4 druhy taoistické meditace aneb Jak žít a cvičit v souladu s přírodními cykly

T  éměř v každém větším městě je dnes čínská komunita, která se často skládá i ze dvou tří generací. Mladí i staří zachovávají své zvyky. Ani v samotné Číně se nepodařilo žádným revolucím či tzv. vládě čtyř tyto zvyky vykořenit.

Je to proto, že Číňané zůstali stále propojeni s přírodou a jejími cykly. Jistě jste si všimli, že slaví různé svátky a příchod nového roku v jinou dobu než my. Jejich svátky jsou také v souladu s lunárními, zemskými a vesmírnými cykly. Přesně v duchu taoistického přísloví:

Člověk následuje zemi.
Země následuje nebe.
Nebe následuje tao.
A tao následuje přírodu.

Pokud se podíváme na tradiční čínský kalendář, je stále rozdělený na 24 částí a cyklů a způsob života se vždy přizpůsobuje danému období. Tradiční čínská medicína vychází ze vzájemného vztahu 5 prvků. A stejně tak se v mnoha jiných zdrojích uvádí, že existuje 5 období, tj. jaro, léto, babí léto, podzim a nakonec zima. Málokdo ale tuší, že v tradičních čínských konceptech (předcházejících tradiční čínské medicíně) jsou jen 4 obodobí, které přesně ladí se 24 cyklickými změnami a pak nám vychází přesný poměr 24/4.

Ti z vás, kteří znají 5 prvků zakreslených do podoby pěticípé hvězdy, tzv. pentagramu, s různými vzájemnými vazbami, si možná řeknou, vždyť to nesedí. Jenže tato hvězda má svého předchůdce, přesně odvozeného od znaku pro číslovku deset, který znamená tržiště ve středu města a 4 ulice do kříže. (Proč právě deset a proč tržiště překračuje rámec tohoto článku.)

Tedy: Číslovka deset odpovídá znaku v podobě rovnoramenného kříže shora dolů a zprava doleva. A staré umístění pěti prvků odpovídá čtyřem stranám a středu:

• V CENTRU se nachází země, slezina, její duch šen i (shen yi) související se záměrem mysli a přemírou škodlivého myšlení.
• NAHOŘE najdeme oheň, srdce a duch šen sin (shen xin) související s radostí, stejně jako s nadměrným vzrušením.
• DOLE v kříži je voda, ledviny a duch č‘ (zhi), vztahující se k vodě a její schopnosti ovládat druhé a život sám.
• NALEVO je umístěno dřevo, játra a duch čchun (chun), který souvisí s našimi možnostmi jednat a ovlivnit svůj život a sny, ale také s agresivitou a hněvem na straně druhé.
• PRAVÁ STRANA odpovídá kovu, plicím a duchu šen pcho (shen po), který souvisí s vážností, vhledem do situace (naladěním „srdce“), v negativním aspektu pak se smutkem. Správně vyživený duch šen (shen), který je v rovnováze (tj. tlumen ostatními duchy), se projevuje tím, že člověk je zdravý na fyzické i mentální úrovni.

Ještě bych rád poznamenal, že rovnoramenný kříž se používal víc v taoistické alchymii nej-tan (neidan) a v taoistických cvičeních, kde se ještě k jednotlivým prvkům či směrům přiřazují různá zvířata, kroky a pohyby.

A jak můžeme jako studenti tchaj-ťi čchüan (taijiquan) nebo nej-kungu (neigongu) využít tyto znalosti v životě a cvičební praxi?

Máme 24 cyklů a 4 období. A poučku: „Tao následuje přírodu“. Pokud chceme mít v životě soulad, být zdraví, vyhnout se civilizačním nemocem a všemu, co s sebou přináší (vyčerpání, vyhoření, ztráta smyslu života či neschopnost se zařadit a cítit se pohodlně), musíme následovat tao, přírodu, přirozenost, pořádek…

Výsledek dané poučky zachycuje i nejdůležitější věta v kultivaci jako takové:

tchien žen te i (tian ren de yi),
tj. člověk a nebesa jsou v jednotě (jsou jedním)

Cílem tao ťia (dao jia) taoismu je kultivace dvou, sing (xing) a ming (ming). Dosažení vyvážené emocionální a fyzické složky, přesahující běžný lidský rámec. A také jejich vzájemná shoda a propojení. Proto následující rady vznikly s cílem zkvalitnit náš život jako takový a naučit se plynout s ním ve shodě.

