FB offline

Vítejte na stránce, na níž najdete některé příspěvky zveřejňované souběžně na facebookové stránce časopisu. Je určena těm, kteří nemají FB účet nebo čtenářům, kteří chtějí mít články „po ruce“. Věříme, že příspěvky vás inspirují k zamyšlení a zlepšení vašeho života či cvičení!

 

Divider - slovníček

 
Kniha proměn I-ťing (Ji Ying)

Taoisté začali vnímat určitý systém, na základě kterého funguje vesmír a příroda. Tento systém při dlouholetém sledování (zde mluvíme o stovkách let, či dokonce více než tisíci letech) postupně začali zaznamenávat. Jeho základní „popis“ pak byl zaznamenán v díle Tao Te Ťing (Dao De Jing). Z tohoto díla je patrné, že vše funguje v rámci jednoty (jedno), která se dělí na dva základní póly (dualita Jin a Jang, neboli jedno stvořilo dvě) a vše se rozvíjí v pěti proměnných fázích Jinu a Jangu. Vše je tedy daným poměrem Jinu a Jangu. Zde Tao Te Ťing dále říká, že dvě zrodilo tři – tedy dva protipóly zrodily to, co je mezi nimi (v různých poměrech Jinu a Jangu) a tři zrodilo vše.

Díky tomu víme, že vše v námi poznaném světě je určitá kombinace Jinu a Jangu. Vše je tedy Jin i Jang v daném poměru, který se u všech entit liší. Právě tento poměr Jinu a Jangu určuje vlastnosti dané entity, formu její energie. Tento poměr je určen tzv. trigramy (tři čáry), které tvoří čáry Jinu a Jangu (přerušovaná čára je Jin a plná čára je Jang). Těchto kombinací je osm. Těchto osm trigramů tvoří to, čemu se říká Ba Gua. Tu dále rozlišujeme na tzv. Dřívější Nebesa a Pozdější Nebesa, tj. dvě „kombinace“ trigramů. Máme tedy osm trigramů se třemi čarami v systému Dřívějších Nebes a osm trigramů s třemi čarami v systému Pozdějších Nebes. Pokud tyto dva trigramy z obou systémů spojíme, dostáváme tzv. hexagram – neboli šest čar. A protože v každém systému je osm trigramů, pak jednoduchým násobením 8 x 8 dostáváme 64 hexagramů.

Těchto 64 hexagramů tvoří systém popsaný v Knize proměn I-Ťing (Yi Jing).

V této knize vidíme všechny možné proměny forem energie od jejího vzniku (první hexagram) až po ukončení v hexagramu 63. Ale protože víme, že nic nekončí, je zde ještě hexagram 64, který říká, že přichází nový začátek a vše začíná znovu, v novém cyklu a vrací nás k prvnímu hexagramu – vše jde zase dokola.

Každý hexagram nám ukazuje formu dané energie. Vše se dá vyjádřit jedním z 64 hexagramů. Jedná se o tak komplexní určení energie a její formy, že studiem knihy se po celá tisíciletí zabývali mudrcové i vědci z celého světa. Velkou pozornost Knize proměn věnoval např. velký Konfucius, který ji pečlivě studoval. Dokonce k ní napsal několik komentářů (což není historicky doloženo, má se za to, že některé komentáře mohli psát i žáci Konfucia), které jsou nyní součástí Knihy proměn.

V moderní době se Knihou proměn zabýval i další velikán – Carl Gustav Jung. Ten knihu opravdu obdivoval a věřil, že v ní je klič ke každé situaci, ke každé formě energie (ať již v hmotné podobě, nebo podobě nehmotné – např. myšlenky, pocitu apod.) Potvrdil tak, že by se Kniha proměn mohla používat pro řešení všech situací.

Kniha je po tisíciletí využívána jako orákulum, Nejde ale o klasické věštění budoucnosti tak, jak ho známe, z jiných oblastí. Nejde o pohled do skleněné koule, či výklad karet. Jde spíše o „kvalifikovaný“ odhad vývoje dané formy energie. Víme, že vše v našem známém světě je energie. Tedy přesněji řečeno určitá FORMA energie (energie jako taková je jen jedna).

A právě I-Ťing nám ukazuje, o jakou formu se jedná a jakou proměnu lze z této formy očekávat. tj. jak se daná forma energie bude vyvíjet – proto jde o Knihu proměn, určuje možnost změny.

Vše se neustále pohybuje a tím i mění. Hexagramy Knihy proměn tuto změnu umí identifikovat a určit. Pokud dokážeme určit formu energie určité události, můžeme pomocí Knihy proměn odhadnout, jak se tato forma bude měnit a v co se pravděpodobně promění. Nemusí jít v pravém slova smyslu o věštění, jako spíše o určení potenciálu dané změny, tj. jaký potenciál má daná situace se změnit a v co.

Díky Knize proměn můžeme jít opravdu do velkých detailů. Vše je v základu jednota (jedno), to se dělí na dva póly (bipolární systém), tyto póly neustále mění vzájemný poměr (pět fází proměny, dále 12 fází tzv. zvěrokruhu atd.), tím vzniká 8 trigramů a ty můžeme dále ještě „rozmělnit“ na větší detail – 64 hexagramů. A to je již tak velké rozlišení, že z něj opravdu můžeme vidět poměrně přesně budoucí vývoj.

Svět se nemění, stále jde o energii. Dnešní energie je stejná jako před tisíci lety. Její formy se vyvíjejí stále stejně. Vše, co pochází z přírodních procesů, prochází stejným vývojem. Cykly se stále opakují. Nejde však o „točení se v kruzích“, ale o pohyb ve spirále. A tento cyklus lze popsat pomocí 64 hexagramů.

Zdroj: Kniha proměn – Ing. Jiří Černák (časopis Sféra 5/6 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Kniha proměn I-Ťing


Mrtví, kteří žijí, a živí, kteří zemřeli

Čínská báseň praví:

„Existují lidé, kteří žijí, ale jsou už mrtví. Jsou lidé, kteří již zemřeli, ale stále ještě žijí.“

Mládí a stáří nemusí nezbytně souviset s biologickým věkem. Existují dvacetileté stařeny a mladíci jako lékař Sun Simiao, co mají sto čtyřicet. A ani hloupost a duchaplnost nezávisí pokaždé na dosaženém stupni vzdělání. Má-li člověk bez přestání růst a učit se, potřebuje silnou vůli a spoustu odvahy – silnou esenci. Při slabé esenci končí duchovní růst některých velmi brzy, mnohdy už ve třiceti. Místo, aby se tito lidé dále rozvíjeli, drží se úzkostlivě a křečovitě toho, co mají. Svého ducha omezují a stísňují, ale pojišťují si majetek, upevňují si pracovní a jiné pozice a pořizují si nemovitosti. Bojí se, že zchudnou.

Ustrnutí začíná v okamžiku, kdy se pokoušíme zastavit proud života. Pokaždé, co se ze zbabělosti nebo nepohodlnosti rozhodneme proti svým vnitřním impulzům, za to zaplatíme ze své esence, naše vůle k růstu se začne zmenšovat a my budeme ztrácet kousek po kousku své nadšení a elán.

Zdroj: Cesta císařovny – Christine Li a Ulja Krautwald

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Mrtví, kteří žijí, a živí, kteří zemřeli


Strach

Pocity lítosti, křivd a strachu, které máme v sobě, si přinášíme také z období nevědomí, z našeho prenatálního vývoje nebo z raného dětství do 9 let. Kdybychom si tyto pocity nepřinesli, tak je dnes neprožíváme, neboť v racionálním životě bychom je nezískali. Situace v životě v nás jen probouzí tyto archetypální zážitky a my je neumíme řešit.

Dnešní strach není dnešním strachem. Může to být např. probuzený strach z pátého měsíce těhotenství naší matky. To vše řeší etikoterapie. Když si člověk přinese tyto pocity a nemá „přisátého“ rodiče, všechno je v pořádku. Pokud si neseme „přisátého“ rodiče na zádech a k tomu se přidají pocity lítosti, křivdy a strachu, rodič nám bere nejen 40 procent naší podstaty, ale tyto pocity se nám zdvacetinásobí. Energetický systém člověka, který je takto „nabouraný“, funguje pouze tak, aby mohl zvládnout základní životní potřeby. Když chce někde zabrat, je to pro něho utrpení a život se stává pro něho opravdu složitým.

Když se trápíme, jakýmsi způsobem věci předurčujeme, programujeme si něco a věci se tak odvíjejí jinak. Jsme naprogramovaní, dochází ke střetu a z toho onemocníme.
Komunikací o pocitech se tyto věci dají posunout do neškodné polohy, neboť tyto věci se dají poměrně lehce najít. Pokud dnes prožíváme nějaký strach nebo křivdu a budeme se o tom bavit, naskočí nám celá šňůra pocitů. O pocitech by se neměly bavit dvě ženy nebo dva muži. Žena je emocionální kapsa a muž je více racionální, proto mají řešit problém spolu. Zážitková sféra ženy dotváří jemnost v racionálním chápání muže. Na pocit se vytvoří dvojitý pohled. U muže se problém přes jakýsi vnější pocit posune.

