Původ a vývoj harmonizační orgánové sestavy Makko-ho

M  akko-ho vychází ze starodávné praktiky Do In – fyzické a meditační praxe pro udržení zdravého těla. Do In je japonský výraz, v čínštině se jedná o Tao Jin (Dao Yin). Cvičení pochází z Číny a první zmínka o něm se objevuje ve Vnitřním kánonu Žlutého císaře (kánonu medicíny Žlutého císaře), jehož autorství je připisováno tomuto mytickému panovníkovi.

Do In je dynamická meditace. Existují důkazy o tom, že byla ovlivněna indickou jógou a později zen buddhismem. Ve své knize Protahování meridiánů definuje japonský psycholog a praktik shiatsu Shizito Masunaga název Do In následovně:

• Do: „otevírání kanálů a ulehčení průtoku energie určitými cestami“
• In: „protahování a pohyb končetin, abychom dosáhli tohoto cíle“

Do In vznikla v Číně v době prosperity, kdy životní styl zahrnoval méně fyzické práce. Lidé proto začali trpět větším množstvím fyzických onemocnění a tato cvičení měla napomoci tělu znovu se přirozeně uzdravit. Praxe Do In postupně z povědomí lidí téměř vymizela (na rozdíl od mnichů, kteří ji v různé podobě praktikovali stále). Zájem o ni oživil v polovině dvacátého století až psycholog Shizito Masunaga a lékař Michio Kushi.

Do In obsahuje nekonečné množství fyzických a energetických cvičení, jejichž účelem je zlepšit zdraví tak, že se povzbudí energie a zprůchodní meridiány. Na rozdíl od mnoha dalších fyzických cvičení, která se zaměřují na jednotlivé části těla zvlášť, zdůrazňuje propojení všech částí těla, mysli a vesmíru. Postupně se Do In vyvinula do podoby, která zdůrazňuje důležitost vnímání těla a propojení člověka s univerzální energií, což podporuje rovnováhu a harmonii energie člověka. Praxe Do In posiluje zdraví tím, že zajišťuje zdravé prostředí pro tělo, mysl, emoce a ducha, což umožňuje proces sebeléčení.

Původ Makko-ho

Zatímco Do In je starodávná technika, Makko-ho vytvořil japonský obchodník Wataru Nagae relativně nedávno. Když mu bylo něco málo přes čtyřicet let, postihla ho mrtvice a částečně ochrnul. Lékaři mu dávali malou naději, že bude opět plně pohyblivý. Nagae pobýval v buddhistickém klášteře, v němž byl jeho otec mnichem.

Po období beznaděje začal Wataru pociťovat vděk za to, že je naživu. Když každý den pozoroval mnichy, uvědomil si, jak často je jejich jednání prodchnuto vděčností a opravdovostí. Praxe mnichů ho přitahovala, vzhledem ke svému fyzickému omezení ji však nemohl vykonávat. Rozhodl se, že dosáhne stavu, kdy bude moci naslouchat učení mnichů v pozici dítěte (tj. v sedu na patách s trupem v předklonu) a bude schopen vyjádřit svou vděčnost hlubokou úklonou celého těla. Po třech letech soustředěného úsilí se začal opět pohybovat bez omezení a svou vděčnost vyjadřoval úklonami spolu s mnichy.

V klášteře měl Wataru přístup k Do In a řadu cvičení používal právě k dosažení svého cíle. Když se intenzivně snažil obnovit svou pohyblivost,  vyčlenil kolem roku 1933 čtyři cvičení, která podle jeho názoru splňovala požadavky na zdravé tělo. Tento soubor cvičení pojmenoval Makko-ho, což doslova znamená „hledět přímo před sebe“ nebo „dívat se do zrcadla“. Cvičení měla zajistit zdravé fyzické tělo, aby člověk mohl směřovat ke svému životnímu cílu a plnit si své sny.

Cvičení umožňuje najít radost a naplnění v pohybu, nabízí jednoduchý, dosažitelný přístup ke zlepšení energie, rovnováhy, pružnosti a osobní pohody.

Zenová vizualizační cvičení

Poslední kniha Shizuto Masunagy se jmenuje Zenová vizualizační cvičení a obsahuje základní cvičení, která se dnes často označují jako Makko-ho (pozn.: můžete je najít také pod názvem Keiraku Taiso). Masunaga si díky své praxi shiatsu uvědomil, že k udržení zdraví je zapotřebí celostnější forma pohybu těla. Všiml si, že Nagaeův systém Makko-ho pokrýval jen několik meridiánů, a rozhodl se tuto sestavu rozšířit, aby zahrnovala všechny hlavní meridiány. Zatímco původní Makko-ho obsahuje čtyři cvičení, základní zenová vizualizační cvičení se skládají z osmi cvičení. V knize Masunaga uvádí: „Vytvořil jsem zenová vizualizační cvičení, abych oživil podstatu tradičních čínských praktik a poskytl metodu cvičení a svépomocné domácí terapie.“

Pomocí vizualizační části se Masunaga snaží pomoci cvičícím dosáhnout uvolnění. Vědomým úsilím těla a mysli je zapotřebí naučit se správnému cvičení a dýchání, ale samotné provádění cviků by mělo být podvědomé (tj. bez úsilí). Uvolnění současně se soustředěním energie na určité meridiány vede k sebeléčení, neboť tělo obnovuje svou přirozenou rovnováhu a harmonii. Cvičení se provádí v určeném pořadí v závislosti na orgánových hodinách. Pohybujeme-li se podvědomě, přináší cvičení vedle fyzického zdraví také zdraví emocionální, duševní a duchovní. 

Zdroj: Origins and Evolution of Makko-ho, Makko-ho – Keiraku Taiso Exercises

Celou sestavu s popisem cviků a obrázky naleznete v odkazu Harmonizační orgánová sestava Makko-ho.