„Vzájemná přitažlivost a spojení“ rukou v tchaj-ťi čchüan

V   praxi tchaj-ťi čchüan je zapotřebí, aby ruce byly „propojené a vzájemně se přitahovaly“. Z vnějšího pohledu jde o soulad a synchronizaci obou rukou. Z hlediska vnitřní síly či podle osobního pocitu cvičícího to lze vnímat, jako by mezi rukama byla gumička zajišťující současně vnější napětí a vnitřní tlak.

„Vzájemná přitažlivost a spojení“ rukou je při útočení a obraně v tchaj-ťi čchüan rozhodující. Horní končetiny jsou hlavními „zbraněmi“ při útoku a obraně a ruce jako okrajové části horních končetin představují první linii. Kvalita pohybu rukou tedy přímo určuje, jak účinná bude obrana nebo útok. 

Pohyby rukou se projevují třemi základními způsoby: jako dvojité otevření, dvojité zavření nebo jedno otevření a jedno zavření.

Otevírací pohyby zahrnují odstředivou sílu, kdy se ruce pohybují směrem ven od těla; zavírací pohyby zahrnují dostředivou sílu, kdy se ruce pohybují dovnitř směrem k tělu.

Princip pohybu v tchaj-ťi čchüan v sobě zahrnuje neustálé otevírání a zavírání od počátku až do konce. Otevírání a zavírání se týká celého těla, nejen rukou, a kvalita provedení určuje úroveň pokročilosti cvičence.

Koordinace rukou při útoku a obraně má svá vlastní pravidla a podléhá vlastnímu typickému a logickému sledu pohybů. Dodržujeme-li tato pravidla, může kombinace pohybů rukou (ve spojení s různými požadavky na pohyb těla a nohou) vyústit do nesčíselného množství technik a aplikací, přecházejících od „jasně definovaných pohybů k nedefinovaným; kdy každé místo je bez pohybu a přesto se pohybuje.“

Zdroj: Taijiquan practice requires two hands – Chinese Whispers