Mezi partnery se zřídka hovoří o pocitech, neboť člověk má strach, že tím odhaluje svoje nitro a ten druhý to zneužije. On to sice nemusí zneužít, ale my se bojíme. Tak to raději zastavíme hned v základech. Rozhovory mezi partnery fungují na principech: nejprve dávej, potom ber. Když se jednou podaří rozvinout komunikaci o pocitech, stává se z toho nekonečný příběh a nikdy nekončící téma. Je však třeba k tomu najít odvahu a pustit se do toho.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Strach


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: ČCHA PU (cha bu) – překřížený krok a postoj SIE PU (xie bu) – odpočinkový postoj

Tyto postoje pravděpodobně nebudete trénovat jako statické formy, ale spíše jako součást kroků, kopů apod. Společně jsou uvedeny proto, že spolu jistým způsobem souvisí; do odpočinkového postoje se dostanete přes překřížený krok (i když překřížený krok nemusí nutně znamenat, že půjdete dolů do odpočinkového postoje).

Překřížený krok čcha pu se vyskytuje např. ve formě Plácnutí do levé nohy – viz obrázek, Malé zachycení a úder nebo ve formě Ruce jako oblaka. Odpočinkový postoj sie pu najdete např. ve formě Plácnutí do pravé či levé nohy.

Jak vytvořit čcha pu (a sie pu)

  • postavíme se do postoje wu-ťi (s rovnými zády, vytaženou hlavou a uvolněnými kchua), váhu přeneseme na jednu nohu a druhou uděláme krok vpřed (nebo vzad), tak aby šířka a délka postoje činily cca 0,5−1 stopu (při předkračování klademe nohu na patu, při zakračování na špičku)
  • do odpočinkového postoje se dostaneme poklesnutím do přední nohy (většina váhy je na přední noze, zadní noha se opírá o špičku), správný švih (např. pro kop či otočku) dosáhneme lehkou rotací a „zabalením se“ do přední nohy

Postoj

Pozor na „rozpadnutí“ postoje v pohybu, tj. základem zůstávají rovná záda, vytažená páteř s hlavou v protažení. Častou chybou je hrbení se a pohled směřující dolů. Pozor také na přílišné zakročení nebo malou vzdálenosti mezi nohama (vede k „podrážení“ nohou). Postoj musí být stabilní a pohodlný.

Pružnost a hbitost

Abychom se pohybovali pružně a hbitě, musíme dbát na neustále uvolněná a pohyblivá kchua. Trénujeme-li kroky, je důležité, abychom nejprve důsledně přenesli váhu a těžiště na jednu nohu a do dalšího kroku „nepadali“. Naším cílem jsou lehké a hbité nohy a „nakračování jako kočka“.

Ramena a ruce

U tréninku kroků držíme ruce v bok nebo je zvedáme do upažení či nad hlavu (viz formy sestavy). Pozor na postavení ramen – celou dobu musí být uvolněná.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: čcha pu a sie pu


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: SÜ PU (xu bu) – prázdný krok

Stejně jako ve zlatém kohoutovi je i v prázdném kroku všechna váha na jedné noze. Tento postoj najdete např. v závěrečné pozici formy Šest zapečetění čtyři uzamčení – viz obrázek nebo v závěrečné pozici formy Bílá labuť otevírá křídla.

Jak vytvořit sü pu

  • postavte se do postoje wu-ťi a zkontrolujte všechny části těla:
    – hlava je v protažení, brada lehce zatažená, nejvyšší bod na temeni paj-chuej (baihui) směřuje k nebi
    – páteř je vytažená, rovná
    – pánev (kchua, tj. oblast kyčlí) uvolněná, směřuje k zemi
  • přeneste sto procent váhy na jednu nohu (zůstává lehce pokrčená v koleni) a mírně přitom otevřete chodidlo
    – druhou nohu nechte volně na zemi vedle stojné nohy (se špičkou lehce spočívající na zemi) – boční prázdný krok
    NEBO
    – druhou nohu předkročíte (opět se dotýká špičkou země) – přední prázdný krok
  • šířka postoje dosahuje přibližně 1−2 stopy (záleží na hloubce zasednutí)

Zasednutí do kchua a otevřená kolena

Tento postoj je opět náchylný na vysednutí z kchua (tj. oblastí kyčlí a pánve). Pomůže, když se soustředíte na „otevřená“ kolena, respektive „zakulacenost“ postoje nohou. Představujte si, že mezi nimi držíte velký míč, který vám nesmí vypadnout a neumožňuje vám se zvednout.

Uvolnění a rovnováha

V postoji můžete posilovat nohy, zlepšovat hloubku uvolnění, ale také vnímat stabilitu a vyrovnávat těžiště, jste-li v extrémní pozici (tj. s vahou plně na jedné straně těla).

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: sü pu


Komunikace o pocitech a jak se chovají rozumní rodiče

Existují různé přípravky na léčení, ale nejdůležitější ze všeho je komunikace o pocitech. Lidé se mez sebou baví o jiných lidech, o věcech, o situacích. Tedy o ničem, nic z toho nevyřeší jejich nitro. Máme se bavit o pocitu z lidí, o pocitu z věcí a pocitu ze situací. Pocit je přetavená vnější realita naší duše. Když mluvíme o pocitech, v podstatě ze sebe dostáváme nánosy vytvořené naším nerozumným přijímáním věcí. Když si najdeme partnera, se kterým se dá hovořit o pocitech, pak se dostaneme od věcí současných až k věcem, na které si jinak nevzpomeneme. Prací s pocity jsme schopni ze sebe vytáhnout různé věci.

Proč jsme tolik citliví a vnímaví, že přijímáme tyto věci tak, že na nás nemají vliv a přitom v podstatě o nic nejde? Narodili jsme se s dostatečnou citlivostí ve vztahu k sobě, vztahu k okolí a též ve vztahu okolí k nám. Když tyto vztahy nezvládáme, je to proto, že naše citlivost je vyšší, než citlivost, s kterou jsme se narodili. Za nárůst této citlivosti může některý z našich rodičů, který se na nás zavěsil. Hovoří se o zavěšení duše na duši. A je to způsobené tím, že ve společnosti se duše nectí, nepracuje se s ní. Hovoří se jen všeobecně o psychice.

Moudří rodiče se nezavěsí na svoje děti. Moudří se mohou zavěsit, ale v osmnácti je sice s těžkým srdcem, ale propustí. Hloupí rodiče visí na dětech celý život. Tím v sobě vyrábí nepořádek v duši a dětem tím dávají za úkol očištění duše na zemi. Když je na nás zavěšený některý z rodičů, pak nám to ubere 40% z počáteční stovky, což je téměř polovička síly osobnosti. S šedesáti procenty se sice dá žít, ale když nastane problém, propadáváme se, saháme do rezerv, dochází k druhotnému rozpadu osobnosti a začínají potíže.

Neukončená rodičovská láska přechází v lásku patologickou a lásku vražednou. Když si s sebou někoho nesu, moje citlivost je mnohem vyšší a já pak vztahy nezvládám. Právě kvůli tomu se naplní žlučník kamením, neboť mnohem hektičtěji prožíváme věci, které u jiného člověka přejdou a nevyrábí škody. Kvůli tomu se někteří muži nežení, děvčata nevdávají, utíkají se k alkoholu, do drog, skáčou z mostu. Rodiče svoje dítě nepropustili. Dítě se v určitém období života dostává do polohy nezvládnutí života. A je jedno, zda jde o žijícího nebo nežijícího rodiče, vazby nekončí úmrtím.

Je nerozum lidí, že nepropouští svoje děti. Může to být záležitost několika generací. Místo toho, aby se podívali na sebe, otočili se na svoje děti. Tyto děti nemají šanci najít si pohodového člověka, neboť hledají stejně „postiženého“, někoho, kdo také nese břemeno. Tak dochází k degeneraci rodů. Dá se to nazvat až prokletím rodů.

Děti mají do života rodičů přijít a odejít. Ale dítě je často kompenzátorem vztahu, muž odchází za mladší a jeho bývalá žena dostává rakovinu. Když my sami nezačneme sami se sebou rozumně zacházet, nezačneme si vytvářet vztah sami k sobě, který je předurčující pro zbytek našeho života, pořádek v nás nikdo jiný neudělá. Je třeba si zvolit některou z metod, něco, za čím už jdeme. Jde o jakousi cestu k sebepoznání, nebo uvolnění psychického napětí, abychom se opravdu mohli nad sebou zamyslet a řešit svůj život.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Komunikace o pocitech a jak se chovají rozumní rodiče


Kruh, spirála, oblouk…

Pohyb po kruhové dráze je podle spisů tchaj-ťi čchüan i dalších zdrojů nejpřirozenější, nejefektivnější a nejzdravější formou, jak se pohybovat (a snad i trochu návod, jak žít). Na kruh se také lépe dívá (příjemnější jsou mandaly než čtvercové či obdélníkové obrázky), nábytek s ostrými rohy je nejen nebezpečný, ale podle feng shui nepřináší dobrou energii stejně jako rostliny s ostny. Asiaté či přírodní národy na rozdíl od Evropanů myslí v kruzích, je pro ně přirozený cyklus, který se opakuje nebo vyvíjí ve spirálách, proto od nich nečekejte jasnou a rychlou odpověď. My Evropané jdeme raději rovnou k věci, uháníme rovnou za nosem s vidinou svého cíle a sporadicky máme čas se rozhlédnout kolem (pokud nás „náhodou“ nezastaví virus).

