Tipy a triky 2025 - Časopis Vnitřní síla

Nemusí vždy přijít něco velikého, aby se náš život změnil.
Často i nepatrné věci změní náš úhel pohledu, a tím i naši životní realitu.
Na této stránce se s vámi podělíme o takové „drobečky“.

Starší tipy naleznete po kliknutí na:
Tipy a triky 2024

Tchaj-ťi… inspirace pro každý den – trpělivost

Jednou z vlastností, kterou tchaj-ťi bezesporu kultivuje, je trpělivost. Pokroky v tchaj-ťi zaznamenáme až po delší době pravidelného cvičení a mají často „skokovou“ povahu. Dny, týdny, měsíce tréninku se nic neděje, zdá se, že se nikam neposouváme, nic nechápeme, nic nám nejde a pak jeden den cvičíme a „najednou nám svitne“.

Na první pohled složité a místy nepřehledné tchaj-ťi čchüan je jako puzzle, u kterého nevíme, jaký obrázek vlastně skrývá. Vybereme první kousek, denně přidáváme další a další, trpělivě zkoušíme… a postupně se začínají objevovat obrysy celkového obrazu, jeho „tajemství“ pomalu získává jasnější tvář.

Možná k dokonalému obrazu tchaj-ťi čchüan budou navždy chybět některé střípky… nevadí, jde o to, abychom si nenechali vzít radost ze „skládání“ a objevování tohoto umění i sebe samotných.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Tchaj-ťi… inspirace pro každý den – trpělivost

Jak dýchat při cvičení tchaj-ťi?

Co se týče způsobu dýchání při cvičení tchaj-ťi, tak od počátku studia až do dosažení střední úrovně kungfu je třeba, aby byl dech zcela přirozený. Jakmile se díky cvičení zrodí v těle vnitřní síla tchaj-ťi, dech se přirozeně sám promění na vnitřní dech a dech celým povrchem těla, ale dech stále probíhá přirozeně.

Zdroj: Škola čínského wushu mistra Zhai Hongyin
FB odkaz: Jak dýchat při cvičení tchaj-ťi

Chyba známá jako „dvojité těžiště“

Během cvičení by žák nikdy neměl být zakořeněný oběma chodidly rovnoměrně, kořen jednoho chodidla vždy převažuje. Proto přenášejte váhu, teprve až se chodidlo přilepí k zemi tak pevně, že samo zapustí kořeny, podobné stromu s jedním kořenem. Rozdělit svoji váhu rovnoměrně do obou nohou se považuje za hrubou chybu, protože pak, díky dvojitému těžišti, ztrácíte na lehkosti a pohyblivosti. Této chybě, která brání zejména rychlým změnám pozice těla, se říká „dvojité těžiště“.

Zdroj: Čeng Man-čching – Tchaj-ťi čchüan: zjednodušená metoda cvičení pro zdraví a sebeobranu
FB odkaz: Chyba známá jako „dvojité těžiště“

Tchaj-ťi… inspirace pro každý den – Vnitřní „průchodnost“

Mistr Čeng Man-čching říkal: „Během jakékoliv akce musí být celé tělo tak lehké a uvolněné, jak je to jen možné, tj. tak lehké, že cvičící ucítí váhu pírka, a tak uvolněné, že ani moucha nemůže usednout, aby ho neuvedla do pohybu.“ Jsme-li v takovémto uvolněném stavu, jsme poddajní a žádná vnější síla nám nemůže ublížit, protože nikde v našem těle není „pevné opěrné místo“, na které by protivník mohl působit.

Pravidelné cvičení by nás postupně mělo zbavovat napětí, tvrdé síly či jakékoliv formy usilovného snažení. „Pustíme-li“ napětí a sílu, na jejich místo může přijít uvolnění a možnost volby.

Totéž platí i v běžném životě. Klademe-li okolnímu světu odpor, ať už se s někým přeme, něco se nám nelíbí nebo to odsuzujeme, něčemu se bráníme…, ubližujeme pouze sami sobě, neboť zůstáváme v napětí a neklidu a do našeho života nemůže vstoupit harmonie. Zachovejme si „vlastní tvář“, současně buďme otevření, tolerantní a vstřícní. Zbavíme-li se odporu, v našem nitru nebude místo, kam by mohly dopadnout „rány vnějšího světa“.

Budeme-li fyzicky i mentálně „průchozí“, nic nás neohrozí ani nám neublíží. Vše přes nás jen neškodně projde. Je to jedna z výzev života!

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla, Čeng Man-čching – Tchaj-ťi čchüan: zjednodušená metoda cvičení pro zdraví a sebeobranu
FB odkaz: Tchaj-ťi… inspirace pro každý den – Vnitřní „průchodnost“

Sed na patách

Vedle sedu ve dřepu je sed na patách další dovedností/schopností, jíž by měla být schopna převážná většina lidí. Potřebujeme k tomu „jen“ dostatečně uvolněné velké klouby nohou a přiměřeně protažené svaly tamtéž.

Při sedu je důležité spočívat na patních kostech a nevytáčet kotníky ven (tj. nesedět v dolíku mezi patami). Pokud nejste schopni dosednout na paty, položte si mezi hýždě a nohy/paty stočenou deku, ručník nebo menší polštářek, což uleví tlaku na kolena a zkrácené svaly. Pokuste se zpočátku vydržet alespoň minutu (postupně čas protažení prodlužujte) a prodýchávat napětí. Někdy pomáhá, když si v sedu masírujte svaly stehen a nohou, což můžete vyzkoušet například ve vaně při sprchování 🙂 .

Pokud jste dostatečně uvolnění, přidejte ještě následující cvičení:

propleťte ruce, vytočit je dlaněmi ven a vzpažte (působíte současně příznivě na meridián žaludku a sleziny)
v sedu na patách se předkloňte, položte hrudník na stehna a hlavu na zem; ruce buď položte podél těla (tato pozice je více relaxační), nebo je vzpažte a opřete dlaněmi na zem co nejdále před tělem (takto současně protáhnete oblast ramen, krku a hrudníku)

Do všech pozic se dostávejte postupně tak, jak vás tělo pustí. Nikam se nedostávejte násilím. Při pravidelném, dostatečně dlouhém cvičení (stačí pár minut denně!) se úspěch jistě dostaví. Neprovádějte v případě poranění nebo vážných onemocnění kolen.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Sed na patách

Proč mít pokrčená kolena (nejen při cvičení)

Kromě rovné páteře, vytažené hlavy s lehce zataženou bradou a spuštěné, uvolněné pánve jsou pokrčená kolena dalším z pravidel, která v tchaj-ťi čchüan uslyšíte jako první a která „nelze obejít“. Důvodů je několik a jsou ryze praktické. Pokud si chcete zachovat zdraví a pružnost do vysokého věku, na propnuté nohy ve stoji a při chůzi definitivně zapomeňte.

