Tchaj-ťi čchüan… síla mysli, dechu a těla

P  ro západního člověka je tchaj-ťi čchüan tajemnou, místy „nadpřirozenou“ a logickým myšlením hůře uchopitelnou disciplínou. Teprve při bližším seznámením s ním pochopíte, že se jedná o ucelený, za stovky let detailně propracovaný a strukturovaný systém, kde začínáte prvním krokem od nuly a kultivujete své dovednosti prakticky do nekonečna stejně jako u jiných mistrovských oborů či disciplín. Potřebujete „jen“ dostatek trpělivosti, pokory a ochoty na sobě pracovat…

Historie a současnost

Traduje se, že autorem tchaj-ťi čchüan je taoista Čang San-feng, který žil ve 13. století a který reformoval šaolinské techniky a na jejich základě vytvořil vnitřní školu. Avšak skutečně doložený je jeho původ ve vesnici Čchen-ťia-kou až v polovině 17. století. Tehdy zkušený válečník dynastie Ming mistr Čchen Wang-tching, v jehož rodině bylo bojové umění tradicí, vytvořil sebeobranný systém dnes známý jako tchaj-ťi čchüan.   

Jedná se o vnitřní styl, který snoubí efektivní bojové techniky s využitím plné/vnitřní síly.

Obsahuje také prvky taoismu (teorii jin-jang o vzájemně se doplňujících protikladech a metody vnitřních cvičení tao-jin, tj. vedení energie čchi a kultivace těla, mysli a ducha, a tchu-na, tj. cvičení hlubokého vnitřního dechu) a tradiční čínské medicíny (teorii o proudění čchi po drahách ťing-luo, tj. v síti meridiánů).  

Od svého založení se postupem času z původního stylu Čchen vyvinulo současných pět hlavních stylů, které jsou označovány jako tradiční, protože jejich výukové metody zahrnují i bojovou dovednost: Čchen, Jang, Wu Chao, Wu a Sun. Názvy stylů nesou jména rodin, v rámci nichž se po staletí předávaly dovednosti z generace na generaci. Až do minulého století měli k tchaj-ťi čchüan přístup pouze členové rodiny a dovednosti byly kvůli bezpečnosti přísně střeženy.

Teprve když se Čína začala v minulém století otevírat světu, rozšířily se znalosti tohoto bojového umění mezi širší veřejnost i za hranice Číny.

Pokud budete pátrat mezi školami tchaj-ťi, zjistíte, že nejrozšířenějším stylem je styl Jang. Největší bojovou účinnost si údajně zachovává styl Čchen. Zejména v Číně můžete nalézt množství dalších škol a odnoží stylů tak, jak se v průběhu času vyvíjely a jak jim vtiskli osobitý charakter různí mistři, kteří toto učení předávali.

V současné době se zejména mimo Čínu tento původně bojový sebeobranný systém vyučuje víceméně jako kondiční, kultivační a zdravotní cvičení se začleněním bojových technik. Různé školy zdůrazňují různé aspekty cvičení a tomu přizpůsobují i systém výuky.

(Více o stylech naleznete na Styly tchaj-ťi čchüan)

Význam a principy

V doslovném překladu se dá tchaj-ťi čchüan chápat jako styl bojového umění (pěstní styl), který je založený na principu extrémní polarity, střídání prvků jin a jang. Tato proměna dává vzniknout technikám rukou i práci nohou a je známá jako „osm bran a pět kroků“.

Techniky rukou jsou spojeny s taoistickou filozofickou teorií osmi trigramů – pa-kua (bagua). A pět technik nohou objasňuje teorie pěti prvků – wu-sing (wuxing). V praxi se toto střídání projevuje mnoha způsoby, například jako nádech a výdech, otevření a zavření, pohyb vpřed či vzad, odstředivý nebo dostředivý, zrychlení vs. zpomalení, stoupání a klesání…

Krajní polarita je umožněna pomalým, měkkým, uvolněným spirálovitým pohybem. Neustálým opakováním a prohlubováním tohoto pohybu je možné časem dosáhnout tvrdosti, rychlosti a výbušné síly. Trojrozměrný spirálovitý pohyb zahrnuje celé tělo i jeho jednotlivé části a musí být vzájemně provázaný/spojitý. Přirozeným, nepřerušovaným, plynulým, jemným pohybem se v těle postupně odstraňují bloky a čchi může volně proudit.

