Kdo si hraje s ohněm, může se spálit

S  talo se v období Jara a Podzimu (770–476 př. n. l.). Princ Čou Sü ze státu Wej zabil svého staršího bratra Chuana a stal se vládcem království. Jako nový panovník krutě utlačoval svůj lid a s oblibou se pouštěl do válek s okolními zeměmi. Těmito válkami chtěl odvést pozornost lidí od svých činů a chtěl si upevnit vůdcovskou pozici.

Když se kníže Jin ze státu Lu dozvěděl o tom, jak si Čou Sü uzurpoval moc, zeptal se jednoho ze starších úředníků, Čung Čunga, zda si myslí, že Čou Sü ve svém tažení uspěje. Čung Čung odpověděl: „Spoléháním na sílu se chtěl Čou Sü pojistit proti ozbrojené rebelii. To ale přineslo jeho lidu mnoho utrpení, proto nikdy nezíská jeho podporu. Je krutý a rozmarný a nemá mnoho přátel ani následovníků. S obyčejnými lidmi, kteří stojí proti němu, a s přáteli, kteří ho opouští, pro něj bude velmi těžké uspět.“

A dodal: „Válka je jako oheň. Pokud vzplane, může toho, kdo ho založil, snadno spálit. A na to podle mého názoru Čou Sü doplatí.“  Za necelý rok lidé z Wej s pomocí dalších království panovníka Čou Süa svrhli a zabili.

Z Čung Čungovy odpovědi pochází přísloví „kdo si hraje s ohněm, může se spálit (wan chuo c´ fen)“, podle kterého vede kruté jednání zlých lidí k jejich zkáze. Je to obdoba našeho přísloví „čím kdo zachází, tím také schází“. Ze stejného příběhu vznikl také další idiom „davy protestují a i ti nejbližší odchází (čung pchan čchin li)“, které poukazuje na to, jak velmi osamělý může takový člověk být. 

Zdroj: Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI)

Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás