Filozofické kořeny, tvar a energie v tchaj-ťi čchüan

T  chaj-ťi čchüan se podobá každému jinému vážnému studiu v tom, že ho lze ovládnout postupně a jednotlivé etapy je nutné dokončit ve správném pořadí. V Čchen-ťia-kou (Chenjiagou), rodišti tohoto umění, jsou studentům neustále připomínány dva důležité faktory, na které nesmí zapomínat, pokud kdy chtějí dosáhnout skutečných dovedností: 

• Trénink musí postupovat od jednoduchého ke složitému a než se přesunou k osvojování další dovednosti, je nutné ovládnout (tu) předchozí.
• V průběhu celého procesu nesmí spěchat ani se chtít s nedočkavostí učit pokročilé techniky. Uspěchaný přístup nevyhnutelně vede k vynechání důležitých základních dovedností.

Filozofické kořeny

Čchen Wang-tching a jeho sluha Ťiang Fa (Jiang Fa)

Rodina Čchen (Chen) odvozuje svůj původ od Čchen Wang-tchinga (Chen Wangtinga), potomka deváté generace klanu Čchen, který žil přibližně před několika stoletími. Podařilo se mu zkombinovat dovednosti tehdy existujících bojových umění s filozofickými koncepty, které pochází až z období úsvitu čínské kultury.

Tyto myšlenky představují více než jen zajímavé akademické rozptýlení. Z praktického hlediska poskytují podrobný plán, který nám může pomoci získat informace, kterým směrem se má ubírat náš trénink.

Například důraz mistra Lao´c na zakořenění, pružnost a rovnováhu jako předpokladů pokroku a života samotného přesně koreluje s ústředními pilíři tréninku tchaj-ťi čchüan.

V zásadě neexistuje žádné omezení míry nebo stupně jemnosti detailu, hranic, kam až můžeme zajít, a generace mistrů Čchen tchaj-ťi čchüan pochopily potenciál vůdčí síly starodávné čínské filozofie.

„Pokud nezapomenete, že toto bojové umění se nazývá ‚tchaj-ťi‘,
pak s postupující praxí začne toto umění odpovídat konceptu tchaj-ťi.“
Čchen C‘-ming (Chen Ziming)

Na psychologické úrovni pomáhá porozumění této filozofii pěstovat vyrovnanou mysl, která se nikdy neupíná k jednomu jedinému směru. Zjednodušeně platí, že:

• nevnímáme to, co je vpředu, aniž bychom zároveň vnímali to, co je vzadu;
• nemyslíme na to, co dělá horní část, aniž bychom zároveň brali v úvahu spodní část;
• nepociťujeme a nevnímáme pouze to, co se děje uvnitř, ale současně si uvědomujeme význam vnějších aspektů těla.

Tvar a energie

Rčení tchaj-ťi čchüan nabádá cvičící, aby propojili sing (xing) a čchi (qi) neboli tvar a energii. Středobodem je nezbytné přijetí skutečnosti, že musíme odložit všechny stopy tvrdé nebo tuhé síly. A současně pracovat v každém pohybu na tom, abychom pochopili optimální tvar postoje. 

Často se říká, že tchaj-ťi čchüan je uměním paradoxů. Chceme-li pochopit pravdivost tohoto tvrzení, není nutné podívat se dále než na často chybně chápanou metodu používání pomalosti a „měkkosti“ k získání bojové dovednosti. Jaká myšlenka stojí za tímto přístupem? Jeho význam lze shrnout rčením tchaj-ťi čchüan

„Učit se pomalu také znamená učit se rychlému.“

I když se na první pohled může zdát, že tyto dvě vlastnosti, pomalost a rychlost, si protiřečí, ne vše je tak, jak to vypadá: 

• Pomalý, pečlivý trénink vám poskytne čas, abyste si mohli uvědomovat a uplatňovat pravidla; a v tchaj-ťi čchüan je spousta pravidel. Existují pravidla pro každou část těla, pravidla pro jejich vzájemné propojení a propojení jednotlivých částí s tělem jako celkem. Smyslem je vnitřně se ztotožnit s těmito pravidly, dokud nejsou ukotvena tak, aby nebyla porušena, když dojde ke zrychlení pohybu nebo k jeho provádění pod tlakem a psychickým stresem.
• Tento pomalý a důkladný trénink časem umožní, aby se rozvinuly důležité vlastnosti síly včetně pcheng (peng), sung (song) a žou (rou), tj. rozpínavosti, uvolnění a měkkosti. Ty společně přispívají k tomu, aby se mohla projevit jedinečná metoda fungování těla v tchaj-ťi čchüan. V tomto kontextu představuje slovo „umožní“ správný způsob pochopení charakteru této přirozené a postupné změny, kterou si nelze vynutit ani ji uspíšit.

Úryvky pocházejí z připravovaného českého překladu knihy Davida Gaffneyho a Davidine Siaw-Voon Sim Chen Taijiquan Illustrated.