Název navíjení hedvábí, tzv. čchan-s´ kung, je odvozen ze způsobu, jakým se získává hedvábí bource morušového – nesmíte táhnout příliš silně, jinak se vlákno roztrhne, ani příliš slabě, protože pak se nestane nic nebo se vlákno zacuchá.

Při cvičení usilujeme také o hluboké uvolnění na úrovni vnitřních tělesných struktur, tzv. fang sung, kdy odkládáme veškerou hrubou, fyzickou sílu, v kombinaci s pcheng ťing, tedy pruživým „napětím“, které drží zevnitř tělo „nafouknuté“ jako balon a umožňuje spontánně a bez odporu reagovat na sílu přicházející zvenčí a tím ji de facto eliminovat.

Vše řídí náš vnitřní záměr, který dává impuls čchi a jejím prostřednictvím veškerému dění v těle. Mysl je neustále bdělá a přítomná, vědoma si každého pohybu, jeho smyslu a detailu. Postupně se stává vnímavější a bdělejší vůči sobě i vnějšímu světu.  

Centrem a shromaždištěm vnitřní energie čchi a prvopočátkem pohybu je tzv. tan-tchien, podbřišek, v doslovném překladu „(rumělkové) pole, kde vzniká lék“. Tan-tchien jako střed pohybu zůstává neustále na místě, veškerý pohyb se děje v souladu s tímto středem. Jedině tak je zajištěn vyvážený, celistvý a ekonomický pohyb těla. Při cvičení je nutné respektovat nejen fyzický střed těla, ale i střed mentální, psychický – plně se soustředit, vnímat a ovládat všechny části pohybu. 

(Více o principech tchaj-ťi čchüan se dočtete na Principy tchaj-ťi čchüan)

Zdravotní účinky tchaj-ťi čchüan

Zdravotní účinky tchaj-ťi čchüan jsou v klasických stylech brány jako „nedůležité vedlejší“ efekty správného, pravidelného, dlouhodobého tréninku. Nicméně lidé po celém světě vyhledávají tchaj-ťi čchüan především pro jeho rozmanité zdravotní přínosy, nikoli pro osvojení si bojových dovedností. Schopnost ubránit se „protivníkům“ v podobě stresu, přepracování nebo civilizačních nemocí je v současném přetechnizovaném a uspěchaném světě patrně mnohem důležitější než fyzické ohrožení nepřítelem.

Výstižně to vyjádřil mistr stylu Wu – Chow Chian Chiu: „Můžete žít celý život bez toho, abyste kdy museli bojovat. Ale každý den potřebujete mít dobré zdraví!“ Učitel bojových umění Vít Vojta ve své knize Tajemství tchaj-ťi čchüan říká jinými slovy totéž: „Ukázalo se, že cvičení bojových umění především tchaj-ťi čchüan má blahodárný účinek na nervovou soustavu a tím i na mozek, na funkce vnitřních orgánů, srdce a krevní oběh, metabolismus a jiné a je tedy velmi vhodné pro naši stresem zdevastovanou civilizaci.“

Tchaj-ťi čchüan není všelékem, avšak stále více vědeckých studií, jejichž výsledky jsou široce publikovány, dokládá příznivý účinek pravidelného cvičení na zdravotní stav. Zároveň tím nepřímo potvrzují pravdivost „zázračných“ uzdravení tradovaných v oblastech, kde se tchaj-ťi čchüan cvičilo. Například jeden z učitelů současné generace velmistrů Čchen tchaj-ťi čchüan Čchen Čao-pchi byl v mládí velmi neduživý, avšak po několika letech pravidelného cvičení zesílil, zbavil se léků a zcela se uzdravil. Mistrovi Čeng Man-čchingovi, který popularizoval tchaj-ťi v USA, se dokonce podařilo pomocí tchaj-ťi čchüan uzdravit z tuberkulózy.

Jaké konkrétní příznivé účinky můžete pocítit?

Pokud začnete cvičit, jako první si patrně všimnete psychického zklidnění a větší odolnosti vůči stresu, postupem času se může projevit zlepšení tělesné kondice a změny na úrovni fyzického těla.

1. Psychika

Cvičení je skvělý recept na „blbou“ náladu, která se jako zázrakem rozplyne, když se uvolníte a soustředíte na své tělo a plynulý pohyb.

Při cvičení můžete zažívat pocity pohody, mít lepší náladu, vaše mysl se pročistí, odejdou starosti a špatné myšlenky, budete jasněji uvažovat, trénujete zároveň mozek, můžete začít lépe spát a získat větší vitalitu. Budete také odolnější vůči stresu a méně reaktivní (budete více ve svém středu a méně se necháte vtahovat do vnějšího světa). 

2. Fyzické zdraví

Dlouhodobé cvičení tchaj-ťi čchüan přispívá ke zdravému a vyváženému fungování celého organismu, zejména tím, že zlepšuje celkovou kondici (tj. hybnost, pružnost, stabilitu a sílu), podporuje tělesné procesy, systémy a funkci orgánů (používá břišní dýchání, které zlepšuje okysličení tkání a zvyšuje kapacitu plic, posiluje oběh vitální energie čchi, krve a lymfy, uvolňuje napětí, posiluje imunitní systém, zlepšuje funkci srdce, pomáhá trávení, zesiluje hustotu kostí…).

Cvičení je ideální pomocník při rekonvalescenci a léčení řady zdravotních potíží a chronických onemocnění zejména pohybového aparátu, plic a krve. Objevují se také studie, které dokazují schopnost cvičení tchaj-ťi čchüan předcházet některým degenerativním onemocněním, například Parkinsonově nebo Alzheimerově chorobě, nebo jejich postup zpomalovat. Tchaj-ťi čchüan se osvědčilo také jako podpůrné cvičení při léčbě rakoviny.

Tchaj-ťi čchüan je zkrátka vhodným zdravotním, kondičním a relaxačním cvičením pro všechny věkové kategorie. V Číně se mu často začínají věnovat lidé po padesátce, aby si zachovali zdraví a svěžest do vysokého věku. Chápat tchaj-ťi čchüan jako cvičení pro nemohoucí či nemocné, jak je občas prezentováno, je nepochopením jeho podstaty, protože jak říkal dnes již nežijící mistr Feng Č´-čchiang:  

„Dobrá a silná tělesná konstituce je základ, bez kterého není možné se studiu bojového umění nějakým smysluplným způsobem vůbec začít věnovat.“

A tím se kruh uzavírá… neboť abychom mohli cvičit, musíme být zdraví a abychom byli zdraví, musíme cvičit…

(Více informací o vlivu tchaj-ťi čchüan na zdraví naleznete na Tchaj-ťi čchüan a zdraví)

Alena Koutecká
Tchaj-ťi škola Vnitřní síla

Další zdroje:
Časopis Vnitřní síla
Vít Vojta – Tajemství tchaj-ťi čchüan
Čeng Man-čching – Tchaj-ťi čchüan: zjednodušená metoda cvičení pro zdraví a sebeobranu
Chen Style Taijiquan: The source of taiji boxing
Čchi-kung čung-jüan – Sü Ming-tchang, Tamara Martynovová
Tchaj-ťi pro zdraví a dlouhověkost – Bruce Frantzis

Článek byl napsán pro strankycinskemediciny.cz. Odkaz na tento článek na webu čínské medicíny naleznete po kliknutí na Tchaj-ťi čchüan – síla mysli, dechu a těla.