Na této stránce naleznete rejstřík pojmů z oblasti tchaj-ťi čchüan a čchi-kungu v abecedním pořadí (písmeno A–P). Pokud je výrazu věnován samostatný článek (event. má-li samostatnou rubriku či štítek), je uveden pod vysvětlením. Ke druhé části se dostanete po kliknutí na rejstřík pojmů (písmeno S–Ž) a kompletní rejstřík pojmů naleznete na Abecední rejstřík pojmů.
Odborné výrazy zpracované podle tematických okruhů (např. přehled postojů, pozic rukou, zbraní, sestav atd.) obsahují také články rubriky Rejstřík pojmů.
Česká transkripce (pinyin) / Vysvětlivka
C
c‘-žan (ziran) / taoistický koncept, který znamená přirozenost a spontánnost
Č
čan-čuang (zhan zhuang) / cvičení vnitřní energie; soubor cvičení sloužících k aktivaci čchi (qi) a správnému fungování meridiánů v těle; jeho dlouhodobým praktikováním dochází k hlubokému, vnitřnímu růstu člověka a uchování zdraví
Štítek: Čan čuang/stát jako strom
čang (zhang) / dlaň (má podobu tašky na střeše)
Slovníček pojmů 4: pozice rukou
čchan-s´kung (chan si gong) / umění navíjení hedvábného vlákna (tj. spirálovitých pohybů celého těla)
chan-s‘-ťin (chansijin) / energie navíjení hedvábného vlákna, která je jedním ze základních prvků praxe v tchaj-ťi čchüan (taijiquan) stylu Čchen (Chen); navíjením hedvábného vlákna označujeme soustavné spirálovité/vinoucí se/navíjející pohyby celého těla
Jak porozumět energii navíjení hedvábí
Štítek: Navíjení hedvábí
čcha pu (cha bu) / překřížený krok
Slovníček pojmů 5: základní postoje v tchaj-ťi čchüan
čche-kchu (cheku) / polykat hořkost (tj. překonávat útrapy a těžkosti); existuje čínské přísloví: „Žák musí být připraven polykat hořkost.“
Čchen-ťia-kou (Chenjiagou) / vesnice v hrabství Wen, provincie Chenan (Che-nan) na severu Číny (doslova strouha / údolí rodiny Čchen), kde v polovině 17. století tchaj-ťi čchüan vzniklo; školy bojových umění zde mají významní mistři stylu Čchen (Chen) a před několika lety bylo otevřeno také rozsáhlé Muzeum tchaj-ťi čchüan, které mapuje historii tohoto vnitřního bojového stylu
Štítek: Čchen-ťia-kou
čchi (qi) / vnitřní síla, vitální síla, energie, dech, univerzální kosmická energie, primární substance vesmíru (ve Velkém významovém slovníku čínských znaků je u pojmu čchi uvedeno kolem třiceti slov, jako například: plyn, plynné skupenství, vzduch, atmosféra, počasí, klima, mlha, duševní síla, síla, energie, životní síla organismu a další)
Štítek: Čchi
čchiang (qiang) / kopí
čchi-kung (qigong) / umění vnitřní síly, tj. používání energie čchi: jejího získání z okolního prostředí, její přeměny a jejího vyzařování; práce s dechem (ovlivňování proudění energie čchi v těle pomocí spojení jednoduchých cviků, hlubokého dýchání a koncentrace mysli)
Sestava 8 forem čchi-kungu (Čchen tchaj-ťi čchi-kung)
Histore cvičení čchi-kungu
Čchi-kung: recept pro zdraví, vitalitu, dlouhověkost
Muž, který vymyslel slovo čchi-kung
Co je čchi-kung
Rubrika: Čchi-kung
čching-kung (qinggong) / umění lehkosti doplňující bojová umění, tedy skoky a přemety, chůze po vratkých a křehkých předmětech a podobně
čchin-na (qinna) / techniky pák
čchüan (quan) / znamená obecně druh/styl/větev bojového umění; doslovně označuje také pěst jako jednu z formací ruky (více viz Slovníček pojmů 4: pozice rukou )
F
fa (fa) / metoda nebo technika (kterou začínají všichni studenti, pustí-li se do jakékoliv praxe); techniku je třeba rozvíjet, dokud není natolik dobrá, že ji lze považovat za dovednost; metoda je zkoncipovaná k dosažení určitého cíle, proto ji používáme, dokud není tohoto cíle dosaženo