• Prvním obdobím je JARO a začíná o něco dříve než u nás, již v únoru. Často je to ještě v době, kdy je země pokrytá sněhem, ale již je v ní cítit počínající život, teplo, které stoupá ven. Jaro souvisí se dřevem a růstem. Proto se často učí v Číně nové sestavy a cvičební prvky právě na jaře. Její pozicí je postoj a stání ve wu-ťi čuang (wuji zhuang), čan čuang (zhan zhuang) atd. Statických pozic je nepřeberné množství.
• LÉTO, které následuje, je jako oheň a souvisí se srdcem. Srdce si představte jako malého ptáčka, který skáče z větve na větev. Proto ho musíme podpořit a vyvážit pohybem. Hodně se hýbat, dokonce i skákat a běhat… projevit radost pohybem.
• PODZIM souvisí se smutkem, plícemi a duchem, který nám brání vidět naše možnosti a zamezuje přístup k nim. V tomto období se doporučuje praktikovat nejlépe vsedě a se zkříženýma nohama.
• A nakonec ZIMA, která má chránit naše ledviny a získávat a ochraňovat naši esenci ťing (jing), abychom měli silnou vůli uskutečnit náš záměr. Proto souvisí s lehem a odpočinkem vleže. Nejčastěji na pravém boku, protože srdce je na levé straně, a tak ho nezatěžujeme. Nohy máme mírně pokrčené a hlavu podepřenou pravou rukou.

Všechny čtyři pozice a jejich ovládnutí se považují za základ a nejdůležitější „know-how“ v nej-kungu (neigongu), vnitřní práci. Cílem je pochopit tok a cyklus našeho života, splynout s přirozeným tokem země a vesmíru, pochopit poklady země (oheň, voda, vítr), člověka (ťing/jing, čchi/qi, šen/shen), nebe (slunce, měsíc, hvězdy). A pomocí speciálních technik se zklidnit a dostat se do souladu s nimi. Pokud se podíváme do světa rostlin a zvířat, vidíme, že následují přírodu automaticky.

Chtěl bych zdůraznit, že všechny pozice – stání, chůze, sed i leh, vyžadují detailní instrukce (např. pokud praktikujete taoistickou meditaci vsedě, sedíte jinak než buddhisté apod.). Každá pozice vám však přinese náhled do toho, co v daném období dělat a co ne, návod, jak se vyhnout vyčerpání a jak získat klidnou a vyrovnanou mysl a dosáhnout dlouhověkosti.

Při cvičení se také rozlišuje mezi tzv. tung kung (dong gong), např. práce v pohybu nebo chůze v létě, a ťing kung (jing gong), tj. tichost, naslouchání, které zahrnuje stání, sed a leh odpovídající jaru, podzimu a zimě. V těchto dvou způsobech platí poučka:

V klidu pozoruj pohyb a v pohybu pozoruj nehybnost.

Přemýšlejte o tom a přeji vám hodně štěstí při cvičení!

Text: Miloš Bachár
Překlad: Alena Koutecká
Foto: redakce

Pozn.: čínské výrazy jsou psány v české transkripci, v závorce je uveden přepis čínských znaků do latinky, tzv. pchin-jin (pinyin)

Miloš Bachár začínal v roce 1997 s jógou. Po pěti letech přešel k čínskému bojovému umění. V letech 2002 až 2012 ho zaujal především jihočínský Mai Gei Wong wing chun, později studoval asi rok Čchen tchaj-ťi u Jožky Goliana, žáka Čchen Pinga (Chen Binga). V té době se dostal i ke korejskému zenovému buddhismu.

Od roku 2012 cvičí wudangské tchaj-ťi – linii San Feng Pchaj (San Feng Pai) mistrů Čung Jün Lunga (Zhong Yun Longa) a Jüan Siou Kang (Yuan Xiu Gang), nej-kung (nei gong) a nej-tan (nei dan) u Michala Stejskala. Pobýval také přímo v chrámu Jü Sü Kung (Yu Xu Gong) u Jüan Siou Kang (Yuan Xiu Ganga).

Svoje znalosti v taojin (daoyin), nej-kung (neigong), taoistické meditaci a alchymii si v listopadu 2017 odjel prohloubit k mistrovi Čung Süe Jung (Zhong Xue Yong) do chrámu C‘-siao Kung (Zixiao Gong) a k mistrovi Wang (Wang) z linie Lung Men Pchaj (Long Men Pai) – dračí brána.

Do budoucna by rád studoval Ťing Ming tao-ťia (Jing Ming daojia) z Lao Šanu (Lao Shanu) u mistra čínského původu, který hovoří česky, avšak přeje si zůstat v anonymitě.

Milí čtenáři, naše stránky připravujeme s láskou ♥ . Pokud se vám zveřejňované příspěvky líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Vaší podpory si vážíme a děkujeme za ni. Pro podporu klikněte na: Podpořte nás