Návrat ke zdraví a spokojenosti (2. díl): Koučink

D  efinice říká, že koučink (z anglického „coaching“) je proces, který podporuje hledání individuálních řešení a rozvoj člověka ve zvolené oblasti. Ty mohou být rozmanité od podnikání přes vztahy až po řešení zdravotních či jiných problémů.

„A pokud něco opravdu chci a uvnitř cítím,
že je to moje cesta, mohu to dokázat,“
dodává autorka článku a terapeutka koučinku.

Kouč není poradce ani trenér

Pokud se chcete dostat z místa, kde právě jste, na místo, kde být chcete, můžete si vybrat prostředníka – kouče, který vás bude na této cestě provázet. Nečekejte však člověka, který je zkušenější než vy a poradí vám, jak na věc.

Kouč není mentor ani trenér, neradí. Správný kouč je důvěrník, průvodce a partner. Spolu s klientem hledá řešení. Mezi koučem a klientem jde o partnerství v tvořivém procesu, který provokuje myšlení a inspiruje klienta k tomu, aby odkryl a využil své schopnosti, svůj potenciál v osobní či profesní rovině.  

U kouče je důležitá absolutní důvěra v klienta, jeho celistvost a schopnost najít vlastní řešení. Měl by být schopen se na klienta „naladit“ a respektovat jeho pocity, myšlenky, potřeby, sny…

Odkud se koučink vzal

Jako disciplína je koučink poměrně moderní termín i obor, ale první náznaky tohoto principu můžeme najít již u řeckých filozofů Sokrata (cca 469–399 př.n.l.) a jeho žáka Platona (427–347 př.n.l.). Sokrates kladl svým studentům zvídavé otázky a formou dialogu je vedl k nalezení jiných, neotřelých možností. Své poznatky neustále ověřoval a porovnával s jinými. 

V současné době je koučink spojován převážně s firemní praxí a sportem. Ve sportovním odvětví šlo původně o to, že vedení sportovce převzal trenér, který s daným sportem neměl vůbec žádné zkušenosti.

Od svého svěřence se nejprve učil, zjišťoval, jakým způsobem sportovec trénuje, dosahuje výkonu… Díky odstupu a nezávislosti byl schopen sestavit tréninkový plán, který sportovci umožnil dosáhnout výrazně vyššího výkonu. 

V obchodní sféře se koučink objevil v 70. letech 20. století ve Spojených státech amerických. Do Evropy ho přenesl Sir John Whitmor. Tento původně automobilový závodník se během svého pobytu v USA seznámil s Timothym Gallweyem (autorem série knížek o nové metodě osobního a profesního rozvoje The inner game – Vnitřní hra). Whitmora zaujal jeho způsob práce s lidmi a sám jej později začal používat a šířit ve firemní praxi na Britských ostrovech.

Koučink v rodině

V určité podobě se s koučinkem setkáváme také ve zdravě fungujících rodinách, kde jsou rodiče pro své děti kouči. Je to výchova nevýchovou, vedením, kdy jsou respektovány názory a potřeby dětí. V rámci hranic se děti učí vnímat své potřeby a nacházet cesty k jejich uspokojování.

Bohužel, v řadě rodin stále převládá spíše mentorský režim. Nikdo se dětí neptá, co by si skutečně přály.

Dítě například vystuduje školu podle přání rodičů, poté pracuje v oblasti, která ho nenaplňuje, může trpět pocity vlastního selhání, protože není schopno se vyrovnat ostatním. Často se přidávají poruchy soustředění, vyšší chybovost, deprese až stavy totálního vyčerpání či vyhoření.

Když se však člověk vydá na vlastní cestu a dělá to, co má rád, co je v souladu s jeho potenciálem (nitrem), práce ho neunavuje, těší se z ní, přináší mu hojnost: přátel, radostných pocitů a prožitků, peněz…

Co je podstatou koučování?

Pomocí správně kladených otázek vede kouč nejprve klienta k blokům a strachům, které mohou bránit naplňování jeho představ nebo záměrů. Zjišťuje, proč nežije takový život, jaký by si přál, a co je důvodem změny, kterou chce uskutečnit. Často terapeut zaklepe na dveře třinácté komnaty a je na klientovi, jestli je ochoten se podívat svým problémům a strachům do očí.

