Slovníček pojmů 5: horní končetiny a pozice rukou v tchaj-ťi čchüan

Při čtení textů o tchaj-ťi čchüan (a dalších stylech bojového umění), o filozofii a Číně se můžete setkat s neznámými výrazy. Série článků nazvaných Slovníček pojmů (v rámci rubriky Rejstřík pojmů) vám nabízí vysvětlení základních, nejčastěji používaných slov (nejprve je uvedena česká fonetická transkripce slova, pak přepis mandarínské čínštiny podle mezinárodního systému, tzv. pchin-jin – pinyin). Seznam všech pojmů najdete v Menu v části nazvané Abecední rejstřík pojmů.

Horní končetiny, a zejména ruce, jsou v tchaj-ťi čchüan důležitým „finálním bodem“ těla, neboť (zjednodušeně řečeno) energii čerpáme nohama, transformujeme v pase a posíláme do rukou, kde tělo opouští.

Ruce jsou v tchaj-ťi čchüan první obrannou linií a nejhbitější částí těla. Pro jejich pružný pohyb a volné proudění energie je nejprve zapotřebí uvolnit ramena a spustit lokty. Protože jsou oba klouby propojené, platí, že uvolněná ramena umožní spuštění loktů a naopak spuštěné lokty dovolí uvolnit ramena. Dodržení této zásady zajišťuje dynamiku pohybu paží, protože uvolněné klouby nekladou žádný odpor libovolnému pohybu rukou s libovolným zrychlením.

Nesmíme zapomínat také na zápěstí, která propojují paže a dlaně/hřbety rukou. Jejich pohyby a přeměny musí být zkoordinované s postavením celého těla. Uvolněná a živá zápěstí znamenají velmi ohebná zápěstí. Pokud jsou zápěstí zesláblá či volně visí dolů, ztrácí se obranná pruživá energie (peng).

V tchaj-ťi čchüan rozlišujeme tři základní pozice rukou:

Dlaň – čang (zhang)

V Čchen tchaj-ťi čchüan má mít dlaň podobu tašky na střeše. Prsty jsou přirozeně a uvolněně napřímené. Palec je směřován téměř shodně s ostatními prsty, není odtahován do strany. Prsty se lehce svírají dovnitř (pozor, abyste je nesvírali silou) a tvoří malou prohlubeň, jako byste v dlani chtěli udržet trochu vody. Středy dlaní (body lao-kung) jsou uvolněné, doslova „prázdné“ (sü). Spojnice mezi ukazováčkem a palcem (chu-kchou) je kulatá.

Každý prst souvisí s určitou částí těla:

• palec – paže a přední část hrudníku
• ukazováček – přední část žeber
• prostředníček – boční část žeber
• prsteníček – zadní část žeber
• malíček – bederní oblast
• bod lao-kung – střední část těla
• bod chu-kchou – podpaží
• zápěstí – kotník apod.

Této provázanosti lze využít při nápravě vlastních či cizích chyb, poznávání druhého i při diagnostické a léčebné praxi.

Pěst – čchüan (quan)

Prsty se srolují k sobě, špičky prstů se dotýkají středu dlaní. Palec je položen na středních/druhých článcích prostředníčku a ukazováčku.

Pěst byste neměli svírat silou, jinak se objeví napětí a ztuhlost v ruce, paži a svalech celé poloviny těla a tok vnitřní energie do zápěstí nebude plynulý. Pěst se zpevní pouze v okamžiku kontaktu.

Háček/špetka – kou šou (gou shou)

Všech pět prstů se přirozeně spojí, zápěstí je obvykle lehce ohnuté. Prsty jsou někdy natažené, avšak hák se držívá i s ohnutými prsty a téměř rovným zápěstím.

Nepoužívejte sílu, nevytvářejte „mrtvý úhel“ mezi rukou a předloktím, snažte se, aby zápěstí při ohnutí neztuhlo, jinak si zablokujete tok čchi.

Původním smyslem háku bylo zpevnění, které je odolné vůči páce na prsty a též může sloužit k vedení úderu či naopak bloku chycením „hákem“.

Přestože ruce mají v sestavách technik dané pohyby, jejich praktické užití je bezbřehé a podobou techniky v sestavě není ani trochu omezováno:

„Kdo je schopen dovést sílu do rukou a tam ji vydat, má k tomu tisíc způsobů“.

Zdroj:

Umění tchaj-ťi čchüan – Vít Vojta
Chen Style Taijiquan, Sword and Broadsword – Chen Zhenglei
Chenjiagou Taijiquan – Shifu Zhai Hua, Radek Kolář
Tchaj-ťi škola Vnitřní síla