít v přítomnosti, uvědomovat si to, co nás obklopuje, co právě děláme, tedy být „tady a teď“ a umět si svůj čas prožít a užít opravdu dosyta.
Jak prodloužit a překročit čas?

Bdělost čili uvědomování si právě žité přítomnosti a vnímání nadčasovosti každé chvíle je způsob prodloužení a překročení času. Právě to je naše jediná moc, kterou nad ním máme. Bdělost lze praktikovat kdekoliv při jakékoli činnosti – při umývání nádobí a škrábání brambor, při pletí záhonu či sprchování… Bdělost je o tom, že není důležité přemýšlet, ale vnímat a uvědomovat si vše, co právě je. Tím nastává zpomalení, slow moment. Pokud něco děláme vědomě a plně to prožíváme, získáváme ve svém životě více času.

Další zaručený způsob, jak se nenechat ovládat a stresovat časem, je meditace. Meditace umožní čas prodloužit, zastavit a přesáhnout. Ve vyšším stavu vědomí se význam i hodnota času mění a alespoň 10 minut denně je pro zpomalení stárnutí a vyhnutí se následkům stresu nezbytné. Meditací sami sebe povzneseme, vede nás k dosažení vyššího vědomí i k jinému vnímání času. Postupně nám pomůže zbavit se myšlenkového balastu a neustálého zbytečného a vyčerpávajícího přemýšlení. Vnitřní klid se projevuje i ve vnějším životě, a to podle zákona přitažlivosti, neboť platí „jak uvnitř, tak vně.“

Nad časem můžeme získat kontrolu i dalším způsobem, který je však trochu paradoxní – prostě si ho přestaneme všímat. Zároveň by se náš život neměl stát stereotypem, protože rutina a jednotvárnost náš čas zrychlují, takže nám ho jakoby ubírají. Zajímavé a inspirující prožitky čas naopak násobí. Můžeme si vzít příklad z domorodých kultur, které neznají mechanické měření času. Neznají tedy ani nervozitu, netrpělivost a stres. Žijí v nekonečné přítomnosti a vždy dělají přesně to, co je potřeba v daném okamžiku. Neplánují budoucnost, ani neřeší minulost. Přesně vědí, kdy nastal správný čas pro tu či onu činnost. Vlastně ani nevědí, kolik jim je let, a tak ani nevědí, že už mají začít stárnout 😃 .

I my bychom se měli vrátit ke svému přirozenému rytmu a od závislosti na čase se osvobodit. Z vyššího hlediska máme dostatek času vždy a dělat byť třeba správné věci v nesprávný čas, je destruktivní stejně jako věčné odkládání toho, co je nezbytné udělat. Obojí potvrzují stará česká přísloví „Dočkej času jako husa klasu“ a „Ráno moudřejší večera“.

Zdroj: Běh času a života – Milena Králová (Meduňka 1/2021)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Běh času a života


Zkuste cvičení čan čuang (stát jako strom)

Má dlouhou, tisíciletou tradici, je základem všech čchi-kungových systémů a je velmi účinné. Většinu lidí zpočátku překvapuje, že se při něm nedělají žádné vnější pohyby a přesto jde o vysoce aktivní/energizující cvičební systém. Na rozdíl od mnoha dalších metod, při nichž může docházet ke spotřebování vniřní energie, čan čuang tuto energii efektivním způsobem rozvíjí.

Čan čuang se cvičí v rovnovážných pozicích, které zvyšují tok energie a budují vnitřní sílu. Čan čuang je systémem, který jedinečným způsobem kombinuje uvolnění a námahu, což stimuluje, čistí a masíruje celé tělo. Protože efektivně zvyšuje úroveň energie, je stání jako strom používáno často jako základní tréninková metoda v bojových uměních.

Dlouhá celá byla cvičení čan čuang čchi-kungu držena v tajnosti a do veřejného povědomí se dostalo teprve ve čtyřicátých letech minulého století. Do Evropy uvedl tento unikátní systém čchi-kugu v roce 1987 mistr Lam Kam Chuen, který rovněž napsal první knihu o čan čuangu, s níž se západní svět seznámil.

Díky cvičení čan čuangu jsme schopnit využít celý náš potenciál… fyzický, mentální i duševní, aniž bychom se vyčerpali. Toho dosahujeme naprosto přirozeným způsobem bez toho, abychom museli bojovat sami se sebou.

„Když stojíte, jste jako strom.
Rostete zevnitř.
Vaše nohy, jako kořeny, získávají sílu ze země.
Vaše tělo, jako kmen, je dokonale vyrovnané.
Jste nehybní, silní.
Vaše hlava je otevřená k nebi jako koruna stromu.
V klidu spočíváte, vesmír dlí ve vaší mysli.“

mistr Lam Kam Chuen

Zdroj: Qigong is the way of being – Qigong… Zhan Zhuang (Standing like a tree)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Zkuste cvičení čan čunag (stát jako strom)


Proč je procházka lesem prospěšná?

Zdaleka nejde jen o čerstvý vzduch a uklidňující zeleň, které snižují hladinu stresu. Les má pozitivní vliv i na naši imunitu. Stromy totiž v obraně proti býložravcům vylučují svými listy chemické látky, tzv. terpeny, které nám usnadňují vykašlávání a působí protizánětlivě. To ale není vše, stromy a keře produkují tzv. fytocidy, což jsou vlastně rostlinná antibiotika, kterými se chrání před škůdci. Vzduch v lese je jimi opravdu prosycen. Fytocidy také pomáhají posilovat náš imunitní systém, podporují antibakteriální, antimykotické a antivirové procesy. Procházka lesem navíc zvyšuje produkci dopaminu, hormonu štěstí, jehož hladina se zvyšuje i při meditaci. Naši procházku také pojmeme meditativně.

Japonsko, které v osmdesátých letech minulého století čelilo nárůstu civilizačních chorob, již od roku 1982 v rámci Národního programu veřejného zdraví propaguje lesní procházky, tzv. lesní koupel (originální název zní Shinrin-yoku). Lesní terapie je vědecky podložená metoda, jejíž výsledky potvrzuje samostatný výzkum. Bylo prokázáno, mimo jiné, že již po několika hodinách v lese klesá výrazně hladina stresových hormonů a stoupá prospěšná aktivita imunitního systému.

Zdroj: Obyčejná procházka lesem – Ing. Yvona Švecová (Meduňka 1/2021)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Proč je procházka lesem prospěšná


Močový měchýř

V lednu čínská medicína radí posilovat močový měchýř. Dostatek tekutin zvýší průtok močovým systémem, a tím i odplavování bakterií. Prevencí jsou borůvky a brusinková šťáva. Bio brusinkový džus (200 ml ke každému obědu i večeři) je prospěšný také na zánět močového měchýře a močových cest. Můžete použít také bylinkový čaj. Potřebujete: plod černého bezu, květ kopřivy a měsíčku, truskavec a zlatobýl, z nichž si připravíte sypkou směs z jedné vrchovaté polévkové lžíce každé byliny. Skladujete ve sklenici v suchu a temnu. Denně pijte dva šálky (jedna rovná čajová lžička směsi na šálek, louhujte pět minut a pijte studený).

Meridián močového měchýře je aktivní mezi 15. a 17. hod., jde o jangovou dráhu, která vede na těle od shora dolů. Na posílení tohoto meridiánu můžeme cvičit následující cvik: Sedneme si na zem, natáhneme dolní končetiny, předkloníme se z boků (hlavu skloníme) a chytíme shora za chodidla, kolena necháme natažená. Zůstáváme v krajní pozici a případnou bolest prodýcháváme. Prociťujeme svaly/dráhu podél páteře a na zadní straně dolních končetin. Pozn.: Pokud nedosáhneme až na chodidla, chytíme se za kotníky nebo bérce, v závislosti na tom, kam dosáhneme, a opět prodýcháváme.

Močový měchýř je nejcitlivější v lednu. Z pěti základních emocí elementů se k němu váže strach, také slaná chuť, ze smyslů sluch a tmavě modrá barva.

Zdroj: Lunární kalendář Krásné paní, Podpřote své leviny i močové cty silou bylin – Mg.A. Zdeňka Vaculík Erlebachová (Meduňka 1/2021), časopis Vnitřní síla

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Močový měchýř


Samota

Samota lidi děsí, ale není to nic strašného. Když člověk dokáže plně vnímat třeba strom, najednou není sám. Právě chvíle, kdy není vytrhován neustálou interakcí s druhými, přináší možnost usebrání a uvlastnění celého světa ve smyslu legeín – nahoře bohové, dole lidi, země a svět. Ta čtveřina se jako by vcucne do člověka a všechno je v něm. V té chvíli v sobě má nejvíce Bytí, a jak říká F. Hölderlin, člověk se pak podobá polobohům. Může pocítit tišinu duše, která člověka léčí a vyživuje jeho duši. Když to nepozná, je jeho život moc těžký, plný nemocí i zoufalství.

Lidé se však své třinácté komnaty, kterou nikdy neotevřeli, bojí, a právě proto nechtějí být sami, aby na ně ti běsi a běsíci nedolehli. nemají na to odvahu, a tak si radši chtějí pořád užívat a zajišťovat se. Když ale člověk odvahu sebere, pozná, že fyzické osamění nemusí přinést vnitřní pocit opuštěnosti, ale naopak ho to může přivést k propojení se vším čili do jednoty.

Zdroj: úryvek z rozhovoru Život není zadarmo – Prof. Anna Hogenová (Meduňka1/2021)

P.S. Také tchaj-ťi čchüan, pokud praktikujeme o samotě, nám pomáhá nahlédnout do svého vnitřního světa, testuje naši odvahu, vytrvalost, schopnost spolehnout se na sebe, odhaluje naše slabosti a pomáhá vidět dokonalost makro i mikrosvěta…

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Samota


Ledviny

Ledviny filtrují z krve toxiny a odpadní látky a přeměňují je na moč. V klidovém stavu proteče ledvinami asi 1,2 litru krve za pouhou minutu. Ke své 24hodinové práci potřebují dostatek tekutin v těle – naučte se pít vodu během celého dne. Ledviny jsou aktivní v době od pěti do sedmi hodin odpoledne. Ledviny jsou nejcitlivější v únoru. Z pěti základních emocí elementů se k nim váže strach, také slaná chuť, ze smyslů sluch a modrá barva.

Podle TCM je dráha ledvin je jinovou drahou. Na posílení ledvin stlačujte jemným tlakem bod v prohlubni za kotníkem z vnitřní strany, z vnější strany povzbudíte močový měchýř.

Ledviny můžeme podpořit také cvikem ze sestavy makko-ho (viz obrázek): V předklonu srovnáme záda, hlavu necháme rovně v prodloužení páteře. Rukama se chytíme na vnitřní straně chodidel, malíčky směřují vzhůru (pokud to jde, položíme malíček do prvního bodu na dráze ledvin). Prociťujeme vnitřní stranu dolních končetin a přední stranu trupu.

Zdroj: Lunární kalendář Krásné paní, časopis Vnitřní síla

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Ledviny


Zkříží-li se dva protivníci, vítězí ten, kdo nemá nepřítele

Autor knížky Změňte své myšlenky, změňte svůj život strávil rok četbou a výzkumem poslelství Lao-c´a meditací nad nimi, každý den je uváděl do praxe, až nakonec napsal tuto knihu…

Verš šedesátý devátý

„Ve válečné taktice je známé pravidlo: Vyčkávat a nechat protivníka udělat první krok než vyrazit o píď.
Tomu se říká postupovat bez výpadu, odrážet bez střetnutí. Není většího neštěstí než podceňovat nepřítele.
Kdo podceňuje nepřítele, jako by dával v sázku své poklady.
Proto zkříží-li se dva protivníci, vítězí ten, kdo nemá nepřítele,
zkříží-li se navzájem dvě rovnocenné zbraně, vítězí ten, kdo má slitování.“

Představte si svět, v němž by všechny bytosti na světě spojovalo společné dědictví. Svět, který by neznal slovo nepřítel, kde by se všichni bez problémů shodli, že jsme jeden národ, který má původ ve stejném prazákladu nebytí. Vybavte si svět, v němž by si lidé uvědomovali, že zraňujete-li někoho jiného, je to, jako byste zraňovali sami sebe. Tato vize má svůj začátek přímo u vás! Vyřaďte ze svého života koncept nepřátel a představte si, že se tak chovají i ostatní okolo vás.

Jak je možné mít protivníka a zároveň nemít nepřítele? Odpověď nabízí Diana Dreher ve své knize Tao vnitřního klidu: „Odvěké vnímání konfliktu jako boje pouze zužuje náš pohled, omezuje naši možnost volby a vtahuje nás do nekonečných bojů mezi soupeřícími protiklady. Když si vytváříme nepřátele, zbavujeme se své moci a omezuje to naši odpovědnost za vlastní život. Namísto řešení konfliktů se zaměřujeme na strach, nenávist a výpady na takzvané nepřátele.“

Konflikt nemusí nutně znamenat boj. Lidé protichůdných názorů nemusí být nepřáteli. Pokud se zbavíte konceptu nepřátel a naplníte srdce soucitem, pak si udržíte soulad s taem. Přítomnost boje, ať už slovního neby fyzického, je náznakem, že došlo ke ztrátě kontaktu s taem. Nemělo by se nic oslavovat a každá válka a bitva by se měla považovat za pohřeb, na němž je třeba projevovat soucit.

Aplikovat toto moudro můžete následovně:

  • Odmítejte o lidech uvažovat jako o protivnících. Hlavní poselství tohoto verše zní: „Kdo podceňuje nepřítele, jako by dával v sázku svůj poklad.“ Tím je zde míněn klid duše a spojení s taem, takže vaši konkurenti, soupeři ve sportu nebo členové jiné politické strany nejsou vašimi nepřáteli. Připomeňme si, že Lao-c´ říká, že zvítěží ten, kdo má slitování.
  • Slibte, že nikdy nebudete tím, kdo rozpoutá boj. Při sporech buďte vždy v defenzivě v souladu s radou Lao-c´, abyste vyčkávali a nedělali první krok. Ty, které jste dříve považovali za bojovníky, vnímejte jako kolegy, tím, že se v nich najdete. Vůči svým zdánlivým protivníkům, kteří jsou ve skutečnosti ztělesněním vaší součásti, vysílejte soucit a lásku. Odmítejte začít nějaký boj s tím, že byste vlastně bojovali sami se sebou. Najděte způsob, jak spařit ve svatých setkáních jedinost, jelikož z taa jsme všichni.

Tao v akci

Anna Franková napsala při svém pronásledování nacisty: „… navzdory všemu věřím, že lidé mají opravdu dobré srdce… Cítím, že miliony lidí trpí, ale když vzhlédnu k nebi, tak myslím, že to dobře skončí.“

Zdroj: Změňte své myšlenky, změňte svůj život

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Zkříží-li se dva protivníci, vítězí ten, kdo nemá nepřítele


Vánoce NZ 07Advent a jeho symbolika

Symbolem adventu bývá adventní věnec, na kterém by mělo správně být pět svíček. A jejich význam?

  • 1. svíčka – zapaluje se první adventní – železnou – neděli a svíčka se jmenuje Naděje
  • 2. svíčka – zapaluje se druhou adventní – bronzovou – neděli a jmenuje se Mír
  • 3. svíčka – zapaluje se třetí adventní – stříbrnou – neděli (tedy dnes) a jmenuje se Přátelství (měla by být růžová)
  • 4. svíčka – zapaluje se čtvrtou adventní – zlatou – neděli a jmenuje se Láska
  • 5. svíčka se zapaluje na Štědrý den po západu slunce, je bílá a zasvěcená Kristu

Třetí adventní neděli slavíme křesťanský svátek zvaný Gaudete, který je spjat s těšením se na narození Ježíše. Advent se přehoupl do druhé poloviny a získává více slavnostní nádech. V tento den se kostel zdobil květinami a vše okolo bylo růžové, růžová by měla být správně i třetí adventní svíčka, tzv. svíčka přátelství.

 

Význam adventních nedělí

Advent značí „příchod“, a je dobou očekávání. Očekáváme příchod někoho, nebo něčeho, co nás spasí, zachrání. A nemusí to být jen Mesiáš, v tom pravověrném křesťanském pojetí. Toto období můžeme pojmout třeba jako dobu zamyšlení, zklidnění, bilancování toho, co se nám v uplynulém roce povedlo, a naopak.

První adventní neděle – Železná neděle – je tím správným časem pro uctění rodiny, národa, země, našich kořenů. Čas na rozjímání o tom, jaký máme vztah k domovu. Na stůl dáváme věnec ozdobený čtyřmi svíčkami a stálozelenými jehličnany, které symbolizují věčnost, nezničitelnost. První svíce vyjadřuje očekávání a tajuplnost. S touto nadějí ji zapalte.

Druhá adventní neděle – Bronzová neděle – je ve znamení vztahů. Uctění všech vztahů z minula, současnosti i budoucna. Provází nás energie poděkování za vztahy a vazby. Poděkujeme všem našim blízkým, které máme rádi a jsou nám oporou v našem životě. Večer se zapaluje již druhá svíčka symbol lásky. Také je to čas, kdy hospodyně zahajuje pečení cukroví, kterého by mělo být devět druhů, aby vyjádřila úctu číslům, která používáme k popisu reality. Může jich být i dvanáct druhů, každý druh je pak k uctění samostatného měsíce v roce. Určitě nesmí chybět perníčky, vanilkové rohlíčky a pracičky. Děti by neměly zapomenout napsat dopis Ježíškovi.

O třetí adventní neděli – Stříbrné neděli – přichází čas na uctění sebe sama, svých schopností, síly, zamyšlení se nad s sebou. Provází nás energie uznání a laskavosti. Za co si sami sebe vážíme? Jak si věříme? Určitě velice důležité otázky, které je dobré si položit.

O čtvrté adventní neděli – Zlaté neděli – přichází vyvrcholení adventu… Je čas k uctění Boha, andělů a všech neviditelných bytostí, čas pro poděkování čtyřem živlům. Máme svá tajemství, která svěřujeme Bohu formou modlitby. Nezapomínáme na betlém, připomenutí víry a zhmotnění zrození Ježíše Krista.

Zdroj: Cesta k duze, inspirováno knihou Naše tradice od Ladislavy Sůvové a převzato: www.novoucestou.cz

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Advent a jeho symbolika


Chápeme naše výzvy?

Poněvadž máme svobodnou vůli, stojíme v každé životní situaci před volbou, zda setkání a výzvy, které se před nás postaví, skutečně jako takové rozpoznáme a přijmeme, nebo ne. Můžeme se i rozhodnout, že se jim vyhneme a půjdeme cestou domněle menšího odporu. To nás ovšem dříve či později dovede k bolestné zkušenosti a k poznání, že se svému životnímu plánu, pro nějž jsme se rozhodli před svou inkarnací, nevyhneme.

Ale člověk vždy dostane druhou šanci. Nebo také třetí, čtvrtou, a tak dále…

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Chápeme naše výzvy?


Životní poslání

Každý z nás má ve svém životě určitou úlohu, přesné určení, poslání; a každý, kdo toto poslání pozná a usiluje o to již v mladém věku, se může považovat za šťastného člověka. V zásadě nehraje roli, jakou vnější činnost člověk vykonává, kolik peněz si tím vydělá nebo jako váhu má právě tato činnost v jeho společenském okruhu. Odpovídá-li jeho vlastnímu určení (ve východní filozofii zvanému též dharma), pak je naplněný a šťastný. A platí to i obráceně. Není-li nějaká činnost v souladu s jeho určením, pak bez ohledu na její prestiž či výnosnost nebude v ní člověk ani naplněný, ani šťastný.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Životní poslání?


Otevírání tan-tchienu

Čchi proudí v těle množstvím vzájemně propojených kanálů neboli meridiánů. Tvrdí se také, že existují tři hlavní centra energie – horní, střední a dolní tan-tchien, která slouží jako ústřední body při meditaci a energetickém cvičení jako tajči. Tan-tchieny jsou rozmístěny podél střední linie těla: jeden mezi očima, druhý uprostřed hrudník a třetí – dolní tan-tchien – je ve spodní části břicha. Dolní tan-tchien, který je v oblasti břicha, se považuje za fyzický střed těla, pro účely tajči je tedy nejdůležitější. Cvičenci tajči směřují své pohyby z tohoto bodu, aby tak odemkli svou vnitřní sílu a vytvořili plynulý pohyb. Vyzkoušejte toto dýchací cvičení, které vás propojí s vaším dolním tan-tchienem, který budeme pro zjednodušení dále nazývat pouze tan-tchien:

Pohodlně se posaďte nebo postavte. Seďte či stůjte vzpřímeně, jako by vám neviditelná nit táhla hlavu vzhůru. Bradu nechte trochu poklesnout. Zhluboka se nadechněte a při výdechu se uvolněte, udržujte však svou vzpřímenou pozici. Umístěte jednu dlaň po pupek a druhou lehce položte na ni, aniž byste je stlačovali. Vdechujte a vydechujte, vnímejte přitom, jak vaše ruce mírně stoupají a klesají.

Představujte si, jak vdechujete energii z atmosféry a směřujete ji do bodu umístěného asi dvě až tři šířky palce pod pupkem a dvě až tři šířky palce uvnitř těla (právě tamj je umístěn tan-tchien). Při vydechování se uvolněte a vyprázdněte celý hrudník – představujte si, že vydechujete brčkem, to způsobí, že se vaše břišní svaly stáhnou kolem vašeho středu.

Vdechujte a vydechujte ze svého středu po dobu 5 až 10 minut a soustřeďte se na tento bod pokaždé, když si uvědomíte, že vás něco rozptyluje. Nepocítíte-li energetické spojení, netrapte se tím, tato technika vyžaduje nějaký čas.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Otevírání tan-tchienu


O lásce

Náš jazyk je zvláštní. Máme na tomto světě sice slovo láska a také ho často používáme, a přitom mnoho lidí ve skutečnosti vůbec neví, co to láska je. A navíc jsou ještě i schopni tento pojem členit a škatulkovat! V mém pojetí existuje jen jedna láska. Láska je láska a je bezbřehá, bezpodmínečná, bez konce a nedělá rozdíly. Láska je to, čeho je ve vesmíru neomezené množství, jakási pralátka, jež je podstatou všeho, co jest. Podivně nepřirozený mi připadá fakt, že lidé údajně některé lidi milují, ovšem jiné nerespektují, nebo je dokonce nenávidí. To je přece naprosto nemožné! Skutečná láska totiž neobsahuje nic než lásku. Jak člověk může milovat a nenávidět současně?

Čím jsou sféry hustší, tím se v nich projevuje láska, moudrost, mír a harmonie s menší silou. Zdá se, že u lidí v této třetí hustotě je lásky jenom velmi málo. Ale již v páté dimenzi je jí prostoupeno všechno.

Všechno miluji stejně, každou živou bytost – jednoduše vše, co je. To zahrnuje nejen lidi, ale i Zemi, zvířata, rostliny a kameny. A nemiluj je jen tehdy, když je právě vidím nebo se jich dotýkám. Miluji je vlastně pořád.

Nenarodili jsme se proto, abychom svoji lásku omezili pouze na jednoho partnera nebo na několik dětí. To mi připadá nepřirozené. A už vůbec nelze pojem láska spojovat výlučně s hmotnou, tělesnou úrovní. Já miluji všechny a každou bytost stejnou měrou. Pro mě existuje jen jedna všeobjímající a bezvýhradná láska.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: O lásce


O dětech a vzdělávacím systému

Není v pořádku, aby škola dětem vtiskovala prefabrikované informace, které pro ně nejsou přiměřené, narušují jejich vnitřní harmonii a činí je nešťastné, přičemž se odnaučí nacházet svoji vlastní cestu a žít svůj vlastní život. Není přece možné udržovat vzdělávací systém, jenž plodí lidi, kteří jsou již před svým odchodem ze školy vnitřně otupělí a trpí masivní ztrátou identity a četnými poruchami osobnosti.

Je prokázáno, že tělo uvolňuje například při péči o zvířata hormony štěstí (třeba oxytocin, zvaný též hormon lásky), které naléhavě potřebuje každé dítě a každý dospělý. A když se člověk navíc pohybuje, jde kupříkladu na procházku se psem, pak tělo uvolňuje i blahodárné léčebné endorfiny. Nemůžeme očekávat, že naše děti budou pečovat o přírodu, lidi a naši planetu, pokud jim nedáme příležitost přírodu poznat a porozumět jí.

Zejména děti nového věku potřebují kolem sebe co nejvyšší a nejčistší vibrační frekvenci, by byly naplněné a aby se mohl plně rozvinout jejich potenciál. Potřebují nové formy lásky a empatie, jež zahrnují všechny živé tvory – kameny, rostliny, zvířata, přírodní bytosti, lidi a rovněž světelné bytosti z vyšších dimenzí. Potřebují prostor, aby mohly mít radost ze života, pro svoji spontánnost a kreativitu i svobodnou komunikace se všemi živými bytostmi.

Moje vlastní zkušenost se dvěma potomky, s nimiž jsem každý den trávila čas v přírodě, ukázala, že děti, pokud mají každý den dostatek volného pohybu, již další sport nepotřebují. Navzdory jejich sportovnímu talentu se však ani jedno z nich nenadchlo pro závodění. Jejich potřeba měřit se ve sportu s druhými a porážet je prostě není dostatečně vyvinutá. Možná je to také přirozená vlastnost výše vibrujících lidí.

