Zásady pro držení a pohyb těla při cvičení tchaj-ťi čchüan 1 (hlava a trup)

Je dobré ujasnit si tři odlišné kategorie:

– forma je vnějším obrazem cvičení, tak jak se jeví
– požadavky jsou zásady cvičení, které se musí dodržet
– cíle jsou ovoce našeho snažení, to, čeho se snažíme dosáhnout

Mistr Čchen Siao-wang (Chen Xiaowang) rád užívá příměr s jablkem. Tedy barva jablka je formou, červené jablko dává předpoklad, že je zralé, zralost je naším požadavkem a cíl je jasný, sníst chutné zralé jablko. Mějme během našeho cvičení na paměti rozdíly těchto tří kategorií a důsledně je rozlišujme.

Hlava

Držení hlavy je v tchaj-ťi čchüan velmi důležité. Klasické texty hovoří o zavěšení temene hlavy, o zcela uvolněném vedení síly směrem nahoru, o kolmosti vrcholu hlavy, nebo se používá vazeb „pozvednout/zavěsit vrchol hlavy“ apod. To vše ale znamená jediné: hlavu je třeba vést kolmo vzhůru, současně se však vyhnout pnutí šíjového a krčního svalstva. Strnulá napjatost šíje totiž povede ke ztrátě přirozenosti a živosti pohybu.

Hlava je tedy držena vzpřímeně, jakoby povytažená z temene nahoru, s mírně zpět staženou bradou.

Pokud je nakřivo, naruší to nejen koordinaci pohybu a celkový vzhled technik, ale bude vůbec obtížné soustředit se. Správné držení hlavy usnadní držení vzpřímeného a vyváženého trupu, soustředění a hbitý pohyb celého těla. Proto je držení hlavy neoddělitelně spjato se schopností se soustředit. A schopnost soustředění vede v bojových uměních k tomu, že technika za technikou, každý pohyb rukou či vykročení jsou řízeny myslí a dokonale koordinované. Pohyb bude pak lehký a bez náznaku topornosti.

Oči obvykle vnímají dění po stranách, brada se lehoučce stáhne dovnitř, rty se lehce sevřou, zuby spojí, špička jazyka se dotkne výběžku na tvrdém patře, a tak se uvolní svalstvo čelistí a posílí vylučování slin. Uši naslouchají dozadu za tělo, duch se soustředí, vrchol hlavy se drží přirozeně vzpřímený. Nadto se s pohybem těla a změnami směrů uvádí hlava do souhry se střední a dolní částí těla, a tím je přední střední dráha (žen-maj) a zadní střední dráha (tu-maj) navzájem propojena. Vnitřní čchi proudí a dosahuje bodu paj-chuej.

Více o meridiánech a bodech na těle naleznete v článku: Meridiány, tan-tchieny a brány vstupu energie čchi

Trup

Hrudník

Při cvičení tchaj-ťi čchüan je požadováno uvolnění či spuštění hrudníku. Je-li hrudník vypnut dopředu, čchi z oblasti srdce a hrudi bude jen obtížně klesat dolů, naplní hrudník, tan-tchien se vyprázdní, tělo bude těžké nahoře a lehké dole a jeho dolní polovina tak nebude v postoji stabilní. Ale pokud se obě ramena nachýlí dopředu a záda se lukovitě vyhrbí, stejně dojde k negativnímu ovlivnění pohybu, stlačení hrudní dutiny a omezení dýchání.

Co je tedy správné „vtažení hrudníku“?

K jeho dosažení je nejprve nezbytné držet zpříma páteřní obratle a vrchol hlavy, spustit dolů ramena a svěsit lokty, svalstvo hrudníku a zad se má uvolnit podle natahování či stahování obou paží, cílem je dosažení přirozeného uvolnění a hbitosti. Hrudník se lehce vtáhne dovnitř, ale nebude v tom ani náznak topornosti či násilnosti. Současně se vtažením hrudníku však musí přijít poklesnutí pasu. Bez poklesnutí pasu vtažení hrudníku jen vyhrbí záda, poklesnutí pasu bez vtažení hrudníku zase jen vypne hruď, jedno tedy nelze provést bez druhého.