A tady je několik konkrétních odpovědí na otázku, proč mít pokrčená kolena:

při pokrčených kolenou se mění postavení páteře a pánve, páteř může zůstat vzpřímená a pánev svěšená, což je potřebné pro správný, zdravý a plynulý pohyb
pokrčená kolena tlumí nárazy a otřesy a umožňují, aby tělem procházely jako vlna (pokud ovšem používáte správně, tj. spojitě i zbytek těla)
pokrčená kolena napomáhají větší tělesné pružnosti, rovnováze, hbitosti a rychlosti
ze zdravotního hlediska podporují lepší krevní oběh a posilují nohy a celkovou vitalitu (což mimo jiné přispívá i k dlouhověkosti – „jak silné jsou nohy, tak silný je člověk“)
v boji se pokrčením kolen vyhnete jejich poranění: propnuté nohy fixují kolena v krajní, zranitelné pozici; ohnutá kolena jsou pohyblivější, přestože neumožňují takový rozsah pohybu jako např. kyčle nebo kotníky
z energetického hlediska napomáhají pokrčená kolena poklesu energie z horní části dolů, lépe se tak uklidníte a uvolníte…

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Proč mít pokrčená kolena (nejen při cvičení)

„Bublající vřídlo“

Jedním z šesti důležitých bodů pro cvičení (kromě bodů lao-kung, paj-chuej a chuej-jin) tchaj-ťi čchüan je první bod na dráze ledvin, tzv. „bublající vřídlo“ nebo také „bod studánky jin“. Bod je umístěn na chodidle, v jamce mezi polštářky ve středu horní třetiny plosky nohy, v kožním záhybu, který se objeví při ohnutí chodidla.

Tento bod vyživuje jin, navrací vědomí a pročišťuje mysl. Výrazně stimuluje ledviny, odstraňuje únavu. K ošetření je nejvhodnější masáž hranou sevřené pěsti a moxa.

Při cvičení bychom měli udržovat tento bod prázdný, uvolněný a to zejména, když je noha zatížená. Je proto důležité rozdělit svou váhu mezi polštářky a patu, tak aby nebyla příliš vpředu ani vzadu.

Prostřednictvím těchto bodů cítíme při cvičení spojení se zemí (zakořenění), odtud energie země stoupá do těla, tím získáváme stabilitu a energii. Je to určitý protipól bodu paj-chuej, kterým shora do těla proudí energie z nebe/vesmíru. Aktivací paj-chuej a jung-čchüan se v těle spojuje energie země a nebe.

(Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla, TCM – Bublající vřídlo)
O dalších důležitých bodech se dočtete v článku Meridiány, tan-tchieny a brány vstupu energie čchi.
FB odkaz: „Bublající vřídlo“

Přetáčení trupu a máchání pažemi

Cvičení můžete provádět na začátku cvičení pro rozproudění energie celého těla. Hodí se také kdykoli během dne, abyste se „osvěžili“, např. po dlouhém sezení. Nebo ho použijte jako doplněk řady cviků paží a ramen. Až ho budete mít více v krvi, můžete s jeho pomocí „rozpumpovat“ a masírovat tříselné mízní uzliny, čímž prospějete imunitnímu systému.

Cvik je přínosný pro všechny tělesné struktury zad. Stimuluje také všechny vertikální akupunkturní dráhy zad (dráhu tu-maj a močového měchýře), středové dráhy a rovněž horizontální meridián taj-maj. Poklepávání a poťukávání těla přispívá k uvolnění stagnující čchi kolem ledvin a v dolní části zad. Cvičíte-li energicky, je to též velmi bezpečný a nezatěžující aerobik.

Postup: Najděte si dostatek prostoru a rozkročte na šíři ramen (nebo o něco šířeji). Představte si, že středem těla probíhá kolmo k zemi tyč, kolem níž se začnete otáčet (nenaklánějte se do stran). Paže jsou uvolněné a visí volně podél těla. Vnímejte, jak se obratle jeden po druhém otáčejí, svaly zad a pasu protahují. Hlava sleduje trup, takže krk se plně točí kolem středové osy. Na konci každé otočky se v obou směrech snažte podívat na stěnu za sebe. Postupně zvyšujte rychlost, aby se paže samy od sebe zvedly. Nezvedejte je vědomě.

Otáčkám můžete dodat švih tím, že přenesete váhu na levou nohu při otočce vlevo a na pravou nohu při otočení vpravo. Tím se dolní končetiny při přetáčení ze strany na stranu odpruží a více prokrví. Zároveň masírujete tříselné mízní uzliny, což posiluje celý imunitní systém. Čím rychleji a s větším švihem se točíte, tím letí paže výš. Ruce začnou narážet a bouchat do těla, nejprve do stehen a boků, ale časem a s větším cvikem se zvednou do výše beder a horní části pánve. Plácání by mělo být příjemné, ne násilné, tvrdé nebo bolestivé. Délka cvičení není stanovena, nechte se vést vlastními pocity.

Zdroj: Praktická cvičení podle čínské medicíny – Steven Cardoza, Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Přetáčení trupu a máchání pažem

Sed ve dřepu

Sezení ve dřepu je v asijských zemích běžnou „dovedností“, která přispívá k dobrému zdraví a kondici až do vysokého věku. V „moderní“ společnosti je především vlivem dlouhodobého sezení a nedostatku přirozeného pohybu tato pozice pro stále více lidí všech věkových skupin neproveditelná. S trochou rozvahy a vytrvalosti ji však lze znovu obnovit.

A proč by se děti i dospělí měli pravidelně každý den věnovat dřepování? Tato pozice:

posiluje zdraví pánve, dělohy, ulevuje menstruačním bolestem; pomáhá s trávením, působí proti zácpě a posiluje metabolismus; masíruje břišní orgány a zpevňuje břišní svaly
otevírá pánev, udržuje zdravé klouby, především uvolňuje kyčle a udržuje je pohyblivé
posiluje svaly v okolí kotníků, nožní klenbu a schopnost uzemnění
rovná záda a páteř (natahuje páteř od kostrče po krční obratle), a tím pomáhá ulevovat při bolestech zad
po energetické stránce stimuluje pohyb energie v těle (otevírá křížovou oblast a dvě spodní čakry, které souvisí s životní energií) a celkově uklidňuje

A jak správně do dřepu?

chodidla jsou pevně opřená o zem, pomocí svalů kolem kotníků se snažíme udržet váhu spíše na vnější straně chodidel
kolena tlačíme ven (nesmí se propadat dovnitř sedu) a kopírují směr otevřených chodidel
uvolníme pánev (lehce dolů a dopředu), aby se otevřela bedra
narovnáme záda: z pánve vytáhneme páteř vzhůru za vrcholem hlavy, bradu lehce zastrčíme dozadu
lokty opřeme o vnitřní stranu kolem, čímž zabráním, aby se nám kolena propadala dovnitř, dlaně opřeme o sebe

Pokud si do dřepu sednout nedokážete, postupujte obezřetně, bez síly a s ohledem na vaše zdraví a kondici. Využijte různé pomůcky, které vás konečnému cíli postupem času přiblíží. Můžete začít například tím, že si sednete na schody a otevřete kolena, podobně jako byste seděli ve dřepu. Využít můžete také nízké stoličky, jógové destičky, několik knih, stočený ručník… Postupem času své pomůcky upravujte a užívejte si pokroku a příznivých účinků sedu 🙂 .

Zdroj:

Co všechno malásana vypovídá o našem těle
Snehajoga
Tchaj-ťi škola Vnitřní síla

FB odkaz: Sed ve dřepu

Uvolnění mění citový stav

Jak lze uvolněním napětí změnit citový stav, si můžete ověřit jednoduchým testem. Zatněte pěsti a sevřete je co nejsilněji. Sledujte, jak z nich napětí přechází i do dalších částí těla. Všimněte si, jak se zuby zatínají, oči přivírají, dech se krátí a zrychluje. Po chvíli ucítíte první záchvěvy zlosti. Kolem vás se nic nezměnilo, není tam nikdo, kdo by vás rozčílil. Stalo se jen to, že si tělo navodilo senzorické příznaky vzteku, a ten se posléze dostavil.

Pak rozevřete pěsti a nechte je měkce spočinout dlaněmi vzhůru a ucítíte, že záporná energie hněvu ustupuje. Sledujte, jak se dech zpomaluje a prohlubuje, svaly kolem očí i sevření zubů se uvolní.
Nevěřím, že je někdo schopen se hádat a mít přitom uvolněné dlaně. Energie vyvolaná hněvem automaticky přechází do rukou a pěsti se sevřou.

Až vás příště bude něco bolet, uvolněte ruce a dýchejte zhluboka. Až se doma příště budete hádat nebo až bude mít vlak zpoždění, dopřejte si trochu času na uklidnění. Nemarněte energii úvahami o tom, co je na tom dobře a co špatně – jestli měl vlak přijet na čas nebo jestli se členové rodiny měli ovládat – co se jednou stalo, nemůžete vrátit zpět. Věnujte se spíše nápravě škod. Soustřeďte se na to, co se děje NYNÍ, a dejte čas přebytečné energii, která vámi cloumá, aby se usadila a posléze vyprchala.

Zdroj: Uchop kopřivu anebo o pozitivním přístupu k bolesti – Uršula Flemingová
FB odkaz: Uvolnění mění citový stav

Bod „zadní soutěska“

Důležitým bodem na jangové dráze tenkého střeva je bod SI3, kterému se také říká ZADNÍ SOUTĚSKA. Nachází se na hřbetu ruky těsně pod malíkovým kloubem. Při ohnutí prstů v pěst ho najdeme na konci největší rýhy. Nalezený bod stlačujte palcem druhé ruky, k masáži můžete využít i směsi éterických olejů v rostlinném oleji. Přiznivě působí na záda, šiji a ramena. Aktivuje proudění energie na dráze a uklidňuje ducha. Odstraňuje horkost, horečky a noční pocení. Posiluje nervy. Působí proti hysterii a pomáhá proti nosnímu krvácení.

Zdroj: Aromaterapie ELEMENT OHEŇ – Mgr. Petra Strmisková, časopis Sféra 5–6/2024, foto: bod SI 3 (chou-si) – tcm.cs.com
FB odkaz: Bod „zadní soutěska“

Kroužení pažemi

Rozkročte se na šíři ramen, lehce pokrčte kolena a uvolněte/spusťte pánev, přitom se pevně opřete o chodidla. Začněte kroužit jednou rukou (nehýbejte pouze rukou, ale pohyb veďte odspodu z nohou přes pas do ruky – ruka vás pak nebude bolet, protože budete používat jen minimum svalů a lépe dokážete uvolnit rameno). Kružte pravou rukou střídavě oběma směry, pak procvičte levou ruku. Následně kružte oběma rukama společně vzad, společně vpřed, střídavě oběma rukama vzad i vpřed. Na závěr vzpažte a kružte jednou rukou vpřed a druhou vzad a poté vyměňte směr.

Po celou dobu kontrolujte, zda pohyb vychází z nohou, zda máte propojené celé tělo a také nezapomeňte přirozeně a uvolněně dýchat. Počet kroužků není omezen 🙂 .

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Kroužení pažemi

Stanu se menším… raději ne…

Báseň Jiřího Wolkera začíná slovy: „Stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenším na celém světě.“

Při vší úctě k básníkovi to není rozumné přání. Pocity malosti často souvisejí se smutkem a bezmocí. Při jednom klasickém východním cvičení si člověk představuje, že je velký strom s kořeny hluboko v zemi a korunou v oblacích. Jiné cvičení se dokonce jmenuje „ruce jako mraky/oblaka“. Smyslem toho je uvědomit si spojitost s přírodou a využívat jejich dobrých energií. Pravda, legendární rek Hanumán se uměl zmenšovat na velikost mušky i zvětšovat do kosmických rozměrů. Mě ale pocitové zmenšování těla nevyhovuje. Zvětšovat je možné i části těla, např. koleno. Oddálí se tak kloubní plošky, zlepší výživa kloubu i pohyblivost.

Tak dobře, ale jak se zvětšovat? Zavřete oči a vsedě při nádechu se pocitově nafoukněte. Při výdechu zůstaňte zvětšení. Takto pokračujte libovolně dlouho. Na konci cvičení se během několika výdechů zmenšete do přiměřených rozměrů.

Zdroj: Internetový deník MUDr. Nešpora
FB odkaz: Stanu se menším…

Vnitřní vedení: Krátké cvičení na začátek dne

Ráno, když začínáte den, najděte si chvilku, kdy se vědomě rozhodnete, že dnes si přejete být otevření k vnitřnímu vedení, vedení vaší duší. Možná ucítíte, že věci jsou odlišné, když se pro vnitřní vedení vědomě rozhodnete a věnujete tomu pozornost.

Zdroj: Christina Von Dreien (řadí se k nové generaci mladých evolučních myslitelů, kteří nám odhalují zcela novou dimenzi lidského bytí)
FB odkaz: Vnitřní vedení

Uvolnění šíje

Kromě automasážních technik na uvolnění zatuhlého svalstva krku, šíje a ramen (viz UVOLNĚNÍ RAMEN A ŠÍJE POKLEPEM), můžete vyzkoušet také následující cviky:

Položte si levou ruku přes hlavu na pravé ucho, pravou ruku nechte spuštěnou podél těla a namiřte dlaní proti zemi. Nadechněte se a s výdechem ukloňte hlavu vlevo a jemně ji rukou táhněte k levému rameni. Pravé rameno s rukou přitom spouštějte k zemi. S nádechem se vraťte do výchozí pozice, vyměňte ruce a protáhněte durhou strachu. S nádechem a výdechem ruce pravidelně střídejte.
Jednu ruku dejte za záda a druhou rukou se chytněte za zápěstí. Nadechněte se a s výdechem ukloňte hlavou do strany (k zapažené ruce). Pokud chcete tlak zesílit, lehce zatáhněte za zapaženou ruku.
Sepněte ruce na zátylku, povolte ramena a srovnejte/vytáhněte hlavu. Při nádechu zatlačte lokty lehce dozadu a do široka otevřete hrudník, při výdechu předkloňte hlavu, rukama ji lehce stlačujte a lokty se snažte přiblížit co nejvíce k sobě.
Zvedněte paže tak, aby horní část paže byla rovnoběžně se zemí a předloktí směřovala rovnoběžně s tělem (hlava a předloktní tvoří pomyslný trojramenný svícen). Při nádechu zatlačte lokty dozadu, předloktí směřují neustále kolmo nahoru, při výdechu spojte předloktí a hlavu lehce předkloňte tak, abyste pocítili, jak se uvolňují svaly mezi lopatkami.