Máme dostatek zdrojů na to, aby školy některé dny spolupracovaly například se zemědělskými podniky, komunitními zahradami, zoo, lesními, horskými nebo vodními projekty, řemeslnými dílnami nebo s technologickými a průmyslovými podniky. Žáci by mohli být rovněž zapojeni do projektů sociální spolupatřičnosti, třeba výpomoci v domech pro seniory nebo domech s pečovatelskou službou, případně účastí v komunitních projektech. Pro rozvoj kreativity by si mohli vybrat podle vlastních zálib hudební, taneční, divadelní a jiné umělecké projekty, ale též sport, jógu a meditace. Rovněž by se mohly na bázi dobrovolnosti a radosti vyučovat nejrůznější cizí jazyky, humanitní a příodní vědy. Učitelům by připadla role jakýchsi projektových manažerů nebo osobních koučů. Motivovaní učitelé v důchodu nebo jiní senioři by mohli zdarma podporovat školní skupiny a sdílet s nimi své zkušenosti a dovednosti. A tak dále a tak dále.

Pokud jste ochotni odhodit těsný korzet trojrozměrného myšlení a výhradně materiálně motivovaného jednání a přijmout širší pohled na svět i člověka, pak se vaší představivosti a inovativní síle nekladou téměř žádné hranice.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: O dětech a vzdělávacím systému


Vesmírný řád a harmonie

Energie a stejně tak kosmické vědomí, v němž je vše čili Bůh, je všude kolem nás, a tedy i v nás. Do nás je vložena schopnost správného rozlišování, kterou se musíme naučit probudit a užívat ji. Pak si dokážeme nalézt správného přítele, partnera, společnost i duchovní cestu.

Tím se vracím ke staré moudrosti Indů, kteří říkají, že ze všeho nejdůležitější je satsang – společnost těch, kteří znají Pravdu, a je to tedy společnost moudrých. V jejím prostředí se dostáváme do vlivu vibrací, které přirozeně vyzařuje každý moudrý člověk a které každého ovlivňují pozitivně i beze slov. Tito lidé nevytvářejí církve ani společenství, kde jste závislí na „vedoucím“, který to přísně vyžaduje, ale člověk naopak poznává, co je svobodné myšlení i rozhodování, a z toho vyplývá přirozená radost. Když se rozhodnete pro takovou společnost, najdete sami v sobě vesmírný řád, který je v harmonii, a pak tuto harmonii budete prožívat i ve svých životech. Přijde k vám sama, když této naději dokážete otevřít své srdce.

Zdroj: Píseň mého srdce – Jiří Mazánek (Meduňka 10/2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Vesmírný řád a harmonie


Osobní rozvoj

Kdo se ve svém nitru rozhodne, že prolomí své zastaralé vzorce myšlení a vlivů, je zpočátku často konfrontován s náročnými životními procesy, jakými jsou například smrt v blízkém okolí, nemoci, úrazy, nezaměstnanost, odloučení, rozvod, apod.

Takovýto zdánlivý „osud“ se zprvu může zdát obtížný, vždy však poskytuje příležitost k osobnímu rozvoji, každý osud je procesem učení, k němuž se lze postavit konstruktivně, či destruktivně. Reakcemi podle starého, trojrozměrného životního modelu by byly naříkání, stěžování si, obviňování, boj, závist, zoufalství, rezignace, ba dokonce kapitulace. Tento vzorec vědomí je označen obavami, pochybnostmi, přetížením a beznadějí.

Můžu se také rozhodnout reagovat ve smyslu nového vědomí: Se všemi životními procesy budu zacházet s láskou, vděčností a přijetím – a vždy se budu snažit hledat konstruktivní řešení. Síla lásky je totiž to, co ve skutečnosti posouvá duši ve vývoji vědomí, vnitřním zráním kupředu. Doporučuje se tedy vzít svůj život s láskou a na vlastní zodpovědnost do svých rukou, vystoupit z role oběti a ze sebelítosti, všechno nepříjemné rozpustit v lásce – také s láskou respektovat postoje a jednání druhých lidí. Bohužel se nic z toho neučí ve škole, ale na to bychom se neměli vymlouvat – naučit se to můžeme i z vlastní iniciativy.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Osobní rozvoj


Kvantová fyzika a emoce

Kvantová fyzika zkoumá nejmenší, tzv. elementární částice hmoty. Pokud zaměříme pozornost na hmotu a na její stále menší a menší částice, hmota se začíná vytrácet a místo hmoty se před námi otevírá prázdnota. Ne však prázdná. Nekonečný prostor prázdna vyplňuje energie z 99,999999999999 %. Jen ten nepatrný zlomek procenta, který zbývá, je hmotou.

V čem nám může být kvantová fyzika užitečná? Můžeme začít na úrovni pozorované částice. Tu můžeme vnímat coby částici, tedy hmotu, anebo jako energii. Všechny atomy elementárního světa vyzařují různé elektromagnetické pole. Čím rychleji vibruje částice, tím vyšší frekvenci vykazuje daná částice a tím méně hmotnou dané částice je. Je tomu tak proto, že rychlejší vibrace dává energii krátkou vlnovou délku a ten malý kousek hmoty, který se v částici nachází, je jen na zlomek času projevený v hmotném světě. Čím nižší vibrace, tím je frekvence pomalejší a vlnová délka energie delší. O to delší dobu částice pobývá v hmotném světě. Čím nižší frekvence, tím více hmoty.

Svou vlastní energii můžeme snížit působením zatěžujících emocí (strachu, zlosti, nenávisti…). Když se naše vnitřní energie zpomalí, nacházíme se více ve světě hmoty nežli energie. V podstatě se ocitáme ve vězení hmoty, kdy jakákoliv změna či zásah do hmoty je ovlivňování hmoty hmotou. Což je velmi těžkopádný počin, ale co si budeme nalhávat, v tomto směru funguje klasická léčba západní medicíny. Jsem vděčná za to, že máme možnost napravit hmotu hmotou, když je to nezbytně nutné a jedná se o záchranu života, například v urgentní medicíně. Ovšem prevence, a tedy předcházení téměř krajním případům, může spočívat právě ve vědomé práci s vlastní energií.

Již víme, že celý prostor částice je tvořen prostorem, a tedy energií. Pokud se tuto energii rozhodneme vědomě zvýšit, je třeba tak učinit pomocí tzv. Povznášejících emocí (nadšení, motivace, laskavost, vděčnost, soucit…). To se nám buď v životě „náhodně“ podaří, anebo tomuto jdeme naproti pomocí meditace. Vnitřní energie částice natolik zvýší svou vibraci, že se stane více energií než projevenou hmotou a v tuto chvíli ovládá projevující se hmotu. Doslova ji vtiskuje její vlastnosti. Tedy zjednodušeně řečeno, ve chvílích, kdy se nacházíme ve stavu vysoké vibrace naší energie vlivem výše zmíněných emocí, máme stav svého těla a mysli doslova ve svých rukou, lépe řečeno, naše zdraví se stává otázkou naší vědomé volby.

Tři vědecky podložené důvody pro vědomou práci s myslí a emocemi:

1. Za prvé, působením pozitivních emocí v těchto povznášejících stavech dochází k produkci těch chemických látek našeho mozku a posléze hormonů žláz s vnitřní sekrecí, které navyšují expresi genů DNA vedoucích ke stavu rovnováhy a zdraví a zároveň omezují či přímo blokují ty, vedoucí k zánětům a jiným projevům vnitřní dysbalance organismu. Tedy vědomým prožitkem povznášející emoce přímo ovlivňujeme vnější prostředí buňky, která tak může naplno projevit svůj potenciál.

2. Druhou věcí vycházející z kvantové fyzicky je skutečnosti, že v nekonečném prostoru částice se nachází nekonečné množství možností pro projev našeho potenciálu. Pokud budeme limitováni jen a pouze svými empirickými zkušenostmi, tedy tím, co se již událo, a bude to očekávat také na své další cestě, je více než pravděpodobné, že se to uskuteční. Naše energie k této expresi vlivem mysli směřuje. Pokud si ale připustíme, že vše je možné a zaměříme svou pozornost přesně na to, co si přejeme realizovat, doslova si to přitáhneme do života. Jestliže jsme totiž především energií, energie nezná ohraničení. Naopak, sami ve své energii vnímáme a pozorujeme především projevy velmi podobné energie – přitahujeme do svého života například podobné lidi.

3. Poslední úžasnou vědecky podloženou skutečností je to, že když odevzdaně prožíváme vizualizaci v doprovodu žádoucích emocí, náš mozek a současně také tělo vnímá tuto vizi za skutečnost a začne této vizi doslova formovat hmotu, tedy přizpůsobovat tělo. Začne tělo uzdravovat.

Věda tedy nádherně vysvětluje to, co citliví jedinci žijí dnes a denně: „Na co myslíš, ti do života přijde.“ Je tedy velmi zodpovědné plánovat si, vizualizovat si a myslet na to, co do života toužíme přitáhnout, a tedy si realizovat. Pokud svou mysl zatížíme tím nežádoucím, ovlivní to naše emoce, sníží naši energii, budeme se cítit „pod psa“ a ve finále náš život bude ještě horší, než by si pes přál…

Zdroj: Přímý vliv povznášejících emocí na naše zdraví (a kvantová fyzika) – Lucie Vybíral Pastrňáková (Sféra září/říjen 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Kvantová fyzika a emoce


Otevřete okno a bude vám líp

Byly napsány tisíce svépomocných knih s jednoduchými i složitými recepty na šťastný život, jasné myšlení a lepší životní pocit, ale tohle je ta nejprostší a zároveň nejspolehlivější rada, jakou lze najít. Zastavte se a podívejte se z okna. Tento nepatrný čin dokáže změnit náladu, celý den i celý způsob života.

Pozorování přírody vytváří obdobné pocity vzájemné provázanosti. Naše problémy se najednou v obraze nezměrného vesmíru jeví menší, prodchne nás pocit pokoje a posvátného úžasu. Možná vám pomůže, když si to budete nějak připomínat, třeba si to spojíte nějakými chvílemi, např. po jídle nebo po příchodu z práce. Čas strávený u okna považujte za formální cvičení, ne jen za něco náhodného. Třicet sekund záměrně a soustředěně hleďte z okna. Může to být okno v kuchyni nebo ve vlaku s výhledem na les nebo mladý strome, na tom nezáleží. Aktivně, úmyslně a pozorně dělejte jediné. Dívejte se z okna.

Provádějte to několik dní, sledujte změny, k nimž dochází v tu chvíli a později během dne. Zaregistrovali jste pozitivní účinky?

Zdroj: Léčivá příroda, Jak může uzemnění, pobyt venku nebo jen otevřené okno uzdravovat – Alice Peck

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Otevřete okno a bude vám líp


Přístup celostní medicíny

V celostní medicíně jsou duševno a jemnohmotné jednoznačně zahrnuté do koncepce analýzy a léčby. Vychází se z toho, že jemnohmotné příčiny se v těle zrcadlí dlouho před tím, než se projeví vlastní onemocnění – kupříkladu v podobě změněných krevních hodnot. V případě vnitřní nerovnováhy tělo často ukazuje například poruchy nálady a vnitřní nepohodu, jako bolesti žaludku, hlavy. Mohou to být i funkční poruchy – třeba narušená funkce vnitřních orgánů (zažívací obtíže, bušení srdce, podráždění střev, hyperaktivní močový měchýř aj.), pro něž konvenční medicína není schopna nalézt jasnou příčinu. V holistickém lékařství jsou však takové poruchy považovány za známky vnitřní nerovnováhy. Stejně jako v tradiční medicíně jsou i v alternativní medicíně tyto základní regulační poruchy tělesných systémů rozpoznány prostřednictvím podrobné anamnézy a standardních klinických metod (reflexy, ORL apod.), navíc však ještě i na základě projevů fyzického těla.

Pomocí psycho-fyziognomie a pato-fyziognomie lze z obličeje člověka vyčíst nejen vrozené osobnostní rysy, ale i momentální poruchy vnitřních orgánů. Svůj význam mají také různé reflexní zóny a metody, jako je irisdiagnostika, dignostika jazyka, pulsní diagnostika, akupresura ucha, apod. Fyzické tělo je totiž považováno za zrcadlo duše. Jenom na uchu se nachází celý somatotyp, to znamená, že všechny hrubohmotné tělesné struktury i jemnohmotné meridiány zde mají své resonanční body.

Na základě těchto zjištění by se měla příčina zdravotních problémů u každého člověka diagnostikovat za prvé individuálně a za druhé s ohledem na jeho momentální psychologickou strukturu. Teprve díky odhalení příčiny může začít proces trvalého uzdravení. Prvním krokem je rozpoznání jemnohmotných příčin fyzických obtíží a poté změna těchto vnitřních, oslabujících okolností. To je hlavní rozdíl mezi západní a přírodní (= humorální) medicínou: Zatímco tradiční západní medicína úspěšně pracuje se symptomy zejména z krátkodobého hlediska, základ humorální medicíny a částečně i alternativní a komplementární medicíny spočívá v léčbě příčin. To zahrnuje cílené aktivování základní regulace a samoléčebných schopností tělesného systému, což pak dlouhodobě přispívá k samouzdravení, Samozřejmě též hraje rozhodující roli vědomí a životní styl dané osoby.

Podobně jako se neustále vše mění ve větším, vesmírném rámci, tato změna nastává i v malém, na úrovni Země a člověka. Vše v našem organismu je v neustálém proudu komplexních interakcí těla, mysli a duše – a nic se nikdy nezastaví. Bohužel si to mnozí dnes neuvědomují stejně jako skutečnost, že naše světonázory i způsoby myšlení ovlivňují prostřednictvím mozku naše fyzické tělo. Připomeňme si starodávnou filosofii, která říká: „jak nahoře, tak dole, jak uvnitř, tak i vně“.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Přístup celostní medicíny


Teorie taiči

Taiči je fyzické cvičení, které je stejně elegantní jako balet, ale jeho pohyby úzce souvisí s bojem muže proti muži. Taiči vám pomáhá zesílit, zlepšit rovnováhu, výdrž a ohebnost, takže vám poslouží jako fyzické cvičení, ale zároveň vás nevysílí. Naopak, máte po něm více energie a cítíte se více odpočatí. Ti, kdo cvičí taiči tento protichůdný efekt přisuzují tajemné životní síle zvané čchi.

Čchi

Koncept čchi vychází z prastaré filozofie taoismu, který pramení z přirozeného světa. Slovo čchi, ve smyslu toku energie, není stejné „čchi“ ve slově taiči. V latince se píší podobně, ale v čínštině jde o zcela odlišné pojmy a významy. „Či“ v termínu taiči znamená „nejzazší“ nebo „polarita“ a jde o narážku na myšlenku protichůdných reakcí. Čchi ve smyslu energie je obtížně přeložitelné slovo, vykládá se např. jako „dech“ nebo „životní síla“.

Odstranění blokád toku čchi

V čínské filozofii a medicíně závisí duševní i fyzické zdraví na vyváženém toku čchi v těle. Akupunktura, reiki a šiacu jsou všechno metody, s jejichž pomocí se v těle odstraňují překážky v toku čchi. Taiči a související čchi-kung používají za tímto účelem choreografický pohyb a správné dýchání. Věří se, že čchi je všude, nejen v našem těle. Například umění feng-šuej spočívá v lepším uspořádání toku zdravé čchi v našich domovech a okolním prostředí.

Jin a jang

Čchi není statická síla. Je pohyblivá a proudí podobně jako elektřina nebo magnetismus. A stejně jako elektřina a magnetismus závisí na opačných pólech. V čínské filozofii se tyto póly označují jako jin a jang. Energie jin spočívá v přijímání, je jemná a směřuje dovnitř, zatímco energie jang je aktivní a směřuje ven. Z jejich neustálé vzájemné interakce vzniká rovnováha. Přírodním vyjádřením sil jin a jang je cyklus léta a zimy, na lidské úrovni je to denní střídání práce a odpočinku.

Pohyby v taiči jsou také založeny na dynamice jin a jang. Jakmile se s formou blíže seznámíte, určitě si všimnete, jak je pohyb směřující ven nebo vpřed následován pohybem směřujícím dovnitř nebo zpět a rozpínavá gesta jsou následována gesty uzavřenými.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Teorie taiči


Energetické linie krajiny

Pojmenování vesmírné energie – „prasíla“ používá už hinduismus. Tenkrát bylo převelice dobře známo, že to je vířívá energie, kterou znaly všechny kmenové, tisíce let staré kultury celého věta. Např. Egypťané jí říkali kaba a Číňané čchi. Slované ji znali pod pojmenováním ži. Křesťané ji znají pod pojmenováním Duch svatý nebo Boží. Se stále rychleji postupující „civilizací“ je v současnosti schopnost jejího vnímání téměř nulová. Proto byla zapomenuta. I když dnes už jsou přístroje, které ji dokážou změřit. Dokonce se ví, že kromě energetických drah prasíly v lidském těle, ji najdeme v každé buňce. Tato spirálovitá energetická buněčná „elektrárna“ je pojmenována mitochondrie.

V přírodě najdeme nestejně energeticky vydatné linie krajiny, které jsou mnohdy od sebe nestejnoměrně vzdáleny v rozmezí 5 až 8 m. Tyto linie jsou dvojího druhu. Vyzařovací vysílají životodárnou energii do okolí a opačné – vzařovací – ty ji organizmům v místě jejího dosahu odebírají. Číňané vyzařovacím liniím říkají žíly červeného draka a opačným žíly modrého draka. Na poznání sítě linií včetně jejího energetického vyhodnocení je založena jak čínská Feng shui, tak komplexnější méně známá indická Vastu shastra.

S liniemi se velmi dobře ve svých stavbách dokázal úžasným způsobem vyrovnat např. jan Blažej Sašini, otec a syn Dientzenhoferové. Někteří skuteční architekti se s energetickými liniemi dokázali vyrovnat ještě na přelomu 19. a 20. století. Císařský stavitel Josef Hlávka to názorně předvedl v jeho lužanském zámečku, kde postavil úžasnou kapli p. Marie.

Této energie si byla vědoma církev i klášterní řády, stejně jako celá řada vnímavých architektů prasíly. Kostely často stály na průsečících vyzařovacích linií, na tomto místě se často nacházel oltář. Naši předkové této znalosti využívali a stavěli cesty právě na těchto liniích. Např. solná stezka, která vede z Rakouska nebo královská cesta, která vedla z východu až do Bratislavy. Díky tomu, že stezky procházely na místech dobíjejících energetických linií, tak se lidé a zvířata unavili mnohem méně. V Praze je možné se jít „dobít“ např. k rotundě sv. Martina.

Dobít se můžete jít také ke zdravému silnému stromu s velkým kořenovým náběhem, ideálně v období úplňku. Třeba na Vysočině je památný strom – Lukasova lípa. Předává energii do vzdálenosti až 150 metrů. V Praze zajděte do Šárky, do Stromovky nebo do obory Hvězda – letohrádek je postaven také na průsečíku linií, je to silné místo.

Zdroj: Energetické linie krajiny – J.J.J. Miška (sféra 9,10/2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Energetické linie krajiny


Vnitřní disharmonie a nedostatečná flexibilita

Upadneme-li do vnitřní disharmonie, potřebujeme dostatek klidu, abychom ji mohli prozkoumat; v ideálním případě přitom dojdeme k poznání, že je třeba v našem životě učinit zásadní změny a úpravy. Neustále se nám přitom dostává s tím souvisejících znamení, která ovšem jako taková často hned nevnímáme. Výsledkem mohou být jednak obtíže tělesné, tedy psychosomatické, jako chronické bolesti hlavy, bolesti zad a podráždění jakéhokoliv druhu. Vedle toho existují také nemoci se somaticko-psychickými příčinami. To znamená, že mají svůj původ v těle a ovlivňují nás na jemnohmotné úrovni – působí na naše duchovní naladění. Dalšími znaky, které nás vybízejí k pozastavení se a zamyšlení, jsou kupříkladu nenadálé nehody, „rány osudu“ nebo zdánlivě „náhodná“ setkání s lidmi, jež nás vybízejí k tomu, abychom se pro něco rozhodli, vydali se určitým směrem či v okolních událostech rozpoznali procesy svého učení.

Ve většině případů je největším problémem naše nedostatečná flexibilita něco změnit na vlastních životních okolnostech. Důvod nezřídka vězí u vnitřních softwarových programů, které nás směřují k omezenému způsobu myšlení a zdánlivé bezvýchodnosti. Je zapotřebí hodně odvahy a síly vystoupit z tohoto křeččího kruhu ignorance a nečinnosti, prolomit zakořeněné způsoby myšlení a chování, opustit naše pohodlné zóny nebo zlaté klece a s rozhodností zahájit něco nového. Když tuto odvahu a rozhodnost projevíme, budeme odměněni hlubokým pocitem, že to, co děláme, je správné.

Ani pro odvážné a kreativní lidi bezprostřední záruka úspěchu neexistuje. Ale změna je tady, a my – bez ohledu na její průběh – získáme nové poznatky, nové perspektivy a nové cesty, abychom objevili své určení a konstruktivním způsobem jej realizovali. Mnoha lidem zde pomůže delší pauza, aby dosáhli odstupu od rutinní každodennosti a klidu bez diáře přeplněného schůzkami a bez své zlaté klícky. Až se v nás rozhostí tento klid, můžeme se sami sobě postavit tváří v tvář, ba vyléčit se. Pak naše duše konečně znovu získá hlas, jenž nebude přehlušován cizím programováním.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Vnitřní disharmonie a nedostatečná flexibilita


Jakou stravu volit v průběhu roku a jak žít v souladu s ročním obdobím

Čtyři roční období jsou skvělý příklad pro pochopení čtyř elementů: dřeva, ohně, kovu a vody. Pátý element země se prolíná celým rokem. Při výběru potravin můžeme zohlednit i pět základních chutí. Každá z chutí má v organizmu určité funkce a prospívá určitým orgánům.

JARO je čas, kdy vládne prvek dřeva a energie přírody směřuje vzhůru. K jaru patří játra, žlučník a kyselá chuť. Většina potravin dřeva jsou osvěžující nebo studené, protože chrání orgány dřeva před jejím sklonem k horku. Kyselá chuť stahuje a zamezuje ztrátě tělesných šťáv (vhodný ovocný čaj, kyselejší ovoce). Kyselá pohybuje čchi v organizmu směrem dovnitř a dolů. Konzumujte nejlepší stravu v roce. Omezte příjem slaných a tučných potravin, masa, uzenin a sýrů. Mezi doporučené potraviny patří ovocné čaje, čerstvé rašící výhonky, pšeničné klíčky, výhonky pšenice, luštěnin, řeřicha, kuřecí maso a kyselé ovoce.

V LÉTĚ je vhodné jíst pestrobarevně. Vládne prvek ohně, ke kterému náleží srdce a tenké střevo. Přiřazena je hořká chuť, která vede čchi těla dolů. Některé hořké potraviny vysušují a vyčerpávají šťávy srdce (smažené, cigarety, káva, kofeinové nápoje, černý čaj). Jezte syrovou zeleninu, obilniny a luštěniny, listový salát, špenát, červenou řepu, oregano a muškát. Omezujte tuky a sůl, ochlazování ledovými nápoji, protože se oslabuje slezina. Pijte zelený čaj nebo teplou vodu. Po létě přichází tzv. pozdní léto. Patří elementu země, orgánu slezině a přísluší k ní sladká chuť, která vyživuje a zvlhčuje, protože posiluje stejnou měrou kořen jinu i jangu. Slezina nemá ráda vlhko, vyhýbejte se proto mléčným výrobkům. Naopak slezinu dobře podpoříte konzumací kukuřice, polenty, mrkve, dýně, petržele, telecího masa.

Na PODZIM v elementu kovu se čchi stahuje dovnitř a dolů. Patří k němu plíce, tlusté střevo a přináleží ostrá chuť (většina koření), která zamezuje množení bakterií. Ostrá chuť rozptyluje chlad a uvolňuje stagnaci, vede čchi nahoru a ven. Doporučuje se nakládaná zelenina, veškeré koření a bylinky, oves a rýže.

V ZIMÉ vládne element vody, k němuž patří ledviny a močový měchýř. Orgány jsou velmi citlivé na chlad, proto je vyživujte výživnou zahřívající stravou, bohatou na bílkoviny. S elementem vody souvisí slaná chuť, která vede čchi dolů. Slané změkčuje a rozpouští blokády (plody moře, ryby, mořské řasy). Na podporu jangu (prohřátí organizmu) jsou doporučené polévky, pečené nákypy, zahřívací koření, jako je hřebíček, fenykl, zázvor, anýz a skořice. Tělo potřebuje více bílkovin ve formě masa, ryb, vajec a luštěnin. Vhodná je i kořenová zelenina, pór, křen a cibule.

Nejen roční období je vhodné respektovat, ale i koloběh jin a jang během dne, proto lze vhodně vybírat stravu BĚHEM DNE. Základ ranního jídla je polévka nebo teplá obilná kaše (ráno je jangová fáze dne, proto je vhodné ji podpořit). Mezi snídaní a obědem lze sníst něco malého. Oběd sestavujte v závislosti na ročním období, ryby, maso, zelenina, bylinky. Večeře je střídmá, zeleninové polévky, dušená zelenina, houby, obilí, brambor nebo sladká obilná jídla s kompotem. Zeleninu vařenou nebo jinak tepelně upravenou můžete konzumovat téměř neomezeně, pozor na konzumaci syrové zeleniny samotné. Pokud je například salát součástí teplého jídla, neuškodí, pokud ale bude zvolen jako jediné jídlo, navíc na lačno, je nevhodný, zejména v jinové části roku (podzim, zima).