I běžný život je plný oblouků. Ráno se protáhneme, naše paže i nohy opisují mírné obloučky, cítíme, jak je kroužení příjemné. Může se stát, že jdeme do práce oklikou, pak to znamená, že nespěcháme a užíváme si „dech rána“, stejně jako když nás někdo pohladí (pěkně do kulata), na rozdíl od případu, kdy dostaneme „rovnou“ do nosu. Zamícháme si čaj a bublinky, které se utvoří na povrchu, jsou malým uměleckým dílem. Zapálíme (kulatou) svíčku a knot se obalí a zaoblí mihotajícím se plamenem a když na něj dýchneme, celý se lehce prohne. A vzhůru na nebi plují ptáci tam a zpět jakoby klouzali na vzdušných vlnách a ladně přitom krouží křídly.

Bez kroužků, oblouků, spirál, vln, záhybů… by to zkrátka nebylo ono 🙂

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Kruh, spirála, oblouk…


Některé potíže z pohledu etikoterapie

Je třeba si uvědomit, že existuje souvislost s energetickými dráhami. Např. ruka je spojená s energetickými drahami srdce, osrdečníku, plic, tenkého i tlustého střeva. Těchto pět drah si ruku „rozebralo“.

Pokud si natáhneme RUKU, natažený sval se upraví do 48 hodin. To, co trvá déle, už je problém, přes toto místo se hlásí některá z energetických drah, nejčastěji tlusté střevo.

Když vržou KLOUBY, jde o zkrácení šlach a zmenší se tak vůle kloubů (ohebnost). Je to sice fyziologická záležitost, ale začíná to také přes některý orgán, jinak by se šlachy nezkrátily. Problém neseme v sobě. Když se to přebere, šlachy se uvolní a kloub bude fungovat dobře. Když se vydírají klouby, svědčí to o tom, že je nepořádek v těle, o kloubní mazivo se starají nadledvinky.

KŘÍŽOVÁ OBLAST je oblast větru a chladu. Říká se jí tak proto, že v křížové oblasti kličkuje dráha močového měchýře, která tudy prochází. Zde nejvýrazněji vyvstávají problémy s močovým měchýřem. Před močovým měchýřem jsou ledviny, které souvisí s mezilidskými vztahy. My se trápíme s mezilidskými vztahy, protože se k nám např. lidé chovají špatně. Problém je v tom, že je neberme takové, jací jsou. Etikoterapie pracuje na vytváření vnitřní svobody člověka. Kdo má vnitřní svobodu, dává svobodu všem. Kdo ji nemá, ostatním bere.

LOKET
Často se říká, že někdo má „tenisový loket“, jde o záležitost tenkého střeva. Většinou se vyrábí obklady, obstřiky, ale to, že se zhoršuje vylučování vápníku v tenkém střevě a začínají chybět živiny, už nikdo nesleduje. Pokud začneme pátrat po souvislostech, nebudeme řešit loket, kterým se i tak nic nevyřeší, ale budeme pátrat po principu strachu, který poškozuje tenké střevo. Potom nebude nebezpečí osteoporózy. Při osteoporóze jde jen o nabourání tenkého střeva ve spojitosti s úzkostí. A zjistíme, že stejně jako u rakoviny, že nikdo se do rakoviny nedostal smíchy, že se k ní každý protrápil.

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA jako problém sám o sobě je tak zřídkavý, že byste se divili. To, co se považuje za „štítnou žlázu“, je strach. Je to jakoby zhmotnění problému žaludku a žaludek – to je strach. Strach se projevuje svíráním žaludku, což má vliv i na jiné orgány. Strach vám tahá krk – a jak se píše v románech: Otevřely se dveře a všem se strachem sevřelo hrdlo.

EKZÉMY způsobují játra. Při vyšetření ekzému je zbytečné přijít s dítětem, původcem je matka. Lupenka (psoriáza) je kombinací jater a tlustého střeva. Je to intoxikace organizmu přes nabourané tlusté střevo – nečistoty jdou do krve a ty se potom odstávají na povrch.

HOŘKOST v ústech je způsoben nadprodukcí jaterních a žaludečních šťáv. Na PÁLENÍ žáhy poslouží zhltnout 2 lžičky plnotučné hořčice. Hořčina se spojí s kyselinami a je vám dobře.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Některé potíže z pohledu etikoterapie


Plíce

Plíce jsou párovým orgánem tlustého střeva. A každý plicní problém je ve spojitosti se strachem. Někdo si poví, no dobře, ale když přijde nějaká infekce…! Všechno čeká jen na naši nepřipravenost. Když je člověk v pohodě, nevadí mu to a může třeba chodit v mraze s krátkým rukávem a neochoří.

Platí: Když máme v pořádku duši, máme funkční játra. Když máme perfektní játra, máme dobrý krevní tlak. Když máme dobrý krevní tlak, včetně dostatku železa, dobře nám funguje mozek. A když dostatečně funguje mozek, funguje také termoregulační centrum. Je to o tom, že člověk chce se sebou něco dělat a ví, že pořádek v duši je určující pro cokoliv.

Plíce jsou také na vině, pokud se člověku nehýbe zápěstí.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Plíce


Vnitřní příčiny nemocí – pět únav:
  1. Nadměrné užívání zraku zraňuje krev (tj. srdce) – zhoršené vidění večer po práci
  2. Nadměrné sezení zraňuje svaly (tj. slezinu) – i přibývání na váze
  3. Nadměrné ležení zraňuje čchi (tj. plíce) – otoky ráno v obličeji = oslabené plíce po ležení = voda nepadá dolů sama a plíce se musí více namáhat; častý problém u starých lidí
  4. Nadměrné stání zraňuje kosti (tj. ledviny) – pobolívání v zádech, když déle stojíte
  5. Nadměrná chůze zraňuje šlachy (tj. játra) – profesionální sportovci

Zdroj: Sféra Diochi

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Vniřní příčiny nemocí – pět únav


Květen a srdce

V květnu nám radí čínská medicína posilovat srdce, kdy je nejcitlivější. Máte-li nemocné srdce, zvolte klidový program. Najděte si tep na zápěstí a zaposlouchejte se do jeho tlukotu. Z pěti základních emocí elementů se k srdci váže radost, také hořká chuť, ze smyslů řeč a červená barva.

Srdce je vládcem, císařem, z něhož vyvěrá duch a všechno poznání. V srdci jako v paláci sídlí císař (říká se mu Shen). Je císařem lidského těla. Všechny orgány mu jsou podřízeny. Když nemá císař řád, je nemoc a nepohoda. Řídí dlouhodobou paměť, patří k němu láska, radost, spokojenost, slušnost, ukázněnost, ale i zášť, pocit viny, nervozita, rozčilení, touha.

Je pánem krve a cév. Krev patří srdci. Srdce řídí cévy, je hlavní silou krevní cirkulace. Ovlivňuje kvalitu cévního systému – pružnost a průchodnost. Srdce vyživuje a ovládá všechny orgány, psychiku a emoce. Jeho úkolem je ohřívat, řídí tepelnou cirkulaci. Nejčastější patologické klíčové příznaky srdce jsou palpitace a nespavost.

Proč nemůže císař spát

Každý večer, abychom usnuli, musí se císař ponořit do lázně, a pokud je málo lázně (krve), nebo je horká (např. z emocí), pak vzniká nespavost. Pokud bereme prášky na spaní, je Shen (císař) „natlučen násilím do lázně“. Horší je brát prášky z vyčerpání než jakoby z nadměrného horka. Hypnotika zvyšují riziko selhání a zastavení srdce.

Horkost může také vzniknout z emocí, ale to je již jiná kapitola.

Zdroj: Sféra, Diochi

Cvik na posílení srdce

Meridián srdce, který je aktivní od 11.do 13. hod. (jinová dráha), můžete podpořit následujícím cvikem:

Sedněte si, dejte plosky nohou k sobě a paty přitáhněte co nejblíže k tělu. Prsty rukou obejměte chodidla, propněte paže (s lokty do stran, podél bérců), srovnejte páteř a prověste trup dolů k podlaze. Prociťte vnitřní stranu paží k malíčkům.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Květen a srdce


Čínská medicína a pět emocí

Podle čínské medicíny pěti hlavním orgánům v těle prospívá určitá ctnost a emoce: ledvinám a kostem prospívá moudrost, škodí strach. Játrům a šlachám prospívá laskavost, škodí hněv. Srdci a psychice prospívá pořádek, škodí nekontrolované nadšení. Slezině, žaludku a krvi prospívá důvěra, škodí bezúčelné přemítání. Plicím, tlustému střevu a kůži prospívá poctivost, škodí smutek. Zkuste využít svou představivost k léčení sebe sama.

Zdroj: Lunární kalendář Krásné paní

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Čínská medicína a pět emocí


Orgánová sestava Makko-ho cviků

nepatří mezi sestavy tchaj-ťi čchüan. Ke správnému praktikování tchaj-ťi však potřebujeme pružné a uvolněné tělo. Pro ty, které zaujaly cviky, je tady celá sestava v pořadí, v jakém se cvičí.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Harmonizační orgánová sestava Makko-ho


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: TU-LI PU (duli bu) – postoj zlatého kohouta

Postoj zlatého kohouta asi nejvíce ze všech postojů procvičuje stabilitu a schopnost udržet se v těžišti, protože při něm stojíte na jedné noze a druhou nohu máte zvednutou. Je určitou protiváhou postoje draka, protože se jedná o nejvyšší postoj, s nímž se můžete v sestavách setkat.

