(Ne)obyčejní lidé kolem nás: Jana Chadimová

S Janou jsme si povídaly o Iyengar józe, které se věnuje od roku 2008. O šest let později, v roce 2014 odešla z práce, otevřela si vlastní jógové studio a pustla se do jógy naplno. Jóga učí, jak žít a měnit svůj život k lepšímu, a Jana si jezdí pro inspiraci a nápady k práci na sobě přímo k rodině Iyengar v indické Púně, kde se účastní pravidelných studijních programů. Ve volném čase navrhuje vlastní šperky s tématikou jógy a duchovní inspirace. Ve studiu vystavuje vlastní obrazy a pořádá i pravidelná setkávání s malováním mandal.

Co nejlepšího ti jóga dala?

Víc svobody. Nejen co se týče profese a živobytí, které miluji, ale i vnitřně. Jsou samozřejmě stále momenty, kdy jsem nesvobodná a tažená událostmi a má mysl vytváří zbytečné tlaky. Ale stále více jsem schopna volit a tvořit svůj život. Pozoruji na sobě neustálé změny k lepšímu.

Změnil se nějak tvůj přístup k józe za dobu, co ji praktikuješ? A změnila jóga i tvůj život?

S jógou jsem se setkala už jako náctiletá. V pravidelné téměř každodenní praxi jsem se však ukotvila až s věkem a v okamžiku, kdy jsem začala učitelský výcvik Iyengar jógy a kdy jsem začala pronikat do smyslu jejích sekvencí.

V současnosti hledám více uvnitř. Zajímá mě oblast dechu, pozornosti, zkoumání mysli a jejích procesů, a když objevím nějaký zažitý negativní návyk, baví mě ho měnit, i když to často bolí.

Trénuji i dynamicky a intenzivně a posouvám hranice těla i vnitřní odvahy. K tomu je příležitost zvlášť v Indii, kde je praxe intenzivnější. Díky józe jsem viděla kus světa a zároveň poznala i část svého vnitřního světa.  Jóga mi přinesla lepší chápání hodnot, postupně pročišťuji svůj charakter a snažím se přenášet jógový postoj do života celkově.

Cvičit můžete s různým záměrem. Někdo potřebuje tělo zpevnit, jiný uvolnit. Postupně ale překročíte fyzickou rovinu a zaměříte se do sebe.

Jaké roviny poznání a práce na sobě lidem jóga může nabídnout? Je jóga spíše cestou kultivace těla, mysli, zdraví či vede k sebepoznání?

Každý cvičí s jiným záměrem. Je na vás, co si vyberete a s jakým přáním na jógu přijdete, jaký styl zvolíte. Od stabilizace a zpevnění těla pro ty, kteří mají povolené klouby i vazy (a s tím spojené bolesti zad či různé výhřezy plotének), přes uvolnění kloubů u těch, kteří jsou naopak ztuhlí nebo nikdy necvičili. Tělesná rovina také uzemní, mentálně zklidní a uvolní od stresu a je patrná hned po lekci. Časem fyzická rovina přejde ve všímavost k niterným procesům a zkoumání sebe sama.

Pro lidi vnímavé a přemýšlivé otevírá vnímání vnitřního prostoru, sebe sama. Existují i dechové metody a nejrůznější meditace používané v rámci výuky. Pokud hledáte poznání, bytí a pochopení toho, jak věci fungují ve vesmíru, můžete vedle cvičení nahlédnout do Véd, Upanišad, Patanjaliho Jóga Súter či krásné a čtivé Bhagavadgíty.

Jak vypadá tvá jógová praxe?

Cvičím každý den. Bez praxe a vlastní zkušenosti bych neměla co předávat lidem. Ráda cvičím po ranních lekcích. Podle toho, jak se mé tělo cítí, volím intenzitu a způsob praxe. Cítím-li únavu, začínám vleže nebo vsedě, a když tělo nabere sílu a chuť, přejdu ke stojným pozicím. Stojné pozice budují pevné tělo a základy a připravují vás na náročnější věci.