Zdroj: Dietetika aneb výživa podle tradiční čínské medicíny – Mgr. Petra Strmisková (Sféra září/říjen 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Jakou stravu volit v průběhu roku


Proces učení a změny

Vnitřními zkouškami a procesy učení nemůže za nás projít nikdo jiný, nanejvýše nás při nich mohou doprovázet a podporovat. Jakmile na to jsme připraveni, osud takové průvodce a pomocníky přivede do našeho života. Jakmile se vážně rozhodneme, že nepůjdeme jen cestou zdánlivě nejmenšího odporu, nebo že se přestaneme vyhýbat procesům učení, ale že na ně přistoupíme a zodpovědně se jim postavíme čelem, změní se náš úhel pohledu: Poznáme, že vše, co se děje v našem životě, je zkušenost, díky níž můžeme růst. Pokud naopak takové rozhodnutí k odpovědnosti za sebe sama neučiníme, budeme při svých učebních úkolech selhávat a neustále budeme stavěni před další a další. Všechno podléhá naší svobodné vůli a my si můžeme kdykoliv zvolit, jak budeme utvářet svůj život.

V současné době mnoho lidí vážně hledá skutečný smysl svého života, vnitřní čistotu, zpomalení, jednoduchost a svobodu ve svém bytí. Kriticky nahlížejí a zpochybňují své životní okolnosti, osobní vzorce chování a pohnutky, jakož i aktuální společenské struktury. Někteří si uvědomili, že je často nutné projít intenzivními a zdlouhavými procesy, aby rozpoznali, změnili či opustili své vnitřní pečetě a konfliktní vzorce. Není to nic snadného změnit vlastní vzorce pocitů a šablony myšlení, avšak tato námaha se vyplatí. Je přitom zapotřebí trpělivosti, což je ctnost, kterou dnešní školství zrovna nepodporuje.

Jestliže člověk lpí na svých destruktivních vnitřních vzorcích, jež neodpovídají plánu jeho duše, a blokují ho v životní cestě, může u něj dojít k fyzickým, ba k psychickým onemocněním. Čím větší je rozpor mezi individuálním plánem duše a jednáním v aktuálním životě, tím větší je také vnitřní neklid. Určitou dobu to tělo může kompenzovat z vlastních sil, avšak jednou se nutně musí projevit symptomy.

Procesy změny nejsou pro naše ego vždy jednoduché, ale pokaždé jsou spojeny s nesmírně velkým osvobozením a spokojeností. Projeví se lehkost a uvolněnost, jež činí život hodnotnější a také úspěšnější. Člověk, jenž je zodpovědný sám za sebe a nenechává se ovládat cizími programy, může v dnešní turbulentní době žít šťastně a spokojeně. Povrchní, navenek orientovaná existence naproti tomu nikdy není skutečně uspokojující.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Proces učení a změny


Tvrdá práce nebo následování vnitřního hlasu

Lidem se často vštěpuje, že nemají žádnou cenu, pokud nepracují tvrdě, do úmoru nebo nenaplňují předem dané normy. Není to pravda, protože žádný z těchto vzorců neodpovídá základnímu přirozenému vybavení člověka. Skutečná, jedinečná hodnota člověka se totiž rozvíjí poté, co objeví své vyšší určení a zaujme se svým tělem, duchem i duší individuální místo v rámci velkého celku. Každý z nás si vybral pro svoji současnou lidskou inkarnaci nějakou, zcela určitou roli, a pouze v jejím naplňování se rozvine opravdové vnitřní nadšení a konstruktivní vnější úspěch.

Ten, kdo při hledání sebe sama hledá jen vnější uznání, bude dříve nebo později zklamán. Kdo se však naučí naslouchat svému vnitřnímu hlasu, nejenže najde, po čem touží, ale také se pomocí této přirozené, zdravé sebeochrany vyhne jakémukoliv přetěžování či rezignaci. Konání, jež je aktivováno vnitřní inteligencí, je vždy konstruktivní, to znamená, že nikomu nezpůsobuje škodu, ale vždy vytváří něco pozitivního. Takové nitrem inspirované počínání nalezneme především ve svobodných povoláních, například v hudbě nebo v umění obecně, dále ve sportu nebo v alternativním léčitelství. Zde totiž úzkoprsá věda – finančně závislá na svých donátorech – nebrání kreativitě. Velká výzva současného období proměny spočívá ve vytvoření stejné svobody a možností připustit schopnost intuice také v oblasti vědeckého výzkumu, technologie, ekonomiky a politiky…

Dnešní lidé mají sklon nechat se vést naučenými znalostmi a umělými představami. Čím vzdělanější člověk, tím racionálnější jsou jeho rozhodnutí. Příliš často se nechává ovládat rozumem namísto toho, aby jednoduše důvěřoval své intuici, následoval svůj vnitřní hlas.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Tvrdá práce nebo následování vnitřního hlasu


Osvícení

Dnes ještě mnohem více než dříve vyvstává téměř „existenční“ nutnost klást si co nejvyšší mety… třeba až k té nejvyšší, kterou je dosažení osvícení. Čím výše vyšplháme, tíme méně nás budou ovlivňovat a vyhazovat z rovnováhy energie „temných“ politiků, lékařů, médií či vystrašených spoluobčanů.

O tom, jaké je to ve stavu osvícení, píše například David R. Hawkins:

Všechno a všichni zářili a bylo to neskutečně krásné. Veškeré živé bytosti začaly být oslnivé a zářily tiše a nádherně. Bylo zjevné, že celé lidstvo je ve skutečnosti poháněno vnitřní láskou, jen si to neuvědomuje; většina lidí žije, jako by spali a neuvědomovali si, kým vlastně jsou. Lidé kolem mne působili, jako by spali, a byli neuvěřitelně krásní. Jako bych všechny miloval.

Bylo nutné ukončit navyklý ranní rituál hodinové meditace a další meditace před večeří, protože by to tuto rozkoš zesílilo do takové míry, že by nebylo možné fungovat. Znovu se dostavoval podobný prožitek jako ten v hromadě sněhu (pozn… během sněhové vánice se David dostal do stavu, kdy se jeho fyzické tělo a okolí vytrálecí a jeho vědomí splynulo s všudypřítomný, osvíceným stavem) a bylo čím dál těžší se z toho stavu vymanit a vrátit do reality. Neuvěřitelná krása všech věcí zářila ve vší své dokonalosti a tam, kde lidé viděli ošklivost, byla jen nekonečná nádhera. Tato spirituální láska zaplavila veškeré vnímání a jakékoli hranice mezi tady a tam, stejně jako mezi tehdy a nyní mizely.

Během let strávených ve vnitřním tichu rostla síla přítomnosti. Život už nebyl osobní; osobní vůle přestala existovat. Osobní já se stalo nástrojem nekonečné přítomnosti a chovalo se tak, jak bylo zamýšleno. Lidé vnímali neobyčejný mír v auře této přítomnosti. Hledači usilovali o odpovědi, jelikož už však neexistoval nikdo takový jako David, získávali ve skutečnosti odpovědi od svého vlastního já, které se nelišilo od toho mého. Z očí každého člověka vyzařovalo stejné já.

Zázraky se děly a vzpíraly se běžnému chápání. Mnoho chronických chorob, kterými tělo mnoho let trpělo, zmizelo; zrak se spontánně upravil a nebylo už třeba celoživotních brýlí s bifokálními skly. Občas začaly ze srdce vyzařovat nádherně blažené energie a nekonečná láska a směřovaly do místa, kde se odehrálo nějaké neštěstí. Jednou jsem jel po dálnici a tato nádherná energie začala vyzařovat z mé hrudi. Když vůz zahnul do zatáčky, byla tam autonehoda; kola převráceného auta se dosud točila. Ta energie proudila s velkou intenzitou do lidí v autě a poté z vlastní vůle ustala. Jindy jsem procházel ulicemi jednoho cizího města, ona energie proudila k protějšímu bloku a dorazila na místo, kde se začínali bít členové gangů. Rváči se stáhli a začali se smát, načež energie opět ustala.

Hluboké změny vnímání přicházely bez varování za nepravděpodobných okolností. Když jsem sám večeřel u Rothmannů na Long Islandu, přítomnost náhle začala sílit, až všichni lidí, kteří při běžném vnímání působili jako oddělení, splynuli v nadčasovou univerzalitu a jednolitost. V nehybném tichu bylo zřejmé, že neexistují žádné „události“ ani „věci“ a že se ve skutečnosti „neděje“ nic, jelikož minulost, přítomnost a budoucnost jsou pouhými výtvory vnímání, tak jako je iluze odděleného „já“ ovlivněna narozením a smrtí.

Když omezené, falešné já splynulo s univerzálním já vlastního původu, následoval nepopsatelný pocit návratu domů, do stavu absolutního klidu a úlevy od veškerého utrpení. Zdrojem jakéhokoliv utrpení je jen iluze individuality. Když si člověk uvědomí, že je vesmírem, že totálně splývá se VŠÍM, CO JE, navždy a bez konce, není už žádné utrpení možné.

Zdroj: Úspěch je pro vás – David R. Hawkins, M.D., Ph.D

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Osvícení


Práce s energií

Chcete-li pracovat s energií, chcete-li pomocí energie pomáhat klientům, je třeba se naučit, jak svoji energii ovládat. Pokud na léčení pacientů použijete svou energii ze spodního tan-tchienu, pak po léčení dvou, tří pacientů budete velmi unaveni. Když budete během léčení pracovat tak, aby se vaše energie tvořila a neztrácela, unavení nebudete. K tomuto účelu existuje v systému Čung Jüan čchi-kung určitá technologie. Potkal jsem se s velmi mnoha velkými mistry čchi-kungu, kteří říkali, že se velmi unavili a nemohou dále léčit, protože ztratili velké množství energie. Mnozí maséři se po dlouhotrvajícím léčení rovněž cítí velmi unavení, a kromě toho si stěžují na bolest celého těla. Jde o to, že pokud skutečně chcete léčit pacienty, myslíte na to, přejete si jim pomoci, pak vaše energie vyzařuje a přechází do nich. Pak ovšem budete unavení, protože jste ztratili energii. Proto je nutné postupovat úplně jinak.

Praxe: Budeme cvičit dlaň, představovat si v ní energetickou kuličku. Zavřete oči, uvolněte se. Představte si, vizualizujte si, pociťte v dlani energetickou kuličku. Pociťujte, jak se zvětšuje, zmenšuje a pulzuje, Když vaše mysl říká, že se má kulička zvětšit, musíte pocítit, že je okamžitě větší. Pociťujte dlaň. Pociťujte kuličku. Větší – menší. Větší – menší. Délka praxe – třicet minut až hodinu i déle. Cítili jste v dlani horkou energii? Pojďme se podívat na funkce této energie.

Můžeme říci, že dosud nikdo přesně neví, co je to za energii. V Číně se řadu let pokoušeli vědci zkoumat, o jakou energii jde, a prováděli různá měření. Bylo objeveno, že záření tohoto typu je tvořeno infračervenými vlnami, někdy ultrazvukovými, elektromagnetickými nějakými jinými… Různí lidé je vyzařují převážně v tomto nebo v jiném rozsahu. Stále však dosud není jasné, co je to celkově. Proto výzkumy v této oblasti pokračují, a nejsou vůbec lehké. Avšak některé aspekty a funkce této energie jsou nám dobře známy.

Za prvé, může skoro ihned snížit nebo odstranit bolest. Proto, když člověk trpí bolestivými nemocemi, můžeme položit na toto místo dlaň, provádět léčení energií, a po nějakém čase se bolest zmenší nebo zmizí. Proč tato energie může odstranit bolest, rovněž úplně nevíme. Chci říci, že nikdo neví, co je podstatou tohoto niterného procesu, který přitom probíhá.

Za druhé, energie tohoto typu může člověka uklidnit. Když je člověk velmi nervózní, pobouřený, vybuzený, je možné jej působením této energie uvolnit a uklidnit. Proto tato energie může pomoci pacientům s problémy nervového systému, s nemocemi depresivního charakteru nebo poststresovými syndromy.

Za třetí, tato energie má schopnost povzbuzovat nebo zlepšovat funkce každého orgánu. Když dáme pacientům takovouto energii, může přinést podstatnou úlevu u jakéhokoliv chronického onemocnění, u nemoci se sníženou funkcí nějakého orgánu nebo při snížené imunitě. Tímto způsobem, vyzařováním takového energie můžete dosáhnout některého z výše popsaných výsledků. Samozřejmě, kromě popsaných funkcí, má takováto energie ještě mnoho dalších.

Zdroj: Sü Ming-tchang v knize Čung Jüan Čchi-kung

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Práce s energií


Aby z chlapců vyrůstali skuteční muži

Je neoddiskutovatelným faktem, že chlapci a dívky se musí vychovávat odlišně, protože jejich mozky se vyvíjejí odlišným způsobem a v odlišném čase. Obě pohlaví se vrozeným způsobem chovají jinak a tyto odlišnosti je nutné respektovat Chlapci jsou obecně akčnější, impulzivnější a mají větší sklon k riskování, k čemuž je podněcuje jejich hormon testosteron. Díky tomuto hormonu jsou chlapci také sebestřednější se zájmem o sebe a o své potřeby, zatímco děvčátka jsou mnohem empatičtější, soucitnější a obětavější. Akčnost a impulzivita chlapců je vede k tomu, že si velmi často hrají na válku a předvádějí souboje, používají zbraně v podobě dětských mečíků či pistolek, nebo klacíky a jiné předměty, které zbraně nahrazují. Maminky se jim to snaží rozmlouvat, i já jsem to dělala, ale postupně jsem svůj názor změnila.

V posledních letech nemají chlapci žádné iniciační rituály. Nechodí na vojnu, s vrozenou bojovností a potřebou ochrany a obrany ženy, rodiny, kmene či země se tedy mohou popasovat především v dětských hrách. Kde jinde se to mají naučit než v dětských hrách. Kluci potřebují běhat, skákat, lézt po stromech, kopat a prát se, protože jinak nemají šanci vyrůst v silné muže. Boule a odřená kolena k jejich zdravému vývoji prostě patří. Chlapci se tak učí snášet bolest a vytvářejí si svou vnitřní sílu.

Vědecké výzkumy dokázaly, že rozdílné preference kluků a holčiček jsou již vrozené. Pohlavně neutrální hračky neuspokojí ani dívky, ani chlapce. Kluci si vždy berou autíčka, míče a zbraně a modrou barvu u plyšáků, zatímco holčičky sáhnou po panenkách, kočárkách, nádobíčku a růžových plyšácích. Velmi zajímavý byl pokus vědců s mláďaty šimpanzů, která se s hračkami nikdy předtím nesetkala. Ve výběhu byly poházeny jak panenky, tak autíčka. Všechny samičky si vybraly panenky a všichni samečci sáhli po autíčkách.

Vrozená mužská energie je jangová, tedy intenzivní, expandující, aktivní, tvrdší, agresivní, rozhodná a dominantní. Mužský princip stojí na rozumu, logice, záměru, plánování a dosahování cíle. Je založen na pěti smyslech a orientován směrem ven. Vrozená ženská energie je naopak jinová, tedy hluboká, měkká, poddajná, něžná, pasivnější, uklidňující a přijímající. Ženský princip je založen na intuici, pocitech a emocích, obsahuje hlubokou empatii, soucítění a schopnost udržovat vztahy. Podle starodávné východní nauky Tao platí, že žena cítí a muž ví. Obojí je stejně důležité, vzájemně se doplňující a obohacující. Obě polarity tvoří jeden celek.

Dnešní chlapečci žijí v drtivé většině času v ženském světě počínaje vstupem do mateřské školky. Chlapcům chybí mužské vzory. Kde jsou ty doby, kdy školu vedl pan řídící a ve třídě se děti setkávaly s panem učitelem. Moderní dobu navíc zcela postrádá archetypální mužské aktivity jako lovení, obrana a válčení. Vymizely i všechny přechodové rituály, kterými se chlapci zařazovali mezi muže, protože po nich vyžadoval odvahu, sílu a vytrvalost. V západní společnosti to bylo ještě nedávno – alespoň jít do světa na zkušenou a na vojnu.

Chlapci potřebují mužské vzory. Potřebují se konfrontovat se skutečnými muži, kteří se umějí postarat o sebe i svou rodinu, dokážou si poradit v každé situaci, jsou silní, odvážní, nezávislí, sebevědomí, dokážou pracovat i fyzicky a jejich práce je vidět. Děti si nedokáží představit nic pod pojmy manažer, IT specialista, makléř či poradce. Když jsem pracovala v mateřské školce tak děti rodičů s „nejasnými“ povoláními záviděly těm, které jasně věděly, že jejich maminka je kadeřnice, prodavačka, učitelka a táta automechanik, kovář, řidič nebo lékař.

Fenoménem je také pojem „tátova dílna“. Syn by zkrátka měl vidět pracovat svého tátu rukama, když něco opravuje či vyrábí. Táta by měl syna naučit řezat pilkou, štípat dříví, něco přišroubovat, přitlouct, opravit, vyznat se v tom, jak doma funguje elektrika, jak se nahodí pojistky, jak se vyčistí odpad apod., aby si jeho potomek osvojil činnost, které mužům vždy náležely. Je zajímavé, kolik dnešních dospívajících chlapců obdivuje více svého dědu než otce, protože právě děda je ten, kdo tyto činnosti ovládá a učí je i svého vnuka.

Odborníci také tvrdí, že naprosto kontraproduktivní (zejména u chlapců), uhlazování konfliktů, omlouvání jejich průšvihů, lží a nesplněných úkolů. Shodují se na tom, že je naprosto nevhodné rodičovské posluhování, stálé omlouvání děti, odpouštění, opečovávání a vyřizování za ně toho, co jsou schopny obstarat si samy. Známý výchovný fakt je, že díl zodpovědnosti, který za dítě přebere rodič, mu už odebere navždy.

Vysokoškolský pedagog Marek Herman, který o výchově píše a přednáší již dlouho, říká, že táta by měl být pevný a přísný. Táta je ten, kdo nastavuje pravidla, a pak je také vyžaduje. Určuje limity, řád i podmínky a vymezuje mantinely. Tátové mají děti zdravě zatěžovat, a tím je i posilovat a vést k výkonu. Maminky zase ochraňují, odpouštějí, milují bez podmínek a s otevřenou náručí. Jsou tedy zdrojem bezpečí. Tak role matky a otce vypadaly dříve a měly by tak vypadat i dnes, protože se osvědčily. Jsou čitelné a přirozené, děti se v nich cítí dobře, a hlavně bezpečně. Herman dodává, že když táta chybí, nebo je slabý, chlapec vyroste v „muže“, který má pocit, že všichni tu jsou pro něj, všechno mu je k dispozici a všeho dostane tolik, kolik bude chtít, nejlépe úplně bez námahy. Nemá potřebu být lepší než jeho slabý táta a dotáhnout to dál.

Zdroj: Jak vychovat z kluka muže – Milena Králová (Meduňka 8/2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Aby z chlapců vyrůstali skuteční muži


Dvě etické zásady pro léčitele (ale nejen pro ně)

První zásada zní, že žádné léčení se nesmí uskutečnit bez vědomí dotyčného, nebo dokonce proti jeho vůli. Každý má dar svobodné vůle, tudíž sám rozhoduje, zda se chce léčit, nebo nikoliv. Svobodná vůle každého jednotlivce musí být respektována za všech okolností – nejen při léčení. To je božský zákon a každý, kdo chce fungovat na straně Dobra a Božství, je povinen jej respektovat.

Druhá etická zásada pro léčitele zní, že žádné léčení se nesmí realizovat navzdory duševnímu plánu dotyčné osoby. To znamená, že když někdo onemocní – a tato nemoc je součástí plánu jeho duše – pak je důležité, aby tuto zkušenost prodělal a poučil se z ní, neboť si ji sám vybral.

Nikoliv všechna onemocnění, jimiž lidé trpí, jsou obsažena v plánu duše, a ne všechna mají svůj původ v duši. Často se jedná o upozornění či varovná znamení, aby byl člověk ve svém životě bdělejší, poznal své učební úkoly a zharmonizoval svůj životní styl s duševním plánem. Zejména v současné době se to stává poměrně často, vždyť vše je v pohybu – vesmír, naše planeta země, vegetace i my. Lidé však, jak je známo, změny vítají různě. Jelikož naše současnost podléhá mimořádně rychlému procesu změny, je dnes obzvláště důležité, abychom nesetrvávali ve starých myšlenkových schématech. Uvízneme-li v zastaralých vzorcích myšlení a jednání, reaguje naše tělo nevolností a nemocí, aby nás vyburcovalo. Namísto jednání podle zastaralých přesvědčení a pevně zajetých zvyků bychom se měli spolehnout spíše na svoji intuici.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Dvě etické zásady pro léčitele (ale nejen pro ně)


Nepotřebujeme lékaře, ale „kouče“ vědomí“

Je známo, že v každém člověku dřímá potenciál k samouzdravení.

Christina říká: „Samoléčebné síly se odhalují postupně v průběhu individuálního rozšiřování vědomí. Čím vyšší je individuální vibrační frekvence člověka, tím více se aktivují jeho samoléčebné síly. Rozhodující je srdeční čakra, přesněji řečeno nezištná láska. Jakmile se tato láska začne rozvíjet, to znamená od frekvence vědomí okolo 500 LOC *, může se projevit i samoléčení.“

*(pozn.: jde o stupnici od 0 do 1000, kterou sestavil David R. Hawkins, kdy nula představuje žádné vědomí a tisíc je nejvyšší člověkem dosažitelná úroveň vědomí)

Bernardetta (matka Christiny): „Znovu si uvědomuji, jaké rezervy má náš aktuální zdravotní systém. Existuje tolik různých onemocnění a tolik různých odborníků, kteří se podle svého nejlepšího vědomí snaží nalézt účinné léčebné metody a prostředky na všechny nejrozličnější nemoci. Zároveň by to mohlo být mnohem jednodušší: Většina pacientů potřebuje v první řadě schopného učitele života, něco jako kouče vědomí, jenž by jim ukázal širší souvislosti. Potřebují někoho, kdo sám v sobě objevil harmonii a zdraví, a na základě této kvalifikace jim dovede ukázat jejich individuální cestu, jak v sobě probudí harmonii a zdraví. Děje se to tak, že si nejprve uvědomíme zatěžující vzorce a vlivy, pak se s nimi sebezodpovědně smíříme, a nakonec je transformujeme v něco pozitivního.

Zdroj: Christina: dvojčata zrozená jako světlo – Bernardette von Dreien

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Nepotřebujeme lékaře, ale „kouče vědomí“


Makrofág štěstí

Byl proveden jeden zajímavý výzkum. Vyšetřovanému člověku byla odebrána kapka krve a přes mikroskop zobrazena v počítači. Na obrazovce bylo vidět baktérie, které se v krvi pomalu pohybují, a makrofágy, krvinky, jejichž povinností je hlídat čistotu cévy. Jejich mise je odstraňovat vše cizorodé. Ale… jaksi spí. Baktérie se krví bezpečně pohybují jako při večerní procházce po bulváru, ale makrofágy spí. Nevidí je. V té chvíli zkoumanému člověku začnou promítat veselý film, komedii, začíná se mu zlepšovat nálada. A… makrofág se najednou probudí a okamžitě přistupuje k plnění svých povinností. Začíná s chutí bakterie pohlcovat. Asi přišel čas oběda a on pocítil nevšední chuť, ale…

Souvislost „vědomí – tělo“ se dávno probírá a existuje pro to mnoho důkazů. Ale v tomto výzkumu je zajímavé to, že buňky imunitní ochrany reagují na naši náladu velmi citlivě. A to ještě není všechno. Vždyť kapka krve byla od svého majitele oddělena. Její majitel seděl v té chvíli v jiné místnosti a jeho nálada jakýmsi nepostižitelným způsobem působila na kapku krve, která se nacházela v další místnosti. To znamená, že existují nějaké informační kanály, jimiž mohou vlny vědomí vykazovat vliv na objekt, který je od samotného zdroje vědomí vzdálen.

Tento výzkum má ještě další stránku. Zkoumané osobě promítali úryvky z hororu. V tu chvíli se začalo v kapce krve dít něco podivného. Baktérie se aktivizovaly, ožily a bylo jich více. A začaly hospodařit, jako by byly doma. Dokonce začaly napadat bezbranné makrofágy. Ty začaly ustupovat, pochopitelně jen ty, které to stihly. Princip je jasný: stav vědomí je nejdůležitější faktor podpory naší vnitřní ekologie. A nejen naší.

Vlny vědomí se začínají šířit a vykazují vliv na vzdálené buňky vlastní krve. A nejen vlastní. I mých dětí. Moje nálada ovlivňuje stav makrofágů mých dětí, ať se nacházejí kdekoliv. Můj stav vědomí je tedy účasten tak zvané „rodové“ imunity. Zde děláme důležitý krok v chápání podstaty věcí. „Ve všem se mi chce dojít k samé podstatě. V práci, v hledání cesty, v neklidu „srdce“ (Boris Pasternak).

Závěrem tedy: Náš stav vědomí je odpovědný za stav imunity našich dětí, příbuzných a blízkých. Tak je dnes třeba život chápat. Ale tím to nekončí… jsme děti jedné Matky, boží matky, proto v našich žilách teče společná krev. Védové říkají: „Moje rodina je celý svět.“

Existuje taková věc jako „světová imunita“ a my v ní nehrajeme poslední roli. Lépe řečeno – naše vědomí. Z toho vyplývá otázka: jak zlepšit kvalitu vědomí. Jestliže štěstí je schopno posilovat imunitní systém samotného člověka a celého světa, potom je velké štěstí schopno učinit imunitní systém vskutku nezdolný. Je tedy potřeba najít způsob, jak tvořit štěstí, a je žádoucí vytvářet je v co největším množství.

Text: Igor Prodan, překlad: Libuše Bělousová, zdroj: Medium – červenec 2020

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Makrofág štěstí


Energie plic je spjatá s energií podzimu

Plíce patří k prvku kov a jejich ročním obdobím je podzim, kdy mají nejsilnější energii. Z druhé strany sucho, které je atmosférou podzimu, bude plíce právě nejvíce poškozovat v této roční době. Bude způsobovat vysychání jinových, tekutých složek v plicích, což způsobí suchý kašel, vysychání pleti, sucho v ústech i v nose. Proto přizpůsobíme svůj životní styl k zákonitostem podzimu. Příroda již nebují, ale dozrává a naplňuje se, utišuje se. V tomto období chodíme spávat časněji a také si déle pospíme. Tím si zabezpečíme duševní klid a zmírníme vliv ostrého podzimního vzduchu. Účelem je shromažďovat duševní energii, aby se nám zachovala čistá energie plic. To odpovídá podzimní atmosféře. Kdo se těmto zákonitostem protiví a poškozuje si na podzim plíce, může v zimě trpět zažívacími potížemi.