Jak vytvořit tu-li pu

  • postavte se do postoje wu-ťi a zkontrolujte všechny části těla:
  • hlava je v protažení, brada lehce zatažená, nejvyšší bod na temeni paj-chuej (baihui) směřuje k nebi
  • páteř je vytažená, rovná
  • pánev (kchua, tj. oblast kyčlí) uvolněná, směřuje k zemi
  • přeneste všechnu váhu na jednu nohu, druhou zvedněte s pokrčeným kolenem
  • pozice rukou přizpůsobte zvolené formě (ve Zlatém kohoutovi je jedna ruka u stehna stojné nohy otočená dlaní proti zemi, druhá je zdvižená nad hlavou s dlaní otočenou od těla)

Kchua a celkové uvolnění

V tomto postoji je obzvlášť důležité správně si „zasednutí“ do kchua, tj. uvolnit kyčle. Dostatečným snížením těžiště zlepšíte stabilitu a zachováte pružnost těla, která je potřebná pro případné vyrovnávání nerovnováhy.
Nezapomeňte, že výsledkem by mělo být kromě posílení svalů a zažití správné pozice těla také maximální možné uvolnění.

Nohy

Spodní část zdvižené nohy (tj. od kolena dolů) nechce volně viset dolů. Špičku přirozeně uvolněte. Můžete zkusit také „sportovní“ variantu, kdy lýtko přitáhnete těsněji ke stojné noze.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: tu-li pu


Srdce, obal srdce a plíce

Skutečných problémů se srdcem nebývá až tak mnoho. Spíše jde o jeho okolí. Perikard – osrdečník je spojený se stavy úzkosti a lidé to přenášejí na srdce. Je to o nevědomosti a o ochotě cosi si přiznat. Člověk by si měl říci: aha, píchá mě při srdíčku – to znamená, je tu jakési upozornění, že cosi mi nevychází. Moudrý člověk poví třeba: aha, tak to je asi to, že mám jít zítra tam a tam a mne se nechce a mám z toho strach. Perikard není nebezpečný z hlediska zdravotního, spíše z hlediska psychického a jeho dopadu. Verbalizovaný problém však přestává být problémem.

Co se však stává? – lidé začnou mít strach, tím si umocní úzkosti a potom se potíže roztáčí. V nejlepším případě se to pojmenuje angina pectoris, případně člověk skončí na chorobném „rozběhnutí se“ nějakého jiného orgánu. Od perikardu nás též může bolet ruka, ženy bolí od perikardu také z boku prsa. Když jsou ženy nešťastné, v místech, kde je dráha perikardu, se vyrábí uzliny. Tyto uzliny se vytvořily až po strachu.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Srdce, obal srdce a plíce


Čan čuang – uvolněné stání

Čan čuang je klid/nehybnost. Je to nejzákladnější a nejpokročilejší forma tréninku v tchaj-ťi čchüan. Cvičte čan čuang, abyste zlepšili/opravili svůj pohyb. Nehybností pěstujete uvolnění. Uvolnění rozvíjí harmonii celého těla. Při cvičení čan čuang soustředíte svůj záměr (yi) na vizualizaci pohybu. Čan čuang pěstuje sílu celého těla a rozvíjí pevné zdraví.

Bob Bacher

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Čan čuang – uvolněné stání


Imunita vychází z duševního stavu

„Neexistuje takový duševní stav, který by se neobrážel ve stavu imunitního systému. Stav mysli – myšlenky a pocity, které lékařský model naprosto ignoruje, ve skutečnosti sehrává významnou úlohu při uzdravení. Dokonce i smích spustí uvolňování endorfinů, což vede k pozvednutí nálady a působí na ústup nemocí,“ napsala neurovědkyně Candace B. Pert.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Imunita vychází z duševního stavu

Máte sklon k chování, které způsobuje rakovinu?

Prof. dr. med. Ronald Grossarth-Maticek z Heidelberské univerzity vypracoval v roce 1965 osobnostní charakteristiky 1353 obyvatel jedné jugoslávské vesnice a vytipoval 38 z nich, kteří by mohli s ohledem na svoje osobnostní zabarvení zemřít na rakovinu. Když se po jedenácti letech do vesnice vrátil, zjistil, že 37 z oněch 38 už na rakovinu zemřelo.

Čím byli zemřelí nejtypičtější? Racionalitou, stereotypií, skrýváním či potlačováním stresu, zablokováním erotiky a horlivým plněním povinností. „Také se jim nezdály sny,“ napsal Grossarth-Maticek. Byli sice považováni za obětavé, vzorné i hodné, jenže nebyli dost hodní sami na sebe. Nerozmazlovali se, nesnívali, netoužili a nemilovali. Připoutávali se spíše k povinnostem, které se ani nemusely stát povinnostmi, ale sloužily k utrácení jinak nespotřebovatelného času. Chyběl jim humor, nadhled a optimismus.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Máte sklon k chování, které způsobuje rakovinu?

Zdroj: Nemoc hodných lidí: rakovina – PhDr. Petr Novotný


Nadledvinky

Jde o nejcitlivější orgán endokrinního systému. Vyrábí šedesát látek. Patří sem všechny antialergeny – díky funkčnosti nadledvinek nebudete mít např. alergii. Nebude vitiligo, padání vlasů, AIDS, SARS, atd. Máme v sobě všechno. Nadledvinky začnou vynechávat tehdy, když je problém se žlučníkem a játry. Tím se nabourá funkce hormonů, feromonů, atd. začínáme ztrácet náladu. Přes „pořádek“, který se v nás děje, se přestávají produkovat hormony „zodpovědné“ za naši náladu.

Už jen zamyslet se sám nad sebou je obrovský start pro člověka, už jen to chtění: chtít začít řešit můj vztah. Přeci jen tím, že si nebudeme připouštět věci, které nemůžeme změnit. Připomínám Františka z Assisi, který říkal: „Bože, dej mi pokojnou mysl, abych přijal věci, které změnit nemohu. Dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. A dej mi moudrost, abych rozlišil jedno od druhého.“

Když máte nějakou zlou myšlenku, časem na ni zapomenete, ale už ji máte v sobě a ona s vámi pracuje. Zkuste je napsat na papír, jakýkoliv negativní problém, neboť už tím se tohoto problému zříkáte. Je to vaše cesta, jak začít v sobě dělat pořádek. Je to jeden z prvních kroků.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Nadledvinky


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: PCHU-PU (pu bu) – postoj draka

Postoj draka vychází z postoje kung-pu. Postavte se proto do této „výchozí“ pozice a zkontrolujte všechny body důležité pro její správné vytvoření. Pak nechte lehce poklesnout kyčel u nataženější nohy (pokud se otáčíte kolem svého středu, druhá kyčel se současně nepatrně zvedne). Pohyb kyčlí vás automaticky přetočí směrem k propnutější noze, tam nyní stojí váš imaginární soupeř. Postoj se vyskytuje např. ve formě Drak usedá, při níž jsou ruce zavřeny v pěst, každá nad svou nohou (viz foto).

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: pchu-pu


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: TCHAJ-ŤI POSTOJE (kung-pu)

Po středových postojích následují tchaj-ťi pozice, tj. pozice, v nichž je váha výrazněji na jedné straně a je možné vytvořit dvě zrcadlově identické varianty. Trénuje se v nich uvolnění těla, zklidnění mysli, posílení zejména nohou, ale také větší cit pro rovnováhu, obratnost a pružnost. Přehled jednotlivých postojů naleznete ve Slovníčku pojmů 5: základní postoje v tchaj-ťi čchüan.

Pro všechny pozice obecně platí:

  • hlava je v protažení, brada lehce zatažená, nejvyšší bod na temeni paj-chuej (baihui) směřuje k nebi
  • páteř je vytažená, rovná
  • pánev (kchua, tj. oblast kyčlí) uvolněná, směřuje k zemi
  • dýchání do břicha

 

Postoj KUNG-PU (gong bu) – postoj luku a šípu

Častým postojem, který se objevuje v sestavách Čchen tchaj-ťi čchüan, je postoj luku a šípu. Jak vytvořit kung-pu:

  • postavte se s chodidly cca na tři stopy od sebe (střední výška postoje)
  • váha je rozložena v poměru 70:30, event. 80:20 (noha, na které je více váhy, má pokrčené koleno, špičku otevřenou a koleno nad špičkou, event. středem chodidla, druhá noha tvoří lehký oblouk – koleno je mírně pokrčené, špička zavřená)
  • postavení hlavy, páteře, pánve (event. dýchání) upravte podle pravidel společných pro všechny postoje (viz výše)
  • ruce mohou být např. v pozici jednoduchého biče (viz obrázek)

Správná šíře postoje:

Snažit se najít správnou šíři postoje může být někdy obtížné. Pokud je vaším záměrem protažení a posílení, postavte se do postoje lehce širšího, než byste zvolili při cvičení sestav. Pokud hledáte postoj stabilní a efektivní pro navíjení, použijte jednoduchou pomůcku – navíjení na místě. Správný postoj je takový, v němž dokážete pohodlně a správně navíjet na jedné noze. Pokud vám to nejde, je pro vás postoj pravděpodobně moc široký.

Špičky:

Směr špiček vám ukazuje, kudy „odchází“ energie (kam směřuje síla), proto je důležité vědět, je-li špička otevřená či zavřená.

Výdrž:

Jak jste jistě sami zjistili, v tomto postoji jste zpravidla schopni vydržet déle než v postoji jezdce na koni. Je to proto, že váha se více „rozlévá“ do stran. Navíc kdykoli vás při stání v kung-pu začne bolet jedna noha, můžete přenést váhu na druhou stranu – v postoji vydržíte celkově delší dobu, což je výbornou motivací ) .