Cviky opakujte nejméně desetkrát.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Uvolnění šíje

Uvolnění ramen a šíje poklepem

Nesprávným sezením či stojem (často s předsunutou hlavou, které u dospělého váží v průměru 4,6 kilogramu) tuhnou ramena a šíje. Zkuste uvolnění pomocí automasáže:

Ruku sevřete do pěsti a poklepávejte oblast od kraje ramena ke krku (poklepávejte měkká místa, nikoli kosti, ale nebojte se přitlačit), dokud je vám to příjemné, poté vyměňte strany.
Důkladně si promačkejte levou rukou pravé a pravou rukou levé rameno až ke krku a zpět.
Hranou ruky poklepejte spojení mezi ramenem a šíjí obou rukou.
Poplácejte zadní část ramena a krku nejprve jednou a pak druhou dlaní.
Palcovou hranou dlaní masírujte zadní část krku odspoda nahoru a zpět.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Uvolnění šíje a ramen poklepem

Co prospívá očím a co jim škodí

Co udělat pro zdravé oči a játra?

Jíst minimum jednoduchého cukru a bílého pečiva
Zajistit přísun správných živin, jíst zejména barevnou zeleninu a ovoce pro antioxidanty karotenoidy a antokyany, a brukvovitou zeleninu kvůli obsahu síry, která je stavebním kamenem vnitřního antioxidantu glutationu.
Zařadit para ořechy, jsou dobrým zdrojem antioxidantu selenu.
Pít zelený čaj, který obsahuje také velmi účinné antioxidanty.
Zařadit byliny na posílení jater, jako je ostropestřec, kopřiva, kořen pampelišky nebo kurkuma.
Nosit brýle proti slunci: UV světlo může poškodit proteiny v oční čočce, protože může nahradit kyslík a spustit v čočce škodlivou oxidační reakci.
Omezit alkohol a kouření: oboje produkuje volné radikály. Výjimkou je jen červené víno, které obsahuje polyfenolové antioxidanty.

Zdroj: Játra: orgán, který chrání náš zrak – Charlotte Matysková 〈Meduňka 7/2024〉
FB odkaz: Co prospívá očím a co jim škodí

Umění disciplíny

Všichni učitele tchaj-ťi se shodují v tom, že je lepší cvičit deset minut denně než hodinu týdně. Zde je několik způsobů, jak se přimět k pravidelnému cvičení:

Plánujte: Máte-li svůj denní seznam věcí, které musíte udělat, přidejte na něj tchaj-ťi. Nejlépe na první místo.
Vytrvejte: Vytvořit si zvyk chvíli trvá. Slibte si, že budete cvičit tchaj-ťi alespoň měsíc.
Vytvořte si rutinu: Cvičte každý den ve stejnou dobu.
Neohlížejte se na náladu: I když se vám zrovna nechce cvičit, nenechte se odradit.
Čím dříve, tím lépe: Vstát ráno dřív a zacvičit si tchaj-ťi je skvělý způsob, jak začít den.
Mějte důvody: Nezapomínejte, proč tchaj-ťi cvičíte. Své důvody si můete napsat na nalepovací papírky a umístit je na dobře viditelná místa, abyste měli před očima motivaci.
Spojte tchaj-ťi s jinou aktivitou: Jeden z nejlepších způsobů, jak si vytvořit nový zvyk, je spojit ho s něčím, co už děláte. Zkuste cvičit po ranní hygieně nebo po vycházce se psem.
Buďte hrdí: Mějte radost z každého provedeného cvičení, ať je sebekratší.
Mějte vše připraveno: Cvičíte-li ve vyhrazené části domova, udržujte ji v pořádku, abyste před cvičením nemuseli nic uklízet ani připravovat.
Mějte svou skupinu: Tchaj-ťi se běžně cvičí ve skupině, tak zkuste zjistit, zda se k vám nepřipojí přátelé. Nebo si najděte lekce. Cvičit tchaj-ť ve skupině má mnoho výhod. Cvičení můžete pojmout jako společenskou aktivitu a setkávání s ostatními vám poskytne větší motivaci k pravidelné účasti.

Zdroj: Tajemství taiči – Kim Davies, Simon Robins
FB odkaz: Umění disciplíny

Harmonizace srdce a bod „brána ducha“

K harmonizaci meridiánu srdce je možné použít bod HT7, nazývaný také BRÁNA DUCHA, který se nachází na zápěstní rýze, na malíkové straně. Zde pohmatem najdeme kost, která připomíná zrnko hrášku, což je místo bodu. Jedná se o sedativní bod a bod pramene dráhy. Má mnoho účinků, např. zklidňuje, uvolňuje a podporuje čchi srdce. Stimuluje a vyživuje srdeční krev, zmírňuje bolesti u srdce. Pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Zklidňuje mysl a je nejdůležitějším bodem duševních chorob, zejména deprese. Léčí chronickou nespavost. Bod můžeme masírovat vhodnou směsí éterických olejů pomocí palce jedné ruky kdykoliv během dne.

Zdroj: Aromaterapie ELEMENT OHEŇ – Mgr. Petra Strmisková, časopis Sféra 5–6/2024
FB odkaz: Harmonizace srdce a bod „brána ducha“

Hromadění vs. pouštění

Smyslem tchaj-ťi není hromadění (nových dovedností, sestav, technik…), ale (roz)pouštění/uvolnění bloků (těla i mysli), což samovolně umožní tělu, aby se navrátilo do původního rovnovážného stavu a fungovalo přirozeně, dokonale a v plném zdraví.

V knize Nic vám netajím vysvětluje profesor Čeng Man-čching, že: „… uvolnění, které je základem tchaj-ťi, má za cíl odstraňovat napětí, bloky a tvrdou sílu, a tím v těle otevírat dráhy pro volné proudění a shromažďování čchi.“

Pouštění a uvolnění jsou atributy, které by ze cvičení měly přecházet do všech oblastí našeho života… poddejme se uvolnění a nebudeme muset nic „vymýšlet“, neboť vše půjde přirozeně a samo a my hladce poplujeme po vlnách ŽIVOTA (TAA)!

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Hromadění vs. pouštění

Proč cvičit tchaj-ťi? Pro cvičení samo… pro hledání sebe…

Tchaj-ťi čchüan cvičíme z různých důvodů. Chceme například být zdravější, pružnější, chceme se něco nového naučit, rádi bychom se dokázali ubránit, chceme mít pocit síly a převahy, potřebujeme se zbavit stresu… Co kdybychom zkusili odstranit vše, co chceme a nechceme, a cvičili jen ze samotné radosti z pohybu, objevování dokonalosti těla a nás samotných. Co kdybychom si více užívali cestu samotnou a nesměřovali své myšlenky k nějakému cíli, protože cíl je v dálce a odvádí naši mysl pryč. A my jsme zde… v přítomnosti. Jen s bdělým vědomím se nám může podařit zachytit to, co je podstatou tchaj-ťi a skrývá se UVNITŘ.