Zdroj: www.aktivni-zivot.online

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Energie plic je spjatá s energií podzimu


Životní energie

Správné hospodaření se svou životní energií je velké umění. Každý člověk je originál a má nalézt svou správnou míru věcí. Co se dá říci obecně, vyjádřil hezky V. V. Sinelnikov:

„Osobní síla nepřichází k člověku jen tak. Získává se v důsledku cílevědomé práce na sobě. Když člověk vede ukázněný život, když se vzdá pocitu vlastní důležitosti a pýchy, jen tehdy může vlastnit sílu života v plné míře.

… Pokud je člověk nejistý ve svých přáních, nemá životní cíl, cítí se nešťastnou obětí okolností, stává se pro tento svět zátěží. Se životní energií je třeba zacházet velmi opatrně, protože dokáže uškodit, ale může také připravit velkolepý dar.

… Právě rodový strom naděluje člověku energii, která je nezbytná pro jeho vývoj. Rod dává člověku tolik energie, kolik potřebuje pro splnění svého předurčení, své životní mise. Je to energie božské lásky. Soustřeďuje se v srdci člověka a spotřebovává se v průběhu života. Je to nedotknutelná zásoba lásky. To vysvětluje skutečnost, proč někteří lidé rychle odcházejí ze života.

Za prvé, jejich zásoba životní energie je malá (souvisí to s rodem a minulými vtěleními), za druhé, tito lidé dělají kroky, jež odporují životu. Jejich srdce a duše jsou přeplněné agresí vůči sobě, lidem a okolnímu světu. Naopak člověk, který nepouští do své duše ničivé city a emoce, který zachoval ve svém srdci lásku k Bohu, k lidem a všemu, co je v tomto světě, bude vždy zdravý a plný sil.“

Zdroj: Nemoc dar transformace – Martina Hanáčková, Petr Hanáček

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Životní energie


Dýchání břichem

Pomalé, hluboké dýchání je při cvičení taiči velmi důležité. Dýchání přirozeně vychází z břicha – jde o tzv. břišní neboli brániční dýchání. Tímto uvolněným a efektivním způsobem jsme dýchali jako děti, ale v dospělosti si mnoho z nás zvykne dýchat příliš mělce, často vinou stresu nebo špatného držení těla. Vyzkoušejte si vleže tento nácvik břišního dýchání, které vám rovněž může posloužit jako užitečné relaxační cvičení.

  1. Lehněte si na zem s nohama pokrčenýma v kolenou a chodidly na podlaze.
  2. Položte jednu ruku na břicho pod pupkem a druhou na horní část hrudníku. Zavřete ústa a nadechněte se dlouze, pomalu a hluboce nosem. Při dýchání by se měla spodní ruka pohybovat a vrchní zůstat v klidu.
  3. Pokud se ruka nahoře na hrudi pohybuje, znamená to, že dýcháte spíše hrudníkem než břichem. Vyzkoušejte toto: při nádechu si představte, jak vzduch vstupuje vaším nosem, proudí hrdlem, dostává se do plic a odtud do břicha. Uvolněte spodní část břicha a nechte ho, ať se s příchodem dechu rozšíří. Při vydechování si představte, jak výdech začíná v dolní oblasti břicha a putuje vaším tělem zpět nahoru.
  4. Jakmile pocítíte, že dýcháte břichem, pokračujte ještě několik minut. (Můžete si vypomoci tak, že si na břicho položíte knihu. Lépe se soustředíte a zároveň budete snadněji vnímat pohyby břicha.)

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

P.S. Pokud vám dýchání do břicha jde vleže, zkuste se postavit do postoje wu-ťi a trénovat vestoje. Je trochu těžší zachovat si uvolněné břicho, ale po chvíli zkoušení vám to jistě půjde také.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Dýchání břichem


Peníze rovná se úspěch?!

Není to úspěch, když vyděláme hodně peněz? Není to obecné přesvědčení? Úspěch může i nemusí být provázen získáním spousty peněz. Úspěšným lidem na tom příliš nezáleží. Uvědomili jsme si někdy, že když jsme byli absolutně spokojení a šťastní ze svých úspěchů, bylo pro nás téměř bezvýznamné, kolik peněz jsme vydělali, Potřebujeme dost peněz na to, abychom zaplatili svoje účty a zajistili si přiměřenou životní úroveň, nepotřebujeme ale vydělávat spoustu peněz, což je ve skutečnosti NÁHRADA za nedostatečný úspěch.

Je-li vydělávání spousty peněz tím, co nás motivuje, pak nemáme klíč k úspěchu.

Peníze jsou ve skutečnosti náhražkou za spokojenost, kterou opravdu úspěšní lidé čerpají z jakékoliv práce nebo činnosti, které se jim daří. Mnoho z mých největších a nejzdařilejších úspěchů mi vlastně nepřineslo žádný finanční zisk. Když je úspěch něčím uvnitř, nevyžaduje nic, co je „venku“.

Vydělávání spousty peněz je ze své podstaty něčím „venku“. Může to nanejvýš přinést nějaké extra vymoženosti a životní potěšení a být třeba potvrzením správnosti něčí finanční teorie, týkající se daného projektu. Spokojenost a poct úspěchu nicméně mohou být maximální, aniž by se cokoli dělo „venku“. To mám na mysli, když mluvím o tom, že vynikneme, přestaneme být závislí na tom, jak se to projevuje, nebudeme už obětí „vnějšího světa“. Úspěšní lidé mají ve svém životě tolik zdrojů spokojenosti, že v žádné sféře svého života nejsou zranitelní. Když se tedy nedočkají očekávaného výsledku, nepodlehnou emocionální reakci.

Zdroj: Úspěch je pro vás – David R. Hawkins, M.D., Ph.D

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Peníze rovná se úspěch?!


Účinky taiči

Miliony lidí cvičí taiči pro jeho zdravotní a relaxační účinky a nesčetné studie tuto účinnost potvrzují. Taiči je mnohem jemnější a pomalejší než většina způsobů cvičení, ale přitom přináší mnohem více klíčových výhod než intenzivnější druhy tréninku. Patří sem mimo jiné:

ROVNOVÁHA: Při taiči neustále přenášíte váhu z jedné nohy na druhou, zatímco střed těla zůstává stabilní. Zlepšujete tak svou schopnost udržet rovnováhu, kterou potřebujete v každodenním životě. Taiči zlepšuje také uvědomění vlastního těla – schopnost sledovat vlastní pohyby a pozici svého těla, což je dovednost, která se s věkem postupně vytrácí. Studie neustále potvrzují, že starší cvičenci taiči mají mnohem menší sklony k pádům.

OHEBNOST: Pohybový rozsah zvyšuje celkovou pohyblivost. A protože při cvičení taiči namáháte klouby pouze mírně, nehrozí jejich zbytečné a nadměrné zatěžování.

LEPŠÍ DÝCHÁNÍ: Taiči využívá hlubokého břišního dýchání, které zlepšuje cirkulaci a zdatnost dýchacího ústrojí, ačkoliv pro lepší účinky je v tomto ohledu lepší provozovat i nějaké aerobní cvičení (pozn.: cvičíte-li důkladně styl Čchen, nic dalšího zařazovat nemusíte 😀 ). Podle některých studií může taiči snížit vysoký krevní tlak.

DRŽENÍ TĚLA: Pro taiči je zcela zásadní udržovat páteř zpříma. Řada lidí po pravidelném cvičení určitě zaznamená zlepšení každodenního držení těla. Lepší držení těla snižuje bolesti zad a podporuje lepší funkci tělesných orgánů.

SNÍŽENÍ STRESU: Taiči pomáhá relaxovat a je účinným lékem proti různým tlakům našeho přetechnizovaného světa. Souhrnný závěr 40 studií potvrdil, že taiči podporuje duševní pohodu a posiluje pocit sebevědomí. Podle studie z Kalifornské univerzity v Irvine z roku 2016 má taiči zvyšovat počet neuronů v části mozku regulující pocity (hipokampus), čímž tlumí stresové odezvy.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Účinky tchaj-ťi


Štěstí… a uspokojení nějakého cíle

Štěstí může pramenit z uspokojení plynoucího ze splnění nějakého cíle. Je-li to, co chcete, dosažitelné a omezené ve svém rozsahu, pocítíte po splnění svého cíle dvě věci: spokojenost a štěstí. Anebo vás čeká nuda a rozčarování, protože vám to nepřineslo to, co jste chtěli nalézt. Představíte-li si svoji existenci jako postup z jednoho místa na druhé, je to přesně to, o čem zde hovořím. Náš život balancuje mezi tím, co nemáme, a tím, co máme – nemáme to a náhle to máme. Pokaždé, když si stanovíme nový cíl, vychází to z toho, že něco nemáme, ale že to chceme mít. Následně to buď získáme, anebo ne. Když to nezískáme, říkáme, že jsme nešťastní. Když to získáme, tvrdíme, že jsme spokojení. Je-li náš cíl omezený, bude omezený i náš úspěch.

Když se oddáme nějakému univerzálnějšímu principu, absolvujeme vždy proces plnění určitého cíle s tím, že nemá konce. Nekončí to, neboť sám o sobě kompletní a ukončený je každý okamžik. Je-li naším cílem dosahovat toho, aby zkušenost zákazníků byla úchvatná, blahodárná a příjemná a představovala pozitivní přínos pro jejich život, není nijak omezeno to, jak to vyjádřit. Každý den může přinášet nové potěšení.

Zdroj: Úspěch je pro vás – David R. Hawkins, M.D., Ph.D

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Štěstí… a uspokojení nějakého cíle


Styly taiči, celistvost a propojení

Existuje pět hlavních stylů taiči a každý se jmenuje podle představitele nebo rodu, který jej vytvořil: Čchen, Jang, Wu (Chao), Wu a Sun. Nejvíce se praktikují styly Čchen, Jang a Wu.

Všechny styly využívají pomalých kruhových pohybů a kladou důraz na uvolněné, vyvážené držení těla. Rozdíly jsou v tempu provádění pohybů a také v tom, zda jsou tyto pohyby rozvinuté, či sevřené. Taiči se neustále vyvíjí a dokonce i v rámci jednoho stylu může vzniknout mnoho variant. Někteří učitelé používají kombinaci stylů, nebo přizpůsobují sadu pohybů určitým skupinám, například lidem s artritidou. (Pozn.: Není divu, že jsou studenti často zmatení a říkají: „ale „tamten“ to cvičí jinak“, a to i v rámci jedné školy 😀 . Proto na začátku doporučuji vybrat si jednoho učitele a toho se držet. Až se zdokonalíte, pochopíte, že všichni cvičí totéž, jen pohybu dávají svou „vnitřní osobnosti/otisk“.)

Každá tradiční metoda taiči je svým způsobem jedinečná a má své horlivé zastánce, přesto však na rozdílech stylů nezáleží tolik jako na tom, co mají společného a jaké přináší výhody. Asi nejdůležitější přínos je především pocit OSOBNÍ POHODY, které cvičení přináší. To proto, že nás učí uvědomovat si lépe vlastní tělo a nabádá nás k soustředění pozornosti, propojení našeho fyzického já s duchem a myslí.

Západní myšlení věci odděluje, izoluje a analyzuje, problémy řešíme po částech, jednu po druhé, a tak se často dobereme úspěchu. Zároveň však někde v průběhu tohoto procesu ztrácíme představu o celku a nevidíme souvislosti, které jsou v taoistickém učení naopak považovány za velmi důležité. Zejména to platí, pokud jde o naše tělo. Když nás například bolí hlava, snažíme se zbavit bolesti, místo abychom podle příznaků našli problém, který vychází z naší podstaty a který je třeba řešit na úrovni celého těla. Taiči může být jedním ze způsobů, jak obnovit náš ztracený smysl pro celistvost.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

O jednotlivých stylech tchaj-ťi se můžete dočíst na následující stránce: Styly tchaj-ťi čchüan

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Styly taiči, celistvost a propojení


Pravda

Prožitou pravdu není zapotřebí obhajovat. Zkrátka jde o fakt. Nejhoršími a nejmilitantnějšími hlasateli pravdy jsou proto vždy „věřící“. Skutečný duchovní žák se tudíž musí mít na pozoru právě před věřícími, agresivními misionáři, hledači nových stoupenců a náboženskými fanatiky kteréhokoli přesvědčení. Vědění založené na zkušenosti je klidné. Spíše se nabízí, než by přesvědčovalo. Přitahuje svou vnitřní hodnotou silou pravdy samé. Pravda nespoléhá na přesvědčivost argumentů. Vysvětluje, ale nesnaží se lákat.

Zdroj: Vševidoucí Já – David R. Hawkins, M.D., Ph.D.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Pravda


Imunita na kolenou

Náš imunitní systém je po našem nervovém systému druhý nejsložitější informační a regulační systém. Imunitní systém nás chrání před útoky zvenčí i zevnitř. Bojuje s viry, bakteriemi a toxiny v našem těle, je v pohotovosti 24 hodin denně. Pro plnění svého závazku má pouze jedinou podmínku: musí být dobře živený, vycvičený a vyvinutý.

Média, hygienici stejně jako lékaři nás straší a učí žít ve sterilním prostředí. Pokud máme slabou imunitu, mají pravdu, pak je pro nás nebezpečné i malé množství bakterií. Avšak pro zdravého člověka se silným imunitním systémem nepředstavuje bakterie nebezpečí, v tomto případě hrozí nebezpečí, pouze pokud se jich do nás dostane extrémní množství, např. ve zkaženém jídle. Lékaři říkají, že příčinou chorob jsou infekce (viry a bakterie). Ve skutečnosti je příčinou oslabený imunitní systém, který si nedokáže s infekcí poradit. Důsledkem je, že dostáváme antibiotika, která „suplují“ náš imunitní systém a naše tělo se stává bojištěm, kde armáda bakterií je pobíjena chemickými zbraněmi hromadného ničení, neboli jedy, nazývanými antibiotika.

Co oslabuje náš imunitní systém?

V univerzitě v Loma prováděla před dvaceti lety studentka výživy Judy Reeserová výzkum vlivu cukru na činnost bílých krvinek. Zjistila, že pouhých 10 lžiček (nebo kostek) cukru snížilo aktivitu neutrofilů (které pohlcují a likvidují škodlivé bakterie) na 50 procent – a to na dobu 5 hodin. Konzumace 30 lžiček cukru neutrofily paralyzovala na 100 procent. Přitom 10 kostek cukru je obsaženo v limonádě o obsahu 0,34 l!!! Když si k ní dáte porci zmrzliny, vyřadíte svůj imunitní systém z funkce úplně.

Průměrná spotřeba rafinovaného cukru v ČR je přitom 35 lžiček cukru na obyvatele denně. Nesmíme se tedy divit, že dospělí i děti jsou stále nemocní a nemohou se zbavit infekce.

Další zajímavosti výzkumu

Cukry ve formě škrobů (jako obilná mouka) neměly na aktivitu neutrofilů žádný vliv.

Jednodenní půst a pití vody znamená zvýšení aktivity neutrofilů s efektem přetrvávajícím 60 hodin (pokud pijete během půstu ovocné nebo zeleninové šťávy, stimuluje to zvýšenou aktivitu netrofilů na několik dní).

Bílé krvinky potřebují ke své funkci dostatek vitaminů, minerálů, fytonutrientů a enzymů. Když je těchto látek nedostatek, bílé krvinky jako by ztrácely oči. Oslepnou. Nevidí a neumí rozeznávat nepřítele od vlastního těla. A tak buď spí, nebo útočí a střílí naslepo.

Zdroj: Imunita na kolenou – Tomáš Kašpar v knize Krutá hra o tvé zdraví (Médium 7/2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Imunita na kolenou


Štěstí a úspěch

Štěstí je jedna věc, uspokojení je něco jiného. Někdo může být spokojený z toho, že někomu zabodne dýku do srdce a kroutí jí – to je jeho uspokojení. Není však pravděpodobné, že by pak takový člověk žil šťastným způsobem. Štěstí v životě znamená, že jsme úspěšní. Jde o to, jak úspěch prožíváme. Jde o to, že víme, jak se nám to přihodilo. Pokud jsme například ve škole dostali jedničku, ale podváděli jsme. Zvládli jsme to, ale nedočkali jsme se nefalšovaného růstu sebeúcty nebo čehokoli, z čeho pramení spěch, například nevědomí, zanícení ani radosti z vnitřního mistrovství. Pokud jsme se ale učili, cítili jsme čistou radost. Bylo to totiž legitimní, nefalšované, reálné. Věděli jsme, že jsme předvedli svoji sílu.

Symboly úspěchu ve světě mohou být takové. Jednička za to, že napodobíme to, co funguje ledabyle, není to, co považujeme za úspěch. Peníze nejsou důležité, jde o to, jestli jsou součástí našeho štěstí. Většina z nás nevěří tomu že peníze kazí lidi. Všichni ale známe jedince, u kterých to platí. Kvůli penězům žijí ve strachu, marnivosti, pýše, paranoii, aroganci a hanebnosti. Ostatní jimi pohrdají. Někteří z nich jsou žalostní. Dobrým příkladem jsou vítězové velkých loterií. Mnozí spáchají sebevraždu, rozvádí se. Totéž se týká slávy a statusu celebrity. Pro některé lidi je to skličující, zatímco pro jiné je to zdroj radosti.

Je-li někdo opravdu úspěšný, uvědomujeme si, že jej obdivujeme jako člověka. Neobdivujeme to, co má, ani to, co dělá (i když i to může být pozoruhodné). Působí na nás spíše to, kým je. Chceme se spojit s tím, čím tito lidé jsou, protože víme, že „to“ mají. Podvědomě doufáme, že se „to“ na nás přenese.

Někdo může dát peníze lidem, kteří tento princip neznají. Pravděpodobně však znovu skončí na mizině. Sypání peněz chudým je k ničemu. Vlastnictví peněz je jen projevem vnitřního postoje. Chudobu máte v hlavě, není ve vaší šekové knížce.

Říká se, že úspěch zničí mnoho lidí. To však není pravda. Skutečný úspěch vede k tomu, že náš život vzkvétá, klamný úspěch způsobuje, že náš život bude nakonec zničen. Rozdíl mezi nimi spočívá v principu, z něhož daný úspěch vyrostl. Sebejistota vyrůstá z vědění, že ve svém nitru máme vše nezbytné. Provází nás to pak, ať už jsme kdekoli. Úspěch se dostaví bez ohledu na to, kde se octneme. Proč? Protože recept si nosíme v hlavě. Není to „venku“, ale „uvnitř“.

Zdroj: Úspěch je pro vás – David R. Hawkins, M.D., Ph.D

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Štěstí a úspěch


Desatero zdraví MUDr. Jana Hnízdila
  1. Nevěřte slepě lékařům. Naslouchejte signálům těla. Nemoci vám hlásí, že tímto způsobem už dál žít nemůžete.
  2. Převezměte zodpovědnost za vlastní zdraví. Nespoléhejte na zázraky medicíny. Restart už se nemusí podařit.
  3. Žádná instituce vám klidné stáří nezajistí. Pečujte o své rodiče. Vychovávejte děti k tomu, aby pečovaly o vás.
  4. Nespoléhejte na peníze. Udržujte dobré vztahy rodiny a přátel. Mějte rádi nejen sebe.
  5. Zkuste žít alespoň jeden den bez elektrospotřebičů. Pokud kolaps nastane, budete připraven.
  6. Neposlouchejte projevy politiků. Šíří zdraví nebezpečné negativní emoce. Když se objeví na televizní obrazovce, přepněte na přírodovědecký program.
  7. Chraňte životní prostředí jako sami sebe.
  8. Práce, která přináší uspokojení vám a prospěch co největšímu počtu lidí, je nezdravější.
  9. Zdravá strava sama o sobě nestačí. Nemně důležité je kdy, jak a s kým si jídlo vychutnáte. Občasný půst vám jen prospěje.
  10. Sportujte pro radost. Nehoňte se. Stejně se nedohoníte.

Když máte zdravotní problém, nehledejte hned doktora.
Zastavte se, zapřemýšlejte, kde děláte v životě chybu.
Pokud to uděláte včas, jistě na to přijdete.
A uzdravíte se sami…

Zdroj: MUDr. Jan Hnízdil, Hnízdo zdraví

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Desatero zdraví MUDr. Hnízdila


Makrofág štěstí aneb jak nám náladu ovlivňuje imunitní systém

Byl proveden jeden zajímavý výzkum. Vyšetřovanému člověku byla odebrána kapka krve a přes mikroskop zobrazena v počítači. Na obrazovce bylo vidět baktérie, které se v krvi pomalu pohybují, a makrofágy, krvinky, jejichž povinností je hlídat čistotu cévy. Jejich mise je odstraňovat vše cizorodé. Ale… jaksi spí. Baktérie se krví bezpečně pohybují jako při večerní procházce po bulváru, ale makrofágy spí. Nevidí je. V té chvíli zkoumanému člověku začnou promítat veselý film, komedii, začíná se mu zlepšovat nálada. A… makrofág se najednou probudí a okamžitě přistupuje k plnění svých povinností. Začíná s chutí bakterie pohlcovat. Asi přišel čas oběda a on pocítil nevšední chuť, ale…

Souvislost „vědomí – tělo“ se dávno probírá a existuje pro to mnoho důkazů. Ale v tomto výzkumu je zajímavé to, že buňky imunitní ochrany reagují na naši náladu velmi citlivě. A to ještě není všechno. Vždyť kapka krve byla od svého majitele oddělena. Její majitel seděl v té chvíli v jiné místnosti a jeho nálada jakýmsi nepostižitelným způsobem působila na kapku krve, která se nacházela v další místnosti. To znamená, že existují nějaké informační kanály, jimiž mohou vlny vědomí vykazovat vliv na objekt, který je od samotného zdroje vědomí vzdálen.

Tento výzkum má ještě další stránku. Zkoumané osobě promítali úryvky z hororu. V tu chvíli se začalo v kapce krve dít něco podivného. Baktérie se aktivizovaly, ožily a bylo jich více. A začaly hospodařit, jako by byly doma. Dokonce začaly napadat bezbranné makrofágy. Ty začaly ustupovat, pochopitelně jen ty, které to stihly. Princip je jasný: stav vědomí je nejdůležitější faktor podpory naší vnitřní ekologie. A nejen naší.

Vlny vědomí se začínají šířit a vykazují vliv na vzdálené buňky vlastní krve. A nejen vlastní. I mých dětí. Moje nálada ovlivňuje stav makrofágů mých dětí, ať se nacházejí kdekoliv. Můj stav vědomí je tedy účasten tak zvané „rodové“ imunity. Zde děláme důležitý krok v chápání podstaty věcí. „ve všem se mi chce dojít k samé podstatě. V práci, v hledání cesty, v neklidu „srdce“ (Boris Pasternak).

Závěrem tedy: Náš stav vědomí je odpovědný za stav imunity našich dětí, příbuzných a blízkých. Tak je dnes třeba život chápat. Ale tím to nekončí… jsme děti jedné Matky, boží matky, proto v našich žilách teče společná krev. Védové říkají: „Moje rodina je celý svět.“ Existuje taková věc jako „světová imunita“ a my v ní nehrajeme poslední roli. Lépe řečeno – naše vědomí. Z toho vyplývá otázka: jak zlepšit kvalitu vědomí, Jestliže štěstí je schopno posilovat imunitní systém samotného člověka a celého světa, potom je velké štěstí schopno učinit imunitní systém vskutku nezdolný. Je tedy potřeba najít způsob, jak tvořit štěstí, a je žádoucí vytvářet je v co největším množství.

Igor Prodan, překlad Libuše Bělousová (zdroj: Medium – červenec 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Makrofág štěstí


Tradice taiči

Tchaj-ťi čchüan, nazývané také taiči, se zpravidla překládá jako „pěst velkého předělu“ a vychází z čínského filozofického směru taoismu, který vznikl nejméně ve 3. až 4. století před n. l. Základem taoismu je idea, že lidstvo by mohlo a mělo žít v souladu s tzv. Cestou (čínsky Tao). Cestu lze chápat jako cosi nevýslovného, něco, co je nutné prožít a procítit v každodenním životě, a co je třeba prozkoumat mnoha způsoby a na mnoha úrovních. Jde v podstatě o životní postoj, o způsob vnímání světa.

Taiči patří k fyzickému vyjádření taoismu a odpovídá hlavně taoistické představě harmonie a rovnováhy.

Jedním ze základních principů taoismu je postřeh, že se vesmír skládá z párů tvořených protiklady: noc a den, horko a chlad, tma a světlo, pořádek a chaos, život a smrt, tvrdost a měkkost. V taiči se tyto protiklady projevují jako protichůdné reakce, např. podřízení a převaha nebo postup a ústup. V taoismu a taiči tyto protiklady splývají v jednotu – „sounáležitost je podstata všeho“ – praví starý taoistický text. V taiči, stejně jako v životě, udržujeme rovnováhu tím, že plynule přecházíme mezi protiklady a uvědomujeme si, že jeden bez druhého nemohou existovat.