Uvolnění:

Smyslem tréninku postojů by mělo být kromě posílení také celkové uvolnění. Lepšího uvolnění horní části dosáhnete, když ji necháte „volně spočívat“ na kchua, do něhož si dobře zasednete. Váha je sice viditelně více na jedné straně, ale můžete ji „mentálně“ rozprostřít mezi obě nohy, ponese vás pak více „oblouk konstrukce“ než pouhé svaly. Pocitu rozpínání může pomoci představa balonu, na němž sedíte. A jak už víte, uvolnění podporuje i přirozené, uvolněné a hluboké dýchání.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: TCHAJ-ŤI POSTOJE (kung-pu)


Věda je osobní záležitostí každého člověka

Naše civilizace provedla zvláštní věc. Vytvořila představu, že věda je výsadou nějakých úžasně chytrých lidí, kteří mají vzácný talent odhalovat nejrůznější tajemství naší existence. Já považuji vědu za základní lidskou činnost. Proč? Protože věda je poznávací proces, jehož výsledkem je poznání smysl života každého člověka, nejen vědce.

Z duchovního hlediska má poznání dva klíčové parametry. Je tvořeno souborem informací, které má konkrétní člověk k dispozici, a následně schopností využít tyto informace ke spokojenějšímu a zdravějšímu životu. Druhým parametrem je nepřenositelnost. Můžeme si sice předávat obrovská množství informací, což je dnes běžné, ale nelze si předat schopnost tyto informace využít k lepšímu a spokojenějšímu životu. Neboli, za mě nemůže poznat nikdo jiný. Poznávání nepřirozené a není možné z něj člověka vytrhnout. Pátrání po tom, kdo jsem, co tady dělám a proč a jak být spokojenější a zdravější bytostí, je základním posláním každého z nás. Pokud se necháme ošálit a necháme někoho druhého, aby to zjišťoval za nás, a pak se tím slepě řídíme, dopadneme podle toho. Zásadně omezíme svoji svobodu, protože vložíme naši základní potřebu do rukou někoho jiného. Přitom zapomínáme, že tento někdo jiný je také pouhá učící se lidská bytost, která dělá chyby.

Proto je potřeba přistoupit k současné vědě jinak, nevést se v omylech druhých, ale přiložit ruku k dílu. Pomoci vědě zaujmout to správné místo v našich životech. Cestu, jak to provést, vidím v osobním přístupu. V tom, že se začnu zajímat v prvé řadě o sebe, o svou psychickou a fyzickou schránku. Protože jenom spokojenější a zdravější člověk může podat dobrý výkon a posunout se vpřed. Budu přemýšlet, proč se bojím nemocí a smrti, ztráty zaměstnání, odchodu partneru apod. a ptát se sebe sama, jestli chci v tomto strachu dále žít. Začnu se zajímat o to, jak tyto strachy zvládnout, o způsoby spolupráce, jak sdílet toto poznávání s ostatními, jak se vzájemně podporovat.

Mohu zjistit, jestli neexistují poznávací systémy, které možná na uvedené otázky mají jiné odpovědi než současná věda. Např. kabala, buddhismus, taoismus, zenismus… Přitom vždy zapojím selský rozum. Každá informace je názorem bytosti, která je někde na své cestě. A vůbec nezáleží na tom, jestli si ona nebo já myslíme, že je přede mnou nebo za mnou. Co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro druhého. Ale budu pečlivě zkoumat, kolik je v dané informaci, v daném doporučení LÁSKY.

Jak to poznám? Velmi jednoduše. Nebude obsahovat hodnocení, kdo nebo co je více pravdivější, božštější, lepší, vpředu apod. Nebude obsahovat nenávist, závist, posměch, nabádání k povyšování či ponižování. Nebude obhajovat lež a chamtivost. Nebude tvrdit, že je jediná, správná, vyvolená. Jednoznačně odsoudí násilí, psychické i fyzické, na druhých i na sobě.

Na těchto principech se nám může podařit vytvořit vědu, která bude obsahovat fázi jednotlivce (celoživotní osobní rozvoj sebe) a fázi společenskou, tj. vzdělávací systém, jehož hlavním cílem bude předávání informací, jak spokojeněji a zdravěji žít s láskou v těch nejširších souvislostech. Tyto fáze vygenerují „absolventy“, kteří budou schopni řídit se vlastním hodnotovým systémem, systémem vybudovaným z vlastních zkušeností na principech lásky a nikoliv pouze z poznání druhých. Tito lidé se mohou věnovat nejrůznějším činnostem, opět s láskou. Svět se začne zásadně měnit a s ním i věda. Lidé budou vědět, že tady nejsou kvůli ekonomickému růstu. Už na nic nečekejme, začít můžeme hned. Vivat poznání!

Jiří Nižňanský (časopis Médium – duben 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Věda je osobní záležitostí každého člověka


Neustálá proměna a pohyb tchaj-ťi

V pohybech tchaj-ťi čchüan je obsažen princip neustálé, plynulé proměny. Jeden pohyb střídá druhý, přelévá se volně z jedné pozice do druhé, otevírání střídá zavírání, posun vpřed následuje ústup vzad, stoupáme, abychom vzápětí klesli, zprava se přesouváme vlevo… Dech směřuje do středu a ven, nádech se proměňuje ve výdech a naopak. Záměr plodí myšlenku a ta vyvolává pohyb, reakci… To vše se neustále opakuje v nejrůznějších kombinacích…

Tchaj-ťi čchüan nás tím upozorňuje na nekonečnou proměnlivost, které podléháme my i naše okolí. Učí nás přijmout změnu, být její součástí, bez námahy či vnitřního vzdoru se přizpůsobit. Protože nic není stálé. Jediné, s čím můžeme spolehlivě počítat, je změna. Tchaj-ťi nás vede k tomu, abychom „pluli“ podle daných principů z jednoho místa do jiného, nikde nezadrhávali, nikde nepřesahovali, nikde nešli proti samotné podstatě tchaj-ťi. Nemusíme jít všichni nutně stejnou cestou, jen pravidla pro nás platí stejná.

A pokud princip proměny vztáhneme na celý náš život a způsob myšlení, nebudeme se vzpírat změnám, stát zarputile na místě nebo razit si cestu v protisměru, pocítíme klid a důvěru, neboť se staneme součástí proměnlivého víru života.

 

2 principy tchaj-ťi

Pohyb si můžeme uvědomit prostřednictvím dvou úkolů, které se v tchaj-ťi čchüan snažíme naplnit stáním v pozicích a při pohybu ve formách:

„V pohybu nalezni klid“

Vnímání těla v pohybu: Postavte se, lehce pokrčte kolena a poklesněte do kyčlí. Chvíli věnujte pozornost vnímání středu vašeho těla, který se nachází kousek pod pupíkem. Střed znamená ukotvení, stabilitu, pevnost a zdroj.

Poté, co si svůj fyzický střed uvědomíte, dejte se do pohybu. Uvědomte si, jak plynule přenášíte váhu z jedné nohy na druhou, jak míjíte své okolí, jak lehce postupujete vpřed, jak něco kolem vás odchází a objevuje se nové, jak je vám pohyb příjemný… protože intuitivně víte, že pohyb znamená život. Navzdory pohybu si zachováváte vnitřní klid a stabilitu, protože vaše opora, váš střed, se pohybuje neustále s vámi.

„V klidu nalezni pohyb“

Vnímání těla v klidu: Sedněte si nebo lehněte tak, abyste se cítili pohodlně, a co nejvíce se uvolněte. Pak obraťte svou mysl dovnitř svého těla a „zaposlouchejte se“ do vnitřních dějů. Vědomě do ničeho nezasahujte, nevytvářejte myšlenky, jen sledujte, co se děje ve vašem vnitřním světě… Zjistíte, že navzdory tomu, že nevyvíjíte žádnou fyzickou ani psychickou aktivitu, uvnitř jste plni života. Každou vteřinou se proměňujete, dýcháte, pulsuje ve vás život, čchi, probíhá nepřeberné množství procesů…, aniž byste do tohoto pohybu vědomě či přímo zasahovali. Jste totiž přirozenou součástí neustálé proměny.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Neustálá proměna a pohyb tchaj-ťi


Otevřete okno a bude vám líp

Byly napsány tisíce svépomocných knih s jednoduchými i složitými recepty na šťastný život, jasné myšlení a lepší životní pocit, ale tohle je ta nejprostší a zároveň nejspolehlivější rada, jakou lze najít. Zastavte se a podívejte se z okna. Tento nepatrný čin dokáže změnit náladu, celý den i celý způsob života.

Pozorování přírody vytváří obdobné pocity vzájemné provázanosti. Naše problémy se najednou v obraze nezměrného vesmíru jeví menší, prodchne nás pocit pokoje a posvátného úžasu.

Možná vám pomůže, když si to budete nějak připomínat, třeba si to spojíte nějakými chvílemi, např. po jídle nebo po příchodu z práce. Čas strávený u okna považujte za formální cvičení, ne jen za něco náhodného. Třicet sekund záměrně a soustředěně hleďte z okna. Může to být okno v kuchyni nebo ve vlaku s výhledem na les nebo mladý stromek, na tom nezáleží. Aktivně, úmyslně a pozorně dělejte jediné. Dívejte se z okna.

Provádějte to několik dní, sledujte změny, k nimž dochází v tu chvíli a později během dne. Zaregistrovali jste pozitivní účinky?

