Pomalé tempo v tchaj-ťi čchüan

J  ednou z nejunikátnějších a nejvíce charakteristických vlastností tchaj-ťi čchüan je to, že paradoxně využívá pomalé tempo (man/man) k probuzení bojových kvalit včetně síly, rychlosti a přesnosti. Jak toho dosáhneme v praxi?

Prostřednictvím pomalého tempa spolu s důkladnou sebekorekcí dosáhneme následujících detailů, které se stanou naší druhou přirozeností:

1. Přesnost každé pozice a její funkce.
2. Sladění záměru s pohybem.
3. Udržení odpovídajícího energetického stavu každé části těla tak, aby tělo fungovalo jako co nejefektivnější celek.

Postupem času pomalé tempo tréninku umožňuje:

• přesný sled pohybů tak, aby naplnily v nich obsažené bojové aplikace;
• cvičenci si uvědomovat optimální pozici ve všech fázích každé techniky; je snadné věnovat pozornost jen začátku a konci pohybu; ve skutečnosti právě v přechodu mezi těmito dvěma body aplikujeme příslušnou techniku;
• tělu se upevnit v pozicích tak, že když zrychlíme pohyb, stane se přirozeným a neodchyluje se ze správné cesty.

Důležité body:

1. Studenti často příliš pospíchají, aby dosáhli vyšších úrovní. Rychlé provádění pohybu dříve, než se přesně ustálí a upřesní pozice, vede ke ztrátě detailu a účinnosti.
2. Po studentech se požaduje mít důvěru v myšlenku, že přesnost převládne nad větší fyzickou silou a že pomalé tempo může být účinným prostředkem pro rozvoj rychlosti.
3. Je třeba si ujasnit, že užití pomalého tempa je jednou z charakteristických tréninkových metod tchaj-ťi čchüan, nikoli jeho konečným cílem.

Úryvek pochází z připravovaného českého překladu knihy Davida Gaffneyho a Davidine Siaw-Voon Sim Chen Taijiquan Illustrated.