Pas

Při cvičení tchaj-ťi čchüan má pas a oblast obratlů takřka legendární význam. Citáty z teorie bojových umění nám říkají, že „pas je jako oj vozu, čchi jako kola vozu, při užití síly v zápěstí je těžištěm pas“, „pas je první ovladač“, „třináct principů nelze podcenit, kořen mysli je v pase“, „v každém okamžiku věnovat pozornost pasu, břicho se uvolní a čchi proudí“. Tato všechna spojení hovoří o stěžejní funkci pasu při řízení pohybů v tchaj-ťi čchüan.

„Spustit pas“ je konkrétním požadavkem na pas.

Pas se musí vědomě spouštět svisle dolů, ale nesmí se užít síly, svalstvo pasu a beder se nesmí stáhnout, aby neovlivňovalo živost a proměny pohybu, pas je třeba přirozeně spouštět podle fyziologického klenutí těla.

Zde je třeba si uvědomit, že vtažení hrudníku a spuštění pasu znamená vždy uvolnit a klesat směrem dolů, vrchol hlavy však musí držet jemné tahání směrem vzhůru tak, aby na svalstvo zad kolem páteře působil protichůdný tah nahoru a dolů. Svalové valy kolem páteře procházejí celým trupem jako středová osa s funkcí udržování pozice těla.

V teorii bojových umění se praví: „pas je žerdí, čchi je praporcem“, a tak v pohybu má pas tuto úlohu.

Hýždě a rozkrok

Hýždě je při cvičení třeba vhodně spustit a stáhnout, to znamená nevystrkovat je ven. V opačném případě snadno dojde k vysazení pasu směrem dozadu a vystrčení hrudníku, svalstvo hrudníku se napne a negativně ovlivní přirozenou regulaci dýchání i plynulý tok pohybů celého těla. Proto se musí hýždě svěsit dolů, svalstvo hýždí lehce stáhnout dovnitř, aby byla dodržena přesná pozice trupu.

Požadavky na rozkrok jsou při cvičení tchaj-ťi čchüan ještě přísnější. Rozkrok je třeba svěsit a zakulatit, také dosáhnout vzájemné propojenosti vrcholu hlavy a rozkroku (bodů paj-chuej a chuej-jin), čemu se říká: pozvednout temeno a svěsit rozkrok, tedy vědomě lehce stáhnout svalstvo řitního otvoru. Užití síly je však zapovězeno, navíc je třeba jej spojit ještě se spuštěním hýždí. Spuštění hýždí uvede kostrč a křížové obratle na jednu osu, aby tak napomohlo plynulosti pohybů celého těla. Požadavek je tu shodný s pozvednutím hlavy, pohyb je řízen myslí, nikoliv násilným napnutím svalů.

Při cvičení dbáme na otevření rozkroku, kulatost rozkroku; při jeho uvolnění a zakulacení dosáhneme větší živosti při změnách pohybu.

To je i významem teoretické teze: „při otevírání rozkroku se cení kulatost, ta způsobí uvolnění a čilý tok na drahách“. Kulatým rozkrokem je třeba rozumět držení kolen v lehkém pnutí do stran, čehož dosáhneme lehkým spuštěním těžiště, pokrčením kolen a jejich odtlačováním do stran. Tento způsob držení nohou zpočátku značně unavuje, ale po vytvoření návyku je cítit řadu výrazných změn jako je zvýšení stability, síly a pružnosti a taktéž mentální pevnosti.

Zdroj: Umění tchaj-ťi čchüan – Vít Vojta
Zásady pro držení a pohyb těla při cvičení tchaj-ťi čchüan 2 (dolní a horní končetiny)

Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Popořte nás