Zdroj: Léčivá příroda, Jak může uzemnění, pobyt venku nebo jen otevřené okno uzdravovat – Alice Peck

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Otevřete okno a bude vám líp


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan: MA-PU (mabu) – postoj jezdce na koni

Jak si můžete z názvu domyslet, jde opět o postoj, který je vyvážený na obě strany. Ma-pu je poměrně náročný nejen s ohledem na výšku, resp. nízkost postoje, ale zejména proto, že vyžaduje správně otevřenou oblast kchua. V opačném případě je obtížné si do postoje pořádně zasednout a nelze využít sílu konstrukce k podpoře těla.

Jak vytvořit ma-pu

  • nohy jsou doširoka rozkročené v poměru váhy 50:50, špičky směřují dopředu (v ideálním případě jsou kolena nad špičkami a stehna ve vodorovné pozici se zemí – poznáte to tak, že si stehna položíte např. tyč nebo smeták a neskutálí se dolů 😀 )
  • hlava je v protažení, brada lehce zatažená, bod paj-chuej
  • páteř je vytažená, rovná
  • chodidla spočívají na zemi, váha je rovnoměrně rozložená
  • ruce můžete mít v pozici držení míče (jako ve wu-ťi), volně v pase či na kchua (ale neopírejte se o ně!)

Tip:
Snažte se uvolnit horní část těla (nechat ji správně dosednout na pas). Zkuste postupně místo síly svalů využít sílu konstrukce těla, která vás bude podepírat s menším vynaložením vnější fyzické síly.

Uvolnění a dech:
Čím náročnější je pozice, tím více je potřeba soustředit se na uvolnění a udržení klidného, přirozeného a plynulého dechu. Jakékoliv napětí rozpouštějte prostřednictvím dechu či vizualizace míčů, na kterých sedíte nebo o něž se opíráte.

Výdrž:
Zpočátku se snažte vydržet alespoň 20-30 vteřin, pak můžete dobu postoje prodlužovat neomezeně 🙂 . Pamatujte, že nejdůležitější je správné provedení postoje, nemá smysl snažit se vydržet co nejdéle a bořit přitom správný postoj…

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Postoje v Čchen tchaj-ťi čchüan: ma-pu


POSTOJE v Čchen tchaj-ťi čchüan – WU-ŤI

Na procvičování základů v Čchen tchaj-ťi je většinou málo času. Se studenty jsme se nyní rozhodli zastavit (a to doslova 🙂 ) a věnovat se postojům, které pak v sestavách, jako když najdou. Dokonce jsme v jedné skupince vyhlásili soutěž o sladkou cenu pro toho, kdo vydrží stát nejdéle. Můžete si pomyslně zasoutěžit s námi. Inspirací vám může být tento seriál shrnující postoje stylu Čchen (pozn.: postoje a jejich použití v jiných stylech se mohou lišit).

Stání v postoji Wu-ťi – Wu-ťi čuang kung
(není to sice tchaj-ťi postoj, protože jde o středový postoj, ale je výchozí pro pochopení správného postavení těla, uvolnění a procvičování dechu)

  • postoj na šíři ramen (vnější okraj ramen je v rovině s vnějšími hranami chodidel)
  • chodidla rovnoběžně (váha je rovnoměrně rozložena po celém chodidle)
  • hlava v protažení, brada je lehce zatažená
  • páteř vytažená, rovná
  • pánev (kchua, tj. oblast kyčlí) uvolněná, směřuje k zemi (docílíme toho lehkým poklesnutím v kolenou, jako bychom si chtěli sednout na židli, kolena nesmí „předbíhat“ špičky)
  • ruce drží pomyslný míč, prsty směřují zakulaceně proti sobě, ramena i lokty jsou uvolněné
  • dýchání do břicha

Vytvoření pozice:
Pro získání představy rovných zad si můžete pomoci přitisknutím zad na zeď, paty jsou cca na třetinu chodidla ode zdi (pokud vám nejde ani to, lehněte si na záda a pokrčte kolena). Poté, co nastavíte tělo, projděte celé tělo od hlavy až k patě a soustřeďte se na odstranění veškerého napětí v těle.

Dech:
Máte-li uvolněné tělo, soustřeďte se na dýchání do oblasti břicha. S nádechem břicho lehce vytlačte ven, s výdechem lehce zatáhněte dovnitř. Dech je přirozený, plynulý, hluboký.

Tip pro lepší cit pro rovnováhu:
Zkuste přenášet váhu lehce dopředu a dozadu, případně doprava a doleva, abyste zjistili, kde je skutečný střed chodidel. Váhu můžete přenášet i diagonálně do pravé špičky a do levé paty a pak obráceně.

Výdrž:
V postoji zkuste vydržet několik minut, postupně např. až 10-15 minut, pokud se cítíte pohodlně, klidně i déle 🙂

Rada:
Pokud vás bolí nějaké místo, nesoustřeďte se na bolest, ale na uvolnění. Můžete toho dosáhnout např. prodýcháváním příšlušného místa.

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Postoje v Čchen tchaj-ťi čchüan: wu-ťi


Zdraví a nemoc v Číně

Určitě existovaly národy, které si uměly opravit zdraví snadno a rychle. Snad nejdále v tomto směru došli Číňané. Tvrdí se, že ovládali nejen akupunkturu, ale souhrnné umění léčit asi 4000 let před naším letopočtem.

Došlo to údajně tak daleko, že jejich lékaři, kteří byli velmi vážení, byli placeni podle toho, kolik měli v okrsku zdravých lidí. Byli všichni zdraví? Byla plná gáže. Někdo onemocněl? Snížil se plat doktorovi. Nemocný člověk nemohl pracovat a tedy platit. Logicky z toho vyplývá, že jejich lékaři museli mít patřičné znalosti a příslušné vědomosti, v opačném případě by museli vymřít hlady. Čínští lékaři se velice starali o prevenci a lidé měli tolik znalostí, že výživou a životosprávou si udržovali zdraví, říkalo se, že když někdo onemocněl na banální chorobu, měl by se stydět, že to nezvládl.

Zdroj: Netradiční bylinkář – Roman Kindl

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Zdraví a nemoc v Číně


Žlučník

Včera jste si přečetli o pohledu etikoterapie na játra, která jsou aktivní v dubnu. Dnes se ještě malou poznámku k jeho párovému orgánu – žlučníku.

ŽLUČNÍK a JÁTRA jsou tzv. lapači všech našich zážitkových problémů. Trápí vás něco? Naštval vás někdo? Nemůžete někomu něco odpustit? Půjčil jste někomu peníze a on vám je nevrátil? Chce si někdo půjčit od vás a vy mu peníze nechcete dát? Hryže vás žlučník. Důvodem je naše vnitřní napětí.

Žlučník je sice po pravé straně, ale dráha žlučníku začíná při vnějším očním koutku a jde přes hlavu. Proto vznikají migrenózní stavy, bolí hlava – tzn. potíže se žlučníkem. Poznáte to také, když se probouzíte v noci mezi 23. a 1. hodinou. Tou dobou je totiž žlučník nejvíce aktivní. Když má někdo ráno pocit, že vidí hůře a trvá mu nějaké dvě hodiny, než se rozkouká, může to být proto, že usínal s nějakým problémem. Když člověk ještě funguje jakž takž bez brýlí, ale už je to na hraně – žlučník nás tím upozorňuje, že se trápíme a je v nás problém, který nemáme vyřešený.

Dráha žlučníku vychází ze spodiny lebeční a kontroluje šíjové svalstvo. To, čemu se říká bolest krční páteře, nemá s krční páteří nic společného. Jde o křeče šíjového svalstva. Zatuhnou – žlučník volá o pomoc. Pokud si necháte vyoperovat žlučník, nevyřešíte vůbec nic, neboť energetické dráhy žlučníku zůstávají do konce života.

Žlučníková dráha dále prochází ramenem, kontroluje mezižeberní svalstvo, ale také kyčelní klouby a kolena. Za problémy s kyčelním kloubem může jednoznačně žlučník. O kolena se dělí žlučník ještě s játry a slezinou. Velké množství totálních endoprotéz je zbytečné, určitě jich není třeba tolik. To, že kloub bolí, není věcí opotřebovaného kloubu, jsou to bolesti všeho, co je v jeho okolí.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Žlučník


Játra

Jarní období se nese v duchu elementu dřeva a dvou jeho spřízněných orgánů: žlučníku a jater. Po březnové zvýšené citlivosti žlučníku následují v dubnu jako nejvíce ohrožený orgán JÁTRA.

Játra jsou největší tkání v těle a hlavní orgán látkové výměny a ovlivňují celý organismus. Játra podporuje přiměřený pohyb, dostatečný spánek a klid a teplo po 23. hodině! Játry prochází všechny destruktivní pocity (lítost, úzkost, strach, ale též zloba, zlost, křivdy), proto bychom si měli své pocity hlídat.

Pokud játra nedostávají dost energie, spouští další problémy zejména v oblasti plic a obalu srdce. Lidé mívají v noci křeče, probouzí se, neboť si játra seberou energii ze srdce a srdce se zastaví. Proto jsou časté noční úmrtí (mezi jednu a třetí hodinou v noci, kdy mají játra největší aktivitu). Játra jsou zodpovědná také za nízký tlak (na rozdíl od ledvin, které způsobují vysoký krevní tlak). Ve spojitosti s játry se projevuje nedostatek hořčíku (modřiny), při nedostatku železa dochází k chudokrevnosti – špatně se přenáší kyslík do mozku a člověk je unaven. Pokud se vám dělají hnědé skvrny na rukou, chybí vám antioxidanty, především selen. Selen je nejvíce obsažen v ořeších, vnitřnostech a mořských rybách.