Zkuste se, až budete příště cvičit, ponořit do pohybu hlouběji než obvykle. Držím palce, ať se vám to podaří!

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Proč cvičit tchaj-ťi? Pro cvičené samo… pro hledání sebe…

Dokonalé dýchání

Optimální množství vzduchu, jež bychom měli v klidovém stavu vdechovat (k němuž došli různými cestami a prostředky shodně vědci, katolíci, buddhisté, hinduisté a další pneumonauti), je 5,5 litru za minutu. Optimální dechová frekvence činí 5,5 nádechu a 5,5 výdechu za minutu. Jeden nádech i výdech trvají 5,5 vteřiny. Tak má vypadat dokonalé dýchání.

Zdroj: Dech – Nové poznatky o ztraceném umění – James Nestor
FB odkaz: Omezte dýchání a zlepšíte astma

Třesení – setřes ze sebe starosti

Tento cvik z čchi-kungu je velmi známý a oblíbený jak v Číně, tak na Západě. Ačkoliv je snadný, je velmi účinný. V Číně se říká: „Setřes ze sebe nemoci i starosti“. Třesením se lidé snaží v těle znovu přirozeně rozproudit energii, přijímat novou životní energii, tj. čchi, a zbavit se té opotřebované. Třesení je jednoduchý cvik – odbourává tělesné i duševní napětí. Má očistný, harmonizující a posilující účinek. Pomáhá energii, aby si sama našla cestu tělem, a zahání únavu. Třesení povzbuzuje, oživuje, uzdravuje a také posiluje rovnováhu.

Jak třesení provádět: Postavte se rovně, rozkročte se na šířku boků nebo ramen. Kolena jsou lehce pokrčená, pod koleny jsou nohy uvolněné. Dbejte na to, abyste stáli pevně. Během cvičení zůstaňte ve svém středu a dobře uzemněni. Zavřete oči a přirozeně se nadechujte a vydechujte nosem. Uvolněte ramena, paže a ruce jsou také uvolněné. V tomto postoji setrvejte asi minutu. Pak začněte třást celým tělem, jako se třese list ve větru – začněte od nohou. Tento pohyb byste měli provádět naprosto intuitivně. Snažte se, aby se na něm podílelo celé tělo. Třeste každou částí těla, každým svalem, orgánem i každou buňkou. Hoďte všechno za hlavu, všechno setřeste, bez kontroly myšlení, nic se nesnažte ovlivňovat. Třeste se alespoň 5 až 10 minut. Pak třesení zpomalte, nechejte ho pomalu doznívat. Pár minut setrvejte v naprostém klidu a tichu, snažte se vycítit, co ve vás cvik vyvolal. Tento cvik provádějte jednou denně.

Zdroj: Setřes ze sebe starosti – časopis MEDIUM 2/2015
FB odkaz: Třesení… setřes ze sebe starosti

Odpor… nebraňte se a nebojujte!

Jedním z významných principů tchaj-ťi čchüan je „neodporování“. Ve cvičební praxi to znamená, že se síle, která přichází zvenčí, nebráníme, naopak se jí poddáme a plujeme v jejím směru. Abychom toto dokázali, musíme být schopni plně se uvolnit a vypěstovat si dostatečnou citlivost vůči vnější síle. Ačkoli nám může připadat, že se tím stavíme do pozice slabšího, ustupujícího a prohrávajícího partnera, opak je pravdou a jedině takové úplné podvolení nám do budoucna přinese schopnost skutečně ovládat sílu čchi a „vyhrát“. Zpočátku se naopak učíme „investovat do ztráty“, jak často zdůrazňoval profesor Čeng man-čching, mistr tchaj-ťi čchüan stylu Jang. Znamená to, že jen ten, kdo dokáže odložit své ego a naučí se prohrávat, má vyhráno. Protože dokud lpíme na výhře, nikdy se jí nedočkáme.

Model „nebojování“ se vztahuje i na náš každodenní, běžný život. Jen si vzpomeňme, kolikrát za den se nám něco nelíbí, někomu odporujeme, máme na někoho vztek, chceme, aby bylo po našem… Tento odpor vůči maličkostem i „velkým věcem“ nám bere energii, dané situace dále komplikuje a ještě více nás odvádí od toho, po čem toužíme. Východiskem je poddat se proudu života a nelpět s urputností „na svém“, pak dokážeme žit nad věcmi, šťastní, uvolnění a spokojení s tím, CO JE.

Tip: Zkuste jeden den nezávisle pozorovat své myšlenky a emoce. Nijak je nehodnoťte, jen je nezaujatě pozorujte, nechte je probíhat, jak dlouho a silně „potřebují“ a pak jim dovolte odejít. Pravděpodobně občas „ujedete a stanete se emocí či myšlenkou“, ani to nijak nekomentujte a opět se vraťte do pozice nezaujatého pozorovatele. Časem zjistíte, že stát se pozorovatelem přináší obrovskou svobodu.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Odpor… nebraňte se a nebojujte!

Cvičení v přítomnosti

Cvičení tchaj-ťi čchüan nás vede k plnému uvědomování si sebe sama a učí nás pobývat plně v přítomném okamžiku. Toho můžeme dosáhnout sledováním záměru při cvičení. Může jím být soustředění se na plynulost, hladkost pohybu, sladění pohybu s dechem, rytmus pohybu (který odpovídá dvoufázovému rytmu dechu, tj. jeho rychlejšímu nástupu a pomalejšímu „dojezdu“), dech samotný, celkové uvolnění (tzv. fang sung) a relaxace – tj. uvolnění těla i mysli, detaily pohybu a přesnost technik (smysl toho, co provádíme), zjemňování citu pro vedení síly… Nepřeskakujeme do budoucnosti, „nezatěžujeme“ se tím, co bude následovat, ani nehodnotíme, co jsme již odcvičili, jaké případné chyby jsme udělali, co nám kde nevyšlo a „nesedlo“ nebo na co jsme zapomněli.

Sledování záměru (a jeho prostřednictvím setrvávání v přítomnosti) je dlouhodobá, vlastně celoživotní výzva, neboť mysl nás neustále odvádí pryč! Těkáním mysli vypadáváme ze cvičení a jeho kvalita se velmi snižuje. Možná posílíme nohy, protáhneme se, ale zcela jistě bude chybět propojení těla, mysli a energie, projeví se to na soustředění, dynamice a „hloubce“ pohybu, na našem energetickém vyzařování.

Lépe je cvičit deset minut vědomě, než hodiny s „hlavou v oblacích či vzdálených vnitřních vesmírech“.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Cvičení v přítomnosti

Jak správně „vytáhnout“ hlavu a zároveň „spustit“ ramena

Jednou z instrukcí pro správné držení a pohyb těla (nejen) při cvičení tchaj-ťi čchüan je požadavek na vytažení/pozdvihnutí vrcholku hlavy a současné uvolnění ramen (tj. dvě síly působící od sebe). Obě pozice spolu úzce souvisejí, neboť špatné postavení hlavy de facto znemožňuje plné uvolnění ramen.

