Hříchy, emoce a zdraví

Počínaje papežem Řehořem I. Velikým (cca konec 6. století) rozeznává křesťanská církev sedm hlavních neboli kapitálních hříchů. Nejde o hříchy nejdůležitější, jak bychom se z názvu mohli mylně domnívat, nýbrž hříchy, které vychází z hlavy. Překvapeni? Termín kapitální totiž vychází z latinského caput, což znamená hlava. Některé jazyky jsou ještě výstižnější. Užívají pojem kardinální (z latinského cardo = pant). Doslova jde o stavy mysli, okolo kterých se otáčí celá hříšnost člověka, hříchy a lidské slabosti, ze kterých vychází další lidské hříchy.

K sedmi hříchům patří především pýcha, která je považována za nejzávažnější ze všech. Dále obžerství (nestřídmost), lakomství, závist, hněv, smilstvo a lenost. Pokud hřešíme těmito stavy mysli, církev nám slibuje, že budeme po smrti pykat v očistci či pekle. Svým hříchům neutečeme. Proto je dobré se s nimi co nejdříve a co nejdůsledněji vypořádat. A to nejen kvůli Bohu a možné odplatě, ale jak vyplývá z následujícího textu, čistě prakticky a sobecky kvůli svému zdraví.

Tradiční čínská medicína (TČM), která vychází z taoismu, neslibuje posmrtné strádání, ale ukazuje peklo, které si člověk svým nemocným přístupem („hříchy“) k životu a druhým lidem vytváří již tady na zemi. Peklo v podobě fyzických a psychických obtíží. Koncept tradiční čínské medicíny pracuje s teorií pěti prvků a dvou protichůdných sil jin a jang. Každému prvku přináležejí mimo jiné i dva orgány (s výjimkou ohně, ke kterému patří 4), jedna emoce a jedna ctnost. (Jejich přehled najdete v  tabulce)

Pokud se necháte diagnostikovat podle TČM, bude jistě jedna z otázek směřovat k tomu, jaké stavy a emoce prožíváte, možná si dokonce povedete deníček, kam si jednotlivé stavy budete zapisovat. Také podle nich se bude odvíjet vaše léčba.

Čínské lékařství totiž emocím připisuje velký význam. Jedním z důvodů je to, že ovlivňují proudění naší energie tělem. Člověk, který extrémním a nezdravým způsobem a často jednotlivé emoce prožívá, si dříve či později způsobí nerovnováhu v energetickém těle a posléze nemoci vnitřních orgánů. Naopak, podporuje-li své ctnosti, vyrovnanost a klid, může své psychické i fyzické zdraví podpořit.  

Strachem si poškozujeme ledviny, močové cesty, kosti, uši, či zuby, má také vliv na uchování naší energie. Hněv vysušuje a rozptyluje ducha jater, což se odráží na stavu očí a ovlivňuje pohyb energie a krve. Silné emoce, včetně divoké radosti, mají negativní vliv na srdce, tenké střevo, cévy a psychiku (srdce je vládcem všech orgánů). Neustálé přemítání svazuje slezinu, žaludek, či svaly. Smutek ovlivňuje plíce, tlusté střevo a pokožku, či naši schopnost chránit se před škodlivinami.

A za všechny jeden konkrétní příklad toho, co s námi udělá extrémní emoce, převzatý z knížky MUDr. Karla Nešpora, CSc. – Jak být milejší:

„Neukojitelná touha zablokuje játra. Transportní funkce jater při bažení trpí a v játrech se hromadí energie. To vyvolává nepohodu, zhoršuje trávení a oslabuje jiné orgány. Navíc může takto nahromaděná energie explodovat, takže se objevuje podrážděnost a záchvaty hněvu. Vynořují se divoké a agresivní myšlenky. To vyčerpává játra i ledviny a ohrožuje srdce. Jestliže by se někdo za této situace napil alkoholu nebo si vzal drogu, játra by se ještě více zatížila a zmatek v těle i emočním životě by se dále prohloubil.“

Na souvislost mezi emocemi a zdravím či nemocí poukazují dnes už i léčitelé a lékaři mimo okruh tradiční čínské medicíny. K vazbě mezi psychikou a nemocemi přistupují z různého úhlu pohledu. Jedna skupina tvrdí, že nezdravé emoce negativně působí a oslabují jednotlivé orgány. Jiní na to jdou z druhé strany, když říkají, že špatný stav jednotlivých orgánů má vliv na psychiku člověka.

Pravda bude zřejmě na obou stranách. K tomuto názoru se přiklání např. právě výše zmiňovaný lékař Karel Nešpor, podle kterého je vztah mezi orgány a emocemi oboustranný. Jestliže má někdo např. zablokovanou energii v játrech, mívá sklon ke vzteku, a když se hněvá, poškozuje si játra. (Zdroj: Karel Nešpor – Jak být milejší)

Jedno však platí vždy a všude. Pozitivní přístup k životu a lepší psychická kondice mají neoddiskutovatelně blahodárný vliv na lidský organismus a jeho fungování. Zdravější člověk je pak blíže svému středu, nezažívá extrémní výkyvy v podobě záchvatů emocí (ať už pozitivních či negativních), je sebevědomější, spokojenější, tolerantní a bezdůvodně neútočí.

Ať už je nám bližší křesťanské pojetí božího trestu, moderní psychoterapeutický přístup lékařů či léčitelů nebo tradiční čínská medicína s taoistickým základem, je jasné, že budeme žít lépe a zdravěji, pokud se na svět budeme dívat optimisticky, své hříchy a emoce přetavíme ve ctnosti a budeme mít rádi sebe i druhé.

Alena Koutecká

Zdroj: Wikipedia, Karel Nešpor­ – Jak být milejší, Stefan Kappstein – Techniky masáže akupresurních bodů
Děkuji Lence Eft Šornové za konzultaci části týkající se tradiční čínské medicíny!