Únavový syndrom je záležitostí nedostatečné funkčnosti jater. Nejhorší je, že játra nebolí. Když jiné orgány upozorní bolestí, játra nikdy. Mohou se pouze nafukovat. Mezitím ale pokazí, co sedá, protože když dobře nefungují, zhoršuje se metabolizmus. Plynatost, meteorizmus, bulání v těle, sklony k průjmům, nechutenství (v pudu sebezáchovy mají nadprodukci šťáv v žaludku, ten pak odmítá stravu), až po nedostatečné čištění tkání (díky nízkému krevnímu tlaku). Hrozí, že lymfa, která je vytlačovaná z vlásečnic krevního systému do tkáně, se někde zastaví, vznikne z toho lymfatický uzlík a z něj dále nádor.

Glaukomické změny na očích – zákaly – jsou též od jater. Skvrny, kterým se říká stařecké, jsou od jater. Nejsou závislé na věku, jsou závislé na stavu duše. Proč se to přisuzuje starší generaci? Staří rodiče si mysleli, že když dají dětem všechno, dočkají se vděčnosti, ale to je velký omyl. Je to záležitost trápení se, strádání apod.

Játra můžete kromě dostatečného spánku, klidu a pozitivního vnitřního naladění posílit také speciálními cviky, např. z meridiánové rozcvičky Makko-ho.

Zdroj: Etikoterapie + Lunární kalendář Krásné paní

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Játra


Rytmus dne

Lékaři, policisté, hasiči či prodavačky si na nedostek aktivity a pohybu stěžovat nemohou, ale spousta lidí zůstala uvězněná ve svých bytech či domech a najednou neví, co si s tou spoustou volného času počít. Nudí se, tráví celé dny v pyžamu, mají deprese… a maximálně „hodí“ své rozcuchané postelové foto do postu.

Karanténa ještě nějakou dobu potrvá, a tak pokud se nechcete unudit k smrti nebo úplně „zblbnout“, tudy cesta nevede. Jako dlouholeté OSVČ se mi osvědčilo udělat si hrubý plán dne, který se snažím dodržet.

Je jaro, vyplatí se tedy věnovat dostatek času zdravému a pravidelnému stravování (vařte, domácí strava je chutnější, zdravější a navíc experimentování může být zábava) a pravidelnému pohybu (kdo může jít ven, ideálně ve volné přírodě, kdo ne, stačí otevřít okno, dýchat, protahovat se či posilovat). Vymezte si část dne pro pracovní či úklidové aktivity (je přeci ideální doba na jarní detox bytu, sebe i svého myšlení, všechno staré vymeťte ven 🙂 ), ale nezapomeňte se věnovat i koníčkům a oddechu, něčemu, co vás nabíjí a naplňuje či co dlouho odkládáte. Je čas studovat a poznávat nové věci. Dejte prostor rodině, povídejte a hrajte si, něco společně tvořte, ale na chvilku si také „zalezte“ a buďte jen sami pro sebe a se sebou. Pokud chcete a můžete, pomáhejte druhým, povídejte si s nimi o svých pocitech, ujistěte je, že jste tu pro ně.

A pokud tímhle vším naplníte den, na nudu už prostě nezbyde čas. Alespoň já jsem ji ještě nestihla ani zahlédnout 🙂 .

Přeji vám bohatě a smysluplně naplněné dny!

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Rytmus dne


Technologie – zázrak i závaží

Propojení na dálku pomocí nejrůznějších technologií je zázrak, který oceníme, jsme-li odříznuti od vnějšího světa z důvodu nemoci, přírodní katastrofy, karantény… nebo chceme-li komunikovat s někým, kdo není v naší bezprostřední blízkosti, ať už nám třeba dotyčný chybí či se jen cítíme opuštění.

Televize, internet, sociální sítě… nám dávají pocit jistoty a života, pocit, že svět se „točí dál“, že máme věci pod kontrolou, že víme. Na druhou stranu nás ale odvádějí sami od sebe a naší schopnosti umět se zabavit, umět žít přirozeně a ve své vlastní probíhající realitě.

Může se zdát, že lidé v minulosti byli ochuzeni o možnost sdílet své pocity, úspěchy či neúspěchy, stížnosti či potěšení, o možnost zjišťovat informace a dozvídat se o všeličem. Měli však něco, co my jsme už dávno zapomněli nebo ztratili… skutečnou plnost života, napojení na přírodu, svou kreativitu, radost z maličkostí, víru v to, co se právě děje, vděčnost…

A proto stejně jako je čas být ve spojení s druhými, je také čas spojit se sám se sebou… čas na to sednout si s krásnou knížkou, vyšívat, háčkovat, plést, cosi po domácku kutit, čas vyprávět dětem příběhy, hrát karty, malovat, vymýšlet své vlastní cviky na míru pro své tělo, čas pečovat o květiny nebo okopávat záhonky, vařit pro své blízké, vychutnávat si kávu, jen tak se smát, dívat se z okna, jak plyne život, jak létají ptáci a táhnou mraky, jak chutná vítr, slunce a déšť, jak se den se měni v noc a noc v den…

A tento čas (ne)povšimnut utíká…!

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Technologie – zázrak i závaží


Doma

Hodně z nás sedí doma. A máme šanci zjišťovat, jestli naše doma je opravdu naším domovem. Jestli ty 4 stěny (nebo kolik jich vlastně doopravdy je) nám poskytují útočiště a oporu, jestli je v nich klid, útulno a dostatek volného prostoru k dýchání, jestli v nich proudí příjemná (nebo vůbec nějaká) energie, jestli odráží naše skutečné JÁ.

Nejsme zahlceni věcmi, které se nám nelíbí, které nepoužíváme, nemáme rádi, jsou přežité, berou nám energii…

A pokud nám něco nesedí, není právě teď ta správná doba něco s tím udělat? Můžeme dát na vlastní intuici nebo se nechat vést knížkou Blanky Vun Kannon Návrat domů (její recenzi naleznete po kliknutí na: Návrat domů

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Doma vs domov


Jak se vypořádat s problémy? Pojmenujte je…

Před problémem se nedá utéct. Pokud ho nebudete řešit a nepojmenujete, neztratí se sám od sebe. Křivda cvičí s každým třetím. Lítost je nejzrádnějším pocitem, který existuje. Všechny ostatní pocity se dají člověku vymluvit, ale lítost ne. Kolem lítostivého člověka se chodí jako okolo malomocného, aby se o něho nikdo neotřel, neboť on je lítostivý. A z lítosti je nejvíce rakoviny. Také strach je pocit, který nemá žádnou hodnotu. Trápit se pro jiného je nesmysl, protože my můžeme druhému pomoci, ale trápit se místo něj nemá význam.

Pokud problém, který vnímáme a který s námi „cvičí“, najdeme a pojmenujeme, protože si to přejeme – problém se může vyřešit, problém přestává být problémem. Pojmenováním problému se dostáváme v devadesáti procentech zpět do pohody. Např. křivda, někdo nám ublížil, ale my ho nemůžeme zastřelit, ani přejet autem, tak mu asi budeme muset odpustit. Bez odpuštění není uzdravení. Není to problém druhého člověka, ale náš.

Jsou ale lidé, kteří prošli v životě všeličím a nepoučili se. Chodí jako na připínáčcích, přitom je problémy rozhazují znovu a znovu, oni si jen stěžují, jaký mají těžký život. Oni se ale musí pustit do pojmenování elementárních příčin nešťastných pocitů.

Zdroj: Etikoterapie

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Jak se vypořádat s problémy? Pojmenujte je…


Držení těla

Chůze a DRŽENÍ TĚLA nás charakterizují. Vědomě či nevědomě jimi podáváme o sobě informaci. Osvojte si sebevědomé a zdravé držení těla. Vyzkoušejte si správný stoj: položte si na hlavu knihu a stůjte zpříma tak, aby kniha nespadla. Bradu přitáhněte ke krku a dívejte se rovně před sebe (zdroj: Lunární kalendář Krásné paní).

A samozřejmě pro „tajčisty“ je tu pokročilá varianta: wu-ťi s knihou na hlavě, pak čchi-kung, navíjení a ve finále celá sestava 🙂 . Hodně štěstí!

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Držení těla


Což takhle dát si šlofíka v práci?

Zaměstnanci, kterým po obědě často padá hlava, by si v budoucnu mohli v práci dopřát lehký odpočinek. Jedna holandská akrchitektka pro ně navrhla pracovní stůl s postelí a malou televizí. V odpočívárně se člověk může v klidu natáhnout a nabrat síly za bílého dne. Vědci totiž tvrdí, že i sedmiminutový šlofík může lidem pomoci v překonání krátkodobé únavy.

Postel ve stole je podle designérky vhodná pro všechny typy pracujících. Od státních přes korporátní zaměstnance, podnikatele až po osoby samostatně výdělečně činné. Díky závěsům může člověk odpočívat v soukromí i v „open space“. „Šlofíkárna“ je zatím jediná svého druhu. Vynálezci ji teď testují, aby mohla být na trhu už příští rok.

Kolik takový stůl bude stát, zatím není jasné. Otázkou také zůstává, jak manažeři uhlídají, aby zaměstnanci v práci neprospali celý den 🙂 .