A jak správně postupovat? Vrcholek hlavy (bod paj-chuej) táhneme vzhůru, bradu zároveň mírně přitahujeme dozadu ke krční páteři. Oba tahy musí být „tak akorát“, ani moc ani málo, abychom se v konečné fázi dostali do správné, uvolněné, přirozené pozice, při níž může energie v páteři volně proudit. Zpočátku nám může nastavená pozice připadat nepohodlná, nepřirozená a pokřivená… a dokud nedosáhneme optima, tak tomu skutečně bude. Je zapotřebí vytrvat, neustále zkoušet, prodýchávat a uvolňovat napětí krku i ramen.

Ramena se nesnažíme tlačit dolů ani dopředu/dozadu, tím bychom napětí ještě zvýšili. Podaří-li se nám najít správné, rovnovážně umístění hlavy, ramena se sama „posadí“ a poklesnou do správné pozice, tj. lehce dolů dopředu. Tím dojde k mírnému otevření zad a uzavření hrudníku (bez hrbení), o něž se jinak snažíme různým krkolomným nahrbováním zad a nesprávným vysouváním ramen.

Tip:

Pro vědomé povolování napětí v šíji je ideální najít si partnera, který nám položí ruce na oblast přechodu mezi krkem a rameny a s výdechem velmi lehce stlačuje ramena dolů. Opakujeme, dokud to partnera nepřestane bavit 😉
K rozlišení toho, které svaly přesně povolit, poslouží následující cvičení“. Vzpažíme ruku a necháme partnera, aby nás chytil za zápěstí (pokud jsme sami, opřeme ruku o stěnu nebo skříň tak, aby byla co nejvíce bez váhy). Poté ruku zcela uvolníme a zaměříme se přitom na prohlubeň mezi ramenem a šíjí. Při správném povolení může toto místo poklesnout až o několik centimetrů.
Pokud nevíte, jak správně „vytáhnout“ hlavu, lehněte si na rovnou zem s pokrčenými koleny. Pokud hlavu budete držet v rovině, je to ta správná poloha. Máte-li problém s položením hlavy, zaměřte se nejprve na uvolňování svalů ramen, hrudníku a horní části zad.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Jak správně vytáhnout hlavu a spustit ramena

Dýchání

Během dne se většinou na svůj dech vědomě nesoustředíme a „odbýváme“ ho. Znamená to, že dýcháme pouze napůl do horní části plic a nevyužíváme jejich plnou kapacitu. Když se přitom ještě všelijak hrbíme, na zdravotní problémy je „zaděláno“. Tělo není dostatečně okysličené, vnitřním orgánům chybí výživa/energie a „masáž“ prostřednictvím bránice a dalších svalů využívaných k dýchání, mozek hůře pracuje, jsme unavení, nesoustředění, podráždění…

Nápravu můžeme zjednat velice rychle, potřebujeme jen trochu vědomé pozornosti, trpělivosti a vnitřní kázně. Za prvé, naučme se sedět i stát vzpřímeně, tím se otevírá prostor pro plnější dech. Za druhé, více zapojme k dýchání bránici. Za třetí, spusťme dech do břicha. Takto „výživně“ jsme dýchali na začátku života, zkusme se k tomuto způsobu dýchání vrátit.

Jak dýchat do břicha

Sedneme si na židli a narovnáme páteř, chodidla lehce rozkročíme a opřeme pevně o zem (ideálně tak, abych stehna byla v pravém úhlu k lýtkům). Napřímíme páteř, temeno hlavy vytáhneme lehce vzhůru, srovnáme pánev, abychom seděli plnou plochou na zadku a zabránili tak povolení břišních svalů a prolomení beder. Ruce položíme přes sebe na podbřišek do oblasti tan-tchienu, tj. cca 2−3 prsty pod pupík (ženy mají pravou dlaň vespod, muži levou). Přivřeme oči a pomalu, uvolněně se zkusíme nadechnout do břicha pod ruce. Vnímáme, jak bránice lehce tlačí dolů, plíce se plní vzduchem a dech (mentálně) postupuje dále do břicha (a do stran po celé délce pasu). Poté stejně pomalu a důkladně vydechneme, můžeme lehce zatlačit rukama proti břichu. Uvědomíme si, jak bránice stoupá vzhůru. Pokračujte ve vědomém dýchání alespoň 5−10 minut. Na dech netlačíme, jen ho lehce „navádíme“ dolů do břicha a zpět.

Cvičení můžeme provádět také podle možností ve stoje, v tureckém sedu nebo vleže na zádech nebo ho můžeme kombinovat s vizualizací, kdy s výdechem odchází vše nepotřebné, odžité, staré, a s nádechem přijímáme novou sílu, čistou energii, změnu…

Tip: Energii plic povzbudí jednoduchá masáž − překřížíme ruce, dlaně položíme do podpaží a tlačíme shora dolů až k bokům. Opakujeme, dokud nepocítíme teplo.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Dýchání

Tchaj-ťi chůze 3: Lehký a živý krok

Třetí řádek básně na téma nakračování v tchaj-ťi čchüan říká „netahejte nohu bahnem“. Abyste správně nakročili bez váhy, je nutné, aby předtím, než zvednete nakračující nohu, spočívala nejprve celá váha těla na pevné/stojné noze. Nesmíte zároveň přesouvat váhu z jednoho základu do druhého a pokoušet se zvedat nakračující nohu. Pokud to uděláte, je to jako byste vytahovali nohu uvíznutou v bahně.

Všechny kroky by měly být lehké a živé. Nikoli neohrabané a namáhavé. Rozvoj (kultivace) dovednosti je praktikou, která umožňuje externalizaci, tedy zhmotnění čchi jako základu (respektive nositele) formy. Forma následuje funkci. Ne naopak.

(Předchozí části Tchaj-ťi chůze 1: Kočičí krok a Tchaj-ťi chůze 2: Chůze po ledě)
Zdroj: Taiji walking – Part 3 – Don’t drag your foot in the mud – Keni Lee Burgess
FB odkaz: Tchaj-ťi chůze 3: Lehký a živý krok

Hrudní nebo břišní dýchání?!

Zkontrolujte si, jak dýcháte. Pokud se vám zvedá hrudní koš, dýcháte do hrudníku a špatně. Dýchání lze trénovat: položte si jednu ruku na hrudník, druhou na břicho a vědomě dýchejte do břicha. Hrudní dýchání pomocí mezižeberních a dalších pomocných svalů má být pouze přídatné při zvýšené potřebě kyslíku, například při intenzivní fyzické námaze. Když dýcháme do hrudníku, dolní části plic se špatně okysličují a celkové množství přenášeného kyslíku je nižší.

Kdykoli budete cítit napětí, zkost, stres, uvědomte si, jak dýcháte, začněte dýchat do břicha. Dýchání do břicha aktivuje bloudivý nerv a parasympatický nervový systém, což vypne aktivitu sympatického nervového systému čili stresovou reakci.