Jakmile jsou bloky pojmenovány, může začít jejich léčení pomocí metod energetické psychologie (např. EFT – technika emoční svobody, hypnózy, NLP – neurolingvistické programování). Po celou dobu terapie by měl být kouč dobrým psychologem a měl by umět klienta podpořit ve víře, že pokud si skutečně něco přeje, dokáže to.

Důležité je také prostředí, ve kterém se klient pohybuje. Kontakt s úspěšnými a spokojenými lidmi ho může na jeho cestě posílit. Pokud si například přeje vyřešit své vztahy, měl by se scházet s lidmi, kteří mají rodinný život v pořádku a jsou spokojeni. Tak si uvědomí, že soulad ve vztazích není iluzí, ale reálnou možností.

Hlavním cílem kouče by mělo být dovedení klienta do stavu, kdy se stane mistrem svého života a bude spokojený a naplněný, protože bude dělat věci, které dělat umí a které dělat chce. Převezme zodpovědnost sám za sebe.

Jak vypadá terapie koučinkem v praxi

Klient přijde například s myšlenkou, že chce začít podnikat. Kouč mu začne klást otázky, aby zjistil, jestli jeho záměr má reálné základy (např. jaký důvod ho k tomu vede, jestli má nějaké zkušenosti s podnikáním, jak si představuje, že se jeho život změní…)

V koučinku jde primárně o to zjistit, co vlastně chci dělat a jak chci žít svůj život.

Pokud je to opravdu to, co si klient přeje, je třeba většinou nejprve odstranit bloky, začít zpracovávat případné strachy, posílit sebevědomí…, např. právě pomocí výše jmenovaných metod.

Současně s tím začne kouč rozebírat možnosti, jak tohoto cíle dosáhnout (v tomto případě např. co konkrétně musí udělat pro to, aby mohl začít podnikat, jestli má nějakou představu o rozsahu podnikání, reklamě, organizačních záležitostech, finančních zdrojích apod.) 

Klient dostává úkoly

Součástí terapie jsou úkoly, které klient dostává. Jsou to vlastně takové postupné krůčky na cestě ke splnění snu nebo nalezení vlastní cesty. Jejich součástí jsou termíny, do kdy je třeba je splnit. Pokud člověk úkoly neplní, nikam se neposouvá, nevidí změny a brzy sám ztrácí motivaci v terapii pokračovat.

Může se také stát, že v průběhu terapie klient zjistí, že jeho touha po změně byla jen zástěrkou pro nějaký skrytý problém, který chtěl takto vytěsnit nebo obejít. A jeho cíl nebo směr se může zásadně změnit, což je také dobře, protože cílem koučinku je najít své vlastní já a potřeby.

Text a úvodní foto: Lenka Eft Šornová

Přehled všech dílů:
Návrat ke zdraví a spokojenosti (1. díl): Metoda EFT
Návrat ke zdraví a spokojenosti (2. díl): Koučink
Návrat ke zdraví a spokojenosti (3. díl): Bachovy esence a jejich léčebný potenciál

Lenka Eft Šornová je terapeutem energetické psychologie a EFT. Původně vystudovala střední zdravotnickou školu, od roku 2010 se ale věnuje alternativním metodám léčení. Jako řadu jiných terapeutů ji na tuto cestu zavedla snaha o zlepšení vlastního psychického a fyzického zdraví.

Nejprve se seznámila s reiki, pak s EFT, koučinkem a dalšími metodami seberozvoje. Následovalo studium tradiční čínské medicíny (obor akupunktura, setkala se zde mimo jiné poprvé i s čínskou metodou energetického cvičení, tzv. čchi-kungem). Věnuje se také masážím, baňkování či moxování nebo metodě Yuen, čínskému energetickému léčení z kláštera Shaolin.

Poslední dobou ji zaujaly především metody energetické psychologie, všechny techniky poznání, pochopení a přijetí. Nejdůležitější je podle ní vše nechat přirozenému vývoji, na ničem nelpět a být šťastný jen tak.

Více o Lence a její metodě léčení naleznete na jejím facebookovém profilu: Eft Lenka Šornová