Fa versus kung

V  rámci praxe čchi-kungu (qigongu) můžeme rozdělit cvičení do dvou hlavních stádií. První je fáze učení fa (fa) a druhá fáze je dosažení kung (gong).

Význam „FA“ můžeme přeložit jako „metoda“ nebo „technika“. Tímto začínají všichni studenti, kteří se pustí do jakékoliv praxe. Techniku je třeba po nějaký čas rozvíjet, dokud není natolik dobrá, že ji lze považovat za dovednost. Metoda je zkoncipovaná k dosažení určitého cíle, a tak používáme danou metodu, dokud není tohoto cíle dosaženo.

Když byla ve vnitřních uměních metoda po dost dlouhou dobu trénována, až dosáhla cíle, můžeme říci, že se změnila v „KUNG“. Kung se běžně překládá jako dovednost nebo práce, ale pokud se ve skutečnosti podíváme na tento pojem v rámci umění jako je čchi-kung (qigong), bylo by lépe ho překládat jako „kvalita“.

Stručně řečeno se praktik vnitřních umění učí rozvíjet fa, dokud nedosáhne kung.

Tento fakt je v praxi současných vnitřních praxí často špatně chápán, a tak si moderní lidé myslí, že dosáhli vysokého stupně, pokud jsou schopni provádět metodu správně. V tomto smyslu jsou stále uvězněni na úrovni fa. Příkladem může být člověk, který se naučil komplikovanou a komplexní čchi-kungovou (qigongovou) sestavu, jako je třeba Dračí tao-jin (daoyin) nebo Čchi-kung (qigong) pěti zvířat. Všechen čas svého tréninku tráví tím, že se přesvědčuje, zda je každý jeho pohyb co nejúhlednější, že pohyby plynou a že vše zvenčí vypadá uvolněně a krásně.

To ale postrádá smysl cvičení, což je dosažení velmi specifického cíle. Každá část cvičení byla po dlouhý čas pečlivě vyvíjena, aby konkrétním způsobem ovlivnila vnitřní prostředí těla a mysli. Pokud se kvůli nevědomosti tohoto faktu zaměříme na techniku na úkor výsledku, bráníme si tím dosažení stavu kung. To je častá chyba, kterou nazývám „přílišné zaměření na nástroje“.

Dosažení kung trvá dlouhou dobu a vyžaduje hodně opakování. Nesouhlasím s běžným, tradičním náhledem, že i přes nedostatek porozumění může člověk dosáhnout mistrovství díky dostatečnému opakování. To může fungovat jen pro malé množství lidí, ale ve většině případů pomáhá lidem účinněji dosáhnout vyšší úrovně dovednosti, pokud mají hlubší porozumění toho, co dělají.

V tomto smyslu teorie formuje i (yi).

Pokud aplikujeme porozumění pojmu kung (qong) do naší praxe, zjišťujeme, že i samotné názvy toho, co děláme, naznačují dosažení určitého stupně odbornosti. Takže abychom teď porozuměli čchi-kungu (qigongu) jako praxi, je třeba pojem čchi-kung (qigong) překládat jako „pracování s naší čchi (qi), dokud nedosáhneme kung (gong)“ nebo „pracování s naším vnitřním prostředím, dokud nedosáhneme kung (gong)“. Tímto způsobem názvy toho, co děláme, slouží k označení toho, kam směřujeme, spíše než toho, co děláme.

I když se to může zdát jako nepodstatné rozebírání názvů cvičení a praxí, toto porozumění vytváří správný náhled pro přístup k těmto uměním.

Damo Mitchell (The Scholar Sage)
Zdroj: Andao Institute – Evropská škola tuiny a neigongu a facebook Andao Institute