Rozporuplný kontrast protikladů a celistvosti krásně vyjadřuje známý symbol jin a jang, jehož dokonalý kruh je úplný, a přesto rozdělený, jeho černé a bílé oblasti zároveň rostou a ustupují a každá ve svém středu obsahuje tu druhou v podobě malé tečky.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Tradice taiči


Chcete být skutečně úspěšní? … přestaňte soutěžit

Nedostatek úspěchu pramení z toho, že se držíme principu „buď anebo“, místo toho, abychom brali „obojí“. Ve světě každodenní konkurence a úspěchu to znamená, že bychom měli zapomenout na nepřátele a konkurenty a přestat je tak vnímat. Místo toho je musíme brát jako jedince, udávající tempo, a jako zdroje inspirace. Kdyby neudávali tempo, nevyužívali by chrti naplno svůj potenciál. Začněte vnímat nepřátele a konkurenty jako zdroje inspirace. To, k čemu nás stimulují, máme v sobě – nejsme proti nim. Mistři karate se nesnaží opanovat svoje protivníky. Opanují jen sebe.

Přestaňte s kýmkoli soutěžit. Konkurenti jsou pouhé příklady toho, co je možné, a jsou tudíž zdrojem energie.

Na konci každé velké války si nepřátelští velitelé vzájemně gratulují, že ano? Šampion a úctyhodný protivník k sobě vzájemně přistupují s úctou a respektem. Oslovují se jako generálové. Nemůžeme se hlásit k tomu, co je v nás skvělé, pokud se to nenaučíme rozpoznávat u ostatních. Právníci si po skončení soudního procesu potřesou rukama a často si společně zajdou na večeři. Opravdový šampion Joe Lewis věděl, že bez prvotřídního výkonu svého protivníka by zřejmě nebyl hvězdou.

Jestliže někomu závidíme, dáváme najevo, že to, co má on, my nemáme, a kvůli tomu ho nesnášíme. Domníváme se, že to je někde „venku“. Musíme s tím okamžitě přestat. Tito lidé to v sobě prostě objevili. My jen musíme učinit totéž ve svém nitru. Existuje mnoho knih, které nám říkají, že k úspěchu nutně potřebujeme sebevědomí, přístup vítěze a podobně. To vše jsou ovšem následky. Jsou to výsledky takových postojů; nejsou to příčiny. Když nalezneme klíče k úspěchu, budeme sebevědomí, usměvaví, štědří, extrovertní, schopní a velmi komunikativní.

Zdroj: Úspěch je pro vás – David R. Hawkins, M.D., Ph.D

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Chcete být skutečně úspěšní? … předstaňte soutěžit


Vnitřní mistrovství

Když dosáhneme vnitřního mistrovství, nemusíme to už nikdy prokazovat. Skutečný expert na karate nechodí ulicemi, aby s někým bojoval. Když se k němu ale přiblíží nějaký „tvrďák“, expert si z něj udělá legraci. Zná desítky způsobů, jak se vyhnout střetu, protože má absolutní jistotu a vnitřní povědomí o svojí schopnosti. Útočník to neví, mohl by mu však zlomit vaz jediným úderem.

Zdroj: Úspěch je pro vás – David R. Hawkins, M.D., Ph.D

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Vnitřní mistrovství


Modlitba

„Modlitba je nejsilnější forma energie, jakou může člověk vytvořit. Je to síla stejně reálná jako zemská přitažlivost. Modlitbou se lidské bytosti snaží zvýšit svou konečnou energii tím, že se obracejí přímo k nekonečnému zdroji. Když se modlíme, napojujeme se na nevyčerpatelnou motivační sílu, která hýbe vesmírem. Modlíme se, aby nám byla část této síly přidělena k uspokojování našich potřeb. Kdykoli se modlíme, měníme k lepšímu naši duši i tělo. Jako lékař jsem viděl lidi, které síla modlitby zbavila nemoci i melancholie v okamžiku, kdy veškerá jiná léčba selhala.“

MUDr. Alexis Carrel, autor knihy Člověk neznámý a nositel Nobelovy ceny

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Modlitba


Taičista

je jako hudebník, který si každý den přehrává nekonečně poutavou melodii, do níž se noří hlouběji a hlouběji…

Taiči, nebo též tchaj-ťi čchüan, jak zní celý název, je systém pomalého a jemného cvičení těla i mysli, avšak zároveň patří mezi bojová umění. Pochází z Číny, kde můžeme dodnes spatřit větší skupiny lidí věnujících se tomuto cvičení pod širým nebem. V uplynulých desetiletích se rozšířilo a je populární po celém světě.

K taiči patří vzpřímené, uvolněné držení těla, pomalé rytmické pohyby, hluboké dýchání a duševní uvědomění. Každá pozice nebo série pohybů přechází v elegantním sledu připomínajícím tanec plynule do další, přičemž vyjadřuje základní čínské principy zdraví a pohybu. Díky tomu je taiči mnohem víc než jen cvičení. Často je líčeno jako „meditace v pohybu“ a chápeme jej jako ucelený systém sebezdokonalování, pohody a ozdravění.

Čínský přístup ke zdraví a tělesné kondici spočívá v ukládání a usměrňování životní energie (čchi) v těle, což je princip využívaný i v dalších čínských uměních, jako je akupunktura. Taiči nám pomáhá sladit naše těla tak, aby vynakládala co nejmenší námahu, podporuje hluboké břišní dýchání a učí nás provádět uvolněné pohyby, které mají posilovat a šetřit čchi. Přestože jde o prastarou techniku založenou na principech zcela odlišných od postupů západní vědy, její výhody potvrdilo mnoho výzkumných studií. Je hojně doporučováno mnoha zdravotními odborníky jako účinná cesta k utužení dobrého duševního i fyzického zdraví.

Taiči je schopen provozovat kdokoliv, protože jeho pohyby jsou obecně velmi jednoduché a zkušený učitel je dokáže přizpůsobit fyzickým možnostem či zdravotnímu stavu cvičence.

Všichni cvičenci taiči provádí sestavu pohybů, kterým se říká „formy“. A přestože taiči má mnoho různých stylů, forma je v rámci každé tradice pevně vymezená a její pohyby se stále opakují, bez jakékoliv improvizace. Zdokonalení a ovládnutí formy spočívá pouze v tom, že se do ní ponoříte hlouběji. Svým způsobem jste jako hudebník, který si každý den přehrává nekonečně poutavou melodii a neustále v ní nachází nové odstíny a hledá lepší způsoby, jak ji interpretovat. Je jednoduché se taiči naučit, ale na jeho ovládnutí pracujete celý život.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Taičista a co je taiči


Síla

Následující výňatek z knížky Úspěch je pro vás od Davida R. Hawkinse je jednou z možností, jak vysvětlit název časopisu a školy Vnitřní síla 🙂 . Čtenáři i studenti by si díky nim mohli uvědomit svou vlastní sílu, to, že řešení spočívá vždy v nás samotných… někdy stačí jen lehce naťuknout…

Když jsem absolvoval klinickou praxi, musel jsem během krátkého období provádět lumbální punkce, kdy se jehla vpíchla mezi obratle bederní páteře a extrahovalo se několik kapek mozkomíšního moku. Měl jsem rozsáhlé zkušenosti ze státní nemocnice a v soukromé praxi jsem si za punkci začal účtovat 100 dolarů. Když si jeden pacient stěžoval, že jsem si účtoval tak hodně, když to trvalo jen několik minut, uvedl jsem fakta: „Bylo to 5 dolarů za vpíchnutí jehly a 95 dolarů za znalost toho, kam ji přesně píchnout.“ Zasmál se a řekl, „Ano, doktore, chápu.“

„Chápat“ znamená mít nadání. Znamená to mít schopnost něco předvést, vykonat, prokázat, zhmotnit a realizovat. Mnozí lidé mají spoustu dobrých nápadů, v jejich životě se však nic nestane. Nemají SÍLU to uskutečnit. Povšimněte si prosím slova síla, což je tajná ingredience, díky níž lze něco „uskutečnit“.

Dvanáct lidí má stejný nápad, je jeden z nich jej však uskuteční. V čem je rozdíl? Všichni máme zkušenost s tím, že jsme od několika lidí slyšeli stejnou radu. Najednou nám ji dá někdo výjimečný, a bingo! Chytíme se jí. Obvyklé vysvětlení znělo tak, že jsme nebyli „ještě připraveni“. Pravda je, že člověk, který má skutečnou sílu, nás připraví. Má dost síly na to, aby překonal veškerý náš odpor, naše úvahy, odklady, váhání, nerozhodnost, pochybnosti, zmatenost, naše „co když“ nebo „ale“ – a prostě nám to zcela objasní. Když posloucháme silného člověka, máme vnitřní pocit, že jsme to vždycky věděli, což je správně. Vždycky jsme to věděli, díky silnému člověku si však uvědomíme, co ve své mysli již máme, ovšem v jiném kontextu, neboť zapůsobí „aha efekt“.

Úspěch je pro vás – David R. Hawkins, M.D., Ph.D

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Síla


Z čeho pramení úspěch

Úspěch znamená, že máme ze sebe dobrý pocit, který pak sdílíme s ostatními, kteří mají následně dobrý pocit ze sebe. Úspěch totiž provází schopnost umět se vžít do kůže ostatních a přiměřeně s nimi jednat. Někteří lidé říkají: „Nemohu tyto věci dělat, protože jsem plachý, rozpačitý a introvertní.“ Tyto vlastnosti pramení z toho, že tito lidé ze sebe nemají dobrý pocit. Nikdo nebyl víc plachý, víc rozpačitý ani víc nesmělý než já, když jsem byl mladý. Nemohl jsem mluvit na veřejnosti. Děsil jsem se večírků. Trvalo mi tři týdny, než jsem posbíral odvahu k tomu, abych pozval dívku na rande. Všechno se ale začalo měnit s tím, jak jsem ke své radosti začal pomáhat ostatním, aby byli úspěšní.

Právo na úspěch dlí v každém z nás. Kdokoli z nás může docílit toho, že ze sebe ostatní budou mít dobrý pocit. Když tak činíme, začneme mít dobrý pocit ze sebe i my. Začne to směrovat náš kompas čím dál pozitivnějším směrem, v jehož rámci je úspěch automatickým vedlejším produktem toho, kým jsme se stali.

Úspěch je jako štěstí. Zjistíme, že nemůžeme docílit štěstí, budeme-li o to, abychom „byli šťastní“, usilovat. Štěstí je automatický důsledek toho, že žijeme určitým způsobem, že jsme sami se sebou srovnaní a že jsme uvědomělí.

Jedním z největších tajemství úspěchu je to, že jej nemůžeme dosáhnout, když o něj budeme usilovat. Úspěch, stejně jako štěstí, je automatickým důsledkem toho, kým jsme, čím jsme se stali, a našich vnitřních postojů. Když se staneme určitým typem člověka, úspěch se dostaví automaticky, a to tak, že na něj přestaneme myslet. Je to jako se vzduchem. Je pro nás absolutně samozřejmý. Neobáváme se o to, zda máme dost vzduchu. Dostatek vzduchu je jistý. Je to předpoklad. Je to „samozřejmost“. Totéž se týká i úspěchu, a proto je pro vás.

Zdroj: Úspěch je pro vás – David R. Hawkins, M.D., Ph.D

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Z čeho pramení úspěch


Komu se v „byznysu“, ale i v životě vyhnout

Člověk, který nás podezírá z nečestnosti, je vrozeně nečestný. Je evidentní, že nevinný člověk nemá potřebu ostatní podezírat. Pokud se nedomníváme, že můžeme důvěřovat zákazníkovi na základě pouhé slovní dohody a stisku ruky, neměli bychom s ním obchodovat.

Dalším zákazníkem, kterého je třeba se zbavit, je klient, který „nám prokazuje laskavost“. Nechceme mít kolem sebe lidi, kteří se snaží chovat impozantně. Impozantní lidé jsou vždycky paranoidní, problémoví, svízelní a kritičtí. I když pro ně uděláme dobrou práci, zničí naši reputaci.

Nespokojenost souvisí s tím, jak je nastavena jejich mysl, neustále tudíž kolem sebe vidí nedokonalost. Ať už děláme cokoli, není to nikdy dost dobré. Zbavme se jich.

Mým základním pravidlem vždycky bylo „Nevěř tomu, kdo ti nevěří“, protože tito lidé jsou sami nedůvěryhodní, nemají žádnou integritu. Musíme se mít také na pozoru před triky těchto manipulativních lidí. Budou se nás snažit nalákat, abychom jim věnovali pozornost tím, že nás budou chtít vtáhnout do hádky, abychom se museli bránit. Jakmile si uvědomíme, že se to děje, měli bychom to vnímat jako varovný signál. Proč bychom se museli bránit při komunikaci s normálním a příjemným člověkem? Musíme se bránit jen před lidmi, kteří sami v sobě nejsou „příjemní“. Jejich provokace pramení z jejich vnitřní negativity a zkušeností, kvůli kterým arogantně vyžadují, abychom se bránili. Nikdy to nedělejte.

Zdroj: Úspěch je pro vás – David R. Hawkins, M.D., Ph.D

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Komu se v „byznysu“, ale i v životě vyhnout


Původ taiči

O původu taiči nic nevíme, avšak vypráví se nejrůznější legendy. Jde o příběhy, které se nejspíš neshodují s historickými fakty, ale přesto jsou výmluvné. Jedna zmiňuje taoistického mistra Čang San-fenga z dvanáctého století, který jednou kráčel po horách a stal se svědkem zápasu mezi jeřábem a hadem. Jeřáb kloval a útočil svým tvrdým zobákem, ale had se díky své ohebnosti dokázal vždy odtáhnout a uhnout ráně. Ani jeden z nich nedokázal přemoci druhého.

Čang se nechal tímto zápolením inspirovat a vytvořil nové bojové umění, ve kterém nejde o poražení protivníka odpovídající nebo větší silou, ale o absorbování jeho vlastní síly. Příběh je možná jen způsobem, jakým taiči vzdává hold taoismu a jeho idejím – snad šlo o příklad, jak žákům vysvětlit správný přístup k tomuto umění.

Ověřitelné záznamy o taiči se objevují až mnohem později. Víme s jistotou, že kolem sedmnáctého století praktikoval tuto techniku výhradně jediný klan: Čchen z provincie Chenan, ale není jasné, proč se právě tento rod stal výsadním strážcem tohoto umění. Opět existuje oblíbená legenda, v níž vystupuje tajemný bojovník s píšťalou, který nejprve poráží nejlepší bojovníky umění Čchen a poté tuto rodinu velkomyslně naučí své vítězné pohyby. Všechny moderní styly taiči lze zpětně vysledovat až k rodině Čchen.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Původ taiči


Další principy tchaj-ťi čchüan

Existují některé doplňující principy, které završují Čeng Man-čchingových pět konstant (kterými jsou uvolnění/klesání, rovná páteř, pohyb od pasu, rozdělení váhy a krásné ruce).

POSTUPUJTE POMALU: Pohyby tchaj-ťi se provádí velmi pomalu a rovnoměrně. Můžete si pomoci představou, že se pohybujete proti nějaké neviditelné síle, třeba vodě (tchaj-ťi se často popisuje jako plavání ve vzduchu). V žádné fázi cvičení se však nezastavujte – každý pohyb musí přejít plynule do dalšího.

MYSLETE V KRUZÍCH: V tchaj-ťi neexistují rohy nebo přímé linie. Kolena a lokty jsou jemně pokrčené, aby se končetiny zaoblily. Tím je podpořen plynulý pohyb a ničím neomezený tok čchi v těle.

ZAKOŘENĚNÍ: Sílu a stabilitu v tchaj-ťi získáváte tak, že se zakořeníte do země jako strom. Svou roli zde hraje fyzická relaxace/klesání, ale zakořenění je i duševní proces. Představte si, že vaše váha nespočívá ani tak v horním těle, jako v břiše a nohou.

POHYB CELÝM TĚLEM: V tchaj-ťi začíná každý pohyb v nohou, které jsou zakořeněné v zemi. Pohyb z nich stoupá vzhůru do těla, kde je hladce a plynule přenášen z jedné části do druhé – z nohou do pasu, od pasu k páteři, odtud do hrudníku, paží a rukou. Jako by energie byla skutečnou tekutinou, která vyvěrá jako pramen a proudí z vašich prstů.

UVOLNĚNÝ PŘÍSTUP: Při cvičení tchaj-ťi nelze myslet na něco jiného. Mysl musí být klidná a plně soustředěná na tělo, než se pohyb rozvine, musí již existovat v mysli. Tchaj-ťi je uvědomělým pohybem – vnímáte současnost, nezabýváte se předchozí aktivitou ani se neupínáte k následující. Tento přístup vám pomůže cvičit vlastní trpělivost a zacházet se svým tělem ohleduplně. Uvolněná mysl pomůže uvolnit tělo, a naopak.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Další principy tchaj-ťi


Základní principy tchaj-ťi

Mistr tchaj-ťi Čeng Man-čching učil pět principů univerza, které platí pro všechny pohyby v tchaj-ťi. Jejich účelem je posílit tok čchi v těle a vyvinout vnitřní sílu.

UVOLNĚNÍ/KLESÁNÍ: Je základním principem tchaj-ťi – nepoužíváme sílu ani napětí. Uvolníme-li svaly, zaujmeme snáze správné držení těla. Kolena jsou pokrčená, aby se tělo přiblížilo zemi. Nohy a chodidla jsou stabilní a stojí pevně na zemi. Horní část těla držíme zlehka, s uvolněnými rameny a svěšenými lokty, a hrudník je mírně vtažený. Všechny ohyby a spoje musí být volné a poddajné, nesmí být zatnuté.

ROVNÁ PÁTEŘ: Páteř držíme rovně, se zataženou kostrčí. Krk a hlava jsou srovnané s páteří, brada zastrčená. Tato pozice protahuje páteř a zatěžuje ji jen minimálně, díky čemuž se můžeme hýbat daleko snáze.

POHYB OD PASU: V tchaj-ťi se pasem rozumí oblast od boků po spodní část žeber, tudíž zahrnuje nejen tan-tchien, ale též spodní část zad. Vedete-li pohyby z této oblasti, zapojíte do pohybu celé tělo, vaše síla se přenáší ze spodní části těla do horní a rukama a prsty proudí ven.

ROZDĚLENÍ VÁHY: V tchaj-ťi není váha rovnoměrně rozdělen mezi obě nohy. Vyjma počáteční pozice formy spočívá váha vždy na jedné, nebo druhé noze. Neustále přesouvání váhy vytváří plynulý pohyb typický pro tchaj-ťi. Noha, na které spočívá celá váha těla, se nazývá „plná“, zatímco odlehčená noha je „prázdná“.

KRASNÉ RUCE: V tchaj-ťi se ruce drží vždy v uvolněné pozici, místo napjatých prstů je máme přirozeně pokrčené. Ruce tvoří přímou linii s pažemi a tím zlepšují tok čchi, které v nich proudí. Čeng Man-čching nazýval tuto pozici „krásné ženské ruce“.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Základní principy tchaj-ťi


Světelný smog ovlivňuje naše zdraví

Světelným smogem označujeme rušivé osvětlení nočního nebe způsobené rozptylem světla v ovzduší. Přirozená noční tma se čím dál více ztrácí ve světle umělého osvětlení. Je problémem zejména ekologického rázu, protože má špatný vliv na biorytmus zvířat žijících poblíž postižených oblastí. Za nemoci úzce spojené s narušením cirkadiánních regulací, například světlem v noci, se považují diabetes 2. typu, obezita a metabolický syndrom, hypertenze, deprese, některé kardiovaskulární problémy a některé typy rakoviny.

Podle aktuálních statistik je světelným smogem zasaženo 83 procent světové populace, v Evropě a USA je to 99 procent území. Celosvětově dochází k nárůstu světelného znečištění mezi dvěma a šesti procenty každý rok.

K eliminaci světelného smogu se zapojují na tuzemském trhu také moderní technologie, např. tzv. biodynamické osvětlení, které s příchodem noci mění svůj odstín do oranžové, díky čemuž nevypouští do přírody škodlivé modré světlo.

Zdroj: Vitalia.cz (Medium červen 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Světelný smog ovlivňuje naše zdraví


Ego a myšlenky

Ve skutečnosti nic takového jako ego neexistuje. Jen se to tak zdá. Je vytvořené ze snůšky zaujatých pohledů a duševních činností, dále napájených pocity a emocemi. Vlastně jde o chtění a toužení, o němž Buddha hovořil jako o příčině spoutanosti a utrpení. Pokud zaujmeme postoj absolutní pokory, ego se rozpustí. Všechno přemýšlení je marnost.

Všechny názory jsou marnosti. Potěšení z marností je základem ega. Vypněte tyto marnosti a ego zkolabuje. Při vyšších stavech vědomí umlká v Přítomnosti. Uprostřed Přítomnosti je byť i jediná myšlenka neproveditelná, navíc je naprosto nepravděpodobné, že by vůbec vznikl nápad na takové pompézní plýtvání životem.

Tvorba dalších a dalších myšlenek v nás přetrvává proto, že si myšlenek ceníme. Jen si všimněte, jak má každý názor úplně na všechno. Také si všimněte, že veškeré myšlenky jsou pouhá dogmata. Každý chodí ve svých myšlenkách jako v brnění, i když nemají valnou cenu.

Zdroj: Vševidoucí Já – David R. Hawkins, M.D., Ph.D.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Ego a myšlenky


Snažme se lásku dávat spíše než dostávat

Většina lidí se domnívá, že láska je, když je má někdo rád. Myslíme si, že láska je to, co dostáváme, že jde o city, které si musíme zasloužit. Také máme dojem, že čím více lásky rozdáme, tím méně nám jí zbyde.

Pravda však zní přesně naopak. Láskyplnost je postoj, který zcela proměňuje naše prožívání světa. Namísto toho, abychom byli pyšní na to, co máme, jsme za to vděční. Svou láskyplnost projevujeme tím, že uznáváme ostatní a jejich přínos životu a nám. Láska není emoce, nýbrž způsob bytí a vztahu ke světu.

Zdroj: Vševidoucí Já – David R. Hawkins, M.D., Ph.D.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Snažme se lásku dávat spíše než dostávat


Když ustane naše omezené vnímání, zjeví se svět kouzel – vědomí je vším, co existuje

Jak může k takovému úžasnému zjevení dojít? Stačí pouhý záměr být laskavý, uctivý a ohleduplný ke Všemu, co Je, bez výjimky a v každé drobnosti, včetně sebe. Vidíme to, v co věříme, a přijímáme, co sami jsme. Vděčnost, uznání a laskavost jsou samy o sobě hluboce transformující. Naše prožívání světa a života je naprosto důsledkem chovaných přesvědčení a pozic. Z lásky a respektu vůči Bohu vyvěrá ochota vzdát se všech těchto předsudků. Tato naše pokora otevírá dveře majestátnosti reality, která je projevem „Já“. Láska jako kouzelný katalyzátor přináší uvědomění. Nakonec je víra nahrazena jistotou. Jak se říká: “Kdo Boha hledá, nalezne Jej.“

Zdroj: Vševidoucí Já – David R. Hawkins, M.D., Ph.D.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Když ustane naše omezené vnímání, zjeví se svět kouzel


Nedospělost většiny lidí

Fyzický vzhled značně klame. Většinou lidé vypadají jako dospělí, avšak nejsou takoví. Emocionálně zůstali dětmi. Pokračují v emocích a postojích, které v nich vládly v mateřských školkách a na pískovištích, pouze jim nyní říkají tak, aby to znělo lépe. Naprostá většina lidí je dosud dětmi, které předstírají dospělost. Jejich takzvané „vnitřní dítě“, o němž se mnohdy hovořívá na různých seminářích, ve skutečnosti vůbec není „vnitřní“, nýbrž značně „vnější“.

Jak člověk roste, ztotožňuje se s různými věcmi a napodobuje to, co považuje za projev dospělosti. Nicméně to vše v něm nedělá dospělý, nýbrž dítě. Ve všedním životě se tudíž setkáváme s lidmi, kteří jen odehrávají programy a scénáře, aby jako dospělí vypadali.

Zvědavost, sebelítost, závist, žárlivost, soutěživost, výbuchy hněvu, emocionální výlevy, odpor, nenávist, rivalita, soupeření, snaha být centrem zájmu a obdivu, tvrdohlavost, urážlivost, osočování druhých, vyhýbání se odpovědnosti, obviňování okolí, hromadění “věcí“, snaha zalíbit se, chlubení a další, to vše jsou věci, které lze přeci vidět již u malých dětí, některé dokonce i u zvířat. Všechny tyto projevy jsou projevem dítěte.

Podíváme-li se na chování většiny dospělých lidí během dne, zjistíme, že se zas tak mnoho nezměnilo. To nám pomůže přistupovat k nim soucitně, nikoli odsuzovačně. Tvrdohlavost a vzdorovitost, typická pro dvouletého, běžně přetrvává až do velmi vysokého věku. Tu a tam se lidem podaří, že postoupí z dětství do dospívání.

Pak se z nich stanou hledači nadšení a vyzyvatelé osudu. Přehnaně se zabývají tělem, svaly, flirtováním, oblíbeností a romantickým sexuálním dobýváním. Snaží se být pěkní, rozkošní, atraktivní, oslniví, hrdinové tragikové, jsou teatrální, dramatičtí a hysteričtí. Opět i zde se jedná o snahu dítěte „chovat se jako dospělý“. Vnitřní dítě se vyznačuje naivitou, snadnou ovlivnitelností, snadnou programovatelností. Dá se snadno svést i manipulovat.

Zdroj: Vševidoucí Já – David R. Hawkins, M.D., Ph.D.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Nedospělost většiny lidí


Tenké střevo

Měsíc červen „vládne“ podle čínské medicíny tenkému střevu, proto bychom ho měli v tento čas posilovat. Tenké střevo je důležitou součástí trávicí soustavy – odděluje se v něm „čisté od kalného“, tj. to, co má být tělem dále využito, a to, co má být z těla odvedeno. Tenké střevo je úzce propojeno se srdcem – sdruženým orgánem v elementu „ministerského ohně“, dále se slezinou a ledvinami, zejména je-li oslabena jejich energie.