fang sung (fang song) / hluboké (fyzické i duševní) uvolnění
Fang sung – uvolnění
Uvolnění v tchaj-ťi čchüan
Štítek: Uvolnění (sung)
fa-ťin (fajin) nebo fa-ťing (fajing) / prudký úder; projev výbušné síly; uvolnění energie v krátkém, koncentrovaném výboji
Štítek: Fa-ťin
forma / soubor plynule na sebe navazujících pohybů; v tchaj-ťi čchüan cvičí studenti sestavy, které se skládají z mnoha forem; např. sestava lao-ťia ji-lu zahrnuje cca 70 forem (z nichž některé se opakují) a její zacvičení trvá cca 15 minut
CH
che (he) / zavírání, zavření
chuej-jin (huiyin) / bod, který najdete rovněž pod názvem „setkání jin“, dříve se mu říkalo také „ti chu (di hu)“, tj. zemské dveře, což je výstižné, protože se jedná o nejnižší bod na trupu; při cvičení by měl směřovat k zemi
Slovníček pojmů 10: body na těle důležité při cvičení tchaj-ťi
I
i (yi) / mysl, záměr
J
ja-tchuej (yatui) / cvičení pro rozvoj celkové pružnosti; cvičení jsou zaměřená na uvolnění velké skupiny kloubů a hlubokých svalů a šlach, které ovlivňují držení těla – svalů umístěných na chodidlech, vnitřních stranách nohou, dále sedacích svalů, oblast kříže, podélných zádových svalů; tato skupina svalů a šlach souvisí s rovnováhou celého těla a vnímáním „středu“ a stability
jung-čchüan (yongquan) / jinak také „bublající vřídlo“ je prvním bodem na dráze ledvin a nachází se na chodidle přibližně v jeho jedné třetině mezi polštářky; přes tento bod jsme při cvičení spojeni se zemí, samotný bod bychom však měli udržovat prázdný a uvolněný
Slovníček pojmů 10: body na těle důležité při cvičení tchaj-ťi
K
kang (gang) / tvrdost
kchaj (kai) / otevírání
kchua (kua) 胯 / oblast kyčlí a třísel, resp. pojivové tkáně kyčelní a tříselné oblasti
kou šou (gou shou) / háček (špetka)
Slovníček pojmů 4: pozice rukou
kun (gun) / tyč
kung (gong) / úsilí (nebo také pěstování, kultivace, snaha, práce, trénink…); dovednost/umění; kvalita
kung-fu (gongfu) / čas a úsilí, které člověk věnuje rozvíjení nějaké činnosti, až v ní dosáhne velmi vysoké úrovně, tj. mistrovství, a také pochopení tajemství vesmíru a života v harmonii s jeho zákony; je možné dosáhnout kung-fu v různých oblastech, např. v ovládání hudebního nástroje či bojového umění, při vaření a přípravě čaje… (fu znamená čas)
kung pu (gong bu) / postoj luku a šípu
Slovníček pojmů 5: základní postoje v tchaj-ťi čchüan
L
lao-kung (laogong) / bod nazývaný také „palác dřiny“ či „bod ohně“; je umístěný ve středu dlaně; stejně jako u jung-čchüan je potřeba ho udržovat prázdný a uvolněný, a to i tehdy, je-li ruka uzavřena v pěst, aby se síla mohla přelévat až do konečků prstů
Slovníček pojmů 10: body na těle důležité při cvičení tchaj-ťi
lao š‘ (lao shi) / učitel; doslova je možné tento výraz přeložit jako „starý mistr“
lao-ťia er-lu (laojia erlu) / druhá sestava staré školy (vedle lao-ťia ji-lu), která obsahuje 43 forem; říká se jí také pchao čchuej (pao chui), tj. dělové pěsti, což vystihuje její výbušnou podstatu
Slovníček pojmů 7: základní sestavy Čchen tchaj-ťi čchüan
lao-ťia ji-lu (laojia yilu) / první sestava staré (velké) školy; jedná se o původní sestavu tradiční staré školy rodiny Čchen, která obsahuje 74 forem (můžete se setkat také s číslem 72 či 75 forem podle toho, jestli se počítají úvodní a závěrečné pozice); jejím autorem je mistr 14. generace Čchen Čchang-sing (Chen Changxing)
Slovníček pojmů 7: základní sestavy Čchen tchaj-ťi čchüan
Lao-ťia ji-lu: potěšení nebo trest?