Zdroj: Zdravý mozek, potřeby neuronů – MUDr. Ludmila Eleková, časopis Meduňka 2/2025 (viz obrázky)
FB odkaz: Hrudní nebo břišní dýchání

Mentální propouštění a vnitřní tchaj-ťi úsměv

Aby váha a energie v těle mohla klesnout, musí se celé tělo dostatečně uvolnit. Fyzické uvolnění je jen začátkem, ale nestačí. Stejnou měrou bychom se měli věnovat hlavě, jednak uvolnění obličejových partií, jednak „osvobození se od myšlenek“. Pokud příliš přebýváme v hlavě, moc přemýšlíme, nadmíru se snažíme, výsledkem jsou napjaté či ztuhlé svaly obličeje, krku a ramen, „zavařená“ hlava. Energie uvízne nahoře (což přináší nepříjemné symptomy, nejčastěji bolesti hlavy) a nikdy se nám nepodaří plně „zakořenit“.

Jak jsme na tom, si můžeme vyzkoušet hned v tomto okamžiku, když si v duchu projdeme svůj obličej: Jaký pocit máme na čele? A co tváře, oči, spánky, nos, rty, čelisti, brada? Jsou uvolněné nebo máme zaťaté svaly a uvnitř jsme příliš soustředění či „zamračení“. Pokud máme strnulý obličej, k uvolnění poslouží následující relaxační cvičení:

„Omývání“ obličeje

Pohodlně se posadíme nebo si lehneme a zavřeme oči. Několikrát zhluboka vydechneme a představíme si, že nám někdo přiložil na obličej příjemně vyhřátý ručník, že nám po obličeji stéká teplá voda nebo nás hladí jemný vánek či ruce milého člověka. Postupně se soustředíme na všechny části obličeje. Začněme čelem: pod hebkým dotekem ručníku, vody či vánku se postupně napětí rozpouští, kůže se vyhlazuje, energie občerstvuje… Poté, co napětí povolí, přesouváme se dále. Stejným způsobem operováváme oči, svaly okolo očních důlků, nos a přiléhající oblasti, tváře, čelisti, bradu a krk.

Na závěr si představme, jak se uvnitř vás rozlévá vnitřní úsměv, který nám jen lehce vytvaruje koutky úst 🙂 a zůstane nám po celý zbytek dne!

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Mentální propouštění a vnitřní tchaj-ťi úsměv

Energetické nabíjení organizmu

Ruský vědec a konstruktér motorů Alexandr Alexandrovič Mikulin (1895−1985) vypracoval teorii vibrogymnastiky, v podstatě se jedná o energetické nabíjení organismu. Jedná se o jednoduché, ale účinné cvičení, které snadno odstraňuje únavu – nadzvedněte se na špičky nohou, a následně se spusťte na paty a slabě udeřte o zem. Je důležité provést třicet opakování. Jedná se o rychlou a účinnou metodu. Pocítíte okamžitou úlevu a nabijete si unavené tělo potřebnou energií.

Zdroj: Připravte se na zázraky (Rozhovory s Vladimírem Ďurinou) – Gabriela Svitaničová
FB odkaz: Energetické nabíjení organizmu

Tvorba a polykání slin

„Pokud při cvičení vznikají sliny, je potřeba je polykat. Jsou velmi cenné díky velkému obsahu různých mikroelementů. Jsou skutečně schopny zvýšit vaši energii a mají léčebný účinek. Tvorba slin může pokračovat i po skončení cvičení, stejně tak bychom měli pokračovat v jejich polykání.“ (Zdroj: Čchi-kung čung-jűan (Spodní tan-tchien, uvolnění těla) – Sű Ming-tchang, Tamara Martynovová)

Více o významu slin se dozvíte v článku Význam slin v tchaj-ťi čchüan.

Tchaj-ťi chůze 2: Chůze po ledě

Poté, co opatrně nakročíme prázdným krokem (tj. bez váhy, viz předchozí část Tchaj-ťi chůze 1: Kočičí chůze), „kráčíme po ledě“. To znamená, že když kráčíme vpřed, váha těla je nepřetržitě podpírána a postupně se mění ze zadní nohy do přední prostřednictvím všech možných fází/způsobů rozložení váhy mezi oběma nohama. Toto je přechod z pozice zadního luku a šípu do postoje jezdce na koni a dále do předního postoje luku a šípu bez ztráty středové rovnováhy (tzv. čung ting/zhong ding). Všechny ostatní kroky a postoje vycházejí ze stejné metodiky.

Text k obrázku Bezpečná chůze po ledě:

ŠPATNĚ

Obvykle když jdeme, nohy podepírají váhu našeho těla tak, že si ji rozdělí mezi sebou. (pozn.: v tchaj-ťi toto rozložení váhy označujeme jako „dvojité těžiště“)
Taková chůze na ledě nutí obě nohy nést váhu těla v úhlu, který není kolmý/svislý k povrchu ledu, což vede k ošklivému pádu.

SPRÁVNĚ

Při chůzi po ledě udržujte své těžiště nad přední nohou.
Jedno ze zvířat, které to tak dělá, je tučňák. Představte si, že jste tučňák, a budete v pořádku.

Zdroj: Taiji walking – Part 2 – Step on the ice – Keni Lee Burgess
FB odkaz: Tchaj-ťi chůze 2: Chůze po ledě

Tchaj-ťi chůze 1: Kočičí chůze

Nakračování v tchaj-ťi čchüan se novým studentům vysvětluje pomocí třířádkové básně. První řádek říká: „Choďte jako kočka.“

Jdeme-li vpřed, pata se dotkne země, aniž by na ní spočívala jakákoliv váha těla. Při nakračování vzad se země dotýkají jako první bříška chodidla. Tomu se říká prázdné nakračování/nakračování bez váhy. Vykonáme-li krok s váhou těla, ve skutečnosti padáme a bráníme pádu tak, že pata s úderem dopadne na zem. Při pádu ztrácíme středovou/centrální rovnovážnou polohu (tzv. čung ting/zhong ding) a zároveň se přeruší a zbrzdí hladký tok čchi.

Abychom dělali všechny své pohyby správně, je třeba se držet zásad, jež jsou připisovány mytologickému tvůrci tchaj-ťi čchüan, Čchang San-fengovi (Chang Sanfengovi).

„V pohybu by mělo být celé tělo lehké a hbité, všechny jeho části propojené, jako by byly vzájemně propletené.“

Zdroj: Taiji walking – Part 1 – Walk like a cat – Keni Lee Burgess
FB odkaz: Tchaj-ťi chůze 1: Kočičí chůze

Uvolnění a vytažení/vzpřímení

Principy uvolnění a vytažení či vzpřímení patří v tchaj-ťi čchüan k těm zásadním (vedle spirálovitého pohybu) a je dobré si je připomínat neustále, i když se zrovna nevěnujeme cvičení, neboť v běžném životě se často nevědomky uchylujeme k opačným pólům – k napětí a zborcení těla. Kolikrát se v průběhu dne přistihneme, že sedíme různě pokřivení u počítače, televize, na židli či sedadle, kolikrát pocítíme nepříjemnou tenzi především v horní části těla – v ramenou, šíji, mezi lopatkami či v křížové a bederní oblasti, trnou nám ruce, máme ztuhlé nohy…

Zkuste si co nejčastěji najít malou chvilku na to, abyste narovnali páteř, vytáhli hlavu, přirozeně povolili/spustili celou oblast pánve – představte si, že celé vaše tělo je volně zavěšeno za vrcholek hlavy, vlastní vahou se protahuje, obratle se uvolňují a rozestupují od sebe… S každým výdechem vědomě uvolňujte ramena, šíji, mezilopatkové svaly, oblast pánve (kchua).