Z hlediska čínské medicíny jde o jangovou dráhu horních končetin jdoucí po jejich hřbetní straně, patří elementu ohně, jeho činnost vrcholí každý den od 13 do 15 hod. a vévodí mu žlutá barva.

K udržení správné funkce tenkého střeva dodržujeme řádnou životosprávu. Vstáváme brzy, jsme aktivní, zajímáme se o okolní dění, dopřejeme si hořkých jídel, jídel červené barvy. V létě má převažovat jinová strava. Dobře dělá pražená kukuřice, jáhly, rýže, brambory, syrová zelenina, sladkosti (vyjma kakaa), hořčice, k pití vedle ovocných šťáv čaj. Zažívací systém nezatěžujeme větším množstvím potravy, zejména smažené.

Na pročištění střev je nejlepší ovoce, rychle se tráví (15-30 minut) a na jeho vlákninu se dobře vážou škodliviny, a tak zbavují střeva jedovatých látek. Ovoce jezte ráno na lačný žaludek nebo během dopoledne, vysoký obsah ovocného cukru se lépe využije během dne než večer.

Tenké střevo nejvíce oslabuje stres, který se projevuje mělkým dýcháním neschopností nadechnout se do břicha. Proto základním opatřením je naučit se dýchat tak, aby se břicho při nádechu zvětšilo.

Na uvolnění a posílení dráhy tenkého střevo může posloužit i následující cvik z meridiánové rozcvičky Makko-ho:

Sedněte si, dejte plosky nohou k sobě, chodidla dejte dále od těla. Prsty rukou obejměte chodidla a hluboce se předkloňte. Prodýchejte a prociťujte oblast lopatek a vnější stranu paží až k malíčkům.

Zdroj: Diochi – Meridiány a reflexní zóny, Lunární kalendář Krásné paní, časopis Vnitřní síla

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Tenké střevo


Léčení prostřednictvím vědomí

Léčení je cesta, která se odehrává skrze vývoj uvědomělého vědomí a může vést k úplnému a trvalému zotavení z nemoci. Může si vyžádat mnoho let, což bývá pro některé lidi nevábná a odrazující vyhlídka. Není to vždy, provizorní, rychlé řešení a určitě ne něco, co může podat pacientovi lékař v jedné injekci nebo při jedné terapii. Léčení vyžaduje plnou a upřímnou účast jedince, u něhož je žádoucí změna. Nemoc a s ní spojené výzvy představují příležitost pro ty, kdo jsou nemocní, aby se ztotožnili s transformací, kterou může potenciálně přinést, a přímo ji ztělesnili.

Když se otevřeně a upřímně oddáme procesu léčení, nemusíme na nemoc více pohlížet jako na nepříjemnost a výzvu k utrpení. Léčení nám umožňuje postoupit za hranice diagnózy a léčených fází nemoci a pohlédnout na skutečné skryté příčiny toho, proč jsme nemocní, abychom objevili hlubší spouštěcí mechanismy, a tudíž i možná řešení.

Doktoři lidem s chronickými nebo nevyléčitelnými chorobami možná řeknou, že „nic víc už udělat nemohou“. Tento druh smýšlení nás má pouze poučit, že se nemůžeme nebo se nemáme uzdravit. Moudrost nás oproti tomu učí, že vždycky existuje naděje, své šance na vyléčení můžeme zvýšit, když se upřímně a náležitě soustředíme na tento cíl.

Zdroj: Kvantové léčení s podtitulkem Jak překódovat DNA – Althey S. Hawk

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Léčení prostřednictvím vědomí


Kniha proměn I-ťing (Ji Ying)

Taoisté začali vnímat určitý systém, na základě kterého funguje vesmír a příroda. Tento systém při dlouholetém sledování (zde mluvíme o stovkách let, či dokonce více než tisíci letech) postupně začali zaznamenávat. Jeho základní „popis“ pak byl zaznamenán v díle Tao Te Ťing (Dao De Jing). Z tohoto díla je patrné, že vše funguje v rámci jednoty (jedno), která se dělí na dva základní póly (dualita Jin a Jang, neboli jedno stvořilo dvě) a vše se rozvíjí v pěti proměnných fázích Jinu a Jangu. Vše je tedy daným poměrem Jinu a Jangu. Zde Tao Te Ťing dále říká, že dvě zrodilo tři – tedy dva protipóly zrodily to, co je mezi nimi (v různých poměrech Jinu a Jangu) a tři zrodilo vše.

Díky tomu víme, že vše v námi poznaném světě je určitá kombinace Jinu a Jangu. Vše je tedy Jin i Jang v daném poměru, který se u všech entit liší. Právě tento poměr Jinu a Jangu určuje vlastnosti dané entity, formu její energie. Tento poměr je určen tzv. trigramy (tři čáry), které tvoří čáry Jinu a Jangu (přerušovaná čára je Jin a plná čára je Jang). Těchto kombinací je osm. Těchto osm trigramů tvoří to, čemu se říká Ba Gua. Tu dále rozlišujeme na tzv. Dřívější Nebesa a Pozdější Nebesa, tj. dvě „kombinace“ trigramů. Máme tedy osm trigramů se třemi čarami v systému Dřívějších Nebes a osm trigramů s třemi čarami v systému Pozdějších Nebes. Pokud tyto dva trigramy z obou systémů spojíme, dostáváme tzv. hexagram – neboli šest čar. A protože v každém systému je osm trigramů, pak jednoduchým násobením 8 x 8 dostáváme 64 hexagramů.

Těchto 64 hexagramů tvoří systém popsaný v Knize proměn I-Ťing (Yi Jing).

V této knize vidíme všechny možné proměny forem energie od jejího vzniku (první hexagram) až po ukončení v hexagramu 63. Ale protože víme, že nic nekončí, je zde ještě hexagram 64, který říká, že přichází nový začátek a vše začíná znovu, v novém cyklu a vrací nás k prvnímu hexagramu – vše jde zase dokola.

Každý hexagram nám ukazuje formu dané energie. Vše se dá vyjádřit jedním z 64 hexagramů. Jedná se o tak komplexní určení energie a její formy, že studiem knihy se po celá tisíciletí zabývali mudrcové i vědci z celého světa. Velkou pozornost Knize proměn věnoval např. velký Konfucius, který ji pečlivě studoval. Dokonce k ní napsal několik komentářů (což není historicky doloženo, má se za to, že některé komentáře mohli psát i žáci Konfucia), které jsou nyní součástí Knihy proměn.

V moderní době se Knihou proměn zabýval i další velikán – Carl Gustav Jung. Ten knihu opravdu obdivoval a věřil, že v ní je klič ke každé situaci, ke každé formě energie (ať již v hmotné podobě, nebo podobě nehmotné – např. myšlenky, pocitu apod.) Potvrdil tak, že by se Kniha proměn mohla používat pro řešení všech situací.

Kniha je po tisíciletí využívána jako orákulum, Nejde ale o klasické věštění budoucnosti tak, jak ho známe, z jiných oblastí. Nejde o pohled do skleněné koule, či výklad karet. Jde spíše o „kvalifikovaný“ odhad vývoje dané formy energie. Víme, že vše v našem známém světě je energie. Tedy přesněji řečeno určitá FORMA energie (energie jako taková je jen jedna).

A právě I-Ťing nám ukazuje, o jakou formu se jedná a jakou proměnu lze z této formy očekávat. tj. jak se daná forma energie bude vyvíjet – proto jde o Knihu proměn, určuje možnost změny.

Vše se neustále pohybuje a tím i mění. Hexagramy Knihy proměn tuto změnu umí identifikovat a určit. Pokud dokážeme určit formu energie určité události, můžeme pomocí Knihy proměn odhadnout, jak se tato forma bude měnit a v co se pravděpodobně promění. Nemusí jít v pravém slova smyslu o věštění, jako spíše o určení potenciálu dané změny, tj. jaký potenciál má daná situace se změnit a v co.

Díky Knize proměn můžeme jít opravdu do velkých detailů. Vše je v základu jednota (jedno), to se dělí na dva póly (bipolární systém), tyto póly neustále mění vzájemný poměr (pět fází proměny, dále 12 fází tzv. zvěrokruhu atd.), tím vzniká 8 trigramů a ty můžeme dále ještě „rozmělnit“ na větší detail – 64 hexagramů. A to je již tak velké rozlišení, že z něj opravdu můžeme vidět poměrně přesně budoucí vývoj.

Svět se nemění, stále jde o energii. Dnešní energie je stejná jako před tisíci lety. Její formy se vyvíjejí stále stejně. Vše, co pochází z přírodních procesů, prochází stejným vývojem. Cykly se stále opakují. Nejde však o „točení se v kruzích“, ale o pohyb ve spirále. A tento cyklus lze popsat pomocí 64 hexagramů.

Zdroj: Kniha proměn – Ing. Jiří Černák (časopis Sféra 5/6 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Kniha proměn I-Ťing


Mrtví, kteří žijí, a živí, kteří zemřeli

Čínská báseň praví:

„Existují lidé, kteří žijí, ale jsou už mrtví. Jsou lidé, kteří již zemřeli, ale stále ještě žijí.“

Mládí a stáří nemusí nezbytně souviset s biologickým věkem. Existují dvacetileté stařeny a mladíci jako lékař Sun Simiao, co mají sto čtyřicet. A ani hloupost a duchaplnost nezávisí pokaždé na dosaženém stupni vzdělání. Má-li člověk bez přestání růst a učit se, potřebuje silnou vůli a spoustu odvahy – silnou esenci. Při slabé esenci končí duchovní růst některých velmi brzy, mnohdy už ve třiceti. Místo, aby se tito lidé dále rozvíjeli, drží se úzkostlivě a křečovitě toho, co mají. Svého ducha omezují a stísňují, ale pojišťují si majetek, upevňují si pracovní a jiné pozice a pořizují si nemovitosti. Bojí se, že zchudnou.

Ustrnutí začíná v okamžiku, kdy se pokoušíme zastavit proud života. Pokaždé, co se ze zbabělosti nebo nepohodlnosti rozhodneme proti svým vnitřním impulzům, za to zaplatíme ze své esence, naše vůle k růstu se začne zmenšovat a my budeme ztrácet kousek po kousku své nadšení a elán.

Zdroj: Cesta císařovny – Christine Li a Ulja Krautwald

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Mrtví, kteří žijí, a živí, kteří zemřeli


Strach

Pocity lítosti, křivd a strachu, které máme v sobě, si přinášíme také z období nevědomí, z našeho prenatálního vývoje nebo z raného dětství do 9 let. Kdybychom si tyto pocity nepřinesli, tak je dnes neprožíváme, neboť v racionálním životě bychom je nezískali. Situace v životě v nás jen probouzí tyto archetypální zážitky a my je neumíme řešit.

Dnešní strach není dnešním strachem. Může to být např. probuzený strach z pátého měsíce těhotenství naší matky. To vše řeší etikoterapie. Když si člověk přinese tyto pocity a nemá „přisátého“ rodiče, všechno je v pořádku. Pokud si neseme „přisátého“ rodiče na zádech a k tomu se přidají pocity lítosti, křivdy a strachu, rodič nám bere nejen 40 procent naší podstaty, ale tyto pocity se nám zdvacetinásobí. Energetický systém člověka, který je takto „nabouraný“, funguje pouze tak, aby mohl zvládnout základní životní potřeby. Když chce někde zabrat, je to pro něho utrpení a život se stává pro něho opravdu složitým.

Když se trápíme, jakýmsi způsobem věci předurčujeme, programujeme si něco a věci se tak odvíjejí jinak. Jsme naprogramovaní, dochází ke střetu a z toho onemocníme.
Komunikací o pocitech se tyto věci dají posunout do neškodné polohy, neboť tyto věci se dají poměrně lehce najít. Pokud dnes prožíváme nějaký strach nebo křivdu a budeme se o tom bavit, naskočí nám celá šňůra pocitů. O pocitech by se neměly bavit dvě ženy nebo dva muži. Žena je emocionální kapsa a muž je více racionální, proto mají řešit problém spolu. Zážitková sféra ženy dotváří jemnost v racionálním chápání muže. Na pocit se vytvoří dvojitý pohled. U muže se problém přes jakýsi vnější pocit posune.

Mezi partnery se zřídka hovoří o pocitech, neboť člověk má strach, že tím odhaluje svoje nitro a ten druhý to zneužije. On to sice nemusí zneužít, ale my se bojíme. Tak to raději zastavíme hned v základech. Rozhovory mezi partnery fungují na principech: nejprve dávej, potom ber. Když se jednou podaří rozvinout komunikaci o pocitech, stává se z toho nekonečný příběh a nikdy nekončící téma. Je však třeba k tomu najít odvahu a pustit se do toho.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Strach


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: ČCHA PU (cha bu) – překřížený krok a postoj SIE PU (xie bu) – odpočinkový postoj

Tyto postoje pravděpodobně nebudete trénovat jako statické formy, ale spíše jako součást kroků, kopů apod. Společně jsou uvedeny proto, že spolu jistým způsobem souvisí; do odpočinkového postoje se dostanete přes překřížený krok (i když překřížený krok nemusí nutně znamenat, že půjdete dolů do odpočinkového postoje).

Překřížený krok čcha pu se vyskytuje např. ve formě Plácnutí do levé nohy – viz obrázek, Malé zachycení a úder nebo ve formě Ruce jako oblaka. Odpočinkový postoj sie pu najdete např. ve formě Plácnutí do pravé či levé nohy.

Jak vytvořit čcha pu (a sie pu)

  • postavíme se do postoje wu-ťi (s rovnými zády, vytaženou hlavou a uvolněnými kchua), váhu přeneseme na jednu nohu a druhou uděláme krok vpřed (nebo vzad), tak aby šířka a délka postoje činily cca 0,5−1 stopu (při předkračování klademe nohu na patu, při zakračování na špičku)
  • do odpočinkového postoje se dostaneme poklesnutím do přední nohy (většina váhy je na přední noze, zadní noha se opírá o špičku), správný švih (např. pro kop či otočku) dosáhneme lehkou rotací a „zabalením se“ do přední nohy

Postoj

Pozor na „rozpadnutí“ postoje v pohybu, tj. základem zůstávají rovná záda, vytažená páteř s hlavou v protažení. Častou chybou je hrbení se a pohled směřující dolů. Pozor také na přílišné zakročení nebo malou vzdálenosti mezi nohama (vede k „podrážení“ nohou). Postoj musí být stabilní a pohodlný.

Pružnost a hbitost

Abychom se pohybovali pružně a hbitě, musíme dbát na neustále uvolněná a pohyblivá kchua. Trénujeme-li kroky, je důležité, abychom nejprve důsledně přenesli váhu a těžiště na jednu nohu a do dalšího kroku „nepadali“. Naším cílem jsou lehké a hbité nohy a „nakračování jako kočka“.

Ramena a ruce

U tréninku kroků držíme ruce v bok nebo je zvedáme do upažení či nad hlavu (viz formy sestavy). Pozor na postavení ramen – celou dobu musí být uvolněná.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: čcha pu a sie pu


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: SÜ PU (xu bu) – prázdný krok

Stejně jako ve zlatém kohoutovi je i v prázdném kroku všechna váha na jedné noze. Tento postoj najdete např. v závěrečné pozici formy Šest zapečetění čtyři uzamčení – viz obrázek nebo v závěrečné pozici formy Bílá labuť otevírá křídla.

Jak vytvořit sü pu

  • postavte se do postoje wu-ťi a zkontrolujte všechny části těla:
    – hlava je v protažení, brada lehce zatažená, nejvyšší bod na temeni paj-chuej (baihui) směřuje k nebi
    – páteř je vytažená, rovná
    – pánev (kchua, tj. oblast kyčlí) uvolněná, směřuje k zemi
  • přeneste sto procent váhy na jednu nohu (zůstává lehce pokrčená v koleni) a mírně přitom otevřete chodidlo
    – druhou nohu nechte volně na zemi vedle stojné nohy (se špičkou lehce spočívající na zemi) – boční prázdný krok
    NEBO
    – druhou nohu předkročíte (opět se dotýká špičkou země) – přední prázdný krok
  • šířka postoje dosahuje přibližně 1−2 stopy (záleží na hloubce zasednutí)

Zasednutí do kchua a otevřená kolena

Tento postoj je opět náchylný na vysednutí z kchua (tj. oblastí kyčlí a pánve). Pomůže, když se soustředíte na „otevřená“ kolena, respektive „zakulacenost“ postoje nohou. Představujte si, že mezi nimi držíte velký míč, který vám nesmí vypadnout a neumožňuje vám se zvednout.

Uvolnění a rovnováha

V postoji můžete posilovat nohy, zlepšovat hloubku uvolnění, ale také vnímat stabilitu a vyrovnávat těžiště, jste-li v extrémní pozici (tj. s vahou plně na jedné straně těla).

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: sü pu


Komunikace o pocitech a jak se chovají rozumní rodiče

Existují různé přípravky na léčení, ale nejdůležitější ze všeho je komunikace o pocitech. Lidé se mez sebou baví o jiných lidech, o věcech, o situacích. Tedy o ničem, nic z toho nevyřeší jejich nitro. Máme se bavit o pocitu z lidí, o pocitu z věcí a pocitu ze situací. Pocit je přetavená vnější realita naší duše. Když mluvíme o pocitech, v podstatě ze sebe dostáváme nánosy vytvořené naším nerozumným přijímáním věcí. Když si najdeme partnera, se kterým se dá hovořit o pocitech, pak se dostaneme od věcí současných až k věcem, na které si jinak nevzpomeneme. Prací s pocity jsme schopni ze sebe vytáhnout různé věci.

Proč jsme tolik citliví a vnímaví, že přijímáme tyto věci tak, že na nás nemají vliv a přitom v podstatě o nic nejde? Narodili jsme se s dostatečnou citlivostí ve vztahu k sobě, vztahu k okolí a též ve vztahu okolí k nám. Když tyto vztahy nezvládáme, je to proto, že naše citlivost je vyšší, než citlivost, s kterou jsme se narodili. Za nárůst této citlivosti může některý z našich rodičů, který se na nás zavěsil. Hovoří se o zavěšení duše na duši. A je to způsobené tím, že ve společnosti se duše nectí, nepracuje se s ní. Hovoří se jen všeobecně o psychice.

Moudří rodiče se nezavěsí na svoje děti. Moudří se mohou zavěsit, ale v osmnácti je sice s těžkým srdcem, ale propustí. Hloupí rodiče visí na dětech celý život. Tím v sobě vyrábí nepořádek v duši a dětem tím dávají za úkol očištění duše na zemi. Když je na nás zavěšený některý z rodičů, pak nám to ubere 40% z počáteční stovky, což je téměř polovička síly osobnosti. S šedesáti procenty se sice dá žít, ale když nastane problém, propadáváme se, saháme do rezerv, dochází k druhotnému rozpadu osobnosti a začínají potíže.

Neukončená rodičovská láska přechází v lásku patologickou a lásku vražednou. Když si s sebou někoho nesu, moje citlivost je mnohem vyšší a já pak vztahy nezvládám. Právě kvůli tomu se naplní žlučník kamením, neboť mnohem hektičtěji prožíváme věci, které u jiného člověka přejdou a nevyrábí škody. Kvůli tomu se někteří muži nežení, děvčata nevdávají, utíkají se k alkoholu, do drog, skáčou z mostu. Rodiče svoje dítě nepropustili. Dítě se v určitém období života dostává do polohy nezvládnutí života. A je jedno, zda jde o žijícího nebo nežijícího rodiče, vazby nekončí úmrtím.

Je nerozum lidí, že nepropouští svoje děti. Může to být záležitost několika generací. Místo toho, aby se podívali na sebe, otočili se na svoje děti. Tyto děti nemají šanci najít si pohodového člověka, neboť hledají stejně „postiženého“, někoho, kdo také nese břemeno. Tak dochází k degeneraci rodů. Dá se to nazvat až prokletím rodů.

Děti mají do života rodičů přijít a odejít. Ale dítě je často kompenzátorem vztahu, muž odchází za mladší a jeho bývalá žena dostává rakovinu. Když my sami nezačneme sami se sebou rozumně zacházet, nezačneme si vytvářet vztah sami k sobě, který je předurčující pro zbytek našeho života, pořádek v nás nikdo jiný neudělá. Je třeba si zvolit některou z metod, něco, za čím už jdeme. Jde o jakousi cestu k sebepoznání, nebo uvolnění psychického napětí, abychom se opravdu mohli nad sebou zamyslet a řešit svůj život.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Komunikace o pocitech a jak se chovají rozumní rodiče


Kruh, spirála, oblouk…

Pohyb po kruhové dráze je podle spisů tchaj-ťi čchüan i dalších zdrojů nejpřirozenější, nejefektivnější a nejzdravější formou, jak se pohybovat (a snad i trochu návod, jak žít). Na kruh se také lépe dívá (příjemnější jsou mandaly než čtvercové či obdélníkové obrázky), nábytek s ostrými rohy je nejen nebezpečný, ale podle feng shui nepřináší dobrou energii stejně jako rostliny s ostny. Asiaté či přírodní národy na rozdíl od Evropanů myslí v kruzích, je pro ně přirozený cyklus, který se opakuje nebo vyvíjí ve spirálách, proto od nich nečekejte jasnou a rychlou odpověď. My Evropané jdeme raději rovnou k věci, uháníme rovnou za nosem s vidinou svého cíle a sporadicky máme čas se rozhlédnout kolem (pokud nás „náhodou“ nezastaví virus).

I běžný život je plný oblouků. Ráno se protáhneme, naše paže i nohy opisují mírné obloučky, cítíme, jak je kroužení příjemné. Může se stát, že jdeme do práce oklikou, pak to znamená, že nespěcháme a užíváme si „dech rána“, stejně jako když nás někdo pohladí (pěkně do kulata), na rozdíl od případu, kdy dostaneme „rovnou“ do nosu. Zamícháme si čaj a bublinky, které se utvoří na povrchu, jsou malým uměleckým dílem. Zapálíme (kulatou) svíčku a knot se obalí a zaoblí mihotajícím se plamenem a když na něj dýchneme, celý se lehce prohne. A vzhůru na nebi plují ptáci tam a zpět jakoby klouzali na vzdušných vlnách a ladně přitom krouží křídly.

Bez kroužků, oblouků, spirál, vln, záhybů… by to zkrátka nebylo ono 🙂

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Kruh, spirála, oblouk…


Některé potíže z pohledu etikoterapie

Je třeba si uvědomit, že existuje souvislost s energetickými dráhami. Např. ruka je spojená s energetickými drahami srdce, osrdečníku, plic, tenkého i tlustého střeva. Těchto pět drah si ruku „rozebralo“.

Pokud si natáhneme RUKU, natažený sval se upraví do 48 hodin. To, co trvá déle, už je problém, přes toto místo se hlásí některá z energetických drah, nejčastěji tlusté střevo.

Když vržou KLOUBY, jde o zkrácení šlach a zmenší se tak vůle kloubů (ohebnost). Je to sice fyziologická záležitost, ale začíná to také přes některý orgán, jinak by se šlachy nezkrátily. Problém neseme v sobě. Když se to přebere, šlachy se uvolní a kloub bude fungovat dobře. Když se vydírají klouby, svědčí to o tom, že je nepořádek v těle, o kloubní mazivo se starají nadledvinky.

KŘÍŽOVÁ OBLAST je oblast větru a chladu. Říká se jí tak proto, že v křížové oblasti kličkuje dráha močového měchýře, která tudy prochází. Zde nejvýrazněji vyvstávají problémy s močovým měchýřem. Před močovým měchýřem jsou ledviny, které souvisí s mezilidskými vztahy. My se trápíme s mezilidskými vztahy, protože se k nám např. lidé chovají špatně. Problém je v tom, že je neberme takové, jací jsou. Etikoterapie pracuje na vytváření vnitřní svobody člověka. Kdo má vnitřní svobodu, dává svobodu všem. Kdo ji nemá, ostatním bere.

LOKET
Často se říká, že někdo má „tenisový loket“, jde o záležitost tenkého střeva. Většinou se vyrábí obklady, obstřiky, ale to, že se zhoršuje vylučování vápníku v tenkém střevě a začínají chybět živiny, už nikdo nesleduje. Pokud začneme pátrat po souvislostech, nebudeme řešit loket, kterým se i tak nic nevyřeší, ale budeme pátrat po principu strachu, který poškozuje tenké střevo. Potom nebude nebezpečí osteoporózy. Při osteoporóze jde jen o nabourání tenkého střeva ve spojitosti s úzkostí. A zjistíme, že stejně jako u rakoviny, že nikdo se do rakoviny nedostal smíchy, že se k ní každý protrápil.

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA jako problém sám o sobě je tak zřídkavý, že byste se divili. To, co se považuje za „štítnou žlázu“, je strach. Je to jakoby zhmotnění problému žaludku a žaludek – to je strach. Strach se projevuje svíráním žaludku, což má vliv i na jiné orgány. Strach vám tahá krk – a jak se píše v románech: Otevřely se dveře a všem se strachem sevřelo hrdlo.

EKZÉMY způsobují játra. Při vyšetření ekzému je zbytečné přijít s dítětem, původcem je matka. Lupenka (psoriáza) je kombinací jater a tlustého střeva. Je to intoxikace organizmu přes nabourané tlusté střevo – nečistoty jdou do krve a ty se potom odstávají na povrch.

HOŘKOST v ústech je způsoben nadprodukcí jaterních a žaludečních šťáv. Na PÁLENÍ žáhy poslouží zhltnout 2 lžičky plnotučné hořčice. Hořčina se spojí s kyselinami a je vám dobře.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Některé potíže z pohledu etikoterapie


Plíce

Plíce jsou párovým orgánem tlustého střeva. A každý plicní problém je ve spojitosti se strachem. Někdo si poví, no dobře, ale když přijde nějaká infekce…! Všechno čeká jen na naši nepřipravenost. Když je člověk v pohodě, nevadí mu to a může třeba chodit v mraze s krátkým rukávem a neochoří.