Zdroj: časopis Sféra (březen – duben 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Co takhle dát si šlofíka v práci


Inspirující Omán… země vlídných lidí, bez zbytečné politiky a tak nějak tuším, že i bez koronaviru 🙂

Když si představíme část světa obývanou Araby, zjistíme, že ji v podstatě na západě ohraničuje Maroko a na východě právě Omán. Ačkoliv tyto divukrásné země dělí obrovská vzdálenost, mají mimo klimatu a převažujícího Islámu, mnoho společného i (podle mého názoru) výjimečného oproti obrovskému „zbytku“ arabských zemí mezi nimi.

Pokud tuto oblast trochu znáte naživo, nelze již na letišti přehlédnout mírumilovnou a klidnou energii zářivých očí. Přesvědčíte se, že islám nemusí automaticky znamenat krvavou hrozbu. Naopak může přinášet nevšední moudro a nadhled.

V této bájné zemi turistu patrně upoutá čistota a řád. Odhodit něco na zem je opravdu velmi nevhodné. Všude je čisto a neustále v pohybu jsou čety chlapců z Indie, Bangladéše, Pákistánu a Srí Lanky, kteří v klidu systematicky čistí plochy a vyprazdňují odpadkové koše a popelníky.

Muži nosí plnovous a tradiční sněhobílé roucho zvané dišdaša. Na hlavě bílou vysokou čepici s barevnými doplňky, ženy chodí skoro všechny v černých abájách, někdy se zakrytým obličejem. Pokud minete muže, většinou se lehce ukloní a usměje. Žena se na muže nepodívá (i když jsem zaznamenal několik milých výjimek).

Nemyslete si, že ománské ženy a dívky nějak trpí. Jsou spokojené a mnohem rovnoprávnější než naše ženy. Ženy zde mohou zastávat jakékoliv pozice. Pokud muž a žena pracují na stejné pozici, MUSÍ mít stejný plat! Také mají dost zajímavý zákon, že zaměstnavatel nemůže nikdy nikoho propustit z práce, pokud o to zaměstnanec sám nepožádá. Neuvěřitelné, že? Jedním ze sultánských nařízení je i to, že obyvatelstvo i hosté by se měli radovat! Sultán si ze srdce přeje, aby v Ománu byli všichni šťastni. Ze všech vyzařuje klid, mír, důstojnost a také výrazná vůně. V Ománu platí, že kdo nevoní, jako by snad ani nebyl.

Když mluvíte u vodní dýmky a u čaje či kávy s místními lidmi, zjišťujete, že jsou tolerantní jakémukoliv náboženství a že si přejí mír a rovnost mezi lidmi. Z mladého obchodníka, u kterého jsem nakupoval, se vyklubal egyptský koptský křesťan, který byl asi půl roku u nás. Uměl slušně česky. „U vás každý pořád Ježíšmarjá, ale křesťanství v srdci nemáte.“ Musel jsem mu dát za pravdu.

A jeden postřeh na závěr: Omán je sultanát. Panuje vlídný, laskavý sultán, milující a dobře spravující svou zemi a dobře se o svůj lid stará. Takže v Ománu se nevyskytuje fenomén zvaný politika. Oni prostě nemají politiku. Neztrácejí čas, energii ani peníze tak nesmyslnou věcí… to je myslím jedna z jejich největších výhod. Nikdo tam nežvaní o politice, jen si to představte… Už v roce 1975 zpíval John Lennon: „… imagine there is no politics… living in the peace…“ Tak v Ománu to tak mají.

P.S. Opatrně jsem v jednom starožitném obchůdku vytáhl ze zahnuté pochvy ostře zahnutý ománský nůž, který muži rádi nosí za pasem. Byl tak tupý, že byste s ním neukrojili ani včerejší bagetu z Kauflandu.

Zdroj: MUDr. Tomáš Lebenhart – Omán (Sféra březen – duben 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Inspirující Omán…


Omán 2 – o druzích lásky podle súfijské moudrosti

Již na letišti po přistání v Ománu nelze přehlédnout mírumilovnou a klidnou energii zářivých očí. Přesvědčíte se, že Islám nemusí automaticky znamenat krvavou hrozbu. Naopak může přinášet nevšední moudro a nadhled – vzpomeňme například jeho ranou odnož zvanou Súfismus. Vznikla brzy po životě proroka Mohameda zejména na území dnešního Iránu, Pákistánu, ale i Ománu. Za hlavního představitele můžeme vnímat filosofa a básníka Rúmího.

Jedna ze súfijských moudrostí nám osvětluje energetický pohled na LÁSKU. Rozlišuje její základní čtyři stupně:

SHAWQ (čteme šoch): Důležitý je zde obraz arabského písma a také zvuk slova… šoch zní, jako když složíte žok plný voňavé kávy. Naše citoslovce může být žuch! Jde o základní pozitivní naladění lidské mysli. Zájem, nadšení, jenž vybudí činnost a probudí nás z lhostejnosti a letargie. Může se jednat o smyslové nebo obecně hmotné požitky. Důležité je, že tato energie vědomě neubližuje a může přispívat k radosti ze života.

MAHABBAT (mahbat) má již poněkud jemnější vibrace a mohli bychom ji obecně označit jako přátelství. Pocit sounáležitosti, ochota pomáhat a sdílet. Sem patří také naprostá většina tzv. fungujících manželství, soužití rodiny, ale také např. běžná energie zvířat, zejména matky k potomkům, ale i některých zvířat k člověku. Upřímné kamarádství. Touha dávat, ale také brát. Tedy jakási užitečná symbióza. Tento stav je mezi lidmi nejběžnější a běžně se označuje jako láska.

ISHQ (iššš…) – zde je zvuk tichý, konejšivý, jak když foukáte na bolístku. Hláska q (k) tam skoro nezazní. Toto je energie čisté, opravdové lásky, jež je mezi lidmi vzácným kořením a ke které nás nabádá Ježíš Kristus – a mnoho zejména východních mudrců. Toto čisté vědomí nic nepožaduje, nemyslí na rovnováhu, vyzařuje, dává. Leč ne nesmyslně. Spíš bychom mohli říci: Působí jako léčivý zdroj – pro ty, jež mají dostatečnou dávku pokory umožňující tyto vibrace přijímat.

FANAAH (fanáá), nejvyšší stupeň lásky již není z tohoto světa… jen poněkud nepřesně a nejasně mžeme pociťovat energie zanícení, rozumové neuchopitelnosti, šílenství… Možná že právě tato energie tvoří světy. Božská hra.

Zdroj: MUDr. Tomáš Lebenhart – Omán (Sféra březen – duben 2020)

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: Omán 2 – o druzích lásky podle súfijské moudrosti


O klidu a úklidu

V chaotické době dokáže zůstat chladnokrevně klidný snad jen naprostý ignorant nebo úplný osvícenec (tím myslím někoho jako je Buddha). Jelikož většina z nás do těchto kategorií nespadá (bohudík a/nebo bohužel 😉 ), zákazy, omezení a všudypřítomný stres a emoce se nás ať chceme či ne nějak dotýkají. Někdo se bojí o sebe, jiný o druhé, hodně z nás přijde o příjmy, jiný je sice má, ale je zavřený sám se svým homeofficem mezi čtyřmi stěnami, další naopak sdílí domov neočekávaně s celou svou rodinou… to aby měl člověk hroší kůži… nebo lépe uměl se „hodit do klidu“.

Abyste nekradli roušky, neřvali na unavené lékaře nebo se nesnažili v obchodech urvat, co se dá, vám asi říkat nemusím, protože takoví lidé na mých stránkách a mezi mými přáteli jistě nejsou 🙂 . Takže laťku stavím trochu výše… využijte toho, co máte kolem sebe, abyste se zklidnili… a poté natáhněte pomocnou ruku.

Ti, co nepobývají ve městech, mají rozhodně výhodu. Mohou se jít dobít na zahradu, do lesa, na pole… kamkoli do přírody… pozorovat, jak život plyne krásně a klidně dál… mohou si zadýchat, zacvičit, zaběhat, zameditovat… příroda je ten nejmocnější akumulátor a když budete pokorní, ráda se s vámi o svou sílu podělí.

Městský život je trošku „strašidelnější“ a kumulace stresu vyšší, ale i tady se dá přežít. Využijte sílu svého domova… zapalte si vonnou tyčku, svíčku, otevřete okno, pozorujte ptáky v letu, stromy, mraky… najděte si příjemné místo doma, na dvorku, v parku… a také cvičte, dýchejte, meditujte…

A až takto naberete KLID, podělte se o něj s ostatními. Buďte na druhé vlídní: zavolejte osamělým, potěšte starší, poptejte se kamarádů nebo členů rodiny, jak jsou na tom, nabídněte pomoc… často už jen taková pozornost druhé vzpruží a nepřipadá jim, že jsou na všechno sami.

Snažte se pokračovat ve svých životech stejně a přesto jinak, s otevřenějším srdcem, spontaneitou, tolerancí…

Závěrem si dovolím trochu českého černého humoru parodujícího jednu reklamu: Velký Homo sapiens, samozvaný pán tvorstva je na kolenou, protože „ti, kteří řídí běh tohoto světa“, poslali „malého pomocníka pro velký úklid.“ A už je na každém z nás, aby pochopil, co zrovna on sám by si měl uklidit!

Hodně zdraví, klidu a vnitřního pochopení!

Původní FB článek naleznete po kliknutí na: O klidu a úklidu

 

Print Friendly