Postřehy: část nazvaná „Tchaj-ťi při nakupování“
V ěnovat se tchaj-ťi znamená přebudovávat sebe a svůj život, špatné návyky a postoje tělesné i mentální. V tchaj-ťi nestačí, když si jdete dvakrát týdně na hodinku zacvičit. Je zapotřebí pochopit a uchopit vnitřní principy a ty pak aplikovat například i při běžných každodenních aktivitách, aby se vám postupně dostaly hluboko do krve.
Kupříkladu začátkem září jsem to poněkud přehnala při nakupování. Představa, že se blíží doba, kdy zas budu v obchodech šilhat z roušky, kde, co a za kolik prodávají, mě přivedla k „většímu“ nákupu. S vozíkem se to lehce nakupuje, ale když pak náklad vyskládáte do tašek a ty musíte odnést, už vám to jako rozumný nápad nepřipadá.
A tak jsem si řekla, že zabiju dvě mouchy jednou ranou, a zkusím „pracovat na svém postoji“. Zboží jsem spravedlivě rozdělila do dvou velkých tašek, zasedla do kyčlí, vytáhla hlavu a páteř a vydala se na cestu. Měla jsem spoustu času na to, abych zkoumala, jestli mě nebolí záda, jestli nepoužívám zbytečně svaly, které by mohly ležet „ladem“, jestli mám opravdu všechnu váhu opřenu do stehen a směřuje kolmo k zemi, jestli můj dech zůstává dole a křečovitě ho netahám nahoru, jestli plynule přenáším váhu z jedné nohy na druhou… zkrátka, jestli vše dělám co nejpřirozeněji a s co největším uvolněním.
Cesta mi utekla rychleji než jindy a když jsem doma tašky odložila, měla jsem kromě pocitu, že se vznáším, také pocit „dobře vykonané práce“. Za zkoušku to rozhodně stojí! Až se budete příště věnovat nějaké běžné činnosti, vložte do ní požadavky na správné držení těla, vnitřní uvolnění a klidný, táhlý dech. Možná potom při samotném cvičení sestav zjistíte, že dříve neobvyklý pohyb je pro vás přirozenější a pohodlnější než dříve.
Alena Koutecká
Celou „vlnu“ postřehů si můžete přečíst na stránce nazvané Postřehy.
