Velký strom/sloup/pařez

T  ento cvik se cvičí v různých školách čchi-kungu a wu-šu, kde je označován jako čan-čuang, což se překládá jako sloup (nebo také velký pařez). Při praktice v těchto systémech se žákům nařizuje stát dlouhou dobu bez hnutí jako sloup. Velkým pařezem nebo sloupem se rozumí něco nepohyblivého, neživého, ale ve velkém stromě spočívá síla a dech života.

Podobné metody byly známy a pěstovaly se u mnohých národů. Prvním ze slavných „sloupníků“ byl svatý Simeon v 6. století. Šlo o to, že se vylezlo na sloup a setrvávalo se na něm po dlouhou dobu v modlitbách. Vhodné sloupy se buď vyhledávaly, nebo stavěly speciálně za tímto účelem. Takovýchto „sloupníků“ bylo málo a tato schopnost byla pokládána za velký pokrok.

V Rusku mělo „sloupnictví“ poněkud jinou podobu a pěstovalo se v některých klášterech. Lidé objevili u kláštera dva vedle sebe rostoucí stromy. Porazili je asi půl metru od země a zarovnali pokácené místo. Později se na tyto dva pařezy postavil člověk, který si představil, že je prodloužením stromu, a tak se vlastně sjednotil s přírodou. Stál hodinu, dvě, někdy i šest hodin. Během dvou let pravidelného cvičení se u tohoto mnicha objevily léčitelské schopnosti, dokonce i jasnovidectví.

Díky cvičení čchi-kungu můžete být mladí i v osmdesáti. Jak prodloužit život?

Leckteré rostliny a živočichové žijí mnohem déle než my. Nejdéle žijí stromy. Nikoho nepřekvapí, má-li strom dvě stě, tři sta nebo čtyři sta let, ani tisíc nebo dva tisíce let ve vás nevyvolá – pokud jde o strom – údiv. Chceme-li žít déle, musíme se tomu tedy naučit od stromů.

Proč žijí stromy déle než my? Necháváme se unést emocemi, pořád spěcháme, jsme nervózní. Přitom nesnášíme příliš velké horko, mrazy…

Úplně odlišný přístup pozorujeme ve světě rostlin. Mnohé stromy žijí stovky let, rostou v zimě i v létě, v mrazu i horku, za slunce i deště, nemají vlastní pocity či přání. Kořeny mají zapuštěny hluboko v zemi, z níž získávají vodu a všechny potřebné látky pro život, jež proudí prostřednictvím kmene až k listům korun. Ta se tyčí do výšky, je omývána deštěm, pohybuje se ve větru, svítí na ni slunce a v noci měsíc a hvězdy. Všechno vstřebává do listů, větví, kmenu, až ke kořenům. Tímto způsobem získává strom výživné látky a energii ze země a z vesmíru. Strom tak v sobě spojuje zemi a vesmír.

Co se stane, bude-li člověk jako strom? Může prostřednictvím přijímání energie prodloužit svůj život i člověk? Tisíciletými experimenty bylo zjištěno, že tato metoda (napodobení pozice stromu) skutečně umožňuje prodloužit život. Velice brzy začínáme pociťovat zvýšení životní energie, a proto ze zdravotního hlediska pozice velkého stromu život prodlužuje.

Z pohledu čchi-kungu umožňuje tento cvik sjednotit se s celým vesmírem. Nebe, člověk a země – tři vnější jüany se spojují do jednotného celku. Zpočátku si představujeme, že jsme velkým stromem, později tato představa mizí a zůstává VELKÝ ČLOVĚK, který v sobě vše integruje.

… V určitých etapách cvičení se u některých jedinců objevuje rozdílná teplota pravé a levé dlaně nebo pravé a levé poloviny těla. Souvisí to se skutečností, že v jedné polovině těla převládá jang, v druhé jin. Existují praktické metody, které umožňují zesílení tohoto účinku a které se v dávnověku využívaly při bojových uměních. Jedna ruka mohla protivníka POPÁLIT jako oheň, druhá ZMRAZIT chladem.

Zdroj: Čchi-kung čung-jűan (Spodní tan-tchien, uvolnění těla) – Sű Ming-tchang, Tamara Martynovová
Foto: Darja Ždanová

Milí čtenáři, naše stránky připravujeme s láskou ♥ . Pokud se vám zveřejňované příspěvky líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Vaší podpory si vážíme a děkujeme za ni. Pro podporu klikněte na: Podpořte nás