Nejhlubší propast
T roufnu si říct, že většina lidí moc nestojí o to, aby se dostala na dno nebo do propasti. S Lunou ve Štíru se mě osud moc neptá, mám-li zájem zkoumat hloubku zákoutí své duše nebo ne. Prostě mi vše sešle s náležitou intenzitou. Možná i proto mě lákají hloubky skutečné, přírodní. Pravidelně každý rok se během své návštěvy Hranic na Moravě zastavím u nedaleké hranické propasti, která je nejen nejhlubší v České republice, ale od loňského roku také nejhlubší zatopenou propastí na světě.
Potápěči ji poeticky nazývají „Tajemnou dámou“; asi proto, že se zatím průzkumníkům odhalila jen velmi málo. Suchá část, kterou můžete zahlédnout, měří 69,5 metrů. Většina propasti je však ukrytá pod vodní hladinou. Dosud naměřená hloubka vody je 404 metrů (člověk se dostal do hloubky 265 metrů, zbytek zmapovala sonda – 384 metrů). Kde se nachází dno propasti, se zatím badatelé mohou jen dohadovat.
Ve srovnání s hranickou propastí nám může připadat známá Macocha jako trpaslík (její suchá část sice měří 139 metrů, ale pod vodou se nachází pouhých necelých 50 m).
Propast je součástí Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic a vedou k ní dvě přístupové cesty. Město se v posledních letech postaralo o zvelebení jedné z nich. Nahoru vedou nové chodníky s dřevěnými ploty, za které se nesmí vstupovat, a nad propastí je vyhlídková plošina, ze které vidíte na vodní hladinu jezírka a přilehlé stěny skalního masivu.
Hranickou propast poprvé zmínil Tomáš Jordán z Kauznburku ve svých zápiscích z roku 1580. Za významný přírodní úkaz ji považoval i Jan Ámos Komenský, který ji zanesl do své Mapy Moravy z roku 1627.
A jak propast vznikla? V blízkých lázních – malebných Teplicích nad Bečvou – vyvěrá minerální voda s vysokým obsahem oxidu uhličitého a právě agresivní kyselka se postarala o vyhlodání stropu jeskyně a jeho následné zřícení.
Oblast zvaná Hůrka, v níž propast leží, má zvláštní atmosféru. Pokud jste jen trošku všímaví, zjistíte, že i za plného denního světla je tu temno a až nezvyklé, strašidelné ticho. Život jako by se přesunul až za hranice lesa, ptáci tu nezpívají, nepohne se ani list stromu.
K propasti a místu se váže celá řada pověstí a není divu, že se jí přezdívá Kmotrova díra. V roce 1883 se dokonce smutně proslavila zločinem, který spáchal sériový vrah Hugo Schenk. A vzhledem k pochmurným vibracím v ovzduší kdoví, jestli to byl jediný temný čin, jehož byla za roky své existence svědkem.
Ale dost už o stínech a zpátky na světlo. Pokud vyrazíte do lázeňské oblasti Hranic na Moravě a Teplic nad Bečvou, určitě si vyšplhejte k hranické propasti. Cestou se vám naskytnou krásné výhledy, ať už od sochy sv. Jana Nepomuckého, která na vršek doputovala z hranického náměstí v 70. letech 18. století, nebo od ruin hrádku Svrčov, který už je téměř 500 let pustý a kde se nachází stopy osídlení z doby 5000–3000 př.n.l.
Krásné hloubání i stoupání!
Alena Koutecká
Pokud vás propast zajímá, můžete si nalistovat její stránky Hranická propast.
Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás
