Prázdné zrcadlo – Janwillem Van De Wetering
„Má život účel, nebo nemá?“ ptal jsem se.
Mistr potřásl hlavou: „Vaši otázku bych mohl zodpovědět, ale nebudu se o to snažit,
protože byste té odpovědi nerozuměl.
Teď dávejte pozor: představte si, že držím konvici čaje a vy máte žízeň. Chcete ode mne čaj.
Já vám ten čaj mohu dát, ale vy musíte mít šálek.
Nemohu vám nalít čaj do dlaní, opařil byste se. Když vyliji čaj na podlahu, zničím rohože.
Vy musíte mít ten šálek. A vy si ten šálek v sobě vytvoříte zde, tím, že se naučíte trénovat svou vůli.“
N a stránkách této útlé knížky dává autor nahlédnout do světa japonského zen-buddhistického kláštera konce padesátých let. Wetering se jako 26letý mladík trpící depresemi a hledající odpověď na otázku smyslu života vydává do Japonska.
Své vyčtené představy a teorie ohledně buddhismu dává do kontrastu s reálným životem v klášteře a postupně, aniž si to sám uvědomuje, se vnitřně proměňuje a již nikdy nemůže „usnout“. Důkazem toho je hůlka, kterou ho obdarovává při odchodu mistr a na níž je napsáno staré čínské přísloví převzaté ze zenové tradice: Dobře vykovaný meč nikdy neztratí svou zlatou barvu.
„Jediná věc, která je podstatná, je:
děláš-li něco, ať je to cokoliv, dělej to dobře.
O výsledek se nezajímej.
Co říkáš? Že výsledek je důležitý? Ale nemluv nesmysly!“
Knížka není sice fundovaným výkladem buddhistických tradic či filozofie, avšak nabízí osobité nahlédnutí do, pro nás Evropany, vzdáleného způsobu myšlení a do každodenního života obyčejných mnichů v klášteře i běžných lidí v poválečném období. Příběhy ze svého života doplňuje autor zenovými příběhy. Myšlenky zachycené v Prázdném zrcadle jsou nadčasové a možná vám pomohou projít úskalími života s větší lehkostí nebo vás inspirují k tomu, abyste se vydali dále za poznáním této staré, ale stále živé tradice.
„Abys byl schopen dobře se koncentrovat, tvé duševno musí být v rovnováze, je-li v rovnováze duševní stav, musí být v rovnováze také tělo. Plná lotosová pozice je pozice skutečně naprosto vyvážená. Když v ní sedíš, musíš právě jen setrvat v klidu, protože nic jiného se nemůže dít. Tvé srdce se zklidní, začneš klidně dýchat; tvé myšlenky přestanou těkat sem tam. Držíš-li záda a hlavu vzpřímeně, všechna nervová centra tvého těla začnou pracovat správným způsobem.“
Meditace je těžká pro každého. Podstatnou částí své bytosti jsme puzeni k činnosti – chodit sem a tam, gestikulovat, vyprávět historky, dělat vtipy, dokazovat sobě i druhým svou existenci a důležitost.
Bojíme se ticha, bojíme se vlastních myšlenek. Chceme slyšet nějakou hudbu či dívat se na nějaký film. Jsme rádi rozptylování a baveni. Chceme skládat věci dohromady, zapalovat cigarety, chceme se něčeho napít, chceme se dívat z okna a chceme neustále podnikat množství různých akcí obdobného charakteru. Při meditaci je jakákoliv činnost tohoto druhu absolutně vyloučena.
Meditace je cvičení, které má za úkol a cíl naučit člověka odstupu ode všeho, které ho má uvolnit ze všech pout, osvobodit ode všech falešných představ o sobě samém, které ho svazují… Sedět klidně, bez pohybu, je způsob vytváření odstupu, izolace, přerušení kontaktu nejen s tím, co se děje kolem, ale i s tím, co se děje ve vlastní mysli.
Zdroj: Prázdné zrcadlo – Janwillem Van De Wetering
Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás
