Sebepoznání a meditace (5. díl): Být připraven na cokoliv

Č  lověk, jehož mysl je zakotvená ve svém středu, v Bytí, je připravený na cokoliv, dokáže dělat právě to, co je potřeba. Naopak mysl, která se pohybuje bezcílně od jedné myšlenky ke druhé, upevňuje stále více naučené vzorce myšlení a chování, ze kterých pak nedokáže vystoupit. Pokud netrénujeme svou pozornost, aby se obracela od myšlení k Bytí, žijeme každým dnem hlouběji v bludišti návyků a utkvělých představ, spoutaní vlastními názory a nešťastní.

Dnes vám povím o tom, jak více propojit meditaci s každodenním životem. Meditace nás učí milovat život a vnímat jeho každodenní krásu, nedá se proto od života ve světě oddělit. Dopřejte si pravidelně chvíle samoty, které věnujete tiché meditaci. Pokud ale máte pocit, že spolu meditace a každodenní život nesouvisí, je potřeba je propojit.

Zkuste žít vteřinu za vteřinou bez představ, co na vás čeká
za chvíli, za hodinu, večer, zítra, za měsíc, za rok…

Jedním ze způsobů, jak vědoměji prožívat svůj život i mimo chvíle samoty, je být připravený na cokoliv. Zkuste žít vteřinu za vteřinou bez představ, co na vás čeká za chvíli, za hodinu, večer, zítra, za měsíc, za rok… Prožívejte existenci vždy toho okamžiku, ve kterém se nacházíte, a to se vším, co do něj patří. Neočekávejte nic, buďte připravení na cokoliv. Tento postoj bude udržovat vaši pozornost blízko Bytí, ze kterého pak vznikne přesně to, co je v dané situaci potřeba, spontánně a beze strachu. Je to, jako když jdete, nepotřebujete přemýšlet o každém kroku, tělo kráčí samo a tam, kam má.

Nebo udržujte mysl uprostřed dvou protichůdných emocí. Vezměte si třeba dvojici radost a smutek a zkuste si uvědomit, k čemu máte v dané chvíli blíž. Pokud je to smutek, jemně se přibližte k radosti a naopak. Takto balancujte na rozhraní radosti a smutku a zkuste se nepřiklonit ani k jednomu.

Toto cvičení vás nezbaví emocí, díky němu budou naopak vaše emoce spontánnější a intenzivnější. Pokud totiž dlouhodobě nevědomky setrváváme v jakékoliv emoci, třeba i velmi slabé, časem se opotřebuje, otupí. Pokud setrváváme na rozhraní mezi emocemi, v bodě, odkud se emoce teprve rodí, jsme v samotném Bytí. Z Bytí, které je možností čehokoliv, pak vznikne ve chvíli potřeby jakákoliv emoce, jako odraz dané situace.

A ještě jedno cvičení, mé oblíbené. Dejte všem myšlenkám svobodu. Představte si svou mysl jako nekonečný prostor, do kterého tryská gejzír myšlenek. Tento gejzír nijak neregulujte, nechte ho sílit i slábnout, jen si uvědomujte jeho krásu. Myšlenky nechte pomyslně plynout až někam do nekonečna, daleko od nás, dejte jim svobodu vzniknout i odejít.

Trýzeň, kterou nám dokáže myšlení způsobit, není v samotném principu myšlení, ale ve snaze vše hodnotit, posuzovat a měnit. Dejte myšlenkám svobodu a přivedou vás k sobě. Pokud sledujete proud myšlení do místa jeho vzniku, jste v samotném středu Bytí. Proto se uvolněte, nechte gejzír myšlenek volně plynout a časem si opatrně začněte všímat, odkud vlastně myšlenky vznikají, kde je jejich zdroj. To vás přivede k sobě.

Můžete také zachycovat klid mezi dvěma myšlenkami, to neuchopitelné vakuum mysli, které vyplňuje prostor mezi myšlenkou, která odchází, a novou, která se teprve zrodí. Tyto pauzy se cvičením budou postupně rozšiřovat a stávat zřetelnějšími, až se pro vás stanou důležitějšími než myšlenky. Nakonec se myšlenky budou rodit z prázdna Bytí a už nebudou ničemu vadit.

Když před myšlenkami utíkáte, pronásledují vás, když je hledáte, zmizí.

Pokud vás něco opravdu trápí a nedokážete na to přestat myslet, tak mám pro vás ještě jednu radu: vstupte v představě do své hlavy a hledejte tam myšlenky, které vás trýzní. Nebojte se, odložte strach a zkuste to. Uvidíte, že ve chvíli, kdy takové myšlenky začnete hledat, žádnou z nich nenajdete. Když před myšlenkami utíkáte, pronásledují vás, když je hledáte, zmizí. Jsou to stíny, které berou sílu jen z vaší roztříštěné pozornosti. Pokud si jich pevně a beze strachu  – nejlépe s láskou – všimnete, zmizí.

Dělejte jakékoliv z těchto cvičení kdykoliv během dne. Na cestě tramvají, když někde čekáte, pokud zrovna nemáte nic na práci… Vše, co k tomu potřebujete, máte vždycky u sebe. Svou pozornost, sebe sama. Buďte sami sebou a buďte připraveni na cokoliv!

Ondřej Stehlík

Ondřej Stehlík se více než čtvrt století věnuje meditační praxi a píše o tom, co sám prožil a co se mu osvědčilo. Inspiraci čerpal během let z desítek knih a přednášek zejména soudobých autorů. Nejvíce si váží těch, kteří se za mistry nebo učitele nepovažovali a přesto inspirovali druhé, aby se vydali vlastní cestou. Snad proto, že být na vlastní cestě vždy považoval za důležitější než někoho slepě následovat.

Od roku 2012 studuje také bojové umění Čchen tchaj-ťi čchüan (Chen taijiquan) a umění práce s dechem – čchi-kung (qigong).

Celý seriál o meditaci naleznete po kliknutí na: Sebepoznání a meditace