Platí: Když máme v pořádku duši, máme funkční játra. Když máme perfektní játra, máme dobrý krevní tlak. Když máme dobrý krevní tlak, včetně dostatku železa, dobře nám funguje mozek. A když dostatečně funguje mozek, funguje také termoregulační centrum. Je to o tom, že člověk chce se sebou něco dělat a ví, že pořádek v duši je určující pro cokoliv.

Plíce jsou také na vině, pokud se člověku nehýbe zápěstí.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Plíce


Vnitřní příčiny nemocí – pět únav:
  1. Nadměrné užívání zraku zraňuje krev (tj. srdce) – zhoršené vidění večer po práci
  2. Nadměrné sezení zraňuje svaly (tj. slezinu) – i přibývání na váze
  3. Nadměrné ležení zraňuje čchi (tj. plíce) – otoky ráno v obličeji = oslabené plíce po ležení = voda nepadá dolů sama a plíce se musí více namáhat; častý problém u starých lidí
  4. Nadměrné stání zraňuje kosti (tj. ledviny) – pobolívání v zádech, když déle stojíte
  5. Nadměrná chůze zraňuje šlachy (tj. játra) – profesionální sportovci

Zdroj: Sféra Diochi

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Vniřní příčiny nemocí – pět únav


Květen a srdce

V květnu nám radí čínská medicína posilovat srdce, kdy je nejcitlivější. Máte-li nemocné srdce, zvolte klidový program. Najděte si tep na zápěstí a zaposlouchejte se do jeho tlukotu. Z pěti základních emocí elementů se k srdci váže radost, také hořká chuť, ze smyslů řeč a červená barva.

Srdce je vládcem, císařem, z něhož vyvěrá duch a všechno poznání. V srdci jako v paláci sídlí císař (říká se mu Shen). Je císařem lidského těla. Všechny orgány mu jsou podřízeny. Když nemá císař řád, je nemoc a nepohoda. Řídí dlouhodobou paměť, patří k němu láska, radost, spokojenost, slušnost, ukázněnost, ale i zášť, pocit viny, nervozita, rozčilení, touha.

Je pánem krve a cév. Krev patří srdci. Srdce řídí cévy, je hlavní silou krevní cirkulace. Ovlivňuje kvalitu cévního systému – pružnost a průchodnost. Srdce vyživuje a ovládá všechny orgány, psychiku a emoce. Jeho úkolem je ohřívat, řídí tepelnou cirkulaci. Nejčastější patologické klíčové příznaky srdce jsou palpitace a nespavost.

Proč nemůže císař spát

Každý večer, abychom usnuli, musí se císař ponořit do lázně, a pokud je málo lázně (krve), nebo je horká (např. z emocí), pak vzniká nespavost. Pokud bereme prášky na spaní, je Shen (císař) „natlučen násilím do lázně“. Horší je brát prášky z vyčerpání než jakoby z nadměrného horka. Hypnotika zvyšují riziko selhání a zastavení srdce.

Horkost může také vzniknout z emocí, ale to je již jiná kapitola.

Zdroj: Sféra, Diochi

Cvik na posílení srdce

Meridián srdce, který je aktivní od 11.do 13. hod. (jinová dráha), můžete podpořit následujícím cvikem:

Sedněte si, dejte plosky nohou k sobě a paty přitáhněte co nejblíže k tělu. Prsty rukou obejměte chodidla, propněte paže (s lokty do stran, podél bérců), srovnejte páteř a prověste trup dolů k podlaze. Prociťte vnitřní stranu paží k malíčkům.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Květen a srdce


Čínská medicína a pět emocí

Podle čínské medicíny pěti hlavním orgánům v těle prospívá určitá ctnost a emoce: ledvinám a kostem prospívá moudrost, škodí strach. Játrům a šlachám prospívá laskavost, škodí hněv. Srdci a psychice prospívá pořádek, škodí nekontrolované nadšení. Slezině, žaludku a krvi prospívá důvěra, škodí bezúčelné přemítání. Plicím, tlustému střevu a kůži prospívá poctivost, škodí smutek. Zkuste využít svou představivost k léčení sebe sama.

Zdroj: Lunární kalendář Krásné paní

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Čínská medicína a pět emocí


Orgánová sestava Makko-ho cviků

nepatří mezi sestavy tchaj-ťi čchüan. Ke správnému praktikování tchaj-ťi však potřebujeme pružné a uvolněné tělo. Pro ty, které zaujaly cviky, je tady celá sestava v pořadí, v jakém se cvičí.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Harmonizační orgánová sestava Makko-ho


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: TU-LI PU (duli bu) – postoj zlatého kohouta

Postoj zlatého kohouta asi nejvíce ze všech postojů procvičuje stabilitu a schopnost udržet se v těžišti, protože při něm stojíte na jedné noze a druhou nohu máte zvednutou. Je určitou protiváhou postoje draka, protože se jedná o nejvyšší postoj, s nímž se můžete v sestavách setkat.

Jak vytvořit tu-li pu

  • postavte se do postoje wu-ťi a zkontrolujte všechny části těla:
  • hlava je v protažení, brada lehce zatažená, nejvyšší bod na temeni paj-chuej (baihui) směřuje k nebi
  • páteř je vytažená, rovná
  • pánev (kchua, tj. oblast kyčlí) uvolněná, směřuje k zemi
  • přeneste všechnu váhu na jednu nohu, druhou zvedněte s pokrčeným kolenem
  • pozice rukou přizpůsobte zvolené formě (ve Zlatém kohoutovi je jedna ruka u stehna stojné nohy otočená dlaní proti zemi, druhá je zdvižená nad hlavou s dlaní otočenou od těla)

Kchua a celkové uvolnění

V tomto postoji je obzvlášť důležité správně si „zasednutí“ do kchua, tj. uvolnit kyčle. Dostatečným snížením těžiště zlepšíte stabilitu a zachováte pružnost těla, která je potřebná pro případné vyrovnávání nerovnováhy.
Nezapomeňte, že výsledkem by mělo být kromě posílení svalů a zažití správné pozice těla také maximální možné uvolnění.

Nohy

Spodní část zdvižené nohy (tj. od kolena dolů) nechce volně viset dolů. Špičku přirozeně uvolněte. Můžete zkusit také „sportovní“ variantu, kdy lýtko přitáhnete těsněji ke stojné noze.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: tu-li pu


Srdce, obal srdce a plíce

Skutečných problémů se srdcem nebývá až tak mnoho. Spíše jde o jeho okolí. Perikard – osrdečník je spojený se stavy úzkosti a lidé to přenášejí na srdce. Je to o nevědomosti a o ochotě cosi si přiznat. Člověk by si měl říci: aha, píchá mě při srdíčku – to znamená, je tu jakési upozornění, že cosi mi nevychází. Moudrý člověk poví třeba: aha, tak to je asi to, že mám jít zítra tam a tam a mne se nechce a mám z toho strach. Perikard není nebezpečný z hlediska zdravotního, spíše z hlediska psychického a jeho dopadu. Verbalizovaný problém však přestává být problémem.

Co se však stává? – lidé začnou mít strach, tím si umocní úzkosti a potom se potíže roztáčí. V nejlepším případě se to pojmenuje angina pectoris, případně člověk skončí na chorobném „rozběhnutí se“ nějakého jiného orgánu. Od perikardu nás též může bolet ruka, ženy bolí od perikardu také z boku prsa. Když jsou ženy nešťastné, v místech, kde je dráha perikardu, se vyrábí uzliny. Tyto uzliny se vytvořily až po strachu.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Srdce, obal srdce a plíce


Čan čuang – uvolněné stání

Čan čuang je klid/nehybnost. Je to nejzákladnější a nejpokročilejší forma tréninku v tchaj-ťi čchüan. Cvičte čan čuang, abyste zlepšili/opravili svůj pohyb. Nehybností pěstujete uvolnění. Uvolnění rozvíjí harmonii celého těla. Při cvičení čan čuang soustředíte svůj záměr (yi) na vizualizaci pohybu. Čan čuang pěstuje sílu celého těla a rozvíjí pevné zdraví.

Bob Bacher

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Čan čuang – uvolněné stání


Imunita vychází z duševního stavu

„Neexistuje takový duševní stav, který by se neobrážel ve stavu imunitního systému. Stav mysli – myšlenky a pocity, které lékařský model naprosto ignoruje, ve skutečnosti sehrává významnou úlohu při uzdravení. Dokonce i smích spustí uvolňování endorfinů, což vede k pozvednutí nálady a působí na ústup nemocí,“ napsala neurovědkyně Candace B. Pert.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Imunita vychází z duševního stavu

Máte sklon k chování, které způsobuje rakovinu?

Prof. dr. med. Ronald Grossarth-Maticek z Heidelberské univerzity vypracoval v roce 1965 osobnostní charakteristiky 1353 obyvatel jedné jugoslávské vesnice a vytipoval 38 z nich, kteří by mohli s ohledem na svoje osobnostní zabarvení zemřít na rakovinu. Když se po jedenácti letech do vesnice vrátil, zjistil, že 37 z oněch 38 už na rakovinu zemřelo.

Čím byli zemřelí nejtypičtější? Racionalitou, stereotypií, skrýváním či potlačováním stresu, zablokováním erotiky a horlivým plněním povinností. „Také se jim nezdály sny,“ napsal Grossarth-Maticek. Byli sice považováni za obětavé, vzorné i hodné, jenže nebyli dost hodní sami na sebe. Nerozmazlovali se, nesnívali, netoužili a nemilovali. Připoutávali se spíše k povinnostem, které se ani nemusely stát povinnostmi, ale sloužily k utrácení jinak nespotřebovatelného času. Chyběl jim humor, nadhled a optimismus.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Máte sklon k chování, které způsobuje rakovinu?

Zdroj: Nemoc hodných lidí: rakovina – PhDr. Petr Novotný


Nadledvinky

Jde o nejcitlivější orgán endokrinního systému. Vyrábí šedesát látek. Patří sem všechny antialergeny – díky funkčnosti nadledvinek nebudete mít např. alergii. Nebude vitiligo, padání vlasů, AIDS, SARS, atd. Máme v sobě všechno. Nadledvinky začnou vynechávat tehdy, když je problém se žlučníkem a játry. Tím se nabourá funkce hormonů, feromonů, atd. začínáme ztrácet náladu. Přes „pořádek“, který se v nás děje, se přestávají produkovat hormony „zodpovědné“ za naši náladu.

Už jen zamyslet se sám nad sebou je obrovský start pro člověka, už jen to chtění: chtít začít řešit můj vztah. Přeci jen tím, že si nebudeme připouštět věci, které nemůžeme změnit. Připomínám Františka z Assisi, který říkal: „Bože, dej mi pokojnou mysl, abych přijal věci, které změnit nemohu. Dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. A dej mi moudrost, abych rozlišil jedno od druhého.“

Když máte nějakou zlou myšlenku, časem na ni zapomenete, ale už ji máte v sobě a ona s vámi pracuje. Zkuste je napsat na papír, jakýkoliv negativní problém, neboť už tím se tohoto problému zříkáte. Je to vaše cesta, jak začít v sobě dělat pořádek. Je to jeden z prvních kroků.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Nadledvinky


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: PCHU-PU (pu bu) – postoj draka

Postoj draka vychází z postoje kung-pu. Postavte se proto do této „výchozí“ pozice a zkontrolujte všechny body důležité pro její správné vytvoření. Pak nechte lehce poklesnout kyčel u nataženější nohy (pokud se otáčíte kolem svého středu, druhá kyčel se současně nepatrně zvedne). Pohyb kyčlí vás automaticky přetočí směrem k propnutější noze, tam nyní stojí váš imaginární soupeř. Postoj se vyskytuje např. ve formě Drak usedá, při níž jsou ruce zavřeny v pěst, každá nad svou nohou (viz foto).

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: pchu-pu


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: TCHAJ-ŤI POSTOJE (kung-pu)

Po středových postojích následují tchaj-ťi pozice, tj. pozice, v nichž je váha výrazněji na jedné straně a je možné vytvořit dvě zrcadlově identické varianty. Trénuje se v nich uvolnění těla, zklidnění mysli, posílení zejména nohou, ale také větší cit pro rovnováhu, obratnost a pružnost. Přehled jednotlivých postojů naleznete ve Slovníčku pojmů 5: základní postoje v tchaj-ťi čchüan.

Pro všechny pozice obecně platí:

  • hlava je v protažení, brada lehce zatažená, nejvyšší bod na temeni paj-chuej (baihui) směřuje k nebi
  • páteř je vytažená, rovná
  • pánev (kchua, tj. oblast kyčlí) uvolněná, směřuje k zemi
  • dýchání do břicha

 

Postoj KUNG-PU (gong bu) – postoj luku a šípu

Častým postojem, který se objevuje v sestavách Čchen tchaj-ťi čchüan, je postoj luku a šípu. Jak vytvořit kung-pu:

  • postavte se s chodidly cca na tři stopy od sebe (střední výška postoje)
  • váha je rozložena v poměru 70:30, event. 80:20 (noha, na které je více váhy, má pokrčené koleno, špičku otevřenou a koleno nad špičkou, event. středem chodidla, druhá noha tvoří lehký oblouk – koleno je mírně pokrčené, špička zavřená)
  • postavení hlavy, páteře, pánve (event. dýchání) upravte podle pravidel společných pro všechny postoje (viz výše)
  • ruce mohou být např. v pozici jednoduchého biče (viz obrázek)

Správná šíře postoje:

Snažit se najít správnou šíři postoje může být někdy obtížné. Pokud je vaším záměrem protažení a posílení, postavte se do postoje lehce širšího, než byste zvolili při cvičení sestav. Pokud hledáte postoj stabilní a efektivní pro navíjení, použijte jednoduchou pomůcku – navíjení na místě. Správný postoj je takový, v němž dokážete pohodlně a správně navíjet na jedné noze. Pokud vám to nejde, je pro vás postoj pravděpodobně moc široký.

Špičky:

Směr špiček vám ukazuje, kudy „odchází“ energie (kam směřuje síla), proto je důležité vědět, je-li špička otevřená či zavřená.

Výdrž:

Jak jste jistě sami zjistili, v tomto postoji jste zpravidla schopni vydržet déle než v postoji jezdce na koni. Je to proto, že váha se více „rozlévá“ do stran. Navíc kdykoli vás při stání v kung-pu začne bolet jedna noha, můžete přenést váhu na druhou stranu – v postoji vydržíte celkově delší dobu, což je výbornou motivací ) .

Uvolnění:

Smyslem tréninku postojů by mělo být kromě posílení také celkové uvolnění. Lepšího uvolnění horní části dosáhnete, když ji necháte „volně spočívat“ na kchua, do něhož si dobře zasednete. Váha je sice viditelně více na jedné straně, ale můžete ji „mentálně“ rozprostřít mezi obě nohy, ponese vás pak více „oblouk konstrukce“ než pouhé svaly. Pocitu rozpínání může pomoci představa balonu, na němž sedíte. A jak už víte, uvolnění podporuje i přirozené, uvolněné a hluboké dýchání.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: TCHAJ-ŤI POSTOJE (kung-pu)


Věda je osobní záležitostí každého člověka

Naše civilizace provedla zvláštní věc. Vytvořila představu, že věda je výsadou nějakých úžasně chytrých lidí, kteří mají vzácný talent odhalovat nejrůznější tajemství naší existence. Já považuji vědu za základní lidskou činnost. Proč? Protože věda je poznávací proces, jehož výsledkem je poznání smysl života každého člověka, nejen vědce.

Z duchovního hlediska má poznání dva klíčové parametry. Je tvořeno souborem informací, které má konkrétní člověk k dispozici, a následně schopností využít tyto informace ke spokojenějšímu a zdravějšímu životu. Druhým parametrem je nepřenositelnost. Můžeme si sice předávat obrovská množství informací, což je dnes běžné, ale nelze si předat schopnost tyto informace využít k lepšímu a spokojenějšímu životu. Neboli, za mě nemůže poznat nikdo jiný. Poznávání nepřirozené a není možné z něj člověka vytrhnout. Pátrání po tom, kdo jsem, co tady dělám a proč a jak být spokojenější a zdravější bytostí, je základním posláním každého z nás. Pokud se necháme ošálit a necháme někoho druhého, aby to zjišťoval za nás, a pak se tím slepě řídíme, dopadneme podle toho. Zásadně omezíme svoji svobodu, protože vložíme naši základní potřebu do rukou někoho jiného. Přitom zapomínáme, že tento někdo jiný je také pouhá učící se lidská bytost, která dělá chyby.

Proto je potřeba přistoupit k současné vědě jinak, nevést se v omylech druhých, ale přiložit ruku k dílu. Pomoci vědě zaujmout to správné místo v našich životech. Cestu, jak to provést, vidím v osobním přístupu. V tom, že se začnu zajímat v prvé řadě o sebe, o svou psychickou a fyzickou schránku. Protože jenom spokojenější a zdravější člověk může podat dobrý výkon a posunout se vpřed. Budu přemýšlet, proč se bojím nemocí a smrti, ztráty zaměstnání, odchodu partneru apod. a ptát se sebe sama, jestli chci v tomto strachu dále žít. Začnu se zajímat o to, jak tyto strachy zvládnout, o způsoby spolupráce, jak sdílet toto poznávání s ostatními, jak se vzájemně podporovat.

Mohu zjistit, jestli neexistují poznávací systémy, které možná na uvedené otázky mají jiné odpovědi než současná věda. Např. kabala, buddhismus, taoismus, zenismus… Přitom vždy zapojím selský rozum. Každá informace je názorem bytosti, která je někde na své cestě. A vůbec nezáleží na tom, jestli si ona nebo já myslíme, že je přede mnou nebo za mnou. Co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro druhého. Ale budu pečlivě zkoumat, kolik je v dané informaci, v daném doporučení LÁSKY.

Jak to poznám? Velmi jednoduše. Nebude obsahovat hodnocení, kdo nebo co je více pravdivější, božštější, lepší, vpředu apod. Nebude obsahovat nenávist, závist, posměch, nabádání k povyšování či ponižování. Nebude obhajovat lež a chamtivost. Nebude tvrdit, že je jediná, správná, vyvolená. Jednoznačně odsoudí násilí, psychické i fyzické, na druhých i na sobě.

Na těchto principech se nám může podařit vytvořit vědu, která bude obsahovat fázi jednotlivce (celoživotní osobní rozvoj sebe) a fázi společenskou, tj. vzdělávací systém, jehož hlavním cílem bude předávání informací, jak spokojeněji a zdravěji žít s láskou v těch nejširších souvislostech. Tyto fáze vygenerují „absolventy“, kteří budou schopni řídit se vlastním hodnotovým systémem, systémem vybudovaným z vlastních zkušeností na principech lásky a nikoliv pouze z poznání druhých. Tito lidé se mohou věnovat nejrůznějším činnostem, opět s láskou. Svět se začne zásadně měnit a s ním i věda. Lidé budou vědět, že tady nejsou kvůli ekonomickému růstu. Už na nic nečekejme, začít můžeme hned. Vivat poznání!

Jiří Nižňanský (časopis Médium – duben 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Věda je osobní záležitostí každého člověka


Neustálá proměna a pohyb tchaj-ťi

V pohybech tchaj-ťi čchüan je obsažen princip neustálé, plynulé proměny. Jeden pohyb střídá druhý, přelévá se volně z jedné pozice do druhé, otevírání střídá zavírání, posun vpřed následuje ústup vzad, stoupáme, abychom vzápětí klesli, zprava se přesouváme vlevo… Dech směřuje do středu a ven, nádech se proměňuje ve výdech a naopak. Záměr plodí myšlenku a ta vyvolává pohyb, reakci… To vše se neustále opakuje v nejrůznějších kombinacích…

Tchaj-ťi čchüan nás tím upozorňuje na nekonečnou proměnlivost, které podléháme my i naše okolí. Učí nás přijmout změnu, být její součástí, bez námahy či vnitřního vzdoru se přizpůsobit. Protože nic není stálé. Jediné, s čím můžeme spolehlivě počítat, je změna. Tchaj-ťi nás vede k tomu, abychom „pluli“ podle daných principů z jednoho místa do jiného, nikde nezadrhávali, nikde nepřesahovali, nikde nešli proti samotné podstatě tchaj-ťi. Nemusíme jít všichni nutně stejnou cestou, jen pravidla pro nás platí stejná.

A pokud princip proměny vztáhneme na celý náš život a způsob myšlení, nebudeme se vzpírat změnám, stát zarputile na místě nebo razit si cestu v protisměru, pocítíme klid a důvěru, neboť se staneme součástí proměnlivého víru života.

 

2 principy tchaj-ťi

Pohyb si můžeme uvědomit prostřednictvím dvou úkolů, které se v tchaj-ťi čchüan snažíme naplnit stáním v pozicích a při pohybu ve formách:

„V pohybu nalezni klid“

Vnímání těla v pohybu: Postavte se, lehce pokrčte kolena a poklesněte do kyčlí. Chvíli věnujte pozornost vnímání středu vašeho těla, který se nachází kousek pod pupíkem. Střed znamená ukotvení, stabilitu, pevnost a zdroj.

Poté, co si svůj fyzický střed uvědomíte, dejte se do pohybu. Uvědomte si, jak plynule přenášíte váhu z jedné nohy na druhou, jak míjíte své okolí, jak lehce postupujete vpřed, jak něco kolem vás odchází a objevuje se nové, jak je vám pohyb příjemný… protože intuitivně víte, že pohyb znamená život. Navzdory pohybu si zachováváte vnitřní klid a stabilitu, protože vaše opora, váš střed, se pohybuje neustále s vámi.

„V klidu nalezni pohyb“

Vnímání těla v klidu: Sedněte si nebo lehněte tak, abyste se cítili pohodlně, a co nejvíce se uvolněte. Pak obraťte svou mysl dovnitř svého těla a „zaposlouchejte se“ do vnitřních dějů. Vědomě do ničeho nezasahujte, nevytvářejte myšlenky, jen sledujte, co se děje ve vašem vnitřním světě… Zjistíte, že navzdory tomu, že nevyvíjíte žádnou fyzickou ani psychickou aktivitu, uvnitř jste plni života. Každou vteřinou se proměňujete, dýcháte, pulsuje ve vás život, čchi, probíhá nepřeberné množství procesů…, aniž byste do tohoto pohybu vědomě či přímo zasahovali. Jste totiž přirozenou součástí neustálé proměny.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Neustálá proměna a pohyb tchaj-ťi


Otevřete okno a bude vám líp

Byly napsány tisíce svépomocných knih s jednoduchými i složitými recepty na šťastný život, jasné myšlení a lepší životní pocit, ale tohle je ta nejprostší a zároveň nejspolehlivější rada, jakou lze najít. Zastavte se a podívejte se z okna. Tento nepatrný čin dokáže změnit náladu, celý den i celý způsob života.

Pozorování přírody vytváří obdobné pocity vzájemné provázanosti. Naše problémy se najednou v obraze nezměrného vesmíru jeví menší, prodchne nás pocit pokoje a posvátného úžasu.

Možná vám pomůže, když si to budete nějak připomínat, třeba si to spojíte nějakými chvílemi, např. po jídle nebo po příchodu z práce. Čas strávený u okna považujte za formální cvičení, ne jen za něco náhodného. Třicet sekund záměrně a soustředěně hleďte z okna. Může to být okno v kuchyni nebo ve vlaku s výhledem na les nebo mladý stromek, na tom nezáleží. Aktivně, úmyslně a pozorně dělejte jediné. Dívejte se z okna.

Provádějte to několik dní, sledujte změny, k nimž dochází v tu chvíli a později během dne. Zaregistrovali jste pozitivní účinky?

Zdroj: Léčivá příroda, Jak může uzemnění, pobyt venku nebo jen otevřené okno uzdravovat – Alice Peck

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Otevřete okno a bude vám líp


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: MA-PU (mabu) – postoj jezdce na koni

Jak si můžete z názvu domyslet, jde opět o postoj, který je vyvážený na obě strany. Ma-pu je poměrně náročný nejen s ohledem na výšku, resp. nízkost postoje, ale zejména proto, že vyžaduje správně otevřenou oblast kchua. V opačném případě je obtížné si do postoje pořádně zasednout a nelze využít sílu konstrukce k podpoře těla.

Jak vytvořit ma-pu

  • nohy jsou doširoka rozkročené v poměru váhy 50:50, špičky směřují dopředu (v ideálním případě jsou kolena nad špičkami a stehna ve vodorovné pozici se zemí – poznáte to tak, že si stehna položíte např. tyč nebo smeták a neskutálí se dolů 😀 )
  • hlava je v protažení, brada lehce zatažená, bod paj-chuej
  • páteř je vytažená, rovná
  • chodidla spočívají na zemi, váha je rovnoměrně rozložená
  • ruce můžete mít v pozici držení míče (jako ve wu-ťi), volně v pase či na kchua (ale neopírejte se o ně!)

Tip:
Snažte se uvolnit horní část těla (nechat ji správně dosednout na pas). Zkuste postupně místo síly svalů využít sílu konstrukce těla, která vás bude podepírat s menším vynaložením vnější fyzické síly.

Uvolnění a dech:
Čím náročnější je pozice, tím více je potřeba soustředit se na uvolnění a udržení klidného, přirozeného a plynulého dechu. Jakékoliv napětí rozpouštějte prostřednictvím dechu či vizualizace míčů, na kterých sedíte nebo o něž se opíráte.