Pokud stojíte, povolte přitom lehce kolena, aby mohla střední část těla poklesnout, horní se uvolnit a spodní převzít váhu celého těla. Pokud sedíte, naučte se neopírat se, ale sedět plnou vahou na zadku a chodidlech (stehna jsou buď rovnoměrně se zemí, nebo se lehce svažují směrem ke kolenům). V této pozici lépe udržíte rovná záda. Cítíte-li stále napětí v zádech, sedněte si zády ke stěně a využijte ji jako „podpěru“, aniž byste se nějak kroutili. Případně si lehněte na zada, pokrčte nohy v kolenou a povolte všechny svaly.

A nezapomeňte neustále uvolněně a přirozeně dýchat…. a s každým výdechem uvolňovat tělo vrstvu po vrstvě, část po části… dokud vám uvolnění nepřejde do krve.

Zdroj: Tchaj-ťi škola Vnitřní síla
FB odkaz: Uvolnění a vytažení/vzpřímení

Brzlík

Brzlík je lymfatický orgán nacházející se za horní částí hrudní kosti a je důležitý pro správné fungování imunitního systému. Na jeho posílení jóga doporučuje: poklepávejte sevřenou pěstí na hrudní kost a vyslovujte hlasitě áááá. Cvik omlazuje organismus, vyhlazuje vrásky a navozuje dobrou náladu.

Zdroj: Lunární kalendář Krásné paní
FB odkaz: Brzlík

Deset tisíc kroků pro delší život – možná by stačilo i méně

Dr. Yoshiro Hatano zjistil v roce 1965, že typický Japonec ujde za den něco mezi 3 500 až 5 000 kroky. Pro udržení dobrého zdraví doporučoval zvýšit denní dávku chůze na 10 tisíc kroků. Toto doporučení se stalo populární po celém světě a na trhu se objevily krokoměry nastavené na tuto hodnotu.

S delším časovým odstupem se stejnou problematikou zabývali autoři Lee et al. (2019). Ti zkoumali velký soubor žen, jejichž věkový průměr byl 72 let. Podle autorů ujde Američanka tohoto věku za den v průměru 2 700 kroků. Už zvýšení denní dávky na 4 400 kroků podstatně snížilo mortalitu, optimální hodnota činila 7 500 kroků nebo více. Zde je třeba upozornit, že citovaná práce se zabývala chůzí a úmrtností starších žen. Ideální počet kroků pro mladší osoby, které si chtějí nejen prodloužit život, ale i zlepšit jeho kvalitu, bude patrně vyšší. Citovaná práce je cenná v tom, že může povzbudit k větší fyzické aktivitě i lidi, pro které by bylo deset tisíc kroků příliš namáhavé. Uvedených asi 50 minut chůze není třeba absolvovat najednou, počítá se do nich např. i cesta na nákup, do zaměstnání nebo chůze po schodech místo používání výtahu.

Zdroj: Internetový deník MUDr. Nešpora
FB odkaz: 10 000 kroků pro delší život

Co se stane, když člověk dlouho sedí? Jak to vyrovnat?

Co se stane, když člověk dlouho sedí?

Trup se dostává do předklonu a žebra se téměř dotýkají pánve. To omezuje dýchání.
Hlava se vysunuje vpřed a krční páteř je přetížená.
Zhoršuje se krevní oběh v nohách a roste riziko trombóz a varixů.
Upřený pohled na obrazovku počítače přetěžuje oči.

Jak to vyrovnat

Chodit.
Dívat se do dálky.
Cvičit záklony a bradu zasunovat vzad.
Otevřít hrudník, zvolnit břicho a klidně zhluboka dýchat.

Zdroj: Internetový deník MUDr. Nešpora
FB odkaz: Co se stane, když člověk dlouho sedí?

„Nohy na zdi“

Lehněte si na zem. Zvedněte obě nohy a držte je společně v protažení a v pravémúhlu vůči zemi (případně si lehněte ke zdi a nohy o ni opřete). Tento cvik oživuje tělo, mysl i ducha! Protahují se svaly na zadní straně stehen, páteř a zadní část krku, prokrvují se ledviny, nadledviny, šítná žláza, brzlík i bránice.

Zdroj: Lunární kalendář Krásné paní 2025
FB odkaz: „Nohy na zdi“

V zimě pečujte o ledviny a močový měchýř

Podle TČM je zimní období spojeno s energií vody. Voda představuje klid, hloubku a potenciál. Podobně jako ledviny a močový měchýř, které jsou spojeny s tímto prvkem, element voda symbolizuje základ života, plodnost a možnost obnovy. Zima není vnímána pouze jako období chladu, ale spíše jako čas klidu, odpočinku a zvnitřenění. Element voda je v těle představován především dvěma meridiány, a to meridiánem ledvin a meridiánem močového měchýře. Jsou to dvě nejdelší dráhy v těle, a proto je také zapotřebí jim věnovat patřičnou pozornost.

Ledviny slouží jako zásobárna životní energie, která není nevyčerpatelná, a proto je důležité s ní neplýtvat. Heslem TČM je „emoce jsou nemoce“. Strachy, zejména v oblasti vztahů, přecitlivělost, záchvaty pláče, nedůvěra, špatné nálady, deprese. To všechno jsou emoce, které je zapotřebí si uvědomit, nebránit jejich průchodu, ale také se s nimi vnitřně nespojovat, jen je nechat projít. Schopnost přijetí a přizpůsobení se je klíčovým pojmem činnosti močového měchýře, a to na všech rovinách vědomí, těla i ducha.

Na fyzické úrovni meridiány ledvin a močového měchýře řídí filtrování a vylučování toxinů z organismu, úzce spolupracují i s lymfatickým systémem, kterýn odvádí škodliviny prostřednictvím lymfy. Energeticky mají na starost i uši, hrdlo, šíji, mandle, páteř, kolena, dolní končetiny, klouby a urogenitální orgány. Ledviny a močový měchýř jsou párové orgány vodního hospodářství organizmu. Ledviny řídí metabolismus vody, podílejí se na zahřívání, řídí tvorbu kostí a vytváření dřeně (ledviny živí dřeň, dřeň živí kosti), výběžky kostí jsou zuby. Proto disharmonii v těchto drahách můžeme pocítit jako bolest kloubů, zad, nachlazení, tinnitus apod.

Zdroj: Bioterapeut Vladimír Ďurina doporučuje – V zimě pečujte o ledviny a močový měchýř (časopis Sféra 1+2/2025)
FB odkaz: V zimě pečujte o ledviny a močový měchýř

Téma močového měchýře naleznete také v odkazu Období vody, Leden… led… ledviny a močový měchýř

„win – win“
podporujeme potenciál a úspěch ostatních, podpořte také nás…

Milí čtenáři, naše stránky připravujeme s láskou ♥ . Pokud se vám zveřejňované příspěvky líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Vaší podpory si vážíme a děkujeme za ni. Pro podporu klikněte na: Podpořte nás

Tipy a triky 2025 (pro zdraví a vnitřní pohodu)