5 čínských filozofů, které byste měli znát: Meng-c‘

„Ten, kdo maximálně využívá svou mysl, zná svoji povahu.“

Meng-c‘ (Mengzi/孟子), tedy mistr Meng, známý také jako Mencius, žil v letech 372–289 př. n. l. a v Číně je považován za „druhého mudrce“ po samotném Konfuciovi. S tímto učencem ho spojuje mnohé. Jejich rodiště byla od sebe vzdálena pouhých 30 kilometrů, oba byli sirotci – Menciův otec zemřel, když byl Meng-c´velmi mladý.

A podobně jako nám Platon „odkryl“ Sokrata, byl Meng-c´ jedním z hlavních interpretů konfucianismu (údajně byl žákem Konfuciova vnuka Zisi). V mnoha ohledech sehrál pro Konfucia stejnou roli, jakou měl Ježíšův apoštol svatý Pavel, neboť interpretoval následujícím generacím myšlenky mistra a zároveň je obohacoval o svůj vlastní filozofický „rukopis“, dával jim svůj styl.

Jedním z nejznámějších tradičních čínských čtyřznakových idiomů se stal idiom 孟母 三 遷, což v překladu doslova znamená „Menciova matka se stěhuje třikrát“.

Odkazuje na legendu, že Menciova matka se třikrát přestěhovala, než našla místo, které považovala za vhodné pro výchovu svého dítěte. Protože byli velice chudí, bydleli nejdříve na hřbitově. Když jednou matka přistihla syna, jak napodobuje placené truchlící v pohřebních průvodech, rozhodla se, že bude lepší, když se přestěhují. Další dům se však nacházel poblíž městského tržiště a syn začal opakovat výkřiky zbohatlých obchodníků. A matka se rozhodla, že se raději znovu přestěhují. Až konečně našla dům poblíž školy. Meng-c´, inspirovaný žáky, se začal učit a matka byla spokojená.

Stejně jako jeho předchůdce Konfucius cestoval také Mencius čtyřicet let po celé Číně (s výjimkou tří let, kdy truchlil po smrti své matky) a nabízel své služby a rady vládcům pro provádění reforem. Hlásal vrozenou dobrotu jednotlivce a věřil, že společnost nepříznivě ovlivňuje morální charakter člověka. „Ten, kdo maximálně využívá svou mysl, zná svoji povahu“ a „učení není nic jiného než nalezení ztracené mysli,“ jsou dvě slavné fráze, které by zajisté říkával i všem vládcům, kteří by mu byli ochotni naslouchat. Jeho myšlenky měly ale bohužel (podobně jako Konfuciovy) jen malou podporu a sílu. Společnost zřejmě „zatnula své otrávené drápy“ do tehdejších vládců.  

Meng-c´, zklamaný ze svého neúspěchu v prosazování změn, opustil nakonec světský (veřejný) život. Jeho myšlenky však žijí dál; jeho kniha rozhovorů s tehdejšími králi a vládci se stala jednou ze Čtyř knih – základů pravověrného neo-konfuciánského myšlení. Zdá se, že čínská historie vzpomíná na sirotky a „mamánky“ s daleko větší laskavostí než na jejich současníky.

5 čínských filozofů, které byste měli znát: Konfucius
5 čínských filozofů, které byste měli znát: Sun-c´
5 čínských filozofů, které byste měli znát: Lao-c´
5 čínských filozofů, které byste měli znát: Čuang-c´

Zdroj: 5 Ancient Chinese Philosophers You Need to Know, Wikipedia
Překlad a doplnění textu: Darja Ždanová
Stylistické úpravy: Alena Koutecká