„Když někoho učíte, přináší to prospěch učiteli i žákovi“

I  diom „jiào xué xiāng zhǎng/教学相长“ se překládá jako „vyučování a učení (studium) se vzájemně podporují“. Pochází ze Süe Ťi (Xue Ji/学记), starodávného textu z Knihy obřadů Li-ťi (Liji/礼记), klasického konfuciánského díla. V tomto kontextu fráze popisuje vzájemně prospěšný vztah mezi učitelem a studentem, kdy obě strany rostou během procesu vyučování a učení se.

Celá pasáž zní: „虽有嘉肴，弗食不知其旨也；虽有至道，弗学不知其善也。故学然后知不足，教然后知困。知不足然后能自反也，知困然后能自强也。故曰教学相长也“, což se překládá následovně: „I když existují výtečná jídla, člověk nepozná jejich chuť, pokud je neokusí; i když existuje hloubka, člověk nepozná její dobrotu/užitečnost, dokud se do ní nedostane.“ A tak díky studiu si člověk uvědomí své nedostatky a vyučování zase odhalí člověku vlastní slabiny (co sám nezvládá). Poznání nedostatků vede k sebereflexi; poznání obtíží přináší sebezdokonalování (vlastní rozvoj). Proto se říká, že „vyučování a učení se vzájemně podporují“.

Tato myšlenka odráží konfuciánský důraz na pokoru a neustálé prohlubování vědomostí. Vyučování neznamená pouze předávání vědomostí, ale jde o způsob, jakým si učitel upevňuje a rozšiřuje své pochopení prostřednictvím otázek a pohledů studentů. Studenti přispívají k růstu učitele také tím, že ho podněcují k novému způsobu myšlení, a podporují tak dynamiku vzájemného obohacování.

V dnešní době tento idiom přesahuje oblast formálního vzdělávání. Naznačuje, že jakákoli role související s vedením – ať už se jedná o odborné vedení, koučink nebo vedoucí postavení – získává z oboustranné výměny a obohacuje obě strany. Idiom je často citován, aby učitelům, lidem ve vedoucím postavení nebo mentorům připomínal to, že učení je nikdy nekončící cesta, v níž je klíčovým faktorem růstu pokora a otevřenost k novým vhledům.

Zdroj: „When you teach someone, both teacher and student benefit“