Výdrž:
Zpočátku se snažte vydržet alespoň 20-30 vteřin, pak můžete dobu postoje prodlužovat neomezeně 🙂 . Pamatujte, že nejdůležitější je správné provedení postoje, nemá smysl snažit se vydržet co nejdéle a bořit přitom správný postoj…

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Postoje v Čchen tchaj-ťi čchüan: ma-pu


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan – WU-ŤI

Na procvičování základů v Čchen tchaj-ťi je většinou málo času. Se studenty jsme se nyní rozhodli zastavit (a to doslova 🙂 ) a věnovat se postojům, které pak v sestavách, jako když najdou. Dokonce jsme v jedné skupince vyhlásili soutěž o sladkou cenu pro toho, kdo vydrží stát nejdéle. Můžete si pomyslně zasoutěžit s námi. Inspirací vám může být tento seriál shrnující postoje stylu Čchen (pozn.: postoje a jejich použití v jiných stylech se mohou lišit).

Stání v postoji Wu-ťi – Wu-ťi čuang kung
(není to sice tchaj-ťi postoj, protože jde o středový postoj, ale je výchozí pro pochopení správného postavení těla, uvolnění a procvičování dechu)

  • postoj na šíři ramen (vnější okraj ramen je v rovině s vnějšími hranami chodidel)
  • chodidla rovnoběžně (váha je rovnoměrně rozložena po celém chodidle)
  • hlava v protažení, brada je lehce zatažená
  • páteř vytažená, rovná
  • pánev (kchua, tj. oblast kyčlí) uvolněná, směřuje k zemi (docílíme toho lehkým poklesnutím v kolenou, jako bychom si chtěli sednout na židli, kolena nesmí „předbíhat“ špičky)
  • ruce drží pomyslný míč, prsty směřují zakulaceně proti sobě, ramena i lokty jsou uvolněné
  • dýchání do břicha

Vytvoření pozice:
Pro získání představy rovných zad si můžete pomoci přitisknutím zad na zeď, paty jsou cca na třetinu chodidla ode zdi (pokud vám nejde ani to, lehněte si na záda a pokrčte kolena). Poté, co nastavíte tělo, projděte celé tělo od hlavy až k patě a soustřeďte se na odstranění veškerého napětí v těle.

Dech:
Máte-li uvolněné tělo, soustřeďte se na dýchání do oblasti břicha. S nádechem břicho lehce vytlačte ven, s výdechem lehce zatáhněte dovnitř. Dech je přirozený, plynulý, hluboký.

Tip pro lepší cit pro rovnováhu:
Zkuste přenášet váhu lehce dopředu a dozadu, případně doprava a doleva, abyste zjistili, kde je skutečný střed chodidel. Váhu můžete přenášet i diagonálně do pravé špičky a do levé paty a pak obráceně.

Výdrž:
V postoji zkuste vydržet několik minut, postupně např. až 10-15 minut, pokud se cítíte pohodlně, klidně i déle 🙂

Rada:
Pokud vás bolí nějaké místo, nesoustřeďte se na bolest, ale na uvolnění. Můžete toho dosáhnout např. prodýcháváním příšlušného místa.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Postoje v Čchen tchaj-ťi čchüan: wu-ťi


Zdraví a nemoc v Číně

Určitě existovaly národy, které si uměly opravit zdraví snadno a rychle. Snad nejdále v tomto směru došli Číňané. Tvrdí se, že ovládali nejen akupunkturu, ale souhrnné umění léčit asi 4000 let před naším letopočtem.

Došlo to údajně tak daleko, že jejich lékaři, kteří byli velmi vážení, byli placeni podle toho, kolik měli v okrsku zdravých lidí. Byli všichni zdraví? Byla plná gáže. Někdo onemocněl? Snížil se plat doktorovi. Nemocný člověk nemohl pracovat a tedy platit. Logicky z toho vyplývá, že jejich lékaři museli mít patřičné znalosti a příslušné vědomosti, v opačném případě by museli vymřít hlady. Čínští lékaři se velice starali o prevenci a lidé měli tolik znalostí, že výživou a životosprávou si udržovali zdraví, říkalo se, že když někdo onemocněl na banální chorobu, měl by se stydět, že to nezvládl.

Zdroj: Netradiční bylinkář – Roman Kindl

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Zdraví a nemoc v Číně


Žlučník

Včera jste si přečetli o pohledu etikoterapie na játra, která jsou aktivní v dubnu. Dnes se ještě malou poznámku k jeho párovému orgánu – žlučníku.

ŽLUČNÍK a JÁTRA jsou tzv. lapači všech našich zážitkových problémů. Trápí vás něco? Naštval vás někdo? Nemůžete někomu něco odpustit? Půjčil jste někomu peníze a on vám je nevrátil? Chce si někdo půjčit od vás a vy mu peníze nechcete dát? Hryže vás žlučník. Důvodem je naše vnitřní napětí.

Žlučník je sice po pravé straně, ale dráha žlučníku začíná při vnějším očním koutku a jde přes hlavu. Proto vznikají migrenózní stavy, bolí hlava – tzn. potíže se žlučníkem. Poznáte to také, když se probouzíte v noci mezi 23. a 1. hodinou. Tou dobou je totiž žlučník nejvíce aktivní. Když má někdo ráno pocit, že vidí hůře a trvá mu nějaké dvě hodiny, než se rozkouká, může to být proto, že usínal s nějakým problémem. Když člověk ještě funguje jakž takž bez brýlí, ale už je to na hraně – žlučník nás tím upozorňuje, že se trápíme a je v nás problém, který nemáme vyřešený.

Dráha žlučníku vychází ze spodiny lebeční a kontroluje šíjové svalstvo. To, čemu se říká bolest krční páteře, nemá s krční páteří nic společného. Jde o křeče šíjového svalstva. Zatuhnou – žlučník volá o pomoc. Pokud si necháte vyoperovat žlučník, nevyřešíte vůbec nic, neboť energetické dráhy žlučníku zůstávají do konce života.

Žlučníková dráha dále prochází ramenem, kontroluje mezižeberní svalstvo, ale také kyčelní klouby a kolena. Za problémy s kyčelním kloubem může jednoznačně žlučník. O kolena se dělí žlučník ještě s játry a slezinou. Velké množství totálních endoprotéz je zbytečné, určitě jich není třeba tolik. To, že kloub bolí, není věcí opotřebovaného kloubu, jsou to bolesti všeho, co je v jeho okolí.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Žlučník


Játra

Jarní období se nese v duchu elementu dřeva a dvou jeho spřízněných orgánů: žlučníku a jater. Po březnové zvýšené citlivosti žlučníku následují v dubnu jako nejvíce ohrožený orgán JÁTRA.

Játra jsou největší tkání v těle a hlavní orgán látkové výměny a ovlivňují celý organismus. Játra podporuje přiměřený pohyb, dostatečný spánek a klid a teplo po 23. hodině! Játry prochází všechny destruktivní pocity (lítost, úzkost, strach, ale též zloba, zlost, křivdy), proto bychom si měli své pocity hlídat.

Pokud játra nedostávají dost energie, spouští další problémy zejména v oblasti plic a obalu srdce. Lidé mívají v noci křeče, probouzí se, neboť si játra seberou energii ze srdce a srdce se zastaví. Proto jsou časté noční úmrtí (mezi jednu a třetí hodinou v noci, kdy mají játra největší aktivitu). Játra jsou zodpovědná také za nízký tlak (na rozdíl od ledvin, které způsobují vysoký krevní tlak). Ve spojitosti s játry se projevuje nedostatek hořčíku (modřiny), při nedostatku železa dochází k chudokrevnosti – špatně se přenáší kyslík do mozku a člověk je unaven. Pokud se vám dělají hnědé skvrny na rukou, chybí vám antioxidanty, především selen. Selen je nejvíce obsažen v ořeších, vnitřnostech a mořských rybách.

Únavový syndrom je záležitostí nedostatečné funkčnosti jater. Nejhorší je, že játra nebolí. Když jiné orgány upozorní bolestí, játra nikdy. Mohou se pouze nafukovat. Mezitím ale pokazí, co sedá, protože když dobře nefungují, zhoršuje se metabolizmus. Plynatost, meteorizmus, bulání v těle, sklony k průjmům, nechutenství (v pudu sebezáchovy mají nadprodukci šťáv v žaludku, ten pak odmítá stravu), až po nedostatečné čištění tkání (díky nízkému krevnímu tlaku). Hrozí, že lymfa, která je vytlačovaná z vlásečnic krevního systému do tkáně, se někde zastaví, vznikne z toho lymfatický uzlík a z něj dále nádor.

Glaukomické změny na očích – zákaly – jsou též od jater. Skvrny, kterým se říká stařecké, jsou od jater. Nejsou závislé na věku, jsou závislé na stavu duše. Proč se to přisuzuje starší generaci? Staří rodiče si mysleli, že když dají dětem všechno, dočkají se vděčnosti, ale to je velký omyl. Je to záležitost trápení se, strádání apod.

Játra můžete kromě dostatečného spánku, klidu a pozitivního vnitřního naladění posílit také speciálními cviky, např. z meridiánové rozcvičky Makko-ho.

Zdroj: Etikoterapie + Lunární kalendář Krásné paní

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Játra


Rytmus dne

Lékaři, policisté, hasiči či prodavačky si na nedostek aktivity a pohybu stěžovat nemohou, ale spousta lidí zůstala uvězněná ve svých bytech či domech a najednou neví, co si s tou spoustou volného času počít. Nudí se, tráví celé dny v pyžamu, mají deprese… a maximálně „hodí“ své rozcuchané postelové foto do postu.

Karanténa ještě nějakou dobu potrvá, a tak pokud se nechcete unudit k smrti nebo úplně „zblbnout“, tudy cesta nevede. Jako dlouholeté OSVČ se mi osvědčilo udělat si hrubý plán dne, který se snažím dodržet.

Je jaro, vyplatí se tedy věnovat dostatek času zdravému a pravidelnému stravování (vařte, domácí strava je chutnější, zdravější a navíc experimentování může být zábava) a pravidelnému pohybu (kdo může jít ven, ideálně ve volné přírodě, kdo ne, stačí otevřít okno, dýchat, protahovat se či posilovat). Vymezte si část dne pro pracovní či úklidové aktivity (je přeci ideální doba na jarní detox bytu, sebe i svého myšlení, všechno staré vymeťte ven 🙂 ), ale nezapomeňte se věnovat i koníčkům a oddechu, něčemu, co vás nabíjí a naplňuje či co dlouho odkládáte. Je čas studovat a poznávat nové věci. Dejte prostor rodině, povídejte a hrajte si, něco společně tvořte, ale na chvilku si také „zalezte“ a buďte jen sami pro sebe a se sebou. Pokud chcete a můžete, pomáhejte druhým, povídejte si s nimi o svých pocitech, ujistěte je, že jste tu pro ně.

A pokud tímhle vším naplníte den, na nudu už prostě nezbyde čas. Alespoň já jsem ji ještě nestihla ani zahlédnout 🙂 .

Přeji vám bohatě a smysluplně naplněné dny!

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Rytmus dne


Technologie – zázrak i závaží

Propojení na dálku pomocí nejrůznějších technologií je zázrak, který oceníme, jsme-li odříznuti od vnějšího světa z důvodu nemoci, přírodní katastrofy, karantény… nebo chceme-li komunikovat s někým, kdo není v naší bezprostřední blízkosti, ať už nám třeba dotyčný chybí či se jen cítíme opuštění.

Televize, internet, sociální sítě… nám dávají pocit jistoty a života, pocit, že svět se „točí dál“, že máme věci pod kontrolou, že víme. Na druhou stranu nás ale odvádějí sami od sebe a naší schopnosti umět se zabavit, umět žít přirozeně a ve své vlastní probíhající realitě.

Může se zdát, že lidé v minulosti byli ochuzeni o možnost sdílet své pocity, úspěchy či neúspěchy, stížnosti či potěšení, o možnost zjišťovat informace a dozvídat se o všeličem. Měli však něco, co my jsme už dávno zapomněli nebo ztratili… skutečnou plnost života, napojení na přírodu, svou kreativitu, radost z maličkostí, víru v to, co se právě děje, vděčnost…

A proto stejně jako je čas být ve spojení s druhými, je také čas spojit se sám se sebou… čas na to sednout si s krásnou knížkou, vyšívat, háčkovat, plést, cosi po domácku kutit, čas vyprávět dětem příběhy, hrát karty, malovat, vymýšlet své vlastní cviky na míru pro své tělo, čas pečovat o květiny nebo okopávat záhonky, vařit pro své blízké, vychutnávat si kávu, jen tak se smát, dívat se z okna, jak plyne život, jak létají ptáci a táhnou mraky, jak chutná vítr, slunce a déšť, jak se den se měni v noc a noc v den…

A tento čas (ne)povšimnut utíká…!

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Technologie – zázrak i závaží


Doma

Hodně z nás sedí doma. A máme šanci zjišťovat, jestli naše doma je opravdu naším domovem. Jestli ty 4 stěny (nebo kolik jich vlastně doopravdy je) nám poskytují útočiště a oporu, jestli je v nich klid, útulno a dostatek volného prostoru k dýchání, jestli v nich proudí příjemná (nebo vůbec nějaká) energie, jestli odráží naše skutečné JÁ.

Nejsme zahlceni věcmi, které se nám nelíbí, které nepoužíváme, nemáme rádi, jsou přežité, berou nám energii…

A pokud nám něco nesedí, není právě teď ta správná doba něco s tím udělat? Můžeme dát na vlastní intuici nebo se nechat vést knížkou Blanky Vun Kannon Návrat domů (její recenzi naleznete po kliknutí na: Návrat domů

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Doma vs domov


Jak se vypořádat s problémy? Pojmenujte je…

Před problémem se nedá utéct. Pokud ho nebudete řešit a nepojmenujete, neztratí se sám od sebe. Křivda cvičí s každým třetím. Lítost je nejzrádnějším pocitem, který existuje. Všechny ostatní pocity se dají člověku vymluvit, ale lítost ne. Kolem lítostivého člověka se chodí jako okolo malomocného, aby se o něho nikdo neotřel, neboť on je lítostivý. A z lítosti je nejvíce rakoviny. Také strach je pocit, který nemá žádnou hodnotu. Trápit se pro jiného je nesmysl, protože my můžeme druhému pomoci, ale trápit se místo něj nemá význam.

Pokud problém, který vnímáme a který s námi „cvičí“, najdeme a pojmenujeme, protože si to přejeme – problém se může vyřešit, problém přestává být problémem. Pojmenováním problému se dostáváme v devadesáti procentech zpět do pohody. Např. křivda, někdo nám ublížil, ale my ho nemůžeme zastřelit, ani přejet autem, tak mu asi budeme muset odpustit. Bez odpuštění není uzdravení. Není to problém druhého člověka, ale náš.

Jsou ale lidé, kteří prošli v životě všeličím a nepoučili se. Chodí jako na připínáčcích, přitom je problémy rozhazují znovu a znovu, oni si jen stěžují, jaký mají těžký život. Oni se ale musí pustit do pojmenování elementárních příčin nešťastných pocitů.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Jak se vypořádat s problémy? Pojmenujte je…


Držení těla

Chůze a DRŽENÍ TĚLA nás charakterizují. Vědomě či nevědomě jimi podáváme o sobě informaci. Osvojte si sebevědomé a zdravé držení těla. Vyzkoušejte si správný stoj: položte si na hlavu knihu a stůjte zpříma tak, aby kniha nespadla. Bradu přitáhněte ke krku a dívejte se rovně před sebe (zdroj: Lunární kalendář Krásné paní).

A samozřejmě pro „tajčisty“ je tu pokročilá varianta: wu-ťi s knihou na hlavě, pak čchi-kung, navíjení a ve finále celá sestava 🙂 . Hodně štěstí!

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Držení těla


Což takhle dát si šlofíka v práci?

Zaměstnanci, kterým po obědě často padá hlava, by si v budoucnu mohli v práci dopřát lehký odpočinek. Jedna holandská akrchitektka pro ně navrhla pracovní stůl s postelí a malou televizí. V odpočívárně se člověk může v klidu natáhnout a nabrat síly za bílého dne. Vědci totiž tvrdí, že i sedmiminutový šlofík může lidem pomoci v překonání krátkodobé únavy.

Postel ve stole je podle designérky vhodná pro všechny typy pracujících. Od státních přes korporátní zaměstnance, podnikatele až po osoby samostatně výdělečně činné. Díky závěsům může člověk odpočívat v soukromí i v „open space“. „Šlofíkárna“ je zatím jediná svého druhu. Vynálezci ji teď testují, aby mohla být na trhu už příští rok.

Kolik takový stůl bude stát, zatím není jasné. Otázkou také zůstává, jak manažeři uhlídají, aby zaměstnanci v práci neprospali celý den 🙂 .

Zdroj: časopis Sféra (březen – duben 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Co takhle dát si šlofíka v práci


Inspirující Omán… země vlídných lidí, bez zbytečné politiky a tak nějak tuším, že i bez koronaviru 🙂

Když si představíme část světa obývanou Araby, zjistíme, že ji v podstatě na západě ohraničuje Maroko a na východě právě Omán. Ačkoliv tyto divukrásné země dělí obrovská vzdálenost, mají mimo klimatu a převažujícího Islámu, mnoho společného i (podle mého názoru) výjimečného oproti obrovskému „zbytku“ arabských zemí mezi nimi.

Pokud tuto oblast trochu znáte naživo, nelze již na letišti přehlédnout mírumilovnou a klidnou energii zářivých očí. Přesvědčíte se, že islám nemusí automaticky znamenat krvavou hrozbu. Naopak může přinášet nevšední moudro a nadhled.

V této bájné zemi turistu patrně upoutá čistota a řád. Odhodit něco na zem je opravdu velmi nevhodné. Všude je čisto a neustále v pohybu jsou čety chlapců z Indie, Bangladéše, Pákistánu a Srí Lanky, kteří v klidu systematicky čistí plochy a vyprazdňují odpadkové koše a popelníky.

Muži nosí plnovous a tradiční sněhobílé roucho zvané dišdaša. Na hlavě bílou vysokou čepici s barevnými doplňky, ženy chodí skoro všechny v černých abájách, někdy se zakrytým obličejem. Pokud minete muže, většinou se lehce ukloní a usměje. Žena se na muže nepodívá (i když jsem zaznamenal několik milých výjimek).

Nemyslete si, že ománské ženy a dívky nějak trpí. Jsou spokojené a mnohem rovnoprávnější než naše ženy. Ženy zde mohou zastávat jakékoliv pozice. Pokud muž a žena pracují na stejné pozici, MUSÍ mít stejný plat! Také mají dost zajímavý zákon, že zaměstnavatel nemůže nikdy nikoho propustit z práce, pokud o to zaměstnanec sám nepožádá. Neuvěřitelné, že? Jedním ze sultánských nařízení je i to, že obyvatelstvo i hosté by se měli radovat! Sultán si ze srdce přeje, aby v Ománu byli všichni šťastni. Ze všech vyzařuje klid, mír, důstojnost a také výrazná vůně. V Ománu platí, že kdo nevoní, jako by snad ani nebyl.

Když mluvíte u vodní dýmky a u čaje či kávy s místními lidmi, zjišťujete, že jsou tolerantní jakémukoliv náboženství a že si přejí mír a rovnost mezi lidmi. Z mladého obchodníka, u kterého jsem nakupoval, se vyklubal egyptský koptský křesťan, který byl asi půl roku u nás. Uměl slušně česky. „U vás každý pořád Ježíšmarjá, ale křesťanství v srdci nemáte.“ Musel jsem mu dát za pravdu.

A jeden postřeh na závěr: Omán je sultanát. Panuje vlídný, laskavý sultán, milující a dobře spravující svou zemi a dobře se o svůj lid stará. Takže v Ománu se nevyskytuje fenomén zvaný politika. Oni prostě nemají politiku. Neztrácejí čas, energii ani peníze tak nesmyslnou věcí… to je myslím jedna z jejich největších výhod. Nikdo tam nežvaní o politice, jen si to představte… Už v roce 1975 zpíval John Lennon: „… imagine there is no politics… living in the peace…“ Tak v Ománu to tak mají.

P.S. Opatrně jsem v jednom starožitném obchůdku vytáhl ze zahnuté pochvy ostře zahnutý ománský nůž, který muži rádi nosí za pasem. Byl tak tupý, že byste s ním neukrojili ani včerejší bagetu z Kauflandu.

Zdroj: MUDr. Tomáš Lebenhart – Omán (Sféra březen – duben 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Inspirující Omán…


Omán 2 – o druzích lásky podle súfijské moudrosti

Již na letišti po přistání v Ománu nelze přehlédnout mírumilovnou a klidnou energii zářivých očí. Přesvědčíte se, že Islám nemusí automaticky znamenat krvavou hrozbu. Naopak může přinášet nevšední moudro a nadhled – vzpomeňme například jeho ranou odnož zvanou Súfismus. Vznikla brzy po životě proroka Mohameda zejména na území dnešního Iránu, Pákistánu, ale i Ománu. Za hlavního představitele můžeme vnímat filosofa a básníka Rúmího.

Jedna ze súfijských moudrostí nám osvětluje energetický pohled na LÁSKU. Rozlišuje její základní čtyři stupně:

SHAWQ (čteme šoch): Důležitý je zde obraz arabského písma a také zvuk slova… šoch zní, jako když složíte žok plný voňavé kávy. Naše citoslovce může být žuch! Jde o základní pozitivní naladění lidské mysli. Zájem, nadšení, jenž vybudí činnost a probudí nás z lhostejnosti a letargie. Může se jednat o smyslové nebo obecně hmotné požitky. Důležité je, že tato energie vědomě neubližuje a může přispívat k radosti ze života.

MAHABBAT (mahbat) má již poněkud jemnější vibrace a mohli bychom ji obecně označit jako přátelství. Pocit sounáležitosti, ochota pomáhat a sdílet. Sem patří také naprostá většina tzv. fungujících manželství, soužití rodiny, ale také např. běžná energie zvířat, zejména matky k potomkům, ale i některých zvířat k člověku. Upřímné kamarádství. Touha dávat, ale také brát. Tedy jakási užitečná symbióza. Tento stav je mezi lidmi nejběžnější a běžně se označuje jako láska.

ISHQ (iššš…) – zde je zvuk tichý, konejšivý, jak když foukáte na bolístku. Hláska q (k) tam skoro nezazní. Toto je energie čisté, opravdové lásky, jež je mezi lidmi vzácným kořením a ke které nás nabádá Ježíš Kristus – a mnoho zejména východních mudrců. Toto čisté vědomí nic nepožaduje, nemyslí na rovnováhu, vyzařuje, dává. Leč ne nesmyslně. Spíš bychom mohli říci: Působí jako léčivý zdroj – pro ty, jež mají dostatečnou dávku pokory umožňující tyto vibrace přijímat.

FANAAH (fanáá), nejvyšší stupeň lásky již není z tohoto světa… jen poněkud nepřesně a nejasně mžeme pociťovat energie zanícení, rozumové neuchopitelnosti, šílenství… Možná že právě tato energie tvoří světy. Božská hra.

Zdroj: MUDr. Tomáš Lebenhart – Omán (Sféra březen – duben 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Omán 2 – o druzích lásky podle súfijské moudrosti


O klidu a úklidu

V chaotické době dokáže zůstat chladnokrevně klidný snad jen naprostý ignorant nebo úplný osvícenec (tím myslím někoho jako je Buddha). Jelikož většina z nás do těchto kategorií nespadá (bohudík a/nebo bohužel 😉 ), zákazy, omezení a všudypřítomný stres a emoce se nás ať chceme či ne nějak dotýkají. Někdo se bojí o sebe, jiný o druhé, hodně z nás přijde o příjmy, jiný je sice má, ale je zavřený sám se svým homeofficem mezi čtyřmi stěnami, další naopak sdílí domov neočekávaně s celou svou rodinou… to aby měl člověk hroší kůži… nebo lépe uměl se „hodit do klidu“.

Abyste nekradli roušky, neřvali na unavené lékaře nebo se nesnažili v obchodech urvat, co se dá, vám asi říkat nemusím, protože takoví lidé na mých stránkách a mezi mými přáteli jistě nejsou 🙂 . Takže laťku stavím trochu výše… využijte toho, co máte kolem sebe, abyste se zklidnili… a poté natáhněte pomocnou ruku.

Ti, co nepobývají ve městech, mají rozhodně výhodu. Mohou se jít dobít na zahradu, do lesa, na pole… kamkoli do přírody… pozorovat, jak život plyne krásně a klidně dál… mohou si zadýchat, zacvičit, zaběhat, zameditovat… příroda je ten nejmocnější akumulátor a když budete pokorní, ráda se s vámi o svou sílu podělí.

Městský život je trošku „strašidelnější“ a kumulace stresu vyšší, ale i tady se dá přežít. Využijte sílu svého domova… zapalte si vonnou tyčku, svíčku, otevřete okno, pozorujte ptáky v letu, stromy, mraky… najděte si příjemné místo doma, na dvorku, v parku… a také cvičte, dýchejte, meditujte…

A až takto naberete KLID, podělte se o něj s ostatními. Buďte na druhé vlídní: zavolejte osamělým, potěšte starší, poptejte se kamarádů nebo členů rodiny, jak jsou na tom, nabídněte pomoc… často už jen taková pozornost druhé vzpruží a nepřipadá jim, že jsou na všechno sami.

Snažte se pokračovat ve svých životech stejně a přesto jinak, s otevřenějším srdcem, spontaneitou, tolerancí…

Závěrem si dovolím trochu českého černého humoru parodujícího jednu reklamu: Velký Homo sapiens, samozvaný pán tvorstva je na kolenou, protože „ti, kteří řídí běh tohoto světa“, poslali „malého pomocníka pro velký úklid.“ A už je na každém z nás, aby pochopil, co zrovna on sám by si měl uklidit!

Hodně zdraví, klidu a vnitřního pochopení!

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: O klidu a úklidu

 

Print Friendly