lao-ťia š‘ san š‘ (laojia shi san shi) neboli 13 forem / zkrácená verze sestavy lao-ťia ji-lu, která obsahuje 13 důležitých forem (souborů pohybů) z původní, dlouhé sestavy staré školy; jejím autorem je mistr Ču Tchien-cchaj (Zhu Tiancai)
Slovníček pojmů 7: základní sestavy Čchen tchaj-ťi čchüan
13 forem mistra Ču Tchien-cchaje
lej-čchang (leichang) / bojová aréna, kde si zápasníci/bojovníci měřili sílu
li (li) / síla (myšleno síla, která je hrubá, fyzická, vnější, povrchová)
lien kung (liangong) / znamená cvičit, resp. cvičit a pěstovat umění
li-chua čchiang ťia paj jüan kun (lihua qiang jia bai yuan gun) / sestava, která má poetický název – kopí hruškového květu a tyč bílé opice – obsahuje 72 forem a spojuje v sobě dovednosti cvičení s kopím a tyčí
Slovníček pojmů 7: základní sestavy Čchen tchaj-ťi čchüan
M
ma pu (ma bu) / postoj jezdce na koni
Slovníček pojmů 5: základní postoje v tchaj-ťi čchüan
N
nej-ťia čchüan (neijia quan) / vnitřní školy (čínského bojového umění)
Vnější a vnitřní styly čínského bojového umění
nej-ťin (neijin) / vnitřní síla, která vzniká pokročilým ovládáním psychické (mentální) energie; v tradičním čínském kung-fu slouží vědomé ovládání čchi (qi) k získání převahy v boji
nej-kung (neigong) / vnitřní práce směřující ke kultivaci zdraví
P
pa-fa (bafa) / 8 základních metod/technik, resp. energií, které obsahuje tchaj-ťi čchüan – „pa“ znamená osm a „fa“ metodu, techniku
paj-chuej (baihui) / bod na těle, kterému se říká také „nebeská brána“ nebo „sto setkání“ a je umístěný na vrcholku hlavy (přesněji na průsečíku vrcholů ušních boltců na temeni hlavy); lehké vtažení brady dovnitř nám pomůže správně nasměrovat tento bod (a tím srovnat pozici hlavy, páteře a obratlů pro správný pohyb při cvičení)
Slovníček pojmů 10: body na těle důležité při cvičení tchaj-ťi
paj š‘ (bai shi) / obřad přijímání studenta za osobního žáka; ten se stává jakýmsi adoptivním členem rodiny svého mistra „š´-fu (shifu)“
Slovníček pojmů 11: učitel a žák
pa-kua (bagua) / taoistická filozofická teorie 8 trigramů (reprezentujících síly přírody: nebe, zemi, hrom, vodu, horu, vítr, oheň a jezero); jeden z čínských vnitřních stylů má toto slovo přímo ve svém názvu: pa-kua chang (bagua zhang); v tchaj-ťi čchüan odpovídá osmi trigramům osm základních metod/technik, resp. energií, které se označují jako pa-fa (bafa) – „pa“ znamená osm a „fa“ metodu, techniku
Slovníček pojmů 9: teorie a principy obsažené v tchaj-ťi čchüan
pcheng ťing (peng jing) / pruživá síla
pchin-jin (pinyin) / zkrácený název pro koncept čínské hláskové abecedy (přijat jako mezinárodní standard ISO 7098); používá se pro transkripci čínských znaků do latinky, zároveň slouží k zachycení výslovnosti čínských znaků
pchu pu (pu bu) / postoj draka
Slovníček pojmů 5: základní postoje v tchaj-ťi čchüan
piao-š‘ (biaoshi) / mistři boje
piao-ťü (biaoju) / ochranné služby, tj. ozbrojený doprovod přepravy cenných nákladů, tedy určitá forma historické „ochranky“
pu-fa (bufa) / techniky nohou (trénink kroků); 5 technik nohou odpovídá 5 živlům
Slovníček pojmů 8: základní a pokročilé dovednosti