Někdy se soustředím na záklony, někdy na předklony, ale jádrem praxe jsou obrácené pozice, tedy stoj na ramenou, na hlavě a na předloktí. Nemám-li dostatek času, jen se rozhýbu a pak praktikuji posledně jmenované, protože krásně stabilizují nervový a hormonální systém.

Co plánuješ do budoucnosti? Je pro tebe důležitější vlastní praxe a posun či tvé působení učitele. Co ti „učitelování“ přináší?

Jedno jde ruku v ruce s druhým. Když cvičíte, posouváte se a vidíte na sobě změny a přirozeně si přejete, aby ostatní pocítili stejné přínosy, chcete vaše zkušenosti sdílet s lidmi a začnete učit. Učitelství bez vlastní praxe nemůže fungovat. Dnes chtějí lidi hned vydělávat, nemají čistý záměr a chybí jim léta zkušeností a praxe. Píšou mi lektorky, které mají za sebou půlroční studium, dva víkendové semináře a chtějí učit. Chápu sice jejich zápal, je to nádherné povolání, ale vývoj nejde uspěchat.

Čím víc vím, tím víc jsem si vědoma toho, jak nekvalifikovaný učitel může lidem ublížit. Teprve s lety praxe vidíte, co jaké tělo potřebuje. Dnes neučím, co lidé chtějí, ale co potřebují. Učitelování mi přináší bytí v přítomném momentu, bdělost, pozornost, zklidnění. Poznávám nejen ostatní, ale i sebe a principy přírody.

Cesty do Indie mi pomohly překročit sebe sama a zbavit se strachů a nepružnosti své mysli.

Součástí tvé jógové cesty jsou i návštěvy Indie, odkud jóga pochází. V čem tě tyto návštěvy obohacují?

Umožnily mi překročit sebe sama, ztratila jsem hodně strachů a nepružnosti své mysli. Překonala jsem fyzické i psychické bariéry. Co se týče mé profese, je to samozřejmě neocenitelná zkušenost. Nacházíte se u zdroje moudrosti, u inspirujících učitelů a ti, kdo s vámi cvičí po vašem návratu, cítí vaši sílu v srdci.

Zároveň jste denně součástí komunity praktikujících, což přináší neuvěřitelnou motivaci. Ztrácíte pochybnosti o metodě, o učiteli i o sobě a přestanete sami sebe brzdit kvůli nesmyslům. Prostě cvičíte na plno a cítíte, jak ve vás roste síla a jak se uvnitř posouváte. Tedy to, co se nedá předat vysvětlováním, k čemu se každý musí dopracovat vlastním úsilím. Je to stejné, ať praktikujete jógu nebo tchaj-ťi.

O překonání sebe sama a sladkosti vlastní zkušenosti vypráví i příběh vnučky mistra Iyengara, Abhi…

V době, kdy se Abhi učila stát na hlavě v prostoru bez opory, jela celá rodina na piknik do nedaleké oblasti. Bylo období monzunů, okolní kopce byly zelené, na jednom místě šuměl vodopád a před ním stál menší kámen.

Guru řekl Abhi: „Udělej tady stoj na hlavě.“ Abhi se dívala na malý slizký kámen obalený klouzavými řasami, kde nebylo ani místo pro její paže.

Samozřejmě dostala strach: „Dědečku, to neudělám.“ Iyengar ji odpověděl, že když odmítne, udělá to sám. Abhi neměla na výběr, pokud ona, mladá, silná dívka nechtěla dopustit, aby se starý muž musel postavit na slizký kámen.

Překonala strach, postavila se. A chvíli tam stála. Poté se jí dědeček zeptal, jaké to bylo? Abhi odpověděla, že to byl velmi krásný pocit cítit a slyšet vodopád za zády. „Právě to jsem chtěl, abys zažila. Abys do sebe dostala místo strachu, že spadneš, jiný pocit.“

Jano, moc děkuji za rozhovor a přeji ti hodně úspěchů s jógou i jinak
Alena Koutecká

Foto: Daniel Papoušek

Více informací o Janě a jejích aktivitách najdete na Jana Chadimová. Zajímá-li vás jóga, podívejte se na: Anjali Yoga Studio

Pro prezentaci